Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Nestíháte, varuje Evropská komise. Česko opět dohání, Dánsko je premiantem

Evropská komise zahájila šetření s 26 členskými státy Evropské unie za nedostatečnou transpozici evropské směrnice 2023/2413, která se týká zrychleného povolování obnovitelných zdrojů. Pouze Dánsko z evropské sedmadvacítky své povinnosti splnilo. Česko směrnici zavádí do právního řádu prostřednictvím zákona o urychlení výstavby některých obnovitelných zdrojů, který nabyde účinnosti 1. srpna.

Evropská unie po energetické krizi schválila řadu opatření, která mají za cíl zabránit opakování energetické krize z let 2021 až 2023. Tato opatření obsahují také směrnici 2023/2413 (známou také jako směrnice RED III). Ta zavádí mimo jiné tzv. akcelerační zóny pro výstavbu obnovitelných zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo zvažuje přehodnocení cílů rozvoje OZE. Studie zhodnotí budoucí spotřebu

Německé ministerstvo hospodářství nechalo vypracovat novou studii, která má přinést jasnější obraz o budoucím vývoji spotřeby elektřiny. Výsledky mohou ovlivnit ambiciózní plány země na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a podporu výstavby plynových elektráren. Změna odhadů by zároveň mohla výrazně zasáhnout trh s elektřinou i cenové výhledy.

Ministerstvo hospodářství pod vedením Katheriny Reicheové zadalo vypracování nové studie, která má zhodnotit vývoj spotřeby elektřiny v Německu do roku 2030. Podle agentury Montel se očekává, že vláda by mohla na základě výsledků upravit své cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie i plynových elektráren.

Celý článek najdete ZDE.

3. Přelomový nález ropy u polských břehů vyvolává obavy i naděje

Nedávný objev ropného ložiska u polských břehů je bezpochyby jedním z největších, ne-li vůbec největším, v historii země. Některá média označila událost dokonce za přelomovoupro energetickou bezpečnost Polska. Současně se však objevují úvahy o rizicích spojených s těžbou, na kter8 upozornili ekonomové z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW).

Kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) oznámila začátkem tohoto týdne nález více než 22 milionů tun vytěžitelné ropy a 5 miliard metrů krychlových plynu. K nálezu došlo nedaleko přístavního města Svinoústí, kde se mimo jiné nachází významný LNG terminál. Jak jsme informovali ZDE, jde o jedno z největších konvenčních nalezišť ropy v Evropě za uplynulou dekádu.

Celý článek najdete ZDE.

4. Až 10 % tuzemské spotřeby plynu: ČR vyhlíží masivní rozvoj biometanových stanic

Výroba biometanu v ČR má v následujících letech začít prudce růst. Počet biometanových stanic se má zvýšit z aktuálních 10 až na 100 do roku 2029. Vyplývá to z Akčního plánu pro rozvoj biometanu v ČR, který představilo Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství.

Výroba biometanu byla v České republice zahájena v roce 2019, kdy byla do provozu uvedena první biometanová stanice. Do roku 2024 se počet biometanových stanic zvýšil na 10, přičemž celková instalovaná kapacita těchto stanic činí 17,7 mil. m3/rok. Loňská produkce však dosáhla pouze 7,5 mil. m3. Pro srovnání, spotřeba zemního plynu v ČR činila loni 6 767 mil. m3.

Celý článek najdete ZDE.

5. Německá datová centra staví vlastní plynové elektrárny kvůli dlouhému čekání na připojení k síti

Provozovatelé datových center v Německu plánují výstavbu vlastních plynových elektráren kvůli pomalému připojení k elektrizační soustavě. Důvodem jsou dlouhé čekací doby na připojení k síti, které mohou v krajních případech trvat až 15 let.

Počet žádostí o povolení k výstavbě datových center v Německu v posledních letech prudce vzrostl. Společnost E.DIS Netz, provozovatel distribuční sítě v Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, obdržela od roku 2022 170 žádostí od datových center s celkovým příkonem 22 GW.

Celý článek najdete ZDE.

6. Výroba elektřiny z černého uhlí letos v Německu vzrostla o více než pětinu

Německé černouhelné zdroje letos zažily silnější první polovinu roku, než tomu bylo loni. Oproti loňskému prvnímu pololetí tak dodaly o více než pětinu větší objem elektřiny do tamní soustavy. Za růstem výroby stála kromě chladnějšího počasí i slabší výroba obnovitelných zdrojů. Přestože výroba elektřiny z fotovoltaik opět vzrostla, větrné elektrárny si vůči loňsku citelně pohoršily.

Přestože Německo stále navyšuje instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, zejména solárních a větrných elektrárnách, bez fosilních zdrojů se stále neobejde. O tom svědčí i data o výrobě elektřiny za letošní první pololetí, která ukazují, že rostoucí počet OZE nemusí nutně vést k vyšší výrobě zelené elektřiny. Tato skutečnost se týká větrných elektráren, jejichž výroba je meziročně výrazně proměnlivější oproti solárním zdrojům.

Celý článek najdete ZDE.

7. „Velký, krásný zákon“ a jeho tvrdý dopad na americké obnovitelné zdroje

Nedávno přijatý "velký, krásný zákon" prezidenta Donalda Trumpa prudce zasáhne rozvoj "čistých" energetických technologií ve Spojených státech. Například výzkumníci z BNEF v reakci na přijetí zákona snížili výhled nově zprovozněného instalovaného výkonu větrných elektráren, solárních elektráren a bateriových úložišť v období 2025 až 2030 téměř o čtvrtinu. Nejvíce zasažen bude podle BNEF rozvoj větrných elektráren.

Výzkumníci z BNEF v reakci na přijetí "velkého, krásného zákona" snížili výhled nového výkonu větrných elektráren v letech 2025 až 2030 o 50 % ve srovnání s výhledem z prvního pololetí letošního roku. V oblasti solárních elektráren očekává BNEF pokles o 23 % a u systémů akumulace energie o 7 %. Celkově by nový výkon těchto zdrojů za uvedené období měl dosáhnout 395 GW, což je o 23 % méně ve srovnání s předchozím výhledem ve výši 512 GW.

Celý článek najdete ZDE.

8. Investor chce na Jesenicku postavit větrný park, o projektu rozhodnou referenda

Větrný park s až deseti turbínami plánuje v u obcí Bernartice, Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš na Jesenicku postavit společnost VTE Jeseník ze skupiny First Wind. O osudu investičního záměru rozhodnou na podzim místní obyvatelé v referendech, která se budou v Bernarticích a Kobylé konat souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny. ČTK dnes informaci získala z údajů ministerstva vnitra a tiskové zprávy společnosti VTE Jeseník.

Firma samosprávám v Rychlebském výběžku nabídla za stavbu větrníků kompenzace.

Celý článek najdete ZDE.

9. Posvítí si Evropská komise na Dukovany? Přední právníci diskutovali v Brně

Právnická fakulta Masarykovy univerzity uspořádala v červnu na své půdě 2. Kolokvium energetického práva, které otevřelo důležitou debatu o budoucnosti jaderné energetiky v Evropské unii. Odborný program byl zaměřen na klíčové právní, ekonomické i politické otázky, které rozvoj jaderné energetiky v EU provázejí – ať už jde o možnosti financování nových projektů, aplikaci nařízení o zahraničních subvencích (FSR), nebo o právní rámec výstavby a provozu jaderných zařízení. Diskuse potvrdily, že jaderná energie zůstává zásadním tématem evropské energetické politiky – a že právo sehraje důležitou roli v jejím utváření.

Na kolokviu vystoupil Václav Trejbal z Ministerstva průmyslu a obchodu, který se zaměřil na proměnu postavení jádra – od dlouhodobě problematizované technologie, často odsouvané na okraj evropské energetické politiky – až po současný přístup, kdy je jaderná energetika znovu vnímána jako klíčový nástroj k dosažení klimatických cílů, posílení energetické bezpečnosti a technologické suverenity Unie. Podrobně rozebral zařazení jaderné energie do evropské taxonomie udržitelných financí a také její uznání jako strategické technologie v rámci nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industry Act). Představil také opatření Evropské komise směřující k postupnému ukončení závislosti na dodávkách ruského jaderného paliva a souvisejících služeb.

Celý článek najdete ZDE.

10. Španělsko dá stovky milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje

Španělská vláda spustila nový program, v rámci kterého nabídne 480 milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje. Finance mají být poskytovány v rámci programu obnovy a posílení odolnosti ekonomiky. Kromě zařízení na výrobu solárních panelů a větrných turbín bude podpora směřována i do výroby baterií a elektrolyzérů. Nový program navazuje na předchozí program, který nabídl přes 200 milionů eur na výrobu komponent pro solární elektrárny.

Evropští developeři obnovitelných zdrojů a přidružených technologií, jakými jsou například bateriová úložiště, často spoléhají na komponenty dovážené z jiných zemí, především z Číny. V kontextu rostoucích geopolitických rizik a v nedávné době i možné globální obchodní války se tak častěji diskutuje i o vyšší soběstačnosti Evropy v oblasti výroby komponent pro obnovitelné zdroje či baterie.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu