22. říjen 2025
Španělský blackout 2025: Jak nedostatek setrvačnosti vedl k rozsáhlému výpadku

Dubnový blackout v jižním Španělsku, který zasáhl i Portugalsko, byl podle nejnovější studie profesora Luise Rouca Rodrígueze z Universidad Pontificia Comillas způsoben nízkou úrovní synchronní výrobní kapacity a nedostatečnou setrvačností soustavy. Zpráva ukazuje, že úroveň inerční podpory byla přibližně o 35 % nižší, než doporučuje ENTSO-E, což ve spojení s odpojením části přenosové soustavy vedlo k frekvenčním oscilacím, kaskádovým poruchám a následně k úplnému kolapsu.
Podle zveřejněných závěrů fungovala v kritickém okamžiku pouze jediná plynová elektrárna v jižním Španělsku, zatímco v běžném "reinforced operating mode" jich bývá v provozu pět. Tento režim byl přijat po zkušenostech z předchozích incidentů právě s cílem zvýšit stabilitu iberské soustavy při vysokém podílu nesynchronních zdrojů. Absence dostatečného množství plynových či jiných synchronních zdrojů znamenala, že systém neměl potřebnou setrvačnost k tlumení výkyvů.
Situaci dále zhoršilo odpojení asi 35 % přenosové soustavy v dotčených regionech, což vedlo k dalšímu šíření poruch. Vzniklé frekvenční oscilace způsobily postupné odpínání výroby a současně vznikala přepětí, která už nebylo možné řídit. Tento řetězec událostí vyústil v úplný výpadek dodávek. Operátor přenosové soustavy Red Eléctrica (REE) sice následně argumentoval, že napěťové poměry zůstaly v přípustném rozsahu, avšak podle asociace Aelec a profesora Rouca by normální provozní rozsah měl být limitován hodnotou 420 kV, tedy nižší, než je nouzová hranice 435 kV.
Oficiální zpráva REE, publikovaná v návaznosti na incident podle procedury P.O.9, vyloučila možnost kybernetického útoku a popsala událost jako řetězec technických selhání spojených s nedostatkem synchronní podpory a chybami v řízení napětí. ENTSO-E v červenci 2025 potvrdila závěry španělské strany a upozornila na strukturální zranitelnost iberské soustavy, která je dlouhodobě poddimenzovaná z hlediska přeshraničních propojení. Podíl propojení s Francií dosahuje pouze kolem 3 % instalovaného výkonu, zatímco evropský cíl činí 15 %.
Studie a odborné analýzy ukazují, že rychlá dekarbonizace bez paralelní "elektrotechnické" modernizace síťové stability může být riskantní kvůli nárokům na elektroenergetickou soustavu. Z pohledu evropské energetiky má dubnový blackout několik významných implikací.
Za prvé potvrzuje vhodnost zajistit minimální úroveň synchronní výroby v každé hodině provozu, a to prostřednictvím velkých točivých zdrojů nebo pomocí synchronních kompenzátorů. Za druhé se ukazuje potřeba rychlého rozvoje "grid-forming" technologií u baterií a obnovitelných zdrojů, které dokážou aktivně stabilizovat frekvenci a napětí. A konečně, strategickým směrem je posilování přeshraničních propojení, například plánovaného vedení přes Biskajský záliv, které by mohlo významně zvýšit stabilitu celé iberské sítě.
Mohlo by vás zajímat
28. říjen 2025
29. říjen 2025
31. říjen 2025
4. listopad 2025
10. listopad 2025
14. listopad 2025
17. listopad 2025
Komentáře (35)
V této souvislosti připomínám památnou větu Jana Veselého z června letošního roku, cituji: "Kolísání frekvence sítě je způsobeno právě onou rotující hmotou turbín." :-D
Tak to se přidá k dalšímu památnému výroku týkající se cen emisních povolenek :-).
Moje tvrzení pořád platí. Nebo snad mají ve Španělsku v síti jiná zařízení, která na přebytek/nedostatek elektřiny v ní reagují změnou frekvence?
Neplatilo nikdy, takže to nemůže ani platit pořád. Doporučoval bych přečíst si článek, co to kolísání způsobilo. Nebylo to rotující hmotou turbín ale naopak jejich nedostatkem.
Jo, Emile, máte pravdu, jako vždy. Měli málo rotujících hmot turbín, aby řešily problémy způsobené rotujícími hmotami turbín, které v ní byly.
Ale já to klidně zopakuji znovu, jak pro někoho "pomalejšího":
1) V síti nastal nějaký nespecifikovaný velký výpadek. Holt nějaká porucha. Stane se.
2) "Rotující hmoty", které v té síti byly rozkolísaly její frekvenci. Nebo snad víte o jiných zařízeních v té síti, která takhle reagují?
3) V síti nebylo dost "Rotující hmoty", aby se vyřešily problémy způsobené "rotující hmotou". Celé se rozhoupala a popadalo to jako domeček z karet.
P.S.: Všimněte si, že v článku se jako řešení pro budoucnost navrhují - dodržování předpisů, grid-forming baterie a posílení přenosové soustavy pro přeshraniční přenosy elektřiny.
Už je nejvyšší čas, aby se pořádně rozjely instalace baterií, ty mrchy točivé akorát všechno komplikují.
Hlavně nemáte pravdu vy, "jako vždy", jak jasně ukazuje článek, pod kterým diskutujete. Problém nezpůsobily rotující hmoty turbín, které v ní byly, to je váš výmysl. V článku je jasně napsané, co to bylo, cituji. "způsoben nízkou úrovní synchronní výrobní kapacity a nedostatečnou setrvačností soustavy". Takže "jak pro někoho pomalejšího":
Ad 1) V síti nenastal "nějaký nespecifikovaný velký výpadek" ale kaskáda specifikovaných velkých výpadků nikoliv rotujících turbín ale právě naopak různých nesychronních zdrojů připojených přes střídače, doprovázený oscilacemi, které způsobily právě ty nesynchronní zdroje. "Rotující hmoty turbín" z jejich fyzikálního principu působí díky setrvačnosti úplně opačně a oscilace tlumí, ale právě proto, že jich v síti bylo málo, nedokázaly tyto oscilace tlumit dostatečně. Zpráva ENTSO-E přímo zmiňuje, o které zdroje šlo, cituji:
12:32:00 –12:32:57 ≈525 MW PV, wind, increase in net load in distribution grids
12:33:16 ≈725 MW PV, thermo-solar
12:33:17 ≈930 MW PV, wind
12:32:57 355 MW PV, thermo-solar, wind
Jak vidíte. žádné rotující hmoty uvedeny nejsou.
Ad 2) Znovu: "rotující hmoty" frekvenci nerozkolísaly, ty naopak kolísání frekvence svou setrvačností tlumí, oscilace způsobily právě zmiňované střídače, které se na různých místech Španělska "splašily".
Ad 3) Ne, nešlo o problémy "způsobené rotující hmotou", dokud se nevymaníte z téhle své utkvělé představy, která je zcela v rozporu se známými fakty, nikdy nepochopíte pravou příčinu.
Ad P.S.: Přímo učebnicová ukázka selektivní slepoty. O tom co navrhují doslova za prvé, a o tom co je přímo v rozporu s vaší teorií, jste taktně pomlčel, cituji: "Za prvé potvrzuje vhodnost zajistit minimální úroveň synchronní výroby v každé hodině provozu, a to prostřednictvím velkých točivých zdrojů nebo pomocí synchronních kompenzátorů."
Takže přímo navrhují za prvé posílit "ty mrchy točivé", co podle vás "akorát všechno komplikují".
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze
Závěr je jasný, cituji: "...se ukazuje potřeba rychlého rozvoje "grid-forming" technologií u baterií a obnovitelných zdrojů, které dokážou aktivně stabilizovat frekvenci a napětí.
No a to se právě teď VŠUDE ve světě děje, obrovský nástup "grid forming BESS", dokonce to připravují i v ČR.
Točivých strojů máme naprostý přebytek v naší soustavě a i po odstavení uhlí někdy za 10-15 let jich bude spousta (když dokážeme udržovat staré JE ve spolehlivém chodu?...)
Máme takový přebytek točivých strojů, že nás (při jejich odstavení, nebo snížení výkonu kvůli polednímu přebytku výkonu FVE) málem postihlo to samé, jako Španělsko.
Kdy nás málem postihlo to samé, jako Španělsko?
Čím to asi bude, že si při Vašich otázkách tak často vzpomenu na název jednoho filmu: Blbý a ještě blbější.
4. července 2025 u nás Vám jako varování nestačilo?
Vůbec je zajímavé, že poslední velké blackouty ve Španělsku a na Balkáně a ten náš skoro blackout se všechny staly kolem jasného poledne. A také, že přerušení fázového vodiče na stejné lince 19.11.2024 v 20:57 proběhlo bez jakéhokoliv výpadku a bez povšimnutí.
Zde odkaz na článek:
@Bob 2. říjen 2025, 22:24
Čím to bude?
Zkusím si tipnout, připadáte si jako jeden z hlavních protagonistů.
Ale pokud máte závěry vyšeřování, pošlete prosím odkaz, rád se na ně podívám, možná jsem to někde přehlédl.
Soukromé polemiky na blogu p. Duška to nejsou.
Bobe, to že považujete jakoukoliv myšlenku někoho jako je pomýlený dezinformátor Petr Dušek za hodnou nejen přečtení, ale dokonce jako podpůrný argument Vás jednoznačně diskvalifikuje jako diskutujícího. Názory PD jsou v kategorii Země je placatá
Takže kromě argumentačního faulu ad hominem, protože se vám názory pana Duška nelíbí, žádný jiný argument nemáte, Bláho. Jestli je tu někdo "pomýlený dezinformátor", tak jste to spíš vy sám.
Aneb jak někoho poučovat o argumentačním faulu, abyste ho vzápětí sám použil.
To dokážete snad jen vy.
Zjevně jste opět buď nepochopil co jsem napsal, nebo jste přišel rozpoutat další nekonečné mlácení prázdné slámy, jak máte ve zvyku. Já Bláhu "nepoučuji o argumentačním faulu", já píšu, že pokud už chce někoho takhle nálepkovat, měl by to podložit nějakým argumentem.
Na rozdíl od Bláhy, který tu pana Duška bez sebemenšího důkazu nálepkuje "pomýleným dezinformátorem", já jsem tu těch důkazů předložil celou řadu. Klidně vám je zopakuji, pokud jste je nezaregistroval.
Ale pochopil velice dobře.
Bohužel nezaregistroval, prosím o zopakování, včetně přesných citací a uvedením článku pro kontext.
Mimochodem, na "mlácení prázdné slámy" se dobrovolně a velice rád aktivně podílíte.
1) Pochopil jste to velice dobře, takže platí ta druhá možnost...
2) Příklady Bláhových dezinformací: "Při výrobě 1 MWh elektřiny z hnědého uhlí se uvolní 0,36 tuny CO2." oenergetice.cz/energetika-v-cr/kupka-mimoradny-zisk-vyrobcu-energie-chce-vlada-zdanit-40-az-60-procenty#comment-96515
"EDF v roce 2008 měla hodnotu 80 €/akcii dnes má hodnotu 8 € pokles o 1000%"
3) Nikoliv, to jste si vymyslel.
1) Ne, neplatí.
2) Díky
3) Vaše tvrzení, realita je jiná
Ptal jste se kdy, ne na konečnou zprávu. Ani p. Dušek neuvádí ten "jediný" a "za vše mohoucí" důvod výpadku. Nicméně mimo svých názorů a polemiky uvádí také dobrý přehled toho, co se stalo a také v kontextu.
Třeba o tom, že stejná závada se stala o cca 1/2 roku předtím a proběhla bez problémů.
Píše velmi rozumně a jako obvykle je článek plný odkazů, grafů a tabulek z nichž si můžete udělat sám svůj názor. Ty "vtipné" pasáže (pokud Vám vadí) můžete přeskočit.
Ty grid forming technologie u baterií jsou ovšem naprostý nesmysl, pane Vaněčku. Respektive aby to fungovalo, tak by musely být na několika málo megabaterkách, které ale nejsou a ani nebudou. Dělat gridforming na tisících malých baterek je naprosté sci-fi, protože je nikdy nesladíte, aby to mohlo fungovat.
No jistě, taková baterka co by měla nahradit 1GW blok by musela dát aspoň 1/4 tj 250MW počěteční zásah (v případě baterie regulační) a to je tak 500-1000 MWh baterka. Z toho vydíte ten nesmysl řešení bateriemi.
Proč je nesmysl mít baterii o výkonu 250MW a 1GWh ? Už teď jsou zarezervované větší kapacity a výkony.
Baterii můžete postavit tak, že bude schopná po dobu několika vteřin absorbovat velké výkony stejně jako ta rotující hmota.
Rotující hmota má také svá technická omezení. Baterie může dát výrazně více špiček za sebou bez nutnosti čekat na výkon.
Výhoda baterií je v jejich škálovatelnosti. Takže můžete stavět postupně a to i na více vhodných místech.
Pokud mě paměť neklame, tak Španělé legislativou záměrně všem FVE podstatně osekali veškeré možnosti regulace síťových parametrů. Jedinou veličinu, kterou tak FVE střídače ve Španělsku musí udržovat je jen a pouze účiník:
Síť potřebuje akumulaci a tu můžete zajistit různě třeba jako kinetickou energii točivých strojů, bohužel v článku není napsáno kolik to vlastně je , pokusím se to nastínit v tomto příspěvku:
V točivých strojích je mnoho energie , ale je z velké části nepoužitelná pro řízení sítě , protože ten stroj se točí frekvencí sítě , vysvětlím na jaderné el Temelín čistě teoreticky máte turbínu JE Temelín ta má velkou kinetickou energii ohromnou ,ale využitelná je jen taková aby frekvence sítě nebyla nižší než 47,5HZ ( což je kritická frekvence pro blackout) tedy 2,5Hz - což je cca 80MWh na 1 Temelínský blok , Tedy na 1MW výkonu tepelné elektrárny máme cca 80kWh akumulaci pokud se tedy odstaví blok třeba 250MW potřebujete 20MWh v akumulaci. Samotná akumulace v točivých strojích tedy není není vysoká jenže oni mají jinou výhodu a tou je jejich výkon klasická baterie dodává svůj max výkon cca 1 hodinu tedy 80MWh baterie má 80MW výkon jenže turbína když jede třeba na 1/2 svého výkonu a padne frekvence sítě tak tu kinetickou energii přemění v elektrický výkon maximální , který dokáže dodat takže třeba temelín když pojede na 500MW a pak poklesne síť tak on těch svých 80MWh dodá zvýšením výkonu o 500MW po bodu řádově vyššího počtu minut. Jenže to baterie neumí takže musí být větší a to zhruba 6x. než je kinetická energie naakumulovaná v točivých strojích jinými slovy cca na každý odstavený 1MW výkonu v točivém stroji , který je zapojený do regulace sítě je nutno do sítě zapojit asi 0,5MWh akumulace.
Problém je řešitelný nejsou třeba točivé stroje , ale pokud se odstaví ať už trvale nebo jen kvůli aktuální výrobě OZE je třeba mít v síti , aby bezpečná odpovídající množství akumulace v MWh. Něco to stojí. Určitým řešením je ale i lepší propojení sítí.
V zásadě správné úvahy.
Jen bych doplnil, že ta rotující hmota má výhodu i v tom, že nepotřebuje aktivní řízení. Ta regulace je zcela automatická, velmi rychlá (není žádné zpoždění na vyhodnocení odchylky a následný zásah) a hlavně velmi robustní z pohledu možnosti ovlivnění. Nelze to ovlivnit žádnou chybou software, ať už nechtěnou, nebo záměrně. Tu mám na mysli elektroniku primárně z Číny (střídače, BESS), kde byly nalezeny nezdokumentované součástky a bylo prokázáno, že Čína zkoumá možnosti rozvratu cizích sítí ovládáním střídačů a jiné elektroniky FVE a BESS.
Mezinárodní propojení je zbraň dvousečná. Na jednu stranu může blackoutu zabránit, ale na druhé straně ho také šířit.
Něco ke Španělsku, NIMBY, propojení sítí, ale také zajímavé funkci SS propojení Španělska a Francie při opětovném nafázování sítě po blackoutu je v článku v odkazu.
Ano to je pravda rotující hmota nepotřebuje řízení alespoň ne první zlomky sekundy , ale jinak samozřejmě ano. Střídače jsou složitější , ale vlastně také aktivní řízení nepotřebují nemusíte jim říkat reguluj , když nechcete můžete je nechat řídit síť na základě kolísání frekvence nakonec směrem nahoru jsou tak nastavené všechny. Kybernetická bezpečnost je problém určitě ne ze strany Číny jako státu , ale ze strany někoho kdo to prostě chce udělat nabourá se do systémů velkých Čínských výrobců a prostě ty střídače všechny najednou vypne. Je to pohodlnost uživatelů , většina co má FVE prostě využívá cloud výrobce je zadarmo a pořád se zlepšuje mnozí už mají prvky AI , protože pro výrobce , který dodává GW výkonu střídačů měsíčně není problém toto dělat zadarmo uživatelům naproti tomu mít jinou aplikaci nezávislou na výrobci znamená pro uživatele dražší a horší řešení. Takže to není vlastnost FVE to je jen přístup majitelů těch fotovoltaik.
Jen doplním, že mnoho výrobců připojením k jejich cloudu podmiňuje záruku.
Přestože se všude hovoří jen o kolísání frekvence, jedná se ve skutečnosti především o fázové posuny (zátěžné úhly) mezi zdrojem a sítí. Tedy o „soufázovost“ napětí zdroje a napětí sítě. V relativně ustáleném stavu pak relativně konstantní rozdíl mezi okamžitou hodnotou napětí zdroje (o zátěžný úhel předbíhající sinusovka zdroje) a okamžitou hodnotou napětí sítě (fázově opožděná sinusovka sítě) určuje proud (a tedy i činný a jalový výkon ) dodávaný zdrojem do sítě. Výkonová nerovnováha v síti (např. výpadek výrobního výkonu nebo zvýšení odběru) vyvolá fakticky větší opoždění sinusovky sítě, což vyvolá u námi sledovaného synchronního stroje zvětšení jeho zátěžného úhlu oproti síti, což fyzikálně vyvolá zvýšení jím dodávaného výkonu (v důsledku většího rozdílu mezi okamžitými hodnotami napětí sinusovek zdroje a sítě, tedy většího zátěžného úhlu). Hovořit tedy o poklesu frekvence lze až po několika periodách, zatímco k fázovým rozdílům mezi těmi sinusovkami může docházet prakticky skokem a skokem na ně reagují základní fyzikální principy synchronního alternátoru. Setrvačnost soustrojí se uplatňuje tedy již v rozmezí milisekund až max 5s i tehdy, kdyby na změny v síti nezareagovaly regulátory alternátoru a turbosoustrojí. Vlivy posunu fáze zafungují bezprostředně, na trvající rozdíly (tedy změnu frekvence) pak teprve reaguje regulace turbosoustrojí.
No ono je to ještě trochu jinak. Příklad 500MW temelín (i když je 50% na JE hodně dole), tak v prvních sekundách umí dát 500MW, ale pak musí dostat páru. Roztopit reaktor o 50 % není za minuty. Spíše hodiny.
S pomocí AI jsem pro naše JE zjistil tyto údaje (kopírováno z odpovědi):
Definuj možnosti krátkodobé stabilizace frekvence. Kolik energie MWh mohou krátkodobě (jednotky s) poskytnout roztočené turbogenerátory
Skvělá otázka, Krátkodobá stabilizace frekvence v elektrizační soustavě je klíčová pro udržení 50 Hz, což je standardní frekvence v Evropě. A právě roztočené turbogenerátory jaderných elektráren hrají v této oblasti důležitou roli díky své mechanické setrvačnosti.
⚡ Co je krátkodobá stabilizace frekvence?
Krátkodobá stabilizace probíhá ve třech hlavních fázích:
Typ regulace Reakční čas Princip
Inerční odezva < 1 sekunda Fyzikální setrvačnost rotujících strojů (turbogenerátorů)
Primární regulace 1–30 sekund Automatická změna výkonu zdrojů podle odchylky frekvence
Sekundární regulace 30 s – 15 min Řízená korekce výkonu pro návrat k nominální frekvenci
🔄 Energie z mechanické setrvačnosti turbogenerátorů
Roztočené turbogenerátory mají kinetickou energii, kterou mohou krátkodobě dodat do sítě při poklesu frekvence – bez nutnosti aktivního zásahu řídicího systému.
Výpočet dostupné energie:
Kinetická energie rotujícího stroje se dá vyjádřit jako:
𝐸=12𝐽𝜔2
Kde:
𝐽 je moment setrvačnosti (kg·m²)
𝜔 je úhlová rychlost (rad/s), při 3000 ot/min je cca 314 rad/s
Pro praktické účely se používá tzv. setrvačný parametr H (v sekundách), který udává množství energie uložené v rotoru vztažené k jmenovitému výkonu.
Typické hodnoty:
Elektrárna Výkon bloku H (setrvačnost) Energie dostupná při poklesu frekvence
Dukovany (VVER 440) ~500 MW ~6 s cca 3 MWh na blok
Temelín (VVER 1000) ~1000 MW ~6–8 s cca 6–8 MWh na blok
Tato energie je dostupná okamžitě (v řádu milisekund až sekund) jako inerční odezva a pomáhá tlumit náhlý pokles frekvence, např. při výpadku jiného zdroje.
Tedy v každém bloku Dukovan je navíc v setrvačnosti "uloženo" 3 MWh energie, Temelín 6-8 MWh. Teprve pak přichází na řadu aktivní regulace pomocí parních ventilů (a zásoby páry) a nakonec pak regulace pomocí změny výkonu reaktorů v řádu jednotek % výkonu za hodinu v rozsahu cca 60-100% (Temelín) výkonu.
Opět citace AI:
⚙️ Možnosti změny výkonu za provozu
Dukovany (reaktory VVER 440)
Regulace výkonu je možná v rozsahu cca 50–100 % nominálního výkonu.
Rychlost změny výkonu je omezená kvůli fyzikálním vlastnostem reaktoru a bezpečnostním požadavkům:
Změna výkonu o 1 % trvá několik minut.
V praxi se výkon mění v řádu desítek minut až hodin, např. při přechodu z 90 % na 100 % výkonu.
Jenomže akumulace by na počáteční pulz 500MW potřebovala 1GWh.
No, myslím že MWh u generátoru dávají informaci spíše o tom kolik energie to umí dát např. když se rotor blokne. Viděli jste někdo jak potom vyladá strojovna, když se blokne jen taková 5MW kočka?
U baterie dávají naopak infomaci o velikosti a ceně neb se zatím dělají baterie zhruba na 1 MW 2 MWh.
Nejsem generátorník, ale obvykle se počítá, že při záporném úhlu se rotor urve z magnetického pole asi 10° záporném (vlevo) a 80°při kladném (předbíhání) tj. asi z něho nevymáčknete krátkodobě o mnodo víc než cca 2x jmenovitý výkon. Počítat MWh nepokládám za ilustrativní.







Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.