Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Izrael zahájí těžbu plynu z obřího pole Leviathan, soud zrušil dočasný zákaz

Zahájení těžby zemního plynu z pole Leviathan, které leží zhruba sto kilometrů od pobřeží Izraele, po zrušení soudního zákazu již nic nebrání. Obří plynové pole by mělo skrývat dostatek plynu pro pokrytí potřeb Izraele po několik desetiletí a mělo by zemi pomoci získat energetickou nezávislost.

Okresní soud v Jeruzalémě ve čtvrtek podle agentury Reuters zrušil dočasný zákaz těžby, který vydal na základě stížností několika obcí a environmentálních skupin na možné dopady na tamní ovzduší teprve v úterý. Podle soudu navrhovatelé ve čtvrtek neposkytli dostatečné důkazy o tom, že by emise z těžby v počáteční fázi mohly být nebezpečné.

2. SMR od NuScale vstupuje do finální fáze certifikace v USA, první vyroste v Utahu v polovině příští dekády

Malý modulární reaktor (SMR) od americké společnosti NuScale, se kterou od poloviny letošního roku spolupracuje i česká Skupina ČEZ, pokročil v certifikačním procesu v USA. NuScale pro svůj SMR dokončila čtvrtou ze šesti částí certifikace a plánuje proces úspěšně ukončit do září 2020.

Americká společnost NuScale minulý čtvrtek oznámila, že její model malého modulárního reaktoru prošel čtvrtou fází certifikace. Společnost dále oznámila, že licencování jde podle plánu a dokončení procesu certifikace očekává v září příštího roku.

3. Jediné Polsko nesouhlasilo s evropským Green dealem, ČR uspokojila věta o jaderné energetice

Evropská rada schválila tzv. Green deal bez souhlasu Polska. Další jednání Evropské rady se bude konat v červnu 2020. Do té doby se členské státy EU pokusí přesvědčit Polsko, aby na návrh Green dealu přistoupilo.

Projednání evropského Green dealu (plánu EU, který má mimo jiné za cíl, aby Evropská unie dosáhla klimatické neutrality do roku 2050), nakonec neskončilo jeho jednohlasným přijetím na půdě Evropské rady. Ta je složena z předsedů vlády jednotlivých členských států a obvykle vymezuje obecný politický směr a priority Evropské unie.

4. Komerční provoz Olkiluoto 3 byl opět odložen, stavba jaderné elektrárny ve Finsku potrvá nejméně 16 let

Jaderný blok Olkiluoto 3 bude podle aktualizovaného harmonogramu spuštěn nejdříve v březnu roku 2021. Doba výstavby se tak protáhne o dalších 6 měsíců. Stále by se ovšem mělo jednat o první reaktor typu EPR, který bude v EU uveden do provozu.

První reaktor typu EPR, který má být uveden v Evropě do provozu, opětovně odkládá zahájení svého komerčního provozu. Podle čtvrtečního prohlášení jeho budoucího provozovatele, finské společnosti TVO, má být reaktor uveden do provozu v březnu roku 2021.

5. Zbaví plovoucí větrné elektrárny Kanárské ostrovy závislosti na dovozu fosilních paliv?

Španělské Kanárské ostrovy by se měly stát místem pro testování nejnovějších technologií v oblasti plovoucích větrných elektráren. Ostrovy v současné době spoléhají na drahý dovoz fosilních paliv, jelikož nemají dostatek prostoru na pevnině pro obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k rychle rostoucí mořské hloubce nejsou ani klasické offshore větrné elektrárny řešením. Norský Equinor plánuje v oblasti postavit až 200MW park s plovoucími větrnými elektrárnami.

V blízkosti Lanzarote, jednoho z Kanárských ostrovů, by měla vyrůst testovací plovoucí 5MW větrná elektrárna. V rámci projektu společnosti Enzen a místní samosprávy by měla elektrárna do roku 2023 pomoci napájet jedno z energeticky náročných zařízení na odsolování mořské vody. Pokud bude projekt úspěšný, mohl by se tento model aplikovat na ostatní odsolovací zařízení, kterých je na ostrovech kolem tří stovek.

6. Pátý blok ukrajinské JE Záporoží byl zavezen výhradně americkým palivem

Aktivní zóna pátého bloku ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží byla plně zavezena palivem typu VVER-1000 od společnosti Westinghouse. Minulou středu to oznámil provozovatel elektrárny, společnost Energoatom.

Nejedná se však o první případ kompletní zavážky aktivní zóny ruského reaktoru VVER „americkým“ palivem. V červenci 2018 se stal třetí blok jaderné elektrárny Jižní Ukrajina světově prvním reaktorem VVER-1000 s kompletní palivovou vsázkou, která nebyla dodána Ruskem.

7. Národní plán počítá se 2 novými jadernými bloky za 300 mld. Kč

Národní investiční plán počítá se dvěma novými jadernými bloky v Česku dohromady za 300 miliard korun. Jeden se má začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, druhý zatím bez určení zahájení stavby v Temelíně, vyplývá to ze zveřejněného materiálu. Výdaje na nové bloky tvoří převážnou většinu z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu za 423,5 miliardy korun.

Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu korun na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic je právě u ministerstva průmyslu a obchodu. Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.

8. Německo odložilo schválení zákona o odklonu od uhlí na začátek roku 2020

Německá vláda odložila schválení svého legislativního návrhu, který má zajistit plánovaný odklon od uhlí, na začátek příštího roku. Původně se očekávalo schválení do konce letošního roku. Jedním ze zásadních sporných bodů zůstává dojednání přesného mechanismu a podrobného plánu pro odstavování hnědouhelných elektráren. 

Odsun termínu schválení zákona o odklonu od uhlí potvrdil zahraničnímu serveru Montel v pondělí mluvčí německého Ministerstva hospodářství a energetiky.

9. Dánsko plánuje vybudovat umělé ostrovy obklopené větrnými parky

Energetický park skládající se z jednoho nebo více umělých ostrovů by byl schopen zásobit až 10 milionů domácností. Plánovány jsou umělé ostrovy obklopené větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem až 10 GW. S informací přišlo dánské ministerstvo pro klima a energetiku.

Dánsko, které v roce 2018 vyrobilo 41 % elektrické energie z větrných elektráren, minulý týden schválilo ambiciózní cíl v oblasti ochrany klimatu. Dánsko se zavazuje snížit emise skleníkových plynů o 70 % oproti roku 1990 do roku 2030. Do roku 2050 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Každých 5 let od roku 2020 má být provedena revize plánů a cílů.

10. DPA: Senát USA schválil sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2

Americký Senát dnes schválil sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska do Německa. Informovala o tom agentura DPA. Po Sněmovně reprezentantů dal Senát většinou hlasů zelenou balíčku zákonů k rozpočtu na obranu, v němž byl obsažen i zákon týkající se sankcí. Prezident Donald Trump už dříve oznámil, že ho podepíše, jakmile ho bude mít na stole. Česko bude k projektu Nord Stream 2 připojeno plynovodem Eugal.

Německý deník Bild dnes uvedl, že německá vláda očekává, že sankce vstoupí v platnost nejpozději v pátek.

Inovativní technologie

Kanadští vědci představili novou metodu výzkumu materiálů pro ukládání jaderného odpadu

Bezpečné skladování použitého jaderného paliva, ale také například vodíku či zachyceného CO2. K pokroku ve výzkumu v těchto oblastech by nyní mohla přispět nová metoda studování materiálů na nano úrovni. Představili ji vědci z Guelphské univerzity ležící v kanadské provincii Ontario, pro kterou je právě jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie.

Jednou z hlavních výzev, které jaderná energetika globálně čelí, je vypořádání se s použitým jaderným palivem. V současné době se jako nejschůdnější řešení jeví jeho uložení v trvalých úložištích, ve kterých by po dobu desítek tisíc let jeho radioaktivita postupně klesla na hodnoty srovnatelné s přirozenou radioaktivitou uranu.

Téma

Příběh turecké uhelné elektrárny Adularya – Český sen 2.0

Představte si špionážní thriller. Účinkuje v něm charismatický miliardář, český stát, rakouská firma na kotle a turečtí politici. V zápletce hraje roli falšování vzorků uhlí, nenaplněné podnikatelské sny, pokus o státní puč a genocida Arménů. Zní to šíleně? To by se nemohlo stát? Vítejte v příběhu elektrárny Adularya. 

Asi 50 kilometrů západně od turecké metropole Ankary se začala roku 2008 stavět tepelná elektrárna, která měla spalovat hnědé uhlí ze sousedního lomu. Krása projektu spočívala v jednoduchosti myšlenky – energeticky hladové Turecko si na rozdíl od EU neláme hlavu s rostoucími emisemi CO₂  a díky blízkosti lomu a elektrárny odpadne v projektu logistika přepravování uhlí na velké vzdálenosti. Svět se ještě vzpamatovával z krize, když se Česká exportní banka (ČEB) rozhodla podpořit účast českého konsorcia (Ferrit, BTG Energy a Vítkovice Power Engineering) půjčkou 11 miliard korun tureckému holdingu Naksan, kterou jako garant kryla Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu