Postupné vyřazování jaderných a uhelných elektráren v Německu z provozu může do roku 2030 vyústit ve schodek mezi kapacitou konvenčních elektráren a poptávkou. Největší evropská ekonomika může do tohoto termínu odstavit kapacity o výkonu 26000 megawattů (MW), což je ekvivalent 26 jaderných elektráren, zatímco do provozu uvede zařízení o výkonu jen 4650 MW. Uvedlo to Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW). Přírůstek zelených zdrojů je podle sdružení sice velký a stále roste, ale tyto zdroje nejsou spolehlivé.

„Nové kapacity, které na trh přibudou, nebudou dostatečné, aby úbytek uhelných a jaderných elektráren kompenzovaly,“ prohlásil Stefan Kapferer z vedení této energetické lobby.

Ilustrační foto

Sdružení, které zastupuje 1800 distributorů a provozovatelů elektrárenských, plynárenských a vodovodních sítí, předpokládá, že instalovaná kapacita zařízení na konvenční fosilní paliva by mohla do roku 2023 klesnout na 67300 MW z nynějších 88600 MW.

Teoreticky by spotřebu energie mohly ze sta procent pokrýt obnovitelné větrné a solární zdroje, nikoli ale v případě nepřízně počasí. Právě to je důvod, proč z kapacit vybraných k uzavření regulační úřad vyčlenil kapacity o výkonu 6900 MW jako „důležité pro systém“.

Německá vláda chce splnit své klimatické cíle zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny do roku 2030 na 65 procent ze současné úrovně 40 procent.

Ilustrační foto

S rozhodnutím země opustit jadernou energetiku zmizí do roku 2022 kapacity o výkonu 10000 MW, zatímco plán utlumení provozu uhelných elektráren povede ke škrtům o 7700 MW v období 2017 až 2022 a poté o dalších 14700 MW do roku 2030.

Kapferer požaduje pobídky pro elektrárny spalující plyn, které se s růstem cen suroviny staly nerentabilní, a také rozšíření přenosových sítí. Budování soustavy pro přenos zelených energií je podle něho roky za plánem, napsala agentura Reuters.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *