Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Český kapacitní mechanismus bude podle schválení Evropskou komisí plně financován odběrateli elektřiny. Evropská komise schválila jeho podobu s odhadovanými náklady ve výši 75 až 150 miliard Kč. Nejde ovšem o částku za jediný rok, ale o součet podpory rozložené podle délky vysoutěžených kontraktů, u nových fosilních zdrojů až na patnáct let. Platby za kapacitní mechanismus postupně nahradí část poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, jejichž podpora po roce 2030 vyprší.
Evropská komise schválila český kapacitní mechanismus rozhodnutím z poloviny července. Česko jej notifikovalo letos v dubnu s cílem zajistit dostatek řiditelného výkonu v období rychlého odstavování uhelných elektráren. Komise dospěla k závěru, že navržená podpora je slučitelná s vnitřním trhem.
Ceny ropy dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly.
Cena severomořské ropy Brent kolem 17:15 SELČ vykazovala růst o 7,9 procenta zhruba na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI přidávala 7,5 procenta a prodávala se kolem 85,20 dolaru za barel.
Srbsko-rumunská vodní elektrárna na Dunaji, kterou oba státy provozují společně, dodává pouze třetinu svého obvyklého výkonu. Elektrárna Djerdap 1 byla uvedena do provozu v roce 1970 a podle ředitele srbské státní společnosti EPS zažila letos v květnu a červnu nejhorší období ve své historii. Důvodem je výrazný pokles hladiny Dunaje.
Djerdap 1 má instalovaný výkon 1 140 MW. Podle vyjádření ředitele státní společnosti, která elektrárnu provozuje, nyní vyrábí pouze přibližně 5 000 MWh elektřiny denně, což představuje zhruba třetinu její běžné denní produkce. Následkem toho se srbská energetika dostává pod tlak.
Německé úřady v minulém týdnu schválily kontroverzní záměr rozšíření výroby jaderného paliva v závodě v Lingen v Dolním Sasku. Dceřiná společnost francouzského koncernu Framatome, firma Advanced Nuclear Fuels (ANF), dostala zelenou k výrobě palivových souborů pro ruské reaktory typu VVER. Projekt bude probíhat na základě licencí, know-how a dodávek komponentů od ruské státní korporace Rosatom, respektive její dceřiné společnosti TVEL.
Rozhodnutí vyvolalo na německé i evropské politické scéně silné reakce, jelikož přichází v době dlouhotrvající snahy o omezení závislosti na ruských energetických surovinách. Tyto snahy přitom nabraly na obrátkách po vypuknutí otevřeného válečného konfliktu na Ukrajině v roce 2022.
Německo vypsalo první aukci na podporu výstavby nových plynových elektráren, které mají v budoucnu zajišťovat bezpečnost dodávek při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů. V první aukci bude soutěženo 4,5 GW instalovaného výkonu, přičemž úspěšní investoři získají podporu na zajištění dostupnosti výkonu po dobu 15 let.
Německá vláda prostřednictvím síťového regulátora Bundesnetzagentur vyhlásila první kolo aukcí na podporu výstavby nových plynových elektráren. Investoři se budou ucházet o podporu pro 4,5 GW. “redukovaného” výkonu. Tento tzv. redukovaný výkon vyhodnocuje na základě faktoru stanoveného zákonem skutečný přínos daného zařízení k bezpečnosti dodávek, který se u jednotlivých technologií liší. Zájemci mohou své nabídky podávat do 8. září 2026.
Přední evropští výrobci větrných turbín v poslední době intenzivně zvažují možnost fúzí a vytvoření jednoho evropského „průmyslového šampiona”. Případné sjednocení velkých evropských firem má pomoci sektoru lépe odolat sílícímu tlaku ze strany čínských výrobců. Ti dlouhodobě těží z velikosti domácího trhu a ohrožují globální konkurenceschopnost evropských firem. Ke sjednocení by mohlo dopomoct také rozvolnění antimonopolních pravidel ze strany Evropské unie.
Přestože na čínském i evropském trhu větrných turbín dominují domácí výrobci, při pohledu na rozvoj větrného sektoru jinde ve světě je zřejmé, že evropští průmysloví giganti ztrácejí v konfrontaci s čínskými konkurenty půdu pod nohami.
RWE ohlásila významný milník na svém největším rozestavěném offshore projektu: první dodávku elektřiny do německé sítě. Komerční provoz celého větrného parku předpokládá za tři roky. Turbíny dodává dánská společnost Vestas, jejíž zisk letos po loňských obtížích táhne právě offshore výstavba. Dosavadní úspěchy projektu jsou v kontrastu s fiaskem poslední německé aukce na větrné offshore instalace.
Nordseecluster je společný offshore větrný projekt dvou společností. Majoritní podíl 51 % má globální energetická skupina RWE. Její dceřiná společnost RWE Offshore Wind GmbH, která zajišťuje plánování, výstavbu a provoz offshore větrných elektráren skupiny, se hlásí k pozici druhé největší společnosti v tomto segmentu na světě.
Akcelerační zóny měly výstavbu obnovitelných zdrojů polít živou vodou. Podle odborníků ale hrozí, že to dopadne spíš naopak a investoři se budou vymezeným oblastem vyhýbat. Důvodem je i řada nových požadavků, kterou nedávno zveřejnil resort životního prostředí.
Když ministerstvo životního prostředí před týdnem vydalo stanovisko SEA (Posuzování vlivů koncepcí, Strategic Environmental Assessment) k návrhu akceleračních zón, kladlo důraz na to, že se počet zón o třetinu sníží. Z původních 94 má zůstat 61 oblastí pro rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů, přičemž ještě u patnácti z nich má dojít k jejich zmenšení.
Elektrárna Opatovice chce na konci příštího roku převzít první ze tří plánovaných paroplynových bloků. Budou postupně nahrazovat současné uhelné kotle, aniž by ohrozily zachování spolehlivých dodávek tepla a elektřiny pro region. Nová změna integrovaného povolení, kterou vydal Pardubický kraj, stanovuje, že s uvedením každého paroplynového bloku do trvalého provozu bude vždy odstaven jeden z uhelných kotlů, sdělila ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová.
"Aktuální harmonogram projektu předpokládá převzetí prvního bloku na konci roku 2027, druhého v prvním čtvrtletí roku 2028 a třetího ve druhém čtvrtletí roku 2028,"uvedla Počtová.
Maďarsko kvůli nízkému průtoku Dunaje zcela odstaví svou jadernou elektrárnu Paks. Stane se tak dnes či v pátek, oznámil podle tiskových agentur premiér Péter Magyar. Od pondělí by tak situace s dodávkami elektřiny mohla být kritická, a to kvůli očekávanému nárůstu spotřeby způsobeného vlnou veder. Magyar proto dnes odpoledne vyzval velké odběratele, aby snížili spotřebu elektřiny v odpoledních a večerních hodinách.
Jaderná elektrárna Paks nyní funguje zhruba na polovinu svého výkonu. "Úplné odstavené elektrárny Paks by mohlo nastat nejdříve dnes, ale pravděpodobněji zítra (v pátek - pozn. ČTK)," uvedl Magyar. Provozovatel elektrárny dnes uvedl, že její odstavení bude nevyhnutelné nejpozději do 72 hodin.
V souvislosti s přípravou obnovy provozu několika dříve trvale odstavených jaderných reaktorů v USA jsem zaznamenal řadu dotazů, zda není možné znovu spustit alespoň některé odstavené německé bloky. Podívejme se na tuto možnost podrobněji.
Ve Spojených státech se v posledních letech připravují k opětnému spuštění nejméně tři jaderné reaktory, které se dříve z ekonomických důvodů odstavily. Podrobněji se o tom psalo v dřívějším článku. Rozhodnutí o odstavení svých jaderných bloků změnila Belgie a snaží se o jejich opětovný restart. Větší počet států, včetně Česka, se snaží o co nejdelší bezpečný provoz stávajících jaderných zdrojů.
