Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Ukrajina spustila měsíční aukce s EU na přenos elektřiny: První tendry ukázaly obrovský zájem trhu

Ukrajina udělala v prosinci 2025 další významný krok k integraci do evropského trhu s elektřinou. Na hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem byly spuštěny měsíční aukce přeshraniční přenosové kapacity. Už první aukce na dodávky pro leden 2026 ukázaly, že o dovoz elektřiny z Evropské unie je enormní zájem a poptávka několikanásobně převýšila nabídku, informuje server Montel news.

Spuštění měsíčních aukcí 15. prosince 2025 je výsledkem několikaleté spolupráce provozovatelů přenosových soustav Ukrajiny, Slovenska, Maďarska a Rumunska s evropskou asociací ENTSO-E a společnou aukční kanceláří Joint Allocation Office (JAO). V letech 2024 a 2025 byly aktualizovány dlouhodobé aukční podmínky pro vnější hranice EU, jejichž schválení národními regulátory umožnilo nový typ aukcí spustit. Naopak Polsko se do systému měsíčních aukcí nezapojilo. Polský provozovatel přenosové soustavy PSE totiž nezískal potřebné schválení od národního regulátora.

Celý článek najdete ZDE.

2. EU spouští od 1. ledna uhlíkové clo

Evropský systém uhlíkového cla (CBAM) je stěžejním prvkem Zelené dohody EU a jejího klimatického balíčku Fit for 55. Systém, představený v roce 2021 má být konečně spuštěn od 1. ledna 2026.

O startu systému uhlíkového cla informovala Evropská komise. Systém běžel po určitou dobu v přechodové fázi a byl velmi často měněn. V praxi se bude systém od nového roku týkat dovozců do EU, kteří importují více než 50 tun cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, jakož i všech dovozců elektřiny nebo vodíku.

Celý článek najdete ZDE.

3. Od vzdušných turbín po 35MW kolosy: Kam se v roce 2025 posunula větrná energetika?

Větrná energetika se stejně jako jiné zdroje energie neustále vyvíjí. Ačkoliv technologie zaznamenaly v minulých letech obrovský boom, instalovaný výkon stále významně zaostává za teoretickým potenciálem. Ten je často určen v podmínkách, na které současné technologie zkrátka nestačí, alespoň co se ekonomiky provozu týče. To se ale může v budoucnu změnit. Portál Interesting Engineering  publikoval přehled technologických novinek roku 2025, které mohou přinést změnu. 

Zatímco v minulých dekádách se rozvoj technologie v sektoru soustředil především na velikost turbín a zvyšování výkonu, současný výzkum a vývoj se zaměřuje čím dál více i na překonání technických omezení – od hloubky moří přes materiálové limity až po precizní řízení pomocí dat.

Celý článek najdete ZDE.

4. Španělské větrné elektrárny jsou připraveny zapojit se do řízení napětí, to má být klíčovou službou po blackoutu

Španělský sektor větrné energetiky deklaruje připravenost aktivně se zapojit do řízení napětí v elektrizační soustavě. Podle oborového sdružení AEE mají obnovitelné zdroje sehrát klíčovou roli při zajištění stability sítě po dubnovém rozsáhlém blackoutu. Nová pravidla, která umožní větrným a solárním elektrárnám poskytovat služby řízení napětí, by měla vstoupit v platnost v příštím roce.

Řízení napětí se po rozsáhlém výpadku elektřiny, který na konci dubna zasáhl Španělsko a Portugalsko, dostalo do centra pozornosti provozovatelů sítí i výrobců elektřiny. Španělská asociace větrné energetiky AEE (Asociación Empresarial Eólica) nyní uvedla, že sektor je technicky i provozně připraven poskytovat služby regulace napětí a přispět ke stabilitě elektrizační soustavy.

Celý článek najdete ZDE.

5. Švédsko zahajuje novou éru jaderné energie: První žádost o státní podporu byla podána

Švédská vláda obdržela první žádost o státní podporu podle zákona určeného pro investice do nové jaderné energetiky. Žádost se týká projektu výstavby nových reaktorů v lokalitě Ringhals na poloostrově Värö s celkovým instalovaným výkonem okolo 1 500 MW.

Žádost předložila společnost Videberg Kraft AB. Projekt uvažuje dvě varianty dodavatele a konfigurace - pět reaktorů GE Vernova Hitachi BWRX-300, nebo tři SMR od společnosti Rolls-Royce.

Celý článek najdete ZDE.

6. Cena ropy v roce 2025 klesala, jak tomu bude v roce 2026?

I navzdory mírnému nárůstu v posledních dnech měly ceny ropy v průběhu loňského roku spíše klesající tendenci.  Od začátku roku 2025 pozorujeme pokles o zhruba 15 %, přičemž důvody byly především války, stoupající cla, sankce vůči producentům ropy a navýšení produkce ze strany států spadajících pod sdružení OPEC+.

Podle analytiků, kteří se v této záležitosti vyjádřili pro zpravodajský portál Reuters, může cena ropy klesnout až na hranici 55 USD za barel. Následně se očekává stabilizace poptávky a trhu, což požene cenu ropy na úroveň 60 USD za barel. Zároveň se očekává, že nabídka od producentů břidlicové ropy bude v roce 2026 mnohem konzistentnější a méně citlivá na cenové výkyvy.

Celý článek najdete ZDE.

7. Reuters: Vývoz ruského plynu do Evropy letos prudce klesl, slabší je i vývoz LNG

Vývoz plynu sítí plynovodů z Ruska do Evropy letos klesl o 44 procent na 18 miliard metrů krychlových a je nejnižší od poloviny 70. let. S odkazem na své propočty to dnes uvedla agentura Reuters. Za dalším poklesem je rozhodnutí Ukrajiny neumožnit už další tranzit přes své území a také pokračující snaha Evropské unie ruské energie odmítat. EU to činí i v rámci sankcí za to, že Rusko v roce 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu.

Ruský plyn se potrubím do EU nyní dostává plynovodem TurkStream přes Turecko, jinak pouze na lodích jako zkapalněný zemní plyn (LNG). Rusko je teď druhým největším dodavatelem LNG do Evropy, největším dodavatelem už jsou Spojené státy. Reuters dnes také s odkazem na předběžná data společnosti LSEG uvedl, že celkový vývoz LNG z Ruska letos klesl o 2,5 procenta na 31,3 milionu tun, vývoz do Evropy ale klesl mnohem výrazněji.

Celý článek najdete ZDE.

8. Cena plynu v Evropě mírně roste, za letošek ale zhruba o 40 procent klesla

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se poslední obchodní den v roce téměř nemění, ale má tendenci mírně růst. Vysoká produkce elektřiny z větru omezila poptávku od plynových elektráren. Od začátku letošního roku ale cena vykazuje pokles přibližně o 40 procent, uvedla agentura Reuters.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku před 11:30 SEČ vykazovala růst o 0,3 eura na 28,12 eura (680 Kč) za megawatthodinu (MWh). Loni poslední den v roce činila 48,4 eura.

Celý článek najdete ZDE.

9. Globální spotřeba uhlí dosáhla zřejmě vrcholu, do roku 2030 by měla klesnout

Globální spotřeba uhlí vzrostla v roce 2025 meziročně o 0,5 % na rekordních 8,85 miliardy tun a podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhla pravděpodobně svého vrcholu. Do roku 2030 by v důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energie, jaderné energetiky a přicházející vlny nových exportních kapacit pro zkapalněný zemní plyn (LNG) měla postupně začít klesat.

IEA ve své roční zprávě o globálním trhu s uhlím uvedla, že se vývoj na několika hlavních trzích v loňském roce odchýlil od trendu nastaveného v předchozích letech.

Celý článek najdete ZDE.

10. Nejhorší rok v historii: Britský ropný sektor bez průzkumu nových ložisek a s pádem investic

Britský ropný a plynový sektor zažil v roce 2025 bezprecedentní propad. V Severním moři nebyl poprvé od 60. let vyvrtán ani jediný průzkumný vrt a investice do těžby mají i nadále prudce klesat. Nejisté daňové prostředí, vysoká fiskální zátěž a vyčerpanost ložisek urychlují útlum tradičního odvětví, které čelí strukturálním změnám i rostoucímu tlaku energetické transformace.

Rok 2025 se do historie britského fosilního průmyslu zapsal jakožto - z hlediska explorace nových ložisek – nejhorší rok vůbec. Poradenská společnost Wood Mackenzie uvedla, že v britských teritoriálních vodách  nebyly v roce 2025 realizovány žádné průzkumné vrty, k čemuž došlo poprvé od objevení ložisek ropy a plynu v oblasti v šedesátých letech.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu