Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Transformace energetického sektoru v podobě proměny výrobních mixů a růstu decentralizované výroby spolu s akumulací vyvolává otázky ohledně potřeb soustavy. Především distribuční sítě si v řadě zemí Evropy vyžadují vysoké investice a potřebu úpravy řízení. Údržba a rozvoj distribučních sítí přináší vysoké náklady a nejen Česko, ale i sousední Německo řeší potřebu reformy systému plateb. Německý síťový regulátor tak nedávno představil podrobnosti připravované reformy síťových poplatků. Ty by v dohledné budoucnosti rovněž měly být dynamické a motivovat výrobce a spotřebitele k optimalizaci svých potřeb.
Financování údržby a především rozvoje distribučních sítí je citlivým tématem, jelikož je často skloňováno spolu s reformou systému plateb. Transformace energetického sektoru tak stále častěji vede k tomu, že zákonodárci a regulátoři jednotlivých zemí EU zvažují možné úpravy systému financování distribuce elektrické energie. Takovéto diskuze o změně tarifní struktury se vedou například v České republice, podobně ale i v Německu.
Nová studie poradenské společnosti AFRY, zpracovaná pro organizaci Beyond Fossil Fuels, ukazuje, že ve frontách na připojení k distribučním sítím v Evropě čeká zhruba 455 GW projektů bateriových úložišť a dalších 375 GW obnovitelných zdrojů. Hodnota takto zablokovaných čistých zdrojů přesahuje 100 miliard eur. Mezi osmi sledovanými trhy je i Česká republika.
Studie nazvaná „Grid Expectations" analyzuje situaci v Bulharsku, České republice, Itálii, Německu, Polsku, Řecku, Spojeném království a Španělsku, přičemž vychází z dat dostupných k únoru 2026. Autoři docházejí k závěru, že omezená kapacita distribučních sítí se stala strukturální bariérou energetické transformace — svým rozsahem srovnatelnou s úzkými místy v přenosové soustavě, ale s mnohem menší mírou regulatorní transparentnosti.
Arbitrážní soud v ruském Petrohradu vyhověl stížnosti ruských plynárenských společností Gazprom a Gazprom Export a zakázal českému provozovateli plynovodů firmě NET4GAS pokračovat v arbitrážním řízení s ruskou stranou u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Napsala to dnes ruská státní agentura TASS a server Vedomosti. ČTK se snaží získat vyjádření firmy NET4GAS.
Ruské soudy v poslední době podobný přístup vůči zahraničním firmám uplatňují s argumentem, podle něhož protiruské sankce zavedené kvůli ruské invazi na Ukrajinu znemožňují spravedlivý proces v zahraničí týkající se ruských firem. Ruská justice přitom zákaz obvykle spojuje s pokutou ve výši částky, o kterou se v konkrétním sporu jedná. Takový postup je ovšem v zahraničí považován za neúčinný.
Výrobce fotovoltaiky Qcells, který patří do jihokorejské skupiny Hanwha, zahájil výrobu solárních článků ve své továrně v Cartersville ve státě Georgia. Jde o klíčový krok k dokončení jediného plně vertikálně integrovaného solárního závodu ve Spojených státech — tedy provozu, kde pod jednou střechou vznikají všechny hlavní komponenty fotovoltaického panelu od ingotu přes desku a článek až po hotový panel. Při plném provozu, který firma plánuje na třetí čtvrtletí roku 2026, má jít o největší fungující továrnu na solární články v historii USA.
Společnost oznámila spuštění výroby článků 9. června 2026. Montáž panelů v Cartersville už podle ní běží na plný výkon a denně z linek sjíždí zhruba 16 700 kusů. Po dosažení plné kapacity má závod vyrábět ročně 3,3 GW ingotů, desek i článků a 3,5 GW panelů. Do areálu v Cartersville Qcells investoval zhruba 2,5 miliardy dolarů.
Desítky bioplynových stanic budou kvůli změně státní podpory čelit tlaku na omezení či ukončení provozu, výroba se jim nevyplatí. Takzvaný zelený bonus, který zvýhodňuje výkupní cenu elektrické energie z bioplynových stanic, stát garantuje po dobu 20 let provozu. Letos v srpnu skončí provozní podpora bioplynové stanici v Kněžicích na Nymbursku, která je první energeticky soběstačnou obcí v Česku. Levné teplo díky stanici a kotelně na biomasu dodává zhruba do 160 obecních objektů a rodinných domů. Přechod na výrobu biometanu je pro řadu stanic nereálný a podmínky nové modernizační podpory jsou pro obecní projekty silně nevýhodné, řekli dnes novinářům starosta obce Milan Kazda (nez.) a vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adam Moravec.
Provozní podpora je nyní složená z prodejní ceny, za kterou prodává obec elektrickou energii obchodníkovi, a zeleného bonusu, celkem tak obec dostává 4,70 Kč za kWh. "Toto 21. srpna skončí, klesneme na 3,45 Kč, ale jenom v období, kdy bude cena mezi plusovou nulou a 3,45 Kč," řekl Kazda. Přesné vyčíslení ztráty podle něj nyní nelze odhadnout, počítá ale s výrazným omezením provozu a snížením tržeb, minimálně o dva miliony korun ročně.
Finové jako první na světě letos hodlají spustit provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V Onkalu se inspiruje i Správa úložišť radioaktivních odpadů, která v tuzemsku hledá vhodnou lokalitu, kam s vyhořelým jaderným palivem.
Úzký pruh asfaltu se vine mezi políčky farmářů až na obzor, kde se jasně modrá obloha setkává s korunami stromů. Po obou stranách cesty jsou tu a tam rozeseté upravené rodinné domy, přímo u silnice pak září žlutá dřevěná budova školy. Vítejte v Eurajoki, útulném pobřežním městečku u Botnického zálivu v západním Finsku, kde žije necelých devět tisíc lidí.
Rekordní červnová vlna veder nutí francouzského provozovatele jaderných elektráren EDF varovat před omezením výkonu hned na třech lokalitách. Ke Saint-Alban a Bugey na Rhôně přibyla od 17. června i elektrárna Blayais na jihozápadě Francie. Týdenní ceny elektřiny mezitím přesáhly 100 eur za megawatthodinu, což je čtyřnásobek oproti průměru předchozího týdne.
Jako první vydala EDF varování 11. června pro Saint-Alban jihovýchodně od Lyonu s možnými omezeními od 20. června. O pět dní později přibyl do výstrahy Bugey s celkovým výkonem 3,6 gigawattu, kde jsou opatření pravděpodobná od 23. června. Bugey-2 je přitom již nyní mimo provoz kvůli plánované roční odstávce trvající do srpna, Bugey-4 se po krátkém ekonomickém odstavení teprve rozjíždí.
Evropská komise spustila v minulém týdnu nový "bateriový booster", do kterého vloží až 1,5 miliardy eur z Inovačního fondu. Cílem nového nástroje je podpora evropského bateriového sektoru, který čelí složité situaci zejména kvůli silné závislosti na Číně a konkurenci ze strany tohoto globálního bateriového lídra.
Evropská komise již v rámci strategie zaměřené na rozvoj bateriového průmyslu zveřejněné na začátku letošního roku uvedla, že i přes velké snahy o vybudování domácího hodnotového řetězce pro baterie se z EU stal čistý dovozce baterií. Pouze v roce 2024 měl import baterií do EU hodnotu 28 miliard eur, z čehož 22 miliard eur připadalo na Čínu. Ta aktuálně dominuje globální výrobě baterií, když například v uvedeném roce 2024 měla více než 80% podíl na celkové globální kapacitě.
Společnost KHNP vyhlásí v nejbližší době výběrové řízení na dodávku chladicích věží pro dva nové bloky v Dukovanech. Na podzim by měl začít výcvik budoucích operátorů elektrárny. Letos by mělo být hotové zadání pro archeologický průzkum lokality, jenž bude předcházet výstavbě a bude dokončená administrativní budova firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nového jaderného zdroje. Přípravy na stavbu bloků rok od podpisu smlouvy s jihokorejskou KHNP, jež bude bloky stavět, postupují podle harmonogramu. ČTK to dnes sdělila mluvčí EDU II Alice Horáková.
Nynější přípravná fáze projektu zahrnuje především vypracování projektové a licenční dokumentace, získání všech povolení a zajištění potřebné infrastruktury pro zahájení stavby. S tím se počítá v roce 2029.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku od roku 2013 zdvojnásobila roční produkci elektrické energie až na 740 gigawatthodin. Podíl na tom má i její důležitá role při vykrývání rostoucí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která klade vyšší nároky na stabilizaci tuzemské elektrárenské soustavy. Roční produkce elektrárny Dlouhé stráně by nyní dokázala pokrýt spotřebu přibližně 200.000 domácností. ČTK to řekl vedoucí provozu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Ludvík Štrobl.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a od té doby slouží jako obrovský akumulátor. V energetické soustavě má funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak pomocí mohutných turbín vyrábí a prodává za vyšší cenu.
