Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Gazprom opět potvrdil svůj postoj k tranzitu plynu přes Ukrajinu

Na tiskovém briefingu zástupce ruského Gazpromu opět potvrdil stanovisko společnosti k tranzitu plynu přes Ukrajinu. Gazprom nabízí flexibilní krátkodobý či střednědobý kontrakt a obnovení dodávek plynu na Ukrajinu. Vyjednávání komplikují nadcházející volby na Ukrajině a případná reforma plynárenského sektoru.

Smlouva mezi Gazpromem a Naftogazem vyprší na konci roku, což vyvolává na evropském trhu mnoho obav ohledně bezpečnosti dodávek zemního plynu. Zpravodajský portál Platts informoval o úterním tiskovém briefingu ruského giganta Gazpromu.

2. Ustupuje Putin ropným magnátům nebo získává lepší vyjednávací pozici?

Ruský prezident Vladimir Putin před nedávnem prohlásil, že ceny ropy jsou v současné době pro Rusko přijatelné. Dokonce přidal, že ruská ekonomika by snesla i 40 $ za barel. Pro jedny značí jeho prohlášení ústup ropným magnátům, pro druhé jde o vylepšení vyjednávací pozice před nadcházejícím se setkání zástupců OPEC+.

Nedávné prohlášení Vladimira Putina pro mnohé v překladu znamenalo, že přistoupil na požadavky ropných magnátů své země a Rusko s největší pravděpodobností nebude souhlasit s prodloužením dohody OPEC+ o ropných škrtech. Současná dohoda vyprší na konci června. Pro další to ovšem znamenalo pouze to, že se ruský prezident snaží vylepšit svou vyjednávací pozic před nadcházejícím jednáním OPEC+, na kterém se rozhodne o (ne)prodloužení produkčních kvót.

3. Spuštění JE Flamanville bude kvůli problémům se svary opět odloženo, pravděpodobně až za rok 2022

Uvedení francouzského jaderného reaktoru Flamanville 3 do provozu bude kvůli problémům s kvalitou svarů na sekundárním okruhu odloženo. EDF předpokládá jejich opravu na konci roku 2022, informaci upřesní v následujících týdnech. Dle analytiků by se tak projekt mohl prodražit o 1 mld. euro.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) ve čtvrtek uvedl, že před uvedením JE Flamanville do provozu je nezbytné provést opravu osmi svarů, v opačném případě by mohla být ohrožena bezpečnost elektrárny.

4. Osm zemí EU se zavázalo vyrábět elektřinu z uhlí nejdéle do roku 2030

Osm z dvaceti osmi členských států EU chce postupně přestat vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030. Tyto země tvoří necelých 20 % instalovaného výkonu uhelných zařízení v EU. Podle analytiků institutu Climate Analytics by stanovení konkrétního data ukončení užívání uhlí Německem bylo silným signálem i pro ostatní členské státy. V současnosti se v souvislosti s Německem hovoří o letech 2035 až 2038.

Evropský komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete na tiskové konferenci v Bruselu řekl, že jako první země EU chce úplně přestat užívat uhlí do roku 2022 Francie. Irsko a Itálie pak následují s rokem 2025. Dalších pět zemí plánuje ukončit užívat uhlí do 2030. Jedná se o Dánsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Finsko.

5. Rakousko: Nová 360MW přečerpávací vodní elektrárna Obervermunt II byla uvedena do provozu

V Rakousku byla oficiálně uvedena do provozu nová přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Obervermunt II s instalovaným výkonem 360 MW (2 x 180 MW). Celkový instalovaný výkon rakouských PVE tak nyní dosahuje téměř 5 GW. 

Výstavba PVE Obervermunt II trvala 4,5 let a stojí za ní německá energetická společnost EnBW a rakouská Vorarlberger Illwerke (ViW). Investiční výdaje činily 500 milionů eur.

6. V červnové aukci pro fotovoltaiky v Německu se ceny vrátily pod 60 EUR/MWh, stále se však drží vysoko

V Německu na začátku měsíce proběhlo další kolo aukcí pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Po prudkém růstu v minulé samostatné aukci se ceny sice poklesly v průměru o 17 %, stále se však drží vysoko nad výslednými cenami z předešlých let a začátku letošního roku.

Na začátku června v Německu proběhla již třetí letošní samostatná aukce, ve které se o podporu ucházeli developeři fotovoltaických elektráren. V třetím kole německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení 150 MW výkonu. Do aukce developeři nakonec přihlásili 105 projektů o celkovém objemu 556 MW, a soutěžený objem tak byl několikanásobně překonán.

7. ČEZ Distribuce: Zákazník se mění, elektřinu už jen nespotřebovává

Zákazníci distribučních energetických společností se výrazně mění. Elektřinu už jenom nespotřebovávají, ale také ji vyrábí nebo ji chtějí akumulovat. Změna bude vyžadovat investice do nových technologií nebo IT řešení. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Distribuce Martin Zmelík. Letos plánuje dát firma do sítí přes 11 miliard korun, podobně jako loni. ČEZ Distribuce je největším distributorem elektřiny v ČR.

„Chceme více investovat do nových digitálních technologií, které nám umožní lépe provozovat měnící se distribuční prostředí. Pokračuje rozvoj optické telekomunikační infrastruktury s cílem vybudovat infrastrukturu podporující decentrální energetiku. Záměrem je vybudovat na distribučním území ČEZ Distribuce 4000 kilometrů optických sítí do roku 2025 a dalších 3000 kilometrů do roku 2030,“ uvedl Zmelík.

8. Experti: Blackout nelze zcela vyloučit, Česku ale spíše nehrozí

Rozsáhlé výpadky elektřiny, takzvaný blackout, nelze nikdy zcela vyloučit, Česko ale má hned několik mechanismů, jak nastalé problémy případně řešit. Shodli se na tom odborníci, které dnes oslovila ČTK. Dva jihoamerické státy, Argentinu a Uruguay, v neděli brzy ráno postihl rozsáhlý výpadek elektřiny a země se ocitly bez dodávek elektrického proudu. Příčina výpadku, který postihl na 50 milionů lidí, se vyšetřuje.

Podle argentinských úřadů kolaps zřejmě způsobily bouře na pobřeží, které nejprve zastavily přenos proudu dálkovým vedením Yacyretá – Salto Grande, což pak způsobilo automatické vypnutí celé přenosové soustavy.

9. Siemens zruší 2700 míst v energetické a plynárenské divizi

Německá průmyslová skupina Siemens hodlá po celém světě zrušit 2700 pracovních míst v energetické a plynárenské součásti, z toho 1400 v Německu. Firma dnes uvedla, že škrty bude provádět během příštích let. Skupina Siemens má podle svých internetových stránek 377.000 zaměstnanců ve více než 200 zemích a regionech. V České republice zaměstnává asi 13.000 lidí.

Siemens počátkem května oznámil, že hodlá oddělit podnikání v oblasti energetiky a zemního plynu do samostatné jednotky. Divize je pro ni zátěží kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propadu poptávky po plynových turbínách.

10. MPO: Obnovitelné zdroje budou v ČR druhým nejvýznamnějším zdrojem

Obnovitelné zdroje energie (OZE) budou v Česku v budoucnu pravděpodobně druhým nejvýznamnějším zdrojem po jaderné energetice. Na dnešní konferenci o potenciálu OZE v podmínkách ČR to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zopakoval, že stát počítá postupným utlumením fosilních paliv, mimo jiné uhlí.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Podíl fosilních paliv podle Havlíčka klesne ze současných téměř 50 procent v letech 2035 až 2040 na zhruba 15 procent. Nahradit je má mimo jiné právě zelená energetika.

Inovativní technologie

Američtí vědci vyvinuli hybridní nanoorganismy, které za pomoci světla mění CO2 na paliva a plasty

Vědci z americké univerzity vyvinuli nové hybridní nano-bio organismy, které dokáží s využitím slunečního záření přeměňovat oxid uhličitý a dusík ze vzduchu na různé plasty či paliva. Podle vědců by tato technologie mohla jednoho dne nahradit výrobu plastů a paliv z fosilních zdrojů.

Hybridní organismus vědci vytvořili vpravením nanokrystalu, takzvané kvantové tečky, do buněk mikrobů. Tyto kvantové tečky reagují na světlo a stimulují mikroorganismy k „požírání“ oxidu uhličitého a dusíku, které přeměňují na různé produkty včetně biologicky rozložitelných plastů, benzinu, bionafty či amoniaku.

Názor

Hlavolam světové energetiky: Jak dostát rostoucí poptávce po energii ve světě citlivém na emise CO2

Zatímco se ještě sporadicky ozývají hlasy relativizující vliv člověka na současnou klimatickou krizi a mnozí mohou být přesvědčení, že se vlastně nic neděje, velké energetické společnosti se již snaží odhadnout, co pro ně bude znamenat proměňující se svět, ve kterém bude stále větší hlad po energiích, ale zároveň tlak na uplatňování nízkoemisních zdrojů. 
Vlády zemí zase jakoby nevěděly, jak moc se do úsilí o bezemisní společnost zapojit, kolik je to bude stát a jak to udělat, aby tím neohrozili vlastní ekonomický růst a navyklý blahobyt svých obyvatel. Vědci mezitím varují, že okno, kdy je možné bezpečně odvrátit klimatickou katastrofu, se zmenšuje.

Začátkem tohoto roku vydala energetická společnost British Petroleum (BP) světový energetický výhled do roku 2040 s názvem BP Energy Outlook 2019 (ke stažení zde) a představila jej na konferenci Center for Strategic and International Studies (záznam zde).