Osm zemí EU se zavázalo vyrábět elektřinu z uhlí nejdéle do roku 2030
Osm z dvaceti osmi členských států EU chce postupně přestat vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2030. Tyto země tvoří necelých 20 % instalovaného výkonu uhelných zařízení v EU. Podle analytiků institutu Climate Analytics by stanovení konkrétního data ukončení užívání uhlí Německem bylo silným signálem i pro ostatní členské státy. V současnosti se v souvislosti s Německem hovoří o letech 2035 až 2038.
Evropský komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete na tiskové konferenci v Bruselu řekl, že jako první země EU chce úplně přestat užívat uhlí do roku 2022 Francie. Irsko a Itálie pak následují s rokem 2025. Dalších pět zemí plánuje ukončit užívat uhlí do 2030. Jedná se o Dánsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Finsko.
„Čím dál tím více členských států činí politické závazky postupně přestat používat uhlí v dalším desetiletí,“ uvedl Cañete.
EU musí do 2030 přestat vyrábět elektřinu z uhlí
Zbývajících dvacet zemí ovšem žádné cíle týkající se ukončení užívání uhlí nepředstavilo. Podle berlínského neziskového institutu Climate Analytics ovšem výše popsané závazky osmi zemí tvoří méně než 20 % instalovaného výkonu uhelných zařízení v EU. Pokud by byly dodrženy současné závazky, tak by v roce 2030 bylo v provozu 40 % instalovaného výkonu.
„To je v silném rozporu s Pařížskou dohodou, která vyžaduje ukončení užívání uhlí v EU do 2030.“
Yanguas Parra, výzkumník institutu Climate Analytics
Tento závěr vyplývá z interního výzkumu Climate Analytics. Podle výsledků výzkumu by EU a země OECD měly přestat spalovat uhlí pro výrobu elektřiny nejpozději do roku 2030. Čína do roku 2040 a zbytek světa do 2050. Tímto způsobem by pak bylo dosaženo závazků z Paříže 2015.
Stanovení data Německem by bylo důležitým signálem pro ostatní
Komisí bylo během tiskové konference zdůrazněno, že Německo, nejsilnější ekonomika a zároveň největší znečišťovatel EU, rovněž plánuje stanovit deadline pro výrobu elektřiny z uhlí.
V současnosti se v souvislosti s Německem hovoří o letech 2035 až 2038. To je výsledkem doporučení tzv. Uhelné komise, které ovšem není závazné a konkrétní opatření musí implementovat německá vláda. Stanovení konkrétního data by bylo významným signálem pro ostatní země.
Mohlo by vás zajímat:
Další závazek brigády socialistické práce. Možná dostanou i diplom.
No, pro někoho to je reálné, pro jiného již méně. Pro takové Polsko je málo reálný termín i 2040. Zajímavé bude, jestli to opravdu dodrží třeba Čína.
k takovému kroku se snadno zavážou státy ,které uhlí dovážejí - prostě nechají dožít stávající elektrárny a předělají je na plynové. Pro státy pro které je uhlí domácím zdrojem to znamená likvidaci domácí energetiky - ti se do toho samozřejmě nehrnou. Jinak spotřeba uhlí celosvětově stoupá pokud se nebude dovážet do EU koupí ho Indie , Čína a další státy , tam zase neporoste spotřeba plynu, který se bude místo toho vozit k nám. Jinými slovy nemá smysl nahrazovat jeden dovozní zdroj druhým je to nesmyslná koncepce, která ve výsledku vede akorát k růstu dovozní závislosti koncentrované na jeden typ zdroje - zemní plyn.
Nielen europa (teda zapadna) ale aj azia a konkretne india ma ciele pre vyrobu elektriny zo slnka a nahradit uholne elektrarne.
Ale o to tady přece jde, zkoncentrovat dovozní závislost EU na jednoho producenta fosilního paliva. Právě s tímto zadáním to celé dává smysl.
Jen bych doplnil, že pokud by se všichni vrhli na plyn, pak by ceny letěli neúnosně vzhůru a zásoby a zálohy plynu budou dřívěji vyčerpány, Odhady z roku 2000 při odhadnuté spotřebě byla životnost ložisek odhadnuta na 70 let. Tehdy se nepředpokládal boom břidlicových ložisek, ale ani hromadný přechod energetiky na plyn. Pokud se tyto dva faktory vynulují, pak ke značnému poklesu těžby plynu dojde v roce 2070 při současném nárůstů ceny. Otázkou je, co bude tvořit zálohu a základní zdroje pro energetiku. Renesance uhlí či jádra, nebo skutečně OZE.
Těžitelné prokázané zásoby plynou jsou asi skutečně asi na 50 let. A každoročně mírně rostou. Je to proto ,že nikdo příliš neinvestuje do průzkumu který nepotřebuje když je na 50 let co těžit. Očekává se , že plyn vydrží dalších nejméně 200 let. Problém je spíše v tom, že zásoby plynu stejně jako ropy jsou koncentrované do pár států kdežto uhlí je po světě rozloženo mnohem rovnoměrněji. Omezení uhlí je tedy v zájmu vývozců ropy a plynu. Uhlí totiž snižuje ceny ropy a plynu v současné době navíc roste těžba uhlí nejvíce ze všech fosilních zdrojů.
Ale plyn, stejně jako kapalná paliva, může být v určitý moment v problémech pokud dojde již jen k mírnému poklesu cen proudu z FVE, protože pak se po započtení uhlíkové daně k ceně plynu a nasazení FVE na jihu (Řecko, Španělsko, Itálie) může stát vodík konkurenceschopný plynu a kapalná paliva palivům z ropy.
Ale plyn, stejně jako kapalná paliva, může být v určitý moment v problémech pokud dojde již jen k mírnému poklesu cen proudu z FVE, protože pak se po započtení uhlíkové daně k ceně plynu a nasazení FVE na jihu (Řecko, Španělsko, Itálie) může stát vodík konkurenceschopný plynu a kapalná paliva palivům z ropy.
KDO SE zavaze snizit spotredu elektriny na domacnost ihned,moznosti je cela rada,co na to energeticke spolecnosti,asi by krachly.
Pan výzkumník jednoduše lže, protože v Pařížské dohodě nic o datu ukončení využívání uhlí v EU není.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se