11. říjen 2017
Načítání...
EU spouští od 1. ledna uhlíkové clo
Zuzana Vrbová
30. prosinec 2025, 07:39
15 komentářů
Evropský systém uhlíkového cla (CBAM) je stěžejním prvkem Zelené dohody EU a jejího klimatického balíčku Fit for 55. Systém, představený v roce 2021 má být konečně spuštěn od 1. ledna 2026.
O startu systému uhlíkového cla informovala Evropská komise. Systém běžel po určitou dobu v přechodové fázi a byl velmi často měněn. V praxi se bude systém od nového roku týkat dovozců do EU, kteří importují více než 50 tun cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, jakož i všech dovozců elektřiny nebo vodíku.
Cílem CBAM je zabránit takzvanému úniku uhlíku - k tomu typicky dochází, když společnosti z EU přesouvají výrobu do zemí s méně přísnými klimatickými regulacemi. CBAM se snaží tento problém řešit zavedením uhlíkové daně na určité produkty, a tím odráží náklady, kterým čelí výrobci v EU v rámci systému obchodování s emisemi EU ETS.
Právní předpis byl poprvé navržen Evropskou komisí v červenci 2021 a formálně přijat v roce 2023 po intenzivních jednáních mezi orgány EU a členskými státy. Ve stejném roce začala přechodná fáze, během níž byli dovozci povinni hlásit emise obsažené v dotčených výrobcích, aniž by platili finanční vyrovnání.
Od 1. ledna 2026 nyní vstoupí CBAM do své definitivní fáze, což znamená, že dovozci musí mít povolení CBAM a v závislosti na uhlíkové náročnosti produktu, který dováží, zakoupit certifikáty CBAM.
Země, které exportují do Evropy, často legislativu kritizují. Jde zejména o rozvíjející se a o rozvojové ekonomiky, které tento mechanismus označují jako formu „zeleného protekcionismu“ a argumentují, že by mohl nespravedlivě penalizovat vývozce s omezenou schopností dekarbonizace nebo možností přesného měření emisí při výrobě.
V rámci EU vyjádřila průmyslová odvětví spíše smíšené reakce. Zatímco mnoho energeticky náročných odvětví v zásadě podporuje CBAM jako způsob vyrovnání podmínek, podniky varují před administrativní složitostí, problémy s dostupností dat a rizikem narušení dodavatelského řetězce, zejména pro menší dovozce.
Ekologické skupiny mezitím CBAM uvítaly, ale kritizovaly postupné rušení bezplatných povolenek ETS s tím, že k dosažení skutečného snížení emisí jsou zapotřebí silnější a rychlejší opatření.
Jakmile bude CBAM v roce 2026 plně funkční, jeho úspěch bude dle analytiků záviset na účinném provádění systému, na funkční mezinárodní spolupráci s obchodními partnery a schopnosti EU vyvážit klimatické ambice s obchodními vztahy a konkurenceschopností.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Loading...
Mohlo by vás zajímat
9. prosinec 2017
23. leden 2018
27. březen 2018
3. červenec 2018
18. říjen 2018
22. říjen 2018
8. únor 2019
Komentáře (15)
Jaroslav Novotný30. prosinec 2025, 11:55
EU bude ovšem čelit recipročním clům. a díky nezavedení ETS2 se zabrzdila dekarbonizace , takže EU potřebuje dovážet mnoho fosilních paliv , pokles vývozu povede k poklesu hodnoty eura aby se trh udržel v rovnováze no a protože EU musí za každou cenu dovážet fosilní paliva , tak dojde k poklesu dovozu levného průmyslového zboží, které s poklesem kurzu zdraží a tím se sníží životní úroveň občanů. Naopak kdyby se zavedla ETS2 , pak by došlo k rychlému poklesu dovozu fosilních paliv , to by pomohlo vyrovnat pokles vývozu způsobený recipročními cly a tím by kurz eura neklesl a životní úroveň lidí by nepoklesla. To topení plynem a nechuť nic měnit ze strany občanů - voličů o které tady nejvíce jde vyjde celou společnost hodně draho.
Miloslav Černý30. prosinec 2025, 14:02
Celkový vývoj nahrává důmyslnějšímu rozvoji OZ ve spojeni s akumulací. Až se zdárně dořeší pomocí gyrotronu efektivní dostupnosti geotermální energie (zdárně pokračuje) bude po energetických problémech lidstva. Jádro bude jenom na obtíž. To se však oficiálně nebere moc vážně. Čína, která hraje důležitou celosvětovou energetickou úlohu, stranou nestojí.
Karel Valenta31. prosinec 2025, 15:57
Odpověď na: Miloslav Černý, 30. prosinec 2025, 14:02
Ještě zbývá vysvětlit, proč Čína seká JE jako Baťa cvičky, když jí JE budou na obtíž.
Jan Veselý31. prosinec 2025, 17:49
Odpověď na: Karel Valenta, 31. prosinec 2025, 15:57
Kdyby takhle Baťa sekal cvičky, vůbec byste netušil, kdo ve Zlíně před 100 lety šil boty.
Jaroslav Novotný30. prosinec 2025, 15:07
Geotermální energie je samozřejmě super zejména pro vytápění měst , jenže problém je v tom .že pro univerzální použítí geotermální energie zatím nemáme efektivní vrtné technologie pro hluboké vrty a navíc časem stejně dojde k vyčerpání geotermální energie ve vrtném poli takže se musí vrtat znovu jinde protože příkon je slabý, to samozřejmě tuto energii zdražuje. Vývoj jde různými směry , za mě nejdále je izolace budov a tím jde ruku v ruce pokles spotřeby tepla. Dříve nebo později bude většina bytových domů ve městech v pasivním standartu - státy na to budou tlačit. Spotřeba tepla tím klesne zejména v zimě
Miloslav Černý30. prosinec 2025, 19:32
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 30. prosinec 2025, 15:07
Cílem je dosažení 20 km, kde je dost navycerpatelné energie nikoli pro vytápění, ale právě hlavně pro pohon turbín. Dost energie na přechodné období jako náhrada za plyn. Dost samozřejmě bude i na vytápění při využití odběrové páry.
Vítězslav Novák2. leden 2026, 00:40
Odpověď na: Miloslav Černý, 30. prosinec 2025, 19:32
Nevadí vám, že suverénně nejhlubší vrt na světě, zvaný "Kolský superhluboký vrt" (zejména to prostřední slovo doporučuji vaší pozornosti) se dostal do 12,26 km, vrtání trvalo 24 let a kolik stálo, to se snad ani nedovíme? Nešlo o to, aby vrt byl ekonomický, byl čistě vědecký. Jo - a ve 12 km dosáhla teplota 220 °C.
Vítězslav Novák2. leden 2026, 00:49
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 30. prosinec 2025, 15:07
Nemá každý stát to štěstí, že leží na švu mezi litosférickými deskami a má tedy snadný přístup ke geotermální energii jako Island.
I když,... "štěstí"... jen z poslední doby Eyjafjalla, Grímsvötn, Fagradalsfjall. Nevím jak vy, já jsem cekem spokojen s tím, že poslední sopka u nás soptila v třetihorách.
Jaroslav Novotný31. prosinec 2025, 01:23
20 km vrt cca 450°C ohřáté médium výkon cca 10MW po dobu 20 ti let než se vrt ochladí dále vhodné pro vytápění. Cena 500 mil kč jen za vrt. Takže dohromady to může stát 1 miliardu 1kč. 5mil kč /MW/rok životnosti
Dukovany 3,3 mil /MW / rok životnosti. + palivo a další náklady takže patrně geotermál jak ho popisujete bude mít něco do sebe , zejména to vytápění měst to bude fungovat prakticky stále.
Emil31. prosinec 2025, 06:59
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 31. prosinec 2025, 01:23
Až na to že žádný takový vrt na světě neexistuje ani vzdáleně, takže "cena 500 mil kč jen za vrt" je jen zbožné přání (za tuhle cenu jsou vrty někam do 6-7 km), stejně jako "výkon cca 10MW po dobu 20 ti let". 10 MW elektrických z jednoho vrtu (ve skutečnosti by musely být dva) nedostanete ani omylem a pokud srovnáváte tepelný výkon s elektrickým, tak srovnáváte jablka a hrušky. Nehledě na to že životnost Dukovan se počítá na nějakých 80 let, s koeficientem využití 90 %, zatímco vrt je po nějakých pěti letech pro výrobu elektřiny nepoužitelný, s koeficientem využití podstatně nižším.
Jaroslav Novotný31. prosinec 2025, 15:30
Odpověď na: Emil, 31. prosinec 2025, 06:59
Samozřejmě to máte pravdu , vycházel jsem ze studie z USA. Vydatnost vrtu záleži na geologickém podloží. Psal jsem to jako příklad , aby to fungovalo je samozřejmě jasné že to bude fungovat jen tam kde je vhodná geologie. Nicméně takových oblastní bude velmi mnoho třeba velká část Maďarska.
Emil31. prosinec 2025, 16:15
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 31. prosinec 2025, 15:30
Maďarsko má vhodné podmínky pro nízkoteplotní geotermální teplo, nikoli pro výrobu elektřiny. Oblastí v Evropě, kde lze geotermii smysluplně využít k výrobě elektřiny, je velmi málo – kromě Islandu v podstatě jen Toskánsko a několik málo lokálních případů. Se současnými technologiemi to není realizovatelné ani technicky ani ekonomicky.
Miloslav Černý31. prosinec 2025, 11:22
Odpověď na: Jaroslav Novotný, 31. prosinec 2025, 01:23
Při pozornějsím přečtení zjistíte, že je to myšleno pouze jako náhrada plynu pro dobu nepřizně, takže při omezeném provozu nebo nevyužívání přes letní období dojde k jeho plné regeneraci. Takže nevyčerpatelný bezpečný jaderný zdroj. Spousta nových nadějných technologií vzniká postupně podle přínosu lidstvu jako hnacího motoru.
Antonín Mikeš3. leden 2026, 14:34
Odpověď na: Miloslav Černý, 31. prosinec 2025, 11:22
Při občasné používání se ten vrt určitě snadno zaplatí a teplo z něj bude levné.
Milan Vaněček31. prosinec 2025, 10:54
V EU je to s energetikou jako v Kocourkově. Vymýšlí se samé nesmysly.
Jen aby to uškodilo většině států EU.
A to Vaše jádro, tady máte jasná data z celého světa: ekonomickydenik.cz/jaderna-bida-za-cely-rok-zahajily-provoz-dva-reaktory/
cituji: "Jaderná bída: Za celý rok zahájily provoz jen dva nové reaktory. Skončilo jich naopak více"
"Hubené výsledky jsou patrné z informačních přehledů, které má na svém webu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) nebo Světová jaderná asociace (WNA). Jedinými „novorozenci“ jaderné energetiky za poslední rok jsou blok Zhangzhou 2 v Číně (netto výkon 1126 MW) a indický Rajasthan 7 (630 MW). Další již prakticky hotové reaktory, třeba korejský Saeul 3, provoz zahájí až v roce 2026.
"Na jedné straně tak ve světě /v roce 2025/ přibylo 1756 megawattů nového výkonu, současně však 2597 megawattů ubylo. Trvale odstaveny byly tři jaderné reaktory v Belgii a jeden na Tchaj-wanu."
"Na celém území Evropské unie je po spuštění třetího bloku francouzské elektrárny Flamanville už jen jeden blok ve fázi výstavby. A sice u našich sousedů na Slovensku. Čtvrtý blok elektrárny Mochovce se s přestávkami staví už od roku 1987 (!) a stále není hotový. Jaderný zdroj založený na obstarožním ruském reaktoru VVER-440 by podle posledních zpráv měl zahájit výrobu elektřiny v polovině roku 2026."
Zato po celé světě řádově více než jádra (desetinásobně či stonásobně) přibývá fotovoltaiky, plynu a uhlí. To je celosvětová (tedy mimo EU) realita.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.