Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. 3. největší vodní elektrárna na světě, brazilská Belo Monte, získala povolení pro provoz při plném výkonu

Brazilská vodní elektrárna Belo Monte, která se nachází v amazonském pralese, může začít s provozem všech svých turbín. Poslední z 18 turbín obdržela povolení k provozu od Národního regulačního úřadu pro elektrickou energii (ANEEL) v úterý.

Vodní elektrárna Belo Monte je se svým jmenovitým výkonem 11,2 GW největší  brazilskou elektrárnou (elektrárna Itaipů s instalovaným výkonem 14 GW leží na hranici Paraguaye a Brazílie a není vlastněna ani jedním z těchto států). Elektrárna, která během své výstavby vytvořila přes 30 000 pracovních míst, je v současnosti třetí největší vodní elektrárnou na světě za čínskou elektrárnou Tři soutěsky s instalovaným výkonem 22,5 GW a zmiňovanou elektrárnou Itaipů.

2. Britské orgány varují norský Equinor: Zemní plyn není nízkouhlíkové palivo

Regulační orgány Spojeného království vydaly předběžné varování norské polostátní energetické společnosti Equinor, která v londýnském metru inzerovala zemní plyn jako „nízkouhlíkové palivo“. Úřad pro regulaci reklamy označil kampaň za klamavou.

Je to vůbec poprvé, co britský úřad (Advertising Standards Authority, ASA) zasáhl proti klamavé reklamě v oblasti energetiky. ASA uvedl, že společnost souhlasila, že reklamu stáhne a nebude ji nadále ve svých kampaních používat. Na možnou klamavost reklamy upozornila NGO Global Witness.

3. Jižní Korea chce vědět, jak se Japonsko zbaví radioaktivní vody

Neochota Japonska zveřejňovat informace o budoucí likvidaci radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima brzdí úsilí sousedních zemí o minimalizaci následků, uvedlo dle agentury Reuters ve středu vedení agentury pro jadernou bezpečnost Jižní Koreji.

Zemětřesení a následné tsunami v roce 2011 poškodily tři reaktory v jaderné elektrárně Fukušima. Společnost Tokyo Electric Power Co (Tepco), která je za provoz a sanaci elektrárny odpovědná, využívala po léta k chlazení tří poškozených reaktorů načerpanou mořskou vodu, která se tím stala radioaktivní. Proto byla přečerpávána do nádrží, ve kterých měla bezpečně očekávat svou dekontaminaci.

4. Solární elektrárny pomáhají regulovat britskou síť v nočních hodinách

Solární panely

Pilotní projekt ve Spojeném království ukázal, že neaktivní solární elektrárny v nočních hodinách mohou pomoci regulovat přenosovou síť. Společnost Lightsource BP udělala jednoduchou modifikaci na střídačích v solární elektrárně a ty teď v noci mohou regulovat hladinu napětí v síti.

Britský zpravodajský portál The Guardian informoval o novém zajímavém pokusu ve Spojeném království. Společnost Lightsource BP použila jednu svojí solární elektrárnu v oblasti Východního Sussexu pro regulaci napětí v soustavě.

5. Německý onshore větrný průmysl se hroutí. Letos bylo postaveno nejméně elektráren za posledních 20 let

větrná turbína

Onshore větrný průmysl v Německu se hroutí. Počet povolení vydaných pro větrné elektrárny na pevnině klesl během tří let o více než 70 %. V instalovaném výkonu to odpovídá poklesu z 3,6 GW na 1,3 GW. Počet postavených elektráren oproti pětiletému průměru poklesl letos dokonce o 80 % na nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Výrobci větrných elektráren plánují dále propouštět. V ohrožení jsou i klimatické cíle Německa.

Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce, uvádí Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW).

6. Výstavba vedení v Německu nadále drhne, dvě klíčová vedení čelí dalšímu ročnímu zpoždění

Výstavba nových vedení v Německu, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek. Německý regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) navíc podle zahraničního serveru Montel informoval o dalším předpokládaném zpoždění u dvou klíčových vedení – SuedLinku a Ultranetu.

Podle informací zveřejněných německým regulátorem BNetzA je nyní u vedení SuedLink, pro které se vzhledem k jeho důležitosti vžilo označení „páteř Energiewende“, předpokládáno v nejpříznivějším scénáři uvedení do provozu v roce 2026.

7. Švédská podpora jádra nadále roste, ukazuje průzkum

Dohromady 78 % dotázaných Švédů podporuje jadernou energetiku. Podpora jádra v zemi oproti roku 2017 vzrostla o 7 %, kdy bylo jaderné energii nakloněno 71 % respondentů. Celkem 43 % lidí vyjádřilo podporu případné výstavbě nových jaderných elektráren v zemi a 35 % by rádo, aby současné jaderné bloky byly provozovány po celou dobu plánované životnosti.

Průzkum byl zpracován společností Novus a publikován skupinou Analysgruppen. Pouze 11 % dotázaných bylo v průzkumu pro okamžitý odchod země od jaderné energetiky.

8. Paroplynová elektrárna v Počeradech meziročně zdvojnásobí výrobu elektřiny, plyn začíná konkurovat černému uhlí

Paroplynová elektrárna Počerady, ČEZ

Paroplynová elektrárna Počerady letos vyrobila přes 3,3 TWh elektrické energie, což je již nyní téměř dvojnásobek oproti výrobě v každém z předchozích tří let. O vyšším využívání elektrárny svědčí i letošní koeficient využití instalovaného výkonu elektrárny, který za prvních deset měsíců přesáhl 51 %.

Výroba paroplynové elektrárny Počerady v letošním roce trhá rekordy. Díky příznivým cenám na komoditních trzích již letos vyrobila přes 3,3 TWh elektrické energie. Oproti předchozím třem rokům, kdy se její výroba pohybovala na úrovni kolem 1,7 TWh, se tedy výroba elektrárny více než zdvojnásobí.

9. Rada ERÚ vyzvala Havlíčka, aby v legislativě ukotvil akumulaci energie

Pohled do velkého bateriového úložiště společnosti Solar Global v obci Prakšice nedaleko Uherského Hradiště, které bylo spuštěno na konci loňského roku. Zdroj: www.solarglobal.cz

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyzvala dopisem ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby resort otevřel český energetický trh novým trendům a legislativně ukotvil například akumulaci energie. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Úřad podle něj kvůli chybějící legislativě nemůže vydávat pro akumulace licence, tedy povolení k podnikání, aby tyto zdroje mohly vykonávat svou činnost.

„Rádi bychom, aby byly jasně definovány mantinely a pravidla právě pro nové technologie. Jednou z nich je akumulace. Podle mého názoru je to nový prvek v rámci energetické soustavy. Čili podobně, jako je například v zákoně definováno, jaká práva a povinnosti má distributor, výrobce, obchodník, zákazník, tak by tam mělo být definováno, jakou úlohu hraje akumulace,“ uvedl Trávníček.

10. Mírná zimní sezóna v Asii by mohla znamenat přebytek LNG v Evropě

Finsko LNG

Přebytek LNG v Evropě se může v průběhu zimy zvětšovat, jelikož doposud velmi mírná zima v Asii snižuje asijsko-tichomořskou poptávku. Poptávka v Číně může být navíc dále utlumena v závislosti na výhledu tamní ekonomiky.

„Zahájení zimní sezóny [v Asii] bylo velmi, velmi mírné,“ komentovala situaci Anne Katrin Breviková, ředitelka výzkumu LNG v Refinitivu. Dodala, že současné odhady dovozu LNG do regionu by tak mohly být až příliš optimistické.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Ing. Vratislav Ludvík
1. prosinec 2019, 19:25

Pouze pro připomenutï: 24% vyrobené elektrické energie je u nás závislé na importu (jaderné palivo). Růst JE znamená další růst dovozní závislosti země.

R2
1. prosinec 2019, 19:46

Vzhledem k tomu, ze nikdo nechce dlouhodobe udrzovat energetiku uhelnou ani vykacet mistni lesy a vzhledem k tomu, ze chceme svitit i po tme, tak je alternativou plyn, je to z pohledu zavislosti lepsi?

Jan Veselý
1. prosinec 2019, 20:52

A vy nevíte o tom kouzlu, kdy se palivové tyče zavřou na pár let do skladu a pak se z něj vyndají už jako místní zdroj energie? ;-) zdroje: ASEK

Josef
2. prosinec 2019, 00:09

A zkuste mě pak energeticky vydírat , když mám paliva na 10 let. Palivo dovážíme , jenže za 10 let si můžeme otevřít doly i fabriku na jeho výrobu, když by bylo třeba nebo můžeme staré palivo přepracovávat jako Francie. krom toho podíl ceny paliva v ceně elektřiny je mizivý navíc alternativu stejně nemáme.

Ivan Novák
2. prosinec 2019, 11:18

Házet přes palubu domácí uhlí je pro ČR největší riziko. Ze zbývajících možností je dostupnost čerstvého jaderného paliva riziková nejméně - nejenže se dá roky skladovat, ale lze snadno dopravovat (třeba letadlem), trh s ním je likvidní, geograficky i geopoliticky diverzifikovaný, a dodavatelé netvoří kartel, nýbrž si konkurují. Riziko nové JE je ve výstavbě - pokud dodavatel bude myslet, že jsme hlupáci, kteří se odřízli od vlastní jistoty a nemají kam utéct, začne za pochodu utahovat šrouby.

Milan Vaněček
2. prosinec 2019, 13:41

Uhlí nikdo přes palubu do moře házet nebude, uhlí nám tu zůstane v zemi a spálit či proměnit v chemickou surovinu ho můžeme kdykoli v budoucnu.

Nikdo nám nepřikazuje rozebrat staré elektrárny.

Riziko nové výstavby JE je v tom, že cena elektřiny musí stoupnout 2-3 krát, aby se náklady na jejich stavbu vůbec vrátily. To je ta tragedie pro spotřebitele.

Řešení: utlumit CO2 hysterii na rozumnou míru, ano uhlí či ropu pálit bez vzniku spousty zdraví škodlivých látek ještě neumíme, ale pokrok ve snižování emisí tu je

a stejně během 30 let v EU i ve vyspělém světě zvítězí slunce, vítr a voda jako základní (dominující, ne stoprocentní) zdroj energie, i bez CO2 hysterie.

To je vědecký pokrok, bude to nejlevnější a nejčistší zdroj elektřiny k disposici.

nemo
2. prosinec 2019, 14:38

14 % elektriky sa z ciech vyvaza...Peniaze pre niekoho, a znicene ovzdusie pre domacich. Tak to mate pekne vymyslene....

ludvik
4. prosinec 2019, 19:37

Evropská síť je v podstatě plně propojená. Když se někde elektřiny nedostává, tok se tak nějak sám obrátí. To nejsou dřevěné špalky, které naložíme na kamion a když je nikdo nechce, podrazíme cenu abychom je nemuseli vézt zpět.

A ty rakouské vynálezy na třídění elektrického proudu také nefungovaly, takže nelze zařídit, abychom bratrům slovákům vyváželi, rumunům také, ale na němce a maďary kašlali.

Z toho vyplývá, že prostě naši elektřinu někdo potřebuje, nechce či nemůže navýšit výrobu u sebe.

Požadavek na nevyvážení elektřiny by znamenal odpojení od zahraničí. Tedy i nemožnost pokrýt případný problém u nás dovozem.

A co já vím, tak to není zase až tak velké procento, když ho uzavření pár uhelných elektráren srazí k nule.

Až nebude mít kdo vyvážet, tak jsem na tu srandu zvědavý. Resp. vlastně nejsem, v Belgii takový pokus měli relativně nedávno.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se