Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu

První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času.

Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.

2. Rada ERÚ žádá Schillerovou, aby navýšila státní dotaci zeleným zdrojům

Systémy solárních elektráren

Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) požádala dopisem ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby navýšila státní dotaci takzvaným zeleným zdrojům energie pro příští rok. Na dnešní webové konferenci Solární asociace to uvedl radní ERÚ Petr Kusý. Vláda v polovině září rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět podporovaným zdrojům energie dotací 27 miliard korun, stejně jako v letošním roce.

Nedávno vydané cenové rozhodnutí nicméně podle ERÚ proti letošku předpokládá v roce 2021 výrazný růst nákladů na financování podpory. Úřad už na konci září upozornil, že výše finanční podpory pro zelené zdroje příští rok vzroste, náklady na její financování mají stoupnout asi o dvě miliardy korun. Situace podle úřadu nejvíce dopadne na průmysl a firmy.

3. Do plynárenské sítě v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan

Do plynárenské soustavy v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan. Nejvhodnější metoda, jak tak činit, by měla být známá do dvou let. Do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).

Biometan lze vtlačovat do plynárenské distribuční soustavy díky jeho srovnatelným vlastnostem se zemním plynem. Na společném výzkumném projektu v oblasti spolupracuje svaz s konsorciem firem SEVEn Energy a SIMONE Research Group. Částkou téměř deseti milionů korun ho podpořila Technologická agentura ČR. ČPS upozornil, že zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je pro Česko nutností pro splnění národního cíle podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy, který je EU stanoven na 14 procent.

4. Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 

Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.

5. Dánsko navrhuje přísnější podmínky pro biomasu, aby její využívání bylo opravdu udržitelné

Dánská vláda v konsenzu s ostatními opozičními stranami navrhla přísnější právní podmínky pro dřevěnou biomasu, používanou pro výrobu tepla a elektřiny v Dánsku. Informaci přinesl server Euractiv.

Navrhovaná dohoda má zajistit, aby byla biomasa produkována udržitelně a zajišťovala dočasný odklon od uhlí a s ohledem na dopad na životní prostředí byla v dlouhodobém horizontu nahrazena jinými alternativními zdroji.

6. Postaví nové jaderné bloky v Rumunsku Spojené státy?

Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server World Nuclear News.

Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před podepsáním dohody. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.

7. Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění

Emise CO2 v EU

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF), největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.

Závazek Číny, který prozatím postrádá konkrétní obrysy, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.

8. Globální emise CO2 v pololetí podle studie rekordně klesly

Globální emise oxidu uhličitého v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 procenta, respektive o 1,551 miliardy tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států.

Vědci použili údaje založené na aktivitě v reálném čase. Analyzovali denní, týdenní a sezonní trendy emisí oxidu uhličitého před a po pandemii nemoci covid-19 a před ekonomickým poklesem, který pandemie způsobila.

9. V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038

Elektrárny Opatovice

Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.

„Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,“ napsal dnes ČTK ministr.

10. Spojené království bude zkoumat jadernou fúzi v novém výzkumném zařízení

Nejznámějším projektem výstavby reaktoru pro termonukleární fúzi, která by se mohla stát zdrojem čisté energie pro budoucnost, je projekt ITER. Pro úspěšné dokončení těchto projektů jsou klíčová speciálně zaměřená výzkumná zařízení. Podobné laboratoře vzniknou nyní ve výzkumném parku v Rotherham ve Spojeném království.

Skupina Harworth oznámila dokončení nového zařízení pro výzkum fúzních technologií ve výzkumném parku Rotherham v jižním Yorkshire. Zařízení patří britské jaderně energetické agentuře UKAEA.

Téma

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl druhý

větrná turbína

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Druhý díl je věnovaný existujícím energetickým scénářům.

V posledních letech vznikla celá řada studií, scénářů a strategických dokumentů, zabývajících se dalším rozvojem české energetiky. Mezi jejich zadavatele patřily jak státní instituce, tak nestátní neziskové organizace. Mezi zpracovateli lze kromě domácích firem nebo poradenských agentur najít také zahraniční univerzity nebo výzkumná střediska. Přehled vybraných studií je uveden v tabulce 1.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{„country“:“CZE“,“type“:“AREA“,“to“:“2020-10-18″,“from“:“2020-10-11″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-10-11″,“end_date“:“2020-10-18″,“lang“:“CZ“}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“to“:“2020-10-18″,“from“:“2020-10-11″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-10-11″,“end_date“:“2020-10-18″,“lang“:“CZ“}