Ještě před dvěma lety se zdálo, že Česko konečně odblokuje výstavbu větrných a solárních elektráren. Dnes podle právníka Pavla Douchy zastupujícího investory i obce opět přibývá zamítavých stanovisek, ruší se dohody s developery a povolovací procesy narážejí na staré i nové překážky.

Proč se povolování větrných a solárních elektráren znovu komplikuje? Jakou roli hrají dezinformace a proč jsou akcelerační oblasti promarněnou příležitostí? O tom všem hovoří Pavel Doucha v rozhovoru pro Ekonews.

Celý článek najdete ZDE.

2. Nový čínský jaderný blok Taipingling 2 poprvé dosáhl kritického stavu

Nový čínský blok Taipingling 2 zaznamenal důležitý milník před uvedením do komerčního provozu. Reaktor bloku Hualong One s instalovaným výkonem 1 202 MW (brutto) poprvé dosáhl kritického stavu. Před oficiálním zprovozněním ještě blok projde testy na různých výkonových úrovních. Výstavbu bloku společnost CGN zahájila v říjnu roku 2020. V elektrárně Taipingling jsou ve výstavbě další dva bloky a další dvojice je v procesu plánování.

Společnost China General Nuclear (CGN) oznámila, že její druhý blok v jaderné elektrárně Taipingling poprvé dosáhl kritického stavu, tedy stabilní štěpné řetězové reakce. Jaderný blok s tlakovodním reaktorem Hualong One (HPR1000) disponuje instalovaným výkonem 1 116 MW (netto) a ročně by měl vyrobit okolo 9 TWh elektrické energie. Výstavbu společnost zahájila 15. října 2020.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ruský tanker vyzbrojili těžkými kulomety, informují média

Ruskou loď na přepravu plynu Maršál Vasilevskij vyzbrojili dvěma velkorážovými kulomety, informovala dnes média. Kulometů na palubě civilního plavidla si nejprve povšimli estonští pohraničníci, kteří snímky kulometů Kord na lodním můstku předali novinářům. Loď patří ruskému koncernu Gazprom a plaví se pod ruskou vlajkou.

Je to první případ, kdy na ruský civilní tanker umístili těžké zbraně, napsal server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. Experti předpokládají, že hlavním cílem kulometů je zabránit zadržení lodi při plavbě u evropských břehů, poznamenal portál BBC News; dva těžké kulomety by totiž sotva dokázaly loď ubránit před útokem dronů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Členské státy EU odmítly centralizovaný model plánování sítí. Větrný sektor protestuje

Zástupci evropského větrného průmyslu hlasitě kritizují výsledek pátečního jednání Rady EU pro energetiku. Vadí jim, že ministři členských států značně  „okleštili” Komisí navrhovaný balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy. Členské státy prozatím odmítly některé nástroje, které mají plánování rozvoje sítí centralizovat na evropské úrovni. Legislativa nyní míří z Rady do Evropského parlamentu, který musí schválit vlastní pozici. Finální podobu balíčku poté určí vyjednávání mezi oběma institucemi.

Předmětem sporu je balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, který Komise představila loni v prosinci. Jeho cílem je urychlit plánování, povolování i samotnou výstavbu sítí tak, aby Unie dokázala efektivně připojovat nové zdroje energie a posilovat přeshraniční propojení. Klíčem k tomu má být urychlení povolovacích procesů a také značná míra centralizace plánování v rukou Komise.

Celý článek najdete ZDE.

5. Slovensko obnovuje část výroby hliníku, rozhodující bude cena elektřiny

Slovenská hliníkárna Slovalco v Žiaru nad Hronom, většinově vlastněná norskou společností Norsk Hydro, má po několikaleté odstávce částečně obnovit výrobu primárního hliníku. Závod byl utlumen v roce 2022, kdy prudký růst cen elektřiny v Evropě spolu s náklady spojenými s emisními povolenkami dostal evropský hliníkárenský průmysl pod mimořádný tlak.

Podle Norsk Hydro dohoda se slovenskou vládou umožní restart 75 tisíc tun roční výrobní kapacity, přičemž výroba by měla být obnovena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. Celková kapacita závodu činí 175 tisíc tun hliníku ročně, obnovení zbývajících 100 tisíc tun bude záviset na podmínkách po roce 2030 a na zajištění dalších dlouhodobých kontraktů na elektřinu.

Celý článek najdete ZDE.

6. Ve Švédsku sílí debata o zrušení obchodních zón. Podle odpůrců nesplnily svůj účel

Ve Švédsku se znovu otevřela diskuse o budoucnosti cenových zón na trhu s elektřinou. Zatímco část energetického sektoru tvrdí, že rozdělení země do čtyř obchodních zón nevedlo k odstranění přenosových omezení ani k rozvoji výroby elektřiny na jihu země, jiní varují, že jejich zrušení by mohlo poškodit rozvíjející se výrobu zeleného vodíku na severu. Švédská vláda již zadala provozovateli přenosové soustavy posouzení možných změn současného systému.

Švédsko je od roku 2011 rozděleno do čtyř tzv. obchodních zón (SE1 až SE4), které mají odrážet omezenou přenosovou kapacitu mezi severem a jihem země. Cílem bylo prostřednictvím rozdílných cen elektřiny podpořit výstavbu nových výrobních zdrojů v jižním Švédsku a motivovat energeticky náročné podniky k přesunu do severních regionů, které se vyznačují přebytkem výroby elektřiny, a tedy i její nižší cenou.

Celý článek najdete ZDE.

7. Generální ředitel ČEZ Distribuce: Rozvoj sítí brzdí blokovaná kapacita a zastaralé tarifní struktury

Česká distribuční soustava prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel, akumulace a nových průmyslových projektů vytváří stále větší nároky na elektrické sítě. Zástupci společnosti ČEZ Distribuce na tiskové konferenci v transformovně Milín upozornili, že vedle masivních investic bude pro další rozvoj klíčové především efektivnější využití stávající kapacity a změna tarifního systému připravovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

Distribuční síť ČEZ Distribuce dnes tvoří 284 rozvoden, téměř 48 600 trafostanic a 171 tisíc kilometrů vedení, síť obsluhuje kolem 3,8 milionu odběrných míst . Za posledních deset let přibylo více než 8 290 kilometrů nového vedení, což představuje přibližně pětiprocentní nárůst. Počet trafostanic vzrostl za stejné období o více než 3 260 a počet odběrných míst se zvýšil zhruba o 209 tisíc.

Celý článek najdete ZDE.

8. Ceny na ruských čerpacích stanicích přesáhly hranici 100 rublů za litr

Ceny pohonných hmot na ruských nezávislých čerpacích stanicích poprvé přesáhly hranici 100 rublů (27 Kč) za litr. Na vině je nedostatek paliva způsobený ukrajinskými útoky na ropné rafinerie, které vedly k nevídanému růstu cen benzinu a nafty. Píše o tom agentura Reuters s odkazem na zdroje z maloobchodních řetězců.

Stále intenzivnější útoky na ruskou energetickou infrastrukturu zapříčinily omezení dodávek paliva ve velké části země. Obzvláště přísná omezení byla zavedena ve velké části jižního Ruska a Sibiře, stejně jako na celém území Ukrajiny okupovaném Ruskem.

Celý článek najdete ZDE.

9. Moskva hlásí propad příjmů z ropy a plynu, ceny ropy po dohodě USA a Íránu klesly

Daňové příjmy ruského státu z prodeje ropy a zemního plynu v první polovině letošního roku klesly o 22,7 procenta na 3,66 bilionu rublů (téměř jeden bilion Kč). Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Příjmy z ropy a plynu tvoří zhruba pětinu celkových rozpočtových příjmů.

V samotném červnu se příjmy zvýšily na 683,6 miliardy z květnových 678,9 miliardy rublů. Meziročně pak stouply o 38 procent. Stálo za tím oživení světových cen ropy vyvolané válkou v Íránu.

Celý článek najdete ZDE.

10. ČEZ si pro třineckou paroplynovou elektrárnu zajistil turbínu od Siemens Energy

Energetická společnost ČEZ ESCO si zajistila pro připravovanou paroplynovou elektrárnu v Třineckých železárnách (TŽ) na Frýdecko-Místecku dodávku plynové turbíny SGT-800 od Siemens Energy. ČTK o tom dnes informovala společnost ČEZ. Náklady na turbínu nespecifikovala. Nový paroplynový zdroj nahradí dosluhující uhelný kotel.

Energetika Třinec, která je součástí Třineckých železáren, plánuje nahradit dva staré uhelné kotle, čímž sníží emise oxidu uhličitého a klesnou jí i náklady na nákup emisních povolenek. Nahradí je paroplynovou elektrárnou, složenou z plynové turbíny, která je určena pro spalování zemního plynu s možností spoluspalování vodíku do 15 procent objemu. Stavba za 4,4 miliardy korun by měla být hotová v roce 2030. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v novém zdroji by měla umožnit mimo jiné také vytápění Českého Těšína.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu