Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

20. září 2026, 18:56

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Obří rotující válec místo plachty. Maersk testuje novou cestu k nižším emisím z námořní dopravy

Námořní doprava dnes zajišťuje přibližně 80 % světového obchodu, ale také se významně podílí na produkci globálních emisí CO₂. S rostoucím tlakem na dekarbonizaci lodní přepravci hledají způsoby, jak snížit spotřebu paliv a emise bez nutnosti čekat na masové rozšíření alternativních paliv. Jednou z nejslibnějších technologií je takzvaná větrná asistence pohonu. Tuto technologii na své kontejnerové lodě plánuje v pilotním projektu instalovat dánská lodní společnost Maersk, která patří mezi největší světové provozovatele kontejnerových lodí.

Společnost Maersk podepsala smlouvu o instalaci první novodobé „větrné plachty“ na svou kontejnerovou loď. Tímto počinem se námořní průmysl takřka vrací k osvědčené technologii z minulosti, a to za účelem snížení spotřeby paliva. Mezi rotorovými plachtami a tradičními bílými plachtami zavěšenými na stěžních však existuje jen málo podobností.

Celý článek najdete ZDE.

2. Fronta na plynové turbíny se prodlužuje. Výrobní kapacita má do roku 2030 významně vzrůst

Globální výrobci plynových turbín rozšiřují své závody, avšak poptávka tažená datovými centry, obnovou starších zdrojů a poptávkou po novém řiditelném výkonu zůstává mimořádně silná. Pro Česko i Německo to znamená riziko, že schválené mechanismy na podporu nových řiditelných zdrojů sice vytvoří investiční motivaci, ale samy nezajistí včasnou fyzickou dodávku zařízení.

Globální výrobní kapacita plynových turbín by měla podle BloombergNEF vzrůst ze 67 GW v roce 2025 na 102 GW ročně v roce 2030, tedy o více než polovinu. Rozšiřování výroby přitom probíhá hlavně ve stávajících závodech, nikoliv formou výstavby nových továren.

Celý článek najdete ZDE.

3. Texas pozastavil připojování datacenter do sítě, podobný scénář už řeší i Dánsko

Ve frontě na připojení k texaské elektrické síti čekají projekty o výkonu 474 GW, tedy pětkrát více, než je špičková spotřeba Texasu. Většinu žádostí podaly firmy stavějící datacentra pro umělou inteligenci. Guvernér proto v srpnu nařídil jejich připojování pozastavit, dokud se neprověří, kolik z nich je vůbec reálných. Podobný nápor na síť přitom o půl roku dříve zažilo i Dánsko, kde fronta žádostí dokonce osminásobně převyšovala špičkovou spotřebu celé země. Souboj o to, kdo se vůbec dostane k elektřině, se tak stává stejně velkým tématem energetiky jako sama umělá inteligence.

Podle zářijového vydání Short-Term Energy Outlook, které publikovala analytická agentura amerického ministerstva energetiky (EIA) na začátku září, vzroste spotřeba elektřiny v regionu West South Central, kam kromě Texasu patří i Oklahoma, Arkansas a Louisiana, na 761 TWh v roce 2026 a 790 TWh v roce 2027. Oproti srpnovému odhadu jde o snížení o 0,5 %, respektive 4,7 %. Přesto má právě tento region mít na celkovém růstu prodejů elektřiny v USA největší podíl ze všech regionů. EIA snížení odhadu přímo spojuje s pozastavením připojování nových datacenter k texaské síti.

Celý článek najdete ZDE.

4. Německé firmy se připravují na možné problémy s dodávkami plynu. Zásoby jsou nejnižší za 15 let

Německé průmyslové podniky začínají přijímat preventivní opatření pro případ problémů s dodávkami zemního plynu během nadcházející zimy. Důvodem jsou především velmi nízké zásoby v německých zásobnících, vysoké ceny plynu a nejistota kolem globálních dodávek LNG. Přestože německá vláda ani regulátor zatím neočekávají fyzický nedostatek plynu, nízká úroveň zásob zmenšuje bezpečnostní rezervu a zvyšuje citlivost trhu na studené počasí nebo výpadky dovozů.

Mezi německými podniky se šíří obavy z nedostatku plynu v nadcházející zimě. Obavy se týkají především energeticky náročného průmyslu. Chemický koncern Covestro pro deník Handelsblatt potvrdil, že jako průmyslový podnik vidí určité riziko v zásobování plynem během zimy.

Celý článek najdete ZDE.

5. Saúdská ropa míří k Asii oklikou přes Suhár, Evropa čeká škrty

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Saúdská Arábie tak reaguje na útoky dronů, které poškodily její klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Evropské zákazníky už informovala, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v České republice.

Státní ropná společnost Saudi Aramco nabídla odběratelům v Asii, kteří mají s firmou dlouhodobé kontrakty, k nakládce u Suháru svou hlavní ropnou směs Arab Light a také směsi Arab Medium a Arab Heavy, uvedly zdroje. Suhár má teď zásadní význam, protože leží mimo Hormuzský průliv, který je v důsledku americko-izraelského útoku na Írán z konce února stále částečně zablokovaný.

Celý článek najdete ZDE.

6. Německo chce čisté vytápění do roku 2045, energetici varují před nesplnitelným cílem

Tři ze čtyř německých municipálních energetických společností považují za současných podmínek dosažení klimaticky neutrálního vytápění do roku 2045 za nereálné. Průzkum svazu VKU ukazuje, že největší překážkou nejsou pouze vysoké investice, ale zejména nejasná pravidla pro rozvoj dálkového vytápění a nové zdroje tepla.

Německo chce dosáhnout klimatické neutrality v roce 2045, tedy o pět let dříve, než stanovuje celoevropský cíl. Obdobný cíl platí i pro sektor vytápění. Z celkem 225 respondentů označilo tento termín za nereálný 51 % společností a dalších 24 % za velmi nereálný, zatímco za realistický jej považovalo pouze 7 %.

Celý článek najdete ZDE.

7. Od Hinkley Point C k SMR: Jak britská vláda převzala roli výstavby nového jádra

Britský model financování nových jaderných zdrojů prošel během posledního desetiletí zásadní proměnou. Od dlouhodobé cenové garance ve formě rozdílového kontraktu u Hinkley Point C se přes vlastnickou účast státu na jaderných projektech a platby spotřebitelů během výstavby nových bloků v Sizewell C posunul až k plně státnímu rozvoji malých modulárních reaktorů v lokalitě Wylfa.

Spojené království patří v Evropě nepochybně k projaderným státům. A co se týče nových jaderných projektů, tak k těm vůbec nejaktivnějším. Projektem, který je ve výstavbě nejdále, je jaderná elektrárna Hinkley Point C. Dalším významným projektem, u kterého padlo investiční rozhodnutí, je Sizewell C.

Celý článek najdete ZDE.

8. Největší evropský projekt CCS je v provozu: Pomůže zachránit těžký průmysl?

V Nizozemsku bylo v pondělí sedmého září spuštěno největší evropské zařízení pro zachytávání uhlíku. Zvládne zařízení norského agrikulturního giganta nastartovat renesanci mnohými odepsané technologie?

Zařízení pro zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) bylo otevřeno ve městě Sluiskil v jižní nizozemské provincii Zeeland. Zařízení provozuje norský agrikulturní gigant Yara International. Podle společnosti Yara pomůže zařízení snížit emise v jednom z největších evropských výrobních závodů na hnojiva. Inauguračního ceremoniálu se účastnil eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre.

Celý článek najdete ZDE.

9. Maximální tlak: EU hodlá zpřísňovat sankce vůči Rusku i přes rostoucí ceny ropy a plynu

Evropská unie nehodlá ustoupit ze své sankční politiky vůči Rusku, a to ani v situaci, kdy evropský trh letos znovu čelí prudkému růstu cen energetických komodit. Zmocněnec EU pro sankce David O'Sullivan podle S&P Global nedávno potvrdil, že Unie plánuje nadále stupňovat tlak na ruský vojensko-průmyslový komplex, finanční instituce i stínovou flotilu plavidel. Tento nekompromisní postoj přichází v době, kdy geopolitická eskalace na Blízkém východě vyhnala ceny ropy nad 100 dolarů za barel a ceny zemního plynu na nejvyšší úroveň od konce roku 2022, kdy přesahovaly 80 EUR/MWh.

Zatímco USA během jara dočasně polevily v sankčním tlaku na ruský ropný sektor, Evropská unie schválila již svůj 21. sankční balíček mířící na rafinerie, obchodníky i plavidla porušující cenové stropy. Unijní legislativa přitom směřuje k úplnému odstřižení od ruských energetických komodit, přičemž od letošního dubna platí zákaz nových krátkodobých kontraktů na LNG, od ledna 2027 vstoupí v platnost zákaz dlouhodobých smluv a do konce příštího roku má skončit jakýkoli dovoz ruského plynu skrz plynovody i ve zkapalněné podobě.

Celý článek najdete ZDE.

10. Berlín chce tlumit síťové poplatky miliardami. Česko čelí stejnému dilematu

Německá vláda chce pokračovat ve státní podpoře nákladů na přenos elektřiny také v letech 2027 až 2029. Provozovatelům přenosových soustav má poskytovat 5,525 miliardy eur ročně, aby část rychle rostoucích nákladů na infrastrukturu nemusela být hrazena prostřednictvím síťových poplatků. Zajímavé výnosy generuje i elektrizační soustava ČR, ale také čelí investičnímu tlaku na modernizaci a posílení.

Německá spolková vláda začátkem září schválila návrh, podle kterého mají čtyři provozovatelé přenosových soustav dostávat v každém z let 2027 až 2029 příspěvek 5,525 miliardy eur. Prostředky mají pocházet z Klima- und Transformationsfonds (KTF) a provozovatelé je musí zohlednit při stanovení síťových tarifů. Návrh nyní pokračuje do Bundestagu a Bundesratu.

Celý článek najdete ZDE.