Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Čína otevírá Rusku novou cestu pro vývoz sankcionovaného plynu

Čína podle zdrojů agentury Reuters připravuje druhý terminál pro příjem zkapalněného zemního plynu z ruského projektu Arctic LNG 2, na který dopadají americké sankce. Tento krok by mohl výrazně zvýšit možnosti odbytu pro jeden z klíčových energetických projektů Moskvy a současně posílit energetickou spolupráci mezi Čínou a Ruskem.

Čína plánuje rozšířit infrastrukturu pro dovoz LNG z ruského projektu Arctic LNG 2, který byl v listopadu 2023 zařazen na americký sankční seznam OFAC. Následné americké sankce zasáhly i lodě, firmy a logistické řetězce spojené s exportem, což výrazně zkomplikovalo odbyt i přepravu plynu.

Celý článek najdete ZDE.

2. Horko a bezvětří vystřelilo ceny elektřiny. Česko zažilo večerní špičku nad 692 EUR/MWh

Evropské trhy s elektřinou v posledních dnech ukázaly opačnou tvář léta, než na kterou si investoři do fotovoltaiky v posledních měsících zvykli. Pozornost přitahují, místo poledních propadů spotových cen do záporných hodnot, extrémní večerní špičky. V Česku ceny ve středu vystoupaly nad 692 EUR/MWh a podobně napjatý vývoj trh očekává také ve čtvrtek.

Hlavním důvodem prudkého růstu cen je kombinace vysokých teplot, rostoucí spotřeby kvůli chlazení a slabé výroby větrných elektráren. Převládající počasí nad velkou částí Evropy sice podporuje solární výrobu, zároveň však omezuje výrobu z větrných elektráren. To zvyšuje cenu elektřiny zejména v hodinách, kdy slunce rychle ztrácí výkon a spotřeba zůstává stále vysoká.

Celý článek najdete ZDE.

3. Brusel pod tlakem: USA a Katar varují EU před dopady nařízení o metanu na dodávky plynu

Trumpova administrativa, společně s Katarem, varuje Evropskou unii před problémy s dodávkami LNG v případě, že nezmírní pravidla v rámci nařízení o emisích metanu. Dva významní exportéři tak učinili před pátečním jednáním Rady ministrů pro energetiku v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise a předsedovi Evropské rady. Svým podpisem se k výzvě připojili také další dva velcí exportéři – Alžírsko a Nigérie. Dodavatelé varují Evropu před významným růstem cen LNG, pokud nedojde k rozvolnění pravidel.

Předmětem probíhající debaty mezi dovozci LNG a unijními špičkami je nařízení o emisích metanu, platné od 4. srpna 2024. To zavádí zahraničním dodavatelům fosilních paliv povinnost měření, reportování a ověřování (MRV) emisí metanu. Od května 2025 mají dovozci poskytovat data o emisích, od roku 2027 se pravidla stanou závazná pro nové smlouvy. U starších kontraktů bude nutné doložit snahu o dosažení souladu s evropskými normami. Postupně přibydou další požadavky – v roce 2028 hlášení intenzity metanu a od roku 2030 povinné dodržování emisních limitů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Británie zaručí úvěr 210 milionů liber na dodávky obohaceného uranu Ukrajině

Britská vláda podpoří další dodávky obohaceného uranu pro ukrajinské jaderné elektrárny. Úvěrová záruka má pomoci zajistit jejich provoz v době pokračujících ruských útoků na energetickou infrastrukturu a současně podpořit britský jaderný průmysl.

Britská exportní agentura UK Export Finance poskytne záruku za úvěr ve výši 210 milionů liber (cca 5,9 mld. Kč). Financování umožní společnosti Urenco dodávat obohacený uran ukrajinskému provozovateli jaderných elektráren Energoatom během následujících dvou let.

Celý článek najdete ZDE.

5. ZEVO v Česku: Rekordní spalování, nové kapacity a výzvy budoucnosti

Česká debata o spalovnách odpadů se v posledních letech posunula z roviny čistě odpadářské do roviny energetické a systémové. Zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně ZEVO, už nejsou vnímána pouze jako koncovka pro směsný komunální odpad, ale také jako zdroj tepla pro soustavy zásobování tepelnou energií, náhrada části uhelných zdrojů a potenciální prvek vyšší lokální odolnosti energetiky. Nový Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2025–2035, schválený vládou 23. července 2025, přitom vychází z hierarchie nakládání s odpady: předcházení vzniku odpadu, maximální recyklace a využití odpadů, a až následně energetické využití, či odstranění.

V České republice jsou dnes v provozu čtyři velká ZEVO pro komunální odpad: Praha-Malešice, SAKO Brno, Termizo Liberec a Chotíkov u Plzně. Dle dostupných informací bylo v roce 2024 energeticky využito rekordní množství tuhého komunálního odpadu, a to 830 tisíc tun. Zařízení vyrobila 261 GWh elektřiny a dodala 2,8 PJ tepla. Největším zdrojem se staly Malešice, jejichž kapacita využití odpadu byla podle tohoto zdroje navýšena z původních 330 tisíc tun na 480 tisíc tun ročně což je povolený strop, nicméně reálné vytížení může být nižší. Brno má kapacitu 248 tisíc tun, Liberec 96 tisíc tun a Chotíkov 120 tisíc tun ročně.

Celý článek najdete ZDE.

6. Nová zelená úsporám otevírá žádosti: dotace až 400 tisíc korun pro zranitelné domácnosti

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) dnes v 10:00 hodin otevírá příjem žádostí na energeticky úsporné renovace domů. Přímá dotace je určena pouze zranitelným domácnostem v programu NZÚ Light. Ostatním domácnostem ministerstvo ve spolupráci s finančním sektorem nabízí bezúročný úvěr na dílčí i komplexní renovace. Uvedlo to ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Příjem žádostí potrvá do 31. října nebo vyčerpání alokace.

Zranitelné domácnosti mohou žádat o přímou dotaci ve výši až 400.000 korun. Ostatní majitelé rodinných domů, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva mohou předkládat projekty, kdy v případě kladného posouzení mohou čerpat bezúročný úvěr.

Celý článek najdete ZDE.

7. Přimíchávání vodíku do plynovodů má v Německu jen omezený potenciál, upozorňuje expertní rada

Přimíchávání obnovitelného vodíku do stávající plynárenské infrastruktury by mohlo pomoci se snižováním emisí, jeho přínosy jsou však podle německé Národní vodíkové rady výrazně omezené. Experti upozorňují, že i relativně vysoký podíl vodíku ve směsi vede jen k malému snížení emisí a naráží na technické i regulatorní překážky. Německo by se proto podle nich mělo soustředit především na budování specializované vodíkové infrastruktury.

Přimíchávání obnovitelného vodíku do zemního plynu je často označováno za jednu z možností, jak urychlit dekarbonizaci plynárenství, namísto zdlouhavého budování samostatných vodíkových sítí. Podle nové zprávy německé National Hydrogen Council (NWR) jsou však možnosti tohoto řešení výrazně omezenější, než se často předpokládá.

Celý článek najdete ZDE.

8. Jak se liší veřejná podpora pro Dukovany a šest EPR2? Komise zveřejnila detaily k plánu Francie

Francie notifikovala Evropské komisi podporu pro výstavbu šesti nových jaderných reaktorů EPR2. Konstrukce podpory se v řadě prvků podobá českému modelu pro nové Dukovany: zvýhodněný úvěr, čtyřicetiletý rozdílový kontrakt a ochrana proti vybraným rizikům. Rozdíly jsou zejména v tom, jak moc je investice riziková pro investora. V tom se zdá francouzský model pro investora více rizikový. Stejně jako v případě české notifikace jde o úvodní krok v rámci celého řízení a schéma podpory se bude dále dojednávat.

Evropská komise na konci března zahájila formální šetření francouzského modelu podpory pro výstavbu šesti nových jaderných bloků. Jde o reaktory EPR2, které má postavit EDF v lokalitách Penly, Gravelines a Bugey. Celkový instalovaný výkon projektu má dosáhnout téměř 10 GW a první bloky mají být uvedeny do provozu již od roku 2038.

Celý článek najdete ZDE.

9. Česko míří mezi lídry SMR: Havlíček mluví o velké příležitosti pro průmysl

Do rozvoje a výstavby modulárních reaktorů (SMR) by se mohly zapojit desítky až stovky českých firem. Podílet by se tak mohly na desítkách projektů po celé Evropě. Zájem zatím projevilo přes 60 tuzemských společností, například z oblasti strojírenství, inženýringu nebo projektování. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) a zástupci Hospodářské komory. První reaktor v ČR se připravuje v Temelíně, v létě bude podle Havlíčka uzavřena smlouva o zahájení dalšího projektu v Dětmarovicích.

V ČR plánuje energetická společnost ČEZ ve spolupráci s britskou Rolls-Royce SMR, v níž česká firma drží asi pětinový podíl, postavit až tři gigawatty malých modulárních reaktorů. První český SMR by měl podle ČEZ vzniknout v areálu Temelína v první polovině 30. let. První reaktor, na kterém budou obě firmy spolupracovat, ovšem vznikne v lokalitě Wylfa v Británii.

Celý článek najdete ZDE.

10. Trumpova administrativa přiměla další společnost zrušit větrné projekty ve prospěch plynu

Po předchozím přesměrování investic od společnosti TotalEnergies se americký Bílý dům dohodl i s další firmou. Invenergy dostane kompenzaci téměř 800 milionů USD za stažení projektů offshore větrných elektráren a prostředky investuje namísto toho do zemního plynu. Firma to oznámila ve středu.

Americká prezidentská administrativa pokračuje ve své snaze zrušit projekty větrné energetiky. Po blokování projektů v minulém roce nyní přistoupila k novému, méně tvrdému přístupu. Vrátí firmám investice za pronájem půdy, pokud se zavážou tyto peníze přesměrovat do fosilních paliv. Tento postup provedl Bílý dům již dříve v letošním roce, když vrátil francouzskému gigantu TotalEnergies téměř miliardu USD. Podobnou dohodu pak přijala také firma Golden State Wind.

Celý článek najdete ZDE.