Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Polsko vstoupilo do éry offshore energetiky. První elektřina z moře již proudí do sítě

Polsko vstupuje do nové energetické éry. Do přenosové soustavy našich severních sousedů v tomto týdnu proudí vůbec poprvé elektřina z offshore větrných farem. Stará se o to projekt Baltic Power, za nímž stojí polský Orlen a kanadská Northland Power. Farma v Baltském moři je prvním polským offshore zdrojem v reálném provozu a po dokončení na podzim má dosáhnout instalovaného výkonu 1,2 GW. Její spuštění je nejen technologickým milníkem, ale i symbolem rychle se rozvíjejícího polského offshore trhu. Ten má do roku 2030 dosáhnout souhrnného výkonu 6 GW.

Polský rafinersko-energetický gigant Orlen a kanadská společnost Northland Power uvedli v tomto týdnu do provozu vůbec první polskou offshore větrnou farmu. Projekt Baltic Power, vzdálený 23 kilometrů od pobřeží polského letoviska Łeba, je první vlaštovkou dynamicky se rozvíjejícího polského offshore sektoru. Aktuálně je v rámci větrného parku instalováno 54 z celkem 76 turbín Vestas o výkonu 15 MW. Ty ročně vyrobí kolem 4 TWh elektřiny, což odpovídá 3 % současné polské poptávky.

Celý článek najdete ZDE.

2. Nízké naplnění zásobníků plynu v Německu ohrožuje energetickou bezpečnost celé EU

Evropský trh se zemním plynem čelí před příští zimní sezonou zvýšené nervozitě. Důvodem jsou podprůměrně naplněné zásobníky plynu, a to zejména v Německu, které disponuje největší skladovací kapacitou v Evropské unii. Situaci navíc komplikuje přetrvávající geopolitické napětí na Blízkém východě, které nadále omezuje dodávky zemního plynu na evropský trh. 

​K polovině července jsou evropské zásobníky plynu naplněny na zhruba polovinu maximální skladovací kapacity. V případě Německa se však jedná o necelých 44 %, což představuje nejnižší hodnotu pro toto období od roku 2021. Tato skutečnost výrazně omezuje flexibilitu evropského trhu a schopnost Německa plnit roli garanta energetické bezpečnosti v regionu střední a západní Evropy.

Celý článek najdete ZDE.

3. Finský dozor zveřejnil předběžné hodnocení teplárenského modulárního reaktoru LDR-50

Finský jaderný dozor STUK zveřejnil výsledky společného předběžného hodnocení konceptu malého modulárního reaktoru LDR-50 společnosti Steady Energy. Do hodnocení se zapojil také český SÚJB. Regulátoři nezjistili zásadní bezpečnostní překážku pro další rozvoj návrhu, nejde však o licenční rozhodnutí.

Dobrovolného hodnocení se kromě finského STUK zúčastnily také dozorné orgány ze Švédska, Polska, České republiky a Ukrajiny. Každý z nich posuzoval koncept LDR-50 podle vlastních vnitrostátních předpisů a požadavků, přičemž českou stranu zastupoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost s odbornou podporou Státního ústavu radiační ochrany.

Celý článek najdete ZDE.

4. Kolik stály fotovoltaické elektrárny v roce 2025?

Rok 2025 potvrdil dominantní postavení fotovoltaiky mezi obnovitelnými zdroji energie (OZE). Solární elektrárny představovaly 72 % nově instalovaného výkonu v OZE a celosvětově přibylo 498 GW nového výkonu. Největším tahounem zůstala Čína, která sama uvedla do provozu 333 GW. Současně pokračoval pokles cen fotovoltaických panelů způsobený vysokými výrobními kapacitami, což přispělo k dalšímu snížení nákladů na výrobu elektřiny. Fotovoltaika tak podle IRENA zůstala v roce 2025 nejlevnějším zdrojemnové výroby elektřiny na světě.

Technologické trendy a nástup bateriových úložišť

Fotovoltaický sektor prošel v roce 2025 významným technologickým vývojem. Starší technologie článků PERC byly ve velké míře nahrazeny modernější technologií TOPCon, která již představuje přibližně 88 % nových výrobních kapacit. Díky vyšší účinnosti a lepším parametrům, zejména u oboustranných modulů, se TOPCon stal novým standardem výroby.

Celý článek najdete ZDE.

5. Kolik stály větrné elektrárny v roce 2025?

Rok 2025 se nesmazatelně zapíše do historie energetiky. Světový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie vzrostl o rekordních více než 690 GW, což představuje přibližně pětinový nárůst oproti předchozímu roku. Hlavními tahouny tohoto boomu byly solární a větrné elektrárny, které tvořily drtivou většinu nově připojeného výkonu. Zároveň došlo k významnému milníku – obnovitelné zdroje vůbec poprvé v historii překonaly uhlí v celkovém instalovaném výkonu a staly se největším zdrojem na světě. Hlavním motorem tohoto růstu zůstává Asie, zejména Čína, ze které pocházejí téměř dvě třetiny nových solárních parků a zhruba tři čtvrtiny nových větrných turbín.

Technologické trendy a vývoj na trhu

Větrná energetika si v roce 2025 připsala úctyhodných 159 GW nového instalovaného výkonu, přičemž 93 % tvořily větrné elektrárny na pevnině (onshore). Samotná Čína uvedla do provozu větrné elektrárny o výkonu bezmála 120 GW.

Celý článek najdete ZDE.

6. Česku ubývá nových solárů, zájem o baterie prudce roste

Rozvoj solárních elektráren v Česku dál zpomaluje. V prvním pololetí letošního roku bylo do tuzemských sítí připojeno 9364 fotovoltaických elektráren, což je meziročně asi o 28 procent méně. Snížil se také jejich instalovaný výkon na 295 megawattů (MW). Výrazně naopak přibylo baterií, připojeny byly akumulace s celkovou kapacitou 318 megawatthodin (MWh), meziročně o 83 procent více. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili zástupci Solární asociace. Celkově je nyní v Česku 248.346 solárních elektráren s výkonem 5,36 GW.

V pololetí tak pokračoval trend z předchozího roku, kdy bylo instalováno méně zařízení. Propad přitom už pociťují i instalační firmy, některé v předchozích měsících skončily.

Celý článek najdete ZDE.

7. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s reaktory III. generace

Česká republika se blíží k zahájení výstavby svých reaktorů III. generace v Dukovanech. Celá řada takových reaktorů je již několik let v provozu a staví se jich stále více. Tvoří již více než 10 % celkové jaderné flotily ve světě. Je tak zajímavé rozebrat současný stav, vize do budoucna a zkušenosti s jejich provozem.

První reaktory III. generace se dostaly do provozu v Japonsku v devadesátých letech, jednalo se o varné reaktory ABWR. Připomeňme, že zásadní je u nich vylepšení bezpečnostních parametrů. Od využití aktivních principů se přechází k pasivním, založeným na gravitaci, přirozené konvekci a expanzi stlačeného plynu. Kontejnment má zvýšenou odolnost a chrání i před dopadem velkého letadla. Reaktor obsahuje lapač aktivní zóny nebo obdobné řešení zachycení roztavené aktivní zóny v případě těžké havárie. Je u něj instalováno zařízení pro likvidaci vodíku.

Celý článek najdete ZDE.

8. „Jako pěst na oko,“ říká starosta. Trhový Štěpánov nesouhlasí s plánem na větrníky

Trhový Štěpánov na Benešovsku nesouhlasí s novým vymezením takzvaných akceleračních pro zrychlenou výstavbu větrných elektráren. Vadí mu, že by případné budoucí větrníky narušovaly výhled na horu Blaník. Vedení obce se chce sejít se starosty dalších obcí v okolí a dohodnout se na společném postupu, řekl dnes ČTK starosta Trhového Štěpánova Josef Korn (Hasiči Trhový Štěpánov).

Akcelerační zóny jsou administrativně vymezené území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Z toho 46 oblastí zůstalo a dalších 15 bylo zmenšeno. Původně bylo zón 110.

Celý článek najdete ZDE.

9. EU letos dováží rekordní objemy ruského LNG. Obchodníci se předzásobují před blížícím se zákazem

Zatímco Evropská unie deklaruje snahu o úplné odříznutí od ruských energetických zdrojů, realita na komoditních trzích ukazuje opačný trend. V první polovině letošního roku dosáhl dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z klíčového ruského terminálu Jamal rekordních hodnot. Podle analytiků stojí za tímto nárůstem především snaha obchodníků předzásobit se před nástupem unijního embarga.

​Podle agentury Reuters data analytické společnosti Kpler ukázala, že členské státy EU v první polovině letošního roku dovezly z ruského LNG terminálu Jamal celkem 9,89 milionu tun LNG. To představuje meziroční nárůst o 18 %. Za tyto dodávky evropské subjekty zaplatily odhadem až 6 miliard eur. Hlavními destinacemi pro ruský zkapalněný plyn zůstávají v EU Francie (3,6 mil. tun), Belgie (2,9 mil. tun) a Španělsko (2,7 mil. tun).

Celý článek najdete ZDE.

10. Do západní Evropy dorazila další vlna veder, jak červnová vlna ovlivnila trhy s elektřinou?

Rekordní vlna veder, která v červnu zasáhla velkou část Evropy, výrazně rozkolísala velkoobchodní trh s elektřinou. V Maďarsku velkoobchodní cena elektřiny vzrostla na 18měsíční maximum a způsobila nárůst cen i v sousedním Srbsku a Rumunsku. V Německu byly zaznamenány jedny z nejvyšších cen elektřiny v historii. Podobné výkyvy hlásily i Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Polsko, zatímco francouzská EDF musela kvůli teplé říční vodě omezit téměř 12 % výkonu jaderných elektráren.

Vlna veder, která v červnu postupně zasáhla téměř celý kontinent, měla v různých zemích podobný scénář. Teploty se ve velké části Evropy vyšplhaly hluboko nad sezónní průměry – ve Francii naměřili až 44 °C, v Německu přes 40 °C, v Maďarsku se teploty blížily 40 °C a Velká Británie zaznamenala nový červnový rekord 38 °C. Extrémní horko zvýšilo poptávku po chlazení, zatímco zároveň omezovalo dostupnost tepelných a jaderných zdrojů kvůli rostoucím teplotám říčních vod potřebných pro chlazení elektráren.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu