Rok 2025 ve znamení záporných cen elektřiny: Nové rekordy padaly v Česku i za hranicemi

Eduard Majling
Eduard Majling
24. leden 2026, 08:34
31 komentářů
rok-2025-ve-znameni-zapornych-cen-elektriny-nove-rekordy-padaly-v-cesku-i-za-hranicemi

Ani loňský rok nepřinesl žádnou zásadní změnu v trendu rostoucího výskytu záporných či nulových cen elektřiny na krátkodobých trzích. Podobně jako v předchozích dvou letech výskyt záporných cen rostl, v závislosti na jednotlivých regionech Evropy rychleji či pomaleji. V případě českého denního trhu s elektřinou nebyl loni nárůst tak silný jako v předchozím roce, nicméně v sousedním Německu i jiných zemích počet takových hodin rostl podobným tempem.

Záporné ceny elektrické energie jsou v posledních letech stále častějším fenoménem v řadě zemí Evropy. Záporné či nulové ceny sice nejsou novinkou posledních dvou či tří let, v tomto období nicméně jejich výskyt začal raketově růst. Zatímco v období před energetickou krizí klesaly ceny elektřiny na denních trzích v Evropě do záporu řádově během desítek hodin ročně, v posledních letech se jedná již o stovky hodin.

Důvodem prudkého růstu období se zápornými cenami je především rostoucí instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, zejména ve fotovoltaických elektrárnách. Přestože se z komerčního hlediska zdá být prodej elektřiny za záporné ceny neintuitivní, díky provozní podpoře nemusí část provozovatelů obnovitelných zdrojů napříč Evropou brát na tržní ceny ohled. Ačkoliv v České republice je provozní podpora pro nové zdroje již řadu let zastavena či velmi omezena, vzhledem k propojení jednotného trhu s elektřinou napříč Evropou se ceny elektřiny propadají do záporu i na místním trhu.

Některé země Evropy, například včetně sousedního Německa, se snaží tuto situaci řešit omezením vyplácení podpory během hodin, či nově čtvrthodin, během kterých ceny na denním trhu klesnou pod nulu. I v těchto případech nicméně mohou ceny elektřiny klesnout k nule, což má podobně negativní dopad na případný provoz zdrojů elektřiny čistě na tržní bázi. Od loňského podzimu došlo na evropském krátkodobém trhu k zásadní změně, kdy denní trh přešel na čtvrthodinový obchodní interval. Pro účely porovnání nicméně následující data a grafy počítají s hodinovými průměry.

V záporných cenách dominuje severozápadní Evropa. Zadarmo se však elektřina nejčastěji obchoduje na slunném jihu

V roce 2025 se premiantem z pohledu záporných cen stala jedna z obchodních zón Švédska, konkrétně SE2. Ve skandinávských zemích je běžné, že jsou země rozděleny do více obchodních zón. Ve zbytku Evropy, s výjimkou Itálie, většinou obchodní zóny odpovídají jednotlivým zemím. V případě zóny SE2 vedla k rekordně vysokému výskytu záporných cen kombinace vysoké výroby z vodních elektráren a nemožnosti tuto elektřinu přenést do dalších částí Švédska, především na hustěji osídlený jih země.

Na celonárodní úrovni nicméně dominovala jiná země, Nizozemsko. V případě Nizozemska vzrostl výskyt záporných cen elektřiny z méně než sta hodin v roce 2022 na bezmála 600 hodin v roce 2025. Při započtení hodin s nulovou cenou poté tento počet loni činil dokonce 650 hodin. Příčinou je podobně jako v jiných zemích prudký růst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren z posledních let, jelikož většina záporných hodin připadá na období kolem špičkové výroby okolo poledne během jarních a letních měsíců.

Na pomyslné druhé příčce se v loňském roce umístilo Německo, které se se zápornými cenami elektřiny potýká již více než desetiletí. Německo nezůstalo za Nizozemskem daleko v závěsu, loni si připsalo celkem 570 hodin se zápornou cenou. S přihlédnutím k hodinám s nulovými cenami elektřiny se poté jednalo o celkem 632 hodin.

Třetí místo obsadilo Španělsko, které ještě donedávna fenomén záporných cen elektřiny nijak významně netrápil. V posledních dvou letech však jejich výskyt raketově vzrostl, když v roce 2024 dosáhl 247 hodin a loni 590 hodin. V případě hodin s nulovou cenou elektřiny Španělsko dokonce s přehledem překonává Nizozemsko i Německo, jelikož se v předchozích dvou letech jejich počet přiblížil 800 hodinám.

Výskyt záporných cen elektřiny roste i na domácím trhu

Situace na českém trhu zatím není tak dramatická jako v již zmiňovaných zemích, i tady nicméně počet hodin se zápornou či nulovou cenou nadále roste. K největšímu skoku došlo v roce 2024, loni se počet takovýchto hodin zvýšil pouze mírně. Do záporu loni cena elektřiny na místním trhu klesla během celkem 322 hodin, při započtení nulových cen by se poté jednalo o 392 hodin.

Další zajímavosti ze světa české elektroenergetiky naleznete v našem reportu Elektroenergetika v ČR v roce 2025 zde.

Loading...

Komentáře (31)

Vladimír Krteček24. leden 2026, 09:36

Bomba bude, az budou ty stovky hodin se zapornou cenou v zimě. Ale to se nikdy nestane. Dokonce se to uz nestava ani na par hodin. Pro hnidopichy - ne, letos jsem zaporne ceny v zime fakt nestudoval (mam fix).

Miloslav Černý24. leden 2026, 09:59

Nízké či záporné ceny budou nabádat k jejich využití čím dál tím více jak lze logicky vysledovat v současném zájmu o akumulaci. To bude logicky způsobovat, že období nedostatku se bude snižovat a šetřit zdroje záložní. To bude probíhat do doby k dosažení nejefektivnější rovnováhy a nemůže tudíž nikdo očekávat, že se tak stane v krátkém období.

Josef Sedlák24. leden 2026, 10:37

Jestli (čirou náhodou) tak „trochu“ nebrání masívnímu budování úložišť jejich cena. Těch 400MWh z článku o Tušimicích vychází (při 5milKč/MWh) na 2mld Kč. Úložiště na „velikonoční incident by bylo za 6mld Kč a úložiště na „úschovu“ 1600MW (letní doplněk k jádru) na nočních 12h (cca 19GWh) představuje už 96 mld Kč.

Není náhodou cena úložišť tím důvodem, proč v Evropě tak narůstá počet hodin se „zápornou cenou“? Kdyby byla řešením ta úložiště, tak by si OZE premianti ukládali přebytečnou energii do úložišť a nevalili by jí do okolí za „záporné ceny“, ne? Proč tedy Dánsko nebuduje už dávno úložiště, aby nemuselo 10.12.2025 vyvézt 111% své spotřeby, 11.12. vyvézt 77% spotřeby a hned dva dny 12.12. dovážet 41% a 13.12 dovézt 8% spotřeby, aby ale už 14.12. vyvezli 201% své denní spotřeby? Proč si tu bilanci nevyrovnají pomocí úložišť, když jsou ta úložiště tím skvělým řešením? Takovou bilanci mají dlouhodobě a nic jim nebránilo (prý) si ta úložiště už dávno budovat, když to prý zvládne každá montážní četa (jak jsme četli v komentáři u tušimického úložiště).

On možná tím problémem bude i ten blábol o tzv. záporných cenách, které ve skutečnosti záporné samozřejmě nejsou. Nenaráží náhodou realita na dlouhodobé lhaní o zázračných schopnostech OZE zdrojů? Neprojevují se náhodou následky zcela nesprávných závěrů činěných na základě zaměňování skladby výrobních mixů vydávaných za podíly ve mixech spotřebních, které nikdo zatím neviděl? OZE premianti Dánsko a Německo tak mají ve spotřebním mixu jaderné podíly, a Česko má ve spotřebním mixu daleko více OZE, protože – kdo by nedovážel „odpad“ za záporné ceny?

Miloslav Černý24. leden 2026, 14:17

Všechno má své důvody, je tu mnoho pohledů na věc a do toho navíc vstupuje výzkum, kam směřují nemalé investice a s tím je rovněž třeba vážně počítat. Je třeba se hlavně naučit vyhýbat jednoduchým hurá akcim vyhovující prioritně lobistickým skupinám, které v tom jsou vždycky zainteresovani.

Milan Vaněček24. leden 2026, 15:11

Zájmy spotřebitelů a energetického kvazimonopolu se obrovsky liší, je to nejvýraznější ve srovnání se všemi ostatními případy (spotřebitel/výrobce).

Spotřebitelé (domácnosti, průmysl) chtějí levnou elektřinu, jako byla třeba v EU okolo let 2015-6.

Energetický kvazimonopol chce cenu elektřiny několikanásobně vyšší. A dostává ji.

Přitom ve většině států světa tomu tak není, státy jsou schopny minimalizovat ten rozpor.

Při bližším pohledu vidíme, že je to důsledek ideologie EU, která byla podrobena silné kritice třeba nyní v Davosu.

Neexistuje okamžité technické řešení (třeba aby během pár let byly BESS levnější třeba 10x), pokles současných vysokých cen v EU vyžaduje řešení politické.

Petr Kučera24. leden 2026, 22:18

Já si naopak pane Vaněčku myslím , že cena el. energie je velmi nízká. Když to totiž vztáhnete k ceně peněz pak dnešní nejlevnější nabídky jsou podobné ceně el. energie okolo roku 2005. Stěžování si na drahé energie není reálné. Současné ceny elektřiny nevydrží dojde k dalšímu růstu cen, protože už krachují elektrárny tedy klesá výroba. Současné ceny jsou také příliš nízké na to , aby se vyplatily stavět jakékoli komerční zdroje elektřiny určené primárně pro výkup elektřiny do sítě.

Karel Valenta25. leden 2026, 12:13

Důležitá je cena ve srovnání se světem. Pokud v Číně, USA bude několikanásobně nižší, tak se brzy staneme skansenem bez průmyslu.

Petr Kučera24. leden 2026, 22:03

Důvodem záporných cen je cena akumulace a provozní podpora OZE, Pokud by akumulace byla levnější pak by ceny k nule nepadaly a klesla by cena el. energie ve večerní špičce.

Josef Sedlák25. leden 2026, 09:46

Pokud budou pro OZE platit zvrácená pravidla – kapitalizace zisků a socializace nákladů, nehneme se ani o milimetr. Pokud výzkum v oblasti bateriových úložišť nepřijde s průlomovým řešením, které by vedlo k použití úžasně levných aktivních materiálů a úžasně levné výrobní technologie, nelze počítat s poklesem cen úložišť minimálně o řád (nebo o dva řády), aby nasazování úložišť (pro krátkodobá ukládání) mohlo být jako houska na krámě. Zejména s ohledem na obrovská energetická množství, která by bylo potřebné ukládat. Ať ty náklady na udržování výkonové rovnováhy jdou také za provozovatelem OZE zdroje! Nikoliv ten Kocourkov, aby OZE „vyvolávaly“ tzv. záporné ceny, měly své jisté platby, ale stabilitu sítě (na náklady odběratelů) řešil někdo úplně jiný.

Východiskem by bylo jednoduché řešení: chceš-li být podporovaným zdrojem, musíš mít minimálně 2h (4h) bateriovou zálohu (pro plný instalovaný výkon tvého OZE zdroje). A ty jako producent zaručíš dopředu tvůj diagram dodávky na následující den! A nikoliv, že můžeš do sítě valit cokoliv a kdykoliv s kocourskovským důsledkem tzv. záporných cen. Tedy cen, které se „zázrakem“ na našich fakturách jaksi neobjevují. Ba naopak, vedou v důsledku ke šroubování cen nahoru.

Průvodním faktorem by mělo být: přestat kádrovat státy blábolením o jejich ročních výrobních mixech a lhát o nich jako o podílech spotřebních! Naopak docílit povinnost počítat ze čtvrthodinových dat skutečné spotřební mixy, které by zahrnovaly také přeshraniční toky. Aby se ukázalo, jaké podíly OZE lze „vstřebat“ a jaké podíly stabilních zdrojů musí ve skutečnosti dovážet i ti OZE premianti. Dokud nebudou běžně dostupné pravdivé spotřební mixy, kde by Německo a Dánsko mělo % podíl i jaderných zdrojů, bude to stále jen lhaní do kapsy.

Jan Veselý25. leden 2026, 10:36

Ještě nějaké další nesmyslné požadavky máte?

A ta obsese se spotřebními mixy vás přejde kdy? Jako, nikdo vám nebrání si dělat vlastní analýzy a statistiky. Tak šup, oslňte nás vašimi výsledky.

Josef Sedlák26. leden 2026, 14:20

Z vašich příspěvků je zřejmé, že Vám o nějaké fakty podložené závěry nejde, protože už dopředu ideologicky „všechno víte“.

Jde-li Vám přesto o relevantní argumenty, podívejte se do mého komentáře k článku:

Česko v EU dál výrazně zaostává ve využívání solární a větrné energie

V komentáři rozebírám denní výrobní mixy Dánska za 50. týden 2025. Přestože se jedná o naprosto hrubý rozklad (denní = nejpodrobnější, který Energy Charts poskytuje), ukazuje zcela zřetelně, jak zcela zásadní vlivy na strukturu energetických mixů mají přeshraniční výměny.

Rozdíly počítaného mixu ve stovkách procent není rozhodně žádná třešnička na dortu, ale tak významný vliv, který jasně ukazuje hloupost těch, kteří vykládají něco o spotřebních podílech v mixu a přitom se odkazují na výrobní mixy (jiné totiž nikde nejsou). Vytváření koláče mixu tak, že do něj zahrnují celých 160GWh, přestože se vývozem Dánsko zbaví 72GWh a spotřebuje pouhou polovičku 88GWh (8.12.2025) nebo do mixu zahrnout pouhých 74GWh, ale pro spotřebu 126GWh do koláče ignorovat dovoz dalších 52GWh (ve zcela odlišném mixu) (12.12.), jasně ukazuje, jakou virtuální realitu o mixech jednotlivých států takto počítané procentní podíly vytvářejí. Nevidí to jen slepý.

Petr Kučera25. leden 2026, 13:31

Pane Sedláku to co píšete je nesmysl. OZE akumulaci nevyžadují oni jen vyrábí elektřinu , když jsou podmínky a zlevňují tím elektřinu na trhu. Když podmínky nejsou tak vyrábí fosilní zdroje. Bez OZE by byla dražší elektřina a dvojnásobná spotřeba fosilních paliv. Právě majitelé FVE se zasloužili o to že elektřina zlevnila na jejich aktivitách vydělávají všichni odběratelé a ty dotace do FVE co ČR dálava se vrátí. Co se týče akumulace ano je výhodné levnou elektřinu akumulovat , ale myslet si, že ten kdo produkuje levnou elektřinu by z toho měl něco platit tomu, kdo jí chce akumulovat nebo jí povinně sám akumulovat je hloupost a vede to jen k tomu že produkce levné elektřiny prostě nebude.

Co se týče cen elektřiny u nás a třeba v Číně , pak

cena el. energie v Číně pro průmysl jsou 2kč/ kWh - konečná cena , v ČR je od roku 2026 asi 3,3kč /kWh. Je to dáno rozdílem platů v ČR v Číně , ten důvodu proč EU někdy nekonkurenceschopná je o tom ,že Čína a jiné chudé země jsou schopni vyrábět stejně kvalitní nebo lepší zboží a mají nižší platy. Čína technologicky dohnala v mnoha oblastech předehnala západ. Průměrný plat v Číně v městských oblastech je asi 35 tis kč v ČR je to 51 tis kč. Takže Číňan je ekonomicky efektivnější než občan EU on totiž nepotřebuje mraky razítek a úředníků a uměle vytvořených pracovních míst. Proto jede celá jejich ekonomika efektivněji. Pokud by EU měla být stejně efektivní musela by zjednodušit legistativu tak ,aby se ušetřilo 1/ 2 lidí ,kteří se zabývají administrativou. Dále pak je třeba zrušit vysoké pseudoškoly a místo nich podporovat skutečné vysoké školy s těžkým studiem zejména technické obory. Pak lze konkurovat Číně jinak to nelze. Pro mnohé lidi by skončil jejich pohodlný život kdy nic neprodukuji a v klidu si parazitují na ostatních.

Josef Sedlák26. leden 2026, 11:27

Nesmyslné tvrzení je, že OZE vyrábí levně. A to proto, že poskytují jenom část toho, co elektrizační soustava potřebuje. Ta levnost je fikce, protože někdo jiný musí ještě k těm OZE zdrojům zajišťovat stabilitu soustavy. A kdo to celé platí: my odběratelé. Takže nenalhávejme si do kapsy, že provozování elektrizační soustavy s vysokým podílem OZE vede ke zlevnění celkových plateb (když je OZE převážně z FVE a VTE). Samozřejmě, že úplně jiný OZE přínos je z vodních elektráren, na které je ale nutné mít geografické podmínky. Rakouské nebo norské podmínky nám praotec Čech nezařídil.

Cílem snad není FVE + uhlí, ale celkově bezemisní zdroje. Takže určitě by bylo vhodné využít energetickou přípojku a přímo na místech FVE instalací budovat bateriová úložiště a tak vytvoářet alespoň kvazistabilní zdroje. Je přeci pitomost valit z druhého konce republiky energii z úložiště do místa, kde právě přestalo svítit a vypadl velký výkon FVE! Logika velí: úložiště přímo kombinovat s nestabilním OZE zdrojem. Upravit pravidla, aby vedla k takovému postupu a aby se tím omezovaly další nutné náklady, snad dává smysl nebo ne?

Strkat hlavu do písku a myslet si, že když se nebudou vytvářet podmínky, aby se zdroje budovaly racionálním způsobem a nikoliv jen zlatokopeckým, že to povede ke zlevnění, je pošetilé.

Mít kdekoliv FVE a mít z nich „levnou“ elektřinu a pak mít kdekoliv byznysové úložiště pro spotový byznys, nutně může vést k situaci, že všichni budeme platit přenosové ztráty navíc a ještě nutné další posilování tras navíc.

Petr25. leden 2026, 11:28

Záporné ceny nejsou problém, ale příležitost.

Emil25. leden 2026, 11:34

"Příležitost" jak neefektivně mrhat peníze daňových poplatníků...

Petr25. leden 2026, 11:26

Člověk bez fantazie vidí v záporných cenách problém. Člověk podnikavý v tom

objeví cestu k vlastnímu zisku. Nechte to trhu, ten to vyřeší.

Martin Hájek26. leden 2026, 11:41

Ano, když nebudeme nesmyslně dotovat slunečníky a větrníky, tak to trh vyřeší a záporné ceny elektřiny nebudou. To je možné jen díky masivním dotacím občasné výroby elektřiny.

Milan Vaněček26. leden 2026, 15:08

Ano, nyní je už zbytečné dotovat u nás FVE a VtE. To trh vyřeší. Ale trh nevyřeší dotování nových jaderných elektráren u nás vysokým CfD, po 40 let. To naopak zničí jakékoliv možnosti trhu u nás na zlevňování naší drahé elektřiny. (A jediným řešením se pak ukáže tyto JE zavřít, odepsat, tedy až bude u nás a v okolí nadbytek levnější produkce, někdy tak okolo 2050...)

Emil26. leden 2026, 15:29

1) Ano, trh to vyřeší, FVE a VtE se přestanou stavět, protože projekty s návratností ve hvězdách banky financovat nebudou. ekonomickydenik.cz/nove-fotovoltaiky-bez-provoznich-dotaci-jsou-ztratove/

2) To "u nás vysoké CfD" je ve skutečnosti nižší než současné ceny elektřiny.

3) Zavřít funkční jadernou elektrárnu není "jediné řešení" ale nebetyčná hloupost vedoucí naopak k dražší elektřině. Naši sousedi nemohli přinést lepší důkaz.

Milan Vaněček26. leden 2026, 22:13

Ale je to vyšší cena než předkoupená cena elektřiny na burze na 2027, a ten trend je dále klesající. U CfD na nové jádro je to právě naopak.

Takže se nůžky budou dále otevírat mezi rostoucím vysokým CfD a klesající cenou na burze pro 2027, 2028.

To je realita z dnešního dne

Emil26. leden 2026, 22:22

Není to vyšší cena než "předkoupená cena elektřiny na burze na 2027" a žádný takový trend neexistuje, přestaňte si pořád vymýšlet, Vaněčku.

Vaše dojmy a realita jsou dvě množiny s prázdným průnikem.

Milan Vaněček27. leden 2026, 09:52

Překlep, je to cena na 2028 (85 EUR/MWh), každý se na to může zde na webu podívat.

Měl jste pravdu s tím 2027, Emile ale s trendem (další rok 2028) ne, prostě ekonomická fakta jdou proti Vám a novým JE v ČR.

Tragedie pro občany....

Emil27. leden 2026, 10:30

Žádný takový "trend" neexistuje, Vaněčku, na delších kontraktech je dnes minimální likvidita, takže o ceně v nevypovídají prakticky nic. I kontrakt na rok 2027 býval před pár lety pod 75 €/MWh, dnes je přes 90 €/MWh. Prostě ekonomická fakta nejdou pro novým JE, to jen vy ta ekonomická fakta vůbec neumíte interpretovat.

Milan Vaněček27. leden 2026, 16:25

Co bývalo před pár lety je poraženo inflací. Jaderná elektrárna Hinkley point 3 taky bývala zasmluvněna pod 90 EUR/MWh a teď je přes 150 EUR/MWh a až bude vyrábět tak bude-no hádejte, bude to vysoká cifra.

Ceny mužete srovnávat, bez přepočítávání na (různě počítanou) inflaci, jen v daném okamžiku.

Nesměšujte pojmy a dojmy....

Emil27. leden 2026, 17:17

"Pojmy a dojmy" tu směšujete opět jedině vy sám, Vaněčku. "Jaderná elektrárna Hinkley point 3" nikdy zasmluvněna pod 90 EUR/MWh nebyla. Proč si pořád vymýšlíte takové nesmysly? Hinkley Point C má jiný způsob financování a úplně jiný způsob výpočtu výkupní ceny než Dukovany, takže šermovat tu Hinkley Point C je úplně mimo. Vůbec to není přenosné a inflací nic poraženo nebylo.

Milan Vaněček27. leden 2026, 19:45

Tak jsem ocenil, že nerozporujete, že "Jaderná elektrárna Hinkley point 3 .... je teď přes 150 EUR/MWh. A původně to bylo 92 liber sterlingů za MWh.

Inflace. Nárust nákladů v jaderném průmyslu.

Emil27. leden 2026, 20:07

Zase to máte špatně, Vaněčku, není to "nárust nákladů v jaderném průmyslu" ale předem stanovený nárůst rozdílového kontraktu o inflaci v tomto jednom konkrétním projektu, který o jiných projektech nevypovídá vůbec nic, ač se to neustále snažíte předstírat.

Karel Valenta25. leden 2026, 12:32

Záporné ceny jsou důsledkem provozních dotací u nás především u FVE ale i u větrníků a bioplynek. A nyní se POZE staly staly dokonce pevnou součástí státního rozpočtu, kde to platíme všichni.

A doufám, že nová vláda nedopustí další provozní dotace do nyní hlavně opěvovaných „laciných “větrníků, což by byl problém a trvalé platby na dalších 20 let. Fialová vláda se o to velmi snažila uzákoněním akceleračních oblastí, kdy bude možné větrníky budovat bez souhlasu obyvatel venkova. Doufám, že jsme se z toho poučili a po FVE tunelu nyní nezažijeme nyní tunel větrný.

Jarda26. leden 2026, 09:01

Předchozí vláda se nesnažila o provozní dotace pro větrníky, to jste si úplně vymyslel.

Emil26. leden 2026, 09:18

To si nevymyslel, předchozí Fialova vláda (resp. MPO) vyhlásila celkem šest aukčních výzev na provozní podporu větrných elektráren, na základě novely zákona o podporovaných zdrojích energie, která byla schválena ještě za předpředchozí Babišovy vlády.

Katka Paz25. leden 2026, 19:07

Pokud si vyberete produkt SPOT, budete moci využívat i záporné ceny elektřiny až domů. Tedy ne úplně, protože při záporných cenách vám obchodník stejně bude prodávat za cca 5 euro/MWh. Pokud si ale domů pořídíte baterku, tak si špičky můžete brát od sebe a vyjde to levněji.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se