Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Čína upevňuje pozici jaderné velmoci. Francii odsunula na třetí příčku a schválila dalších 8 reaktorů

Čínský jaderný sektor dosáhl dalšího milníku. Uvedením nového bloku do komerčního provozu a připojením dalšího bloku k soustavě Čína překonala Francii v celkovém instalovaném výkonu. Tímto se země posunula na druhé místo na světě těsně za Spojené státy. Tamní vláda navíc schválila výstavbu dalších osmi bloků, čímž jasně potvrzuje, že v rozvoji hodlá pokračovat i v následujících letech.

K posunu v celosvětovém žebříčku na začátku srpna přispěly dva bloky. Prvního srpna byl k síti úspěšně připojen třetí blok elektrárny Čchang-ťiang (Changjiang) v provincii Hainan. Jedná se o tlakovodní reaktor typu Hualong One o výkonu 1200 MWe, který dosáhl prvního kritického stavu 10. července.

Celý článek najdete ZDE.

2. Armáda v Rumunsku mění tok Dunaje, reaktor kvůli suchu stojí

Rumunská armáda dnes výbušninou odpálila část břehu jednoho z ramen Dunaje s cílem dostat více vody k jaderné elektrárně Cernavoda. Ta vyrábí zhruba pětinu elektřiny v zemi a kvůli nízké hladině řeky už minulý týden odstavila jeden ze svých dvou reaktorů. Informoval o tom server televize Euronews.

Ke kontrolované explozi použila armáda 180 kilogramů výbušniny, což bylo pětkrát více než v neděli, kdy byl odpal neúspěšný. Obyvatelé v okolí byli předem informování, napsala agentura Bloomberg.

Celý článek najdete ZDE.

3. Co se stane, když trh zasytí příliš mnoho baterií? Vyspělý trh ukazuje propad výnosů o 85 %

Australský trh, který patří k nejvyspělejším z hlediska rozvoje bateriových úložišť, ukazuje, jak rychle může bateriový boom změnit slibnou ekonomiku úložišť. Výkon velkých baterií v National Electricity Market (NEM) již překročil 9 000 MW, meziročně se zdvojnásobil a průměrný rozdíl mezi cenou při nabíjení a vybíjení se meziročně propadl z 342 na pouhých 51 australských dolarů za MWh. Propad se tedy pohybuje kolem 85 %, jak uvádí čtvrtletní zpráva australského operátora trhu (Australian Energy Market Operator, AEMO). Ten ke zprávě zveřejnil také podrobné číselné statistiky (odkaz ke stažení statistik je umístěn na konci článku).

Energetika v České republice i v Evropě stojí na pokraji boomu ve výstavbě bateriových úložišť. Z technologie, která dlouhou dobu zaznamenávala pouze minimální přírůstky výkonu, se stává „mainstream“. V České republice jsou ve výstavbě vyšší stovky, možná i nižší tisíce MW instalovaného výkonu a nejméně dvojnásobek MWh kapacity.

Celý článek najdete ZDE.

4. Mochovce 4 dokončily montáž reaktoru a míří ke spuštění

Slovensko se přiblížilo k dokončení jaderného projektu za přibližně 6,7 miliardy eur. Čtvrtý blok Mochovců má podle aktuálního harmonogramu dodat první elektřinu do sítě na konci léta 2026.

Slovenské elektrárne dokončily montáž a hermetické uzavření reaktoru čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. Po zavezení všech 349 palivových souborů technici osadili a propojili technologická zařízení, uzavřeli reaktorovou nádobu a provedli kontroly, které podle provozovatele potvrdily připravenost primárního okruhu na další fázi spouštění.

Celý článek najdete ZDE.

5. Vyschlý Dunaj vzal střední Evropě přes 3 GW jádra. Sucho se stává rizikem pro trh i bezpečnost dodávek

Rekordně nízká hladina Dunaje odstavila maďarskou elektrárnu Paks i rumunskou Cernavodu — dohromady přes tři gigawatty levného a stálého základního zdroje, a to na vrcholu vlny veder. Vlády obou zemí vyzvaly průmysl k omezení spotřeby a připravují krizová opatření. Pro propojený středoevropský trh to může znamenat dražší dovozy, vyšší volatilitu cen elektřiny a další důkaz, že extrémní počasí se stává jedním z hlavních rizik pro bezpečnost dodávek.

Maďarská elektrárna Paks se čtyřmi reaktory a instalovaným výkonem kolem 2 000 MW běžně pokrývá zhruba 45 až 50 % maďarské výroby elektřiny. Kvůli poklesu Dunaje na historické minimum musela postupně omezovat výkon, až přistoupila k úplnému odstavení – poprvé za 44 let provozu. V sousedním Rumunsku odstavila jediná tamní jaderná elektrárna Cernavodă nejprve jeden a po dalším poklesu hladiny i druhý blok. Dva reaktory přitom zajišťují přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny.

Celý článek najdete ZDE.

6. Dovoz LNG do EU klesá čtvrtý měsíc v řadě. Od vrcholu se propadl téměř o 40 %

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy po silném začátku roku viditelně slábne. Data ukazují čtyři měsíce poklesu v řadě a proti březnovému vrcholu je objem dovozu nižší o téměř dvě pětiny. Vývoj přichází v době omezených dodávek přes Hormuzský průliv, pomalého plnění zásobníků a před postupným zákazem ruského LNG v EU.

Evropský dovoz LNG podle dostupných dat dosáhl v březnu hodnoty 142,1 TWh, následně však klesl na 130,4 TWh v dubnu, 120,4 TWh v květnu, 105 TWh v červnu a 87,1 TWh v červenci. Mezi březnem a červencem tak došlo k téměř čtyřicetiprocentnímu propadu. Červencová hodnota je zároveň o třetinu nižší než lednových 131,5 TWh.

Celý článek najdete ZDE.

7. OZE pokrývají už přes čtvrtinu spotřeby energie v EU, u elektřiny vzrostl podíl na 50 %

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl mezi lety 2024 a 2025 o jeden procentní bod (p.b.) na 26,2 %. Od roku 2004, kdy je tento ukazatel sledován, došlo k nárůstu téměř na trojnásobek. Dosažení cíle pro rok 2030 ve výši 42,5 % by nicméně v následujících letech vyžadovalo meziroční růst v průměru o 3,3 p.b. Vyplývá to z údajů zveřejněných statistickým úřadem EU Eurostatem.

Mezi země s nejvyšším podílem OZE na hrubé konečné spotřebě energie patří tradičně severské státy v čele se Švédskem, které loni zaznamenalo zejména díky využití pevné biomasy, vodních elektráren a větrných elektráren více než 65% podíl. Více než 50% podíl mělo ještě Finsko, a těsně pod touto hranicí s podílem ve výši 48,2 % zůstalo Dánsko.

Celý článek najdete ZDE.

8. Fotovoltaika v Británii trhá rekordy: Podíl solárů na výrobě meziročně vzrostl o polovinu

Výroba elektřiny ze solárních zdrojů dosáhla v červenci ve Velké Británii nového milníku. Trend podtrhuje ambici Spojeného království v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a snižování závislosti na fosilních palivech.

Podle organizace Solar Energy UK, která cituje údaje provozovatele národního energetického systému (NESO), představovala solární energie v červenci 14,4 % výroby elektřiny ve Velké Británii. Informoval o tom server RenewablesNow. Tím byl překonán předchozí měsíční rekord 12,4 % z května a došlo k výraznému nárůstu oproti 9,6 % zaznamenaným v červenci 2025.

Celý článek najdete ZDE.

9. První hlubinné úložiště na světě: Finský jaderný dozor doporučil vydat provozní licenci pro Onkalo

Finský úřad pro jadernou bezpečnost (STUK) učinil důležitý krok směrem k vyřešení dlouhodobého ukládání použitého jaderného paliva. Ve svém hodnocení doporučil tamnímu ministerstvu vydat provozní licenci pro hlubinné úložiště Onkalo v lokalitě Eurajoki u elektrárny Olkiluoto a s ním spojené zapouzdřovací zařízení. Finský regulátor dospěl k závěru, že koncept vytvořený společností Posiva splňuje všechny zákonné požadavky a je z hlediska ochrany životního prostředí i obyvatelstva plně bezpečný.

Konečné slovo o udělení provozní licence, která by měla mít platnost do konce roku 2070, má finská vláda. Společnost Posiva, společný podnik energetických firem TVO a Fortum, tímto krokem získává cestu k zahájení ostrého provozu prvního trvalého úložiště jaderného odpadu na světě.

Celý článek najdete ZDE.

10. Evropa má rekordně slabé zásoby plynu, trh se obává cenového šoku

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o 12 procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajůorganizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže hrozí citelný růst cen plynu v zimním období, uvedla dnes agentura Reuters.

Současná situace oživila vzpomínky na energetickou krizi z roku 2022, která zvýšila ceny a snížila zisky průmyslu. EU ve srovnání s rokem 2022 nyní spotřebovává méně plynu a větší část energie získává z obnovitelných zdrojů. Po omezení dovozu ruského plynu se ale více spoléhá na LNG ze světového trhu, což ji činí zranitelnější vůči výpadkům v dodávkách. Pokud se před zimou, kdy je poptávka vyšší, nepodaří zásobníky dostatečně naplnit, může být EU nucena kupovat plyn za výrazně vyšší ceny.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu