Španělský blackout 2025: Jak nedostatek setrvačnosti vedl k rozsáhlému výpadku

Dubnový blackout v jižním Španělsku, který zasáhl i Portugalsko, byl podle nejnovější studie profesora Luise Rouca Rodrígueze z Universidad Pontificia Comillas způsoben nízkou úrovní synchronní výrobní kapacity a nedostatečnou setrvačností soustavy. Zpráva ukazuje, že úroveň inerční podpory byla přibližně o 35 % nižší, než doporučuje ENTSO-E, což ve spojení s odpojením části přenosové soustavy vedlo k frekvenčním oscilacím, kaskádovým poruchám a následně k úplnému kolapsu.

Podle zveřejněných závěrů fungovala v kritickém okamžiku pouze jediná plynová elektrárna v jižním Španělsku, zatímco v běžném "reinforced operating mode" jich bývá v provozu pět. Tento režim byl přijat po zkušenostech z předchozích incidentů právě s cílem zvýšit stabilitu iberské soustavy při vysokém podílu nesynchronních zdrojů. Absence dostatečného množství plynových či jiných synchronních zdrojů znamenala, že systém neměl potřebnou setrvačnost k tlumení výkyvů.

Situaci dále zhoršilo odpojení asi 35 % přenosové soustavy v dotčených regionech, což vedlo k dalšímu šíření poruch. Vzniklé frekvenční oscilace způsobily postupné odpínání výroby a současně vznikala přepětí, která už nebylo možné řídit. Tento řetězec událostí vyústil v úplný výpadek dodávek. Operátor přenosové soustavy Red Eléctrica (REE) sice následně argumentoval, že napěťové poměry zůstaly v přípustném rozsahu, avšak podle asociace Aelec a profesora Rouca by normální provozní rozsah měl být limitován hodnotou 420 kV, tedy nižší, než je nouzová hranice 435 kV.

Oficiální zpráva REE, publikovaná v návaznosti na incident podle procedury P.O.9, vyloučila možnost kybernetického útoku a popsala událost jako řetězec technických selhání spojených s nedostatkem synchronní podpory a chybami v řízení napětí. ENTSO-E v červenci 2025 potvrdila závěry španělské strany a upozornila na strukturální zranitelnost iberské soustavy, která je dlouhodobě poddimenzovaná z hlediska přeshraničních propojení. Podíl propojení s Francií dosahuje pouze kolem 3 % instalovaného výkonu, zatímco evropský cíl činí 15 %.

Studie a odborné analýzy ukazují, že rychlá dekarbonizace bez paralelní "elektrotechnické" modernizace síťové stability může být riskantní kvůli nárokům na elektroenergetickou soustavu. Z pohledu evropské energetiky má dubnový blackout několik významných implikací.

Za prvé potvrzuje vhodnost zajistit minimální úroveň synchronní výroby v každé hodině provozu, a to prostřednictvím velkých točivých zdrojů nebo pomocí synchronních kompenzátorů. Za druhé se ukazuje potřeba rychlého rozvoje "grid-forming" technologií u baterií a obnovitelných zdrojů, které dokážou aktivně stabilizovat frekvenci a napětí. A konečně, strategickým směrem je posilování přeshraničních propojení, například plánovaného vedení přes Biskajský záliv, které by mohlo významně zvýšit stabilitu celé iberské sítě.