Rok 2025 ve znamení záporných cen elektřiny: Nové rekordy padaly v Česku i za hranicemi

Ani loňský rok nepřinesl žádnou zásadní změnu v trendu rostoucího výskytu záporných či nulových cen elektřiny na krátkodobých trzích. Podobně jako v předchozích dvou letech výskyt záporných cen rostl, v závislosti na jednotlivých regionech Evropy rychleji či pomaleji. V případě českého denního trhu s elektřinou nebyl loni nárůst tak silný jako v předchozím roce, nicméně v sousedním Německu i jiných zemích počet takových hodin rostl podobným tempem.

Záporné ceny elektrické energie jsou v posledních letech stále častějším fenoménem v řadě zemí Evropy. Záporné či nulové ceny sice nejsou novinkou posledních dvou či tří let, v tomto období nicméně jejich výskyt začal raketově růst. Zatímco v období před energetickou krizí klesaly ceny elektřiny na denních trzích v Evropě do záporu řádově během desítek hodin ročně, v posledních letech se jedná již o stovky hodin.

Důvodem prudkého růstu období se zápornými cenami je především rostoucí instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích, zejména ve fotovoltaických elektrárnách. Přestože se z komerčního hlediska zdá být prodej elektřiny za záporné ceny neintuitivní, díky provozní podpoře nemusí část provozovatelů obnovitelných zdrojů napříč Evropou brát na tržní ceny ohled. Ačkoliv v České republice je provozní podpora pro nové zdroje již řadu let zastavena či velmi omezena, vzhledem k propojení jednotného trhu s elektřinou napříč Evropou se ceny elektřiny propadají do záporu i na místním trhu.

Některé země Evropy, například včetně sousedního Německa, se snaží tuto situaci řešit omezením vyplácení podpory během hodin, či nově čtvrthodin, během kterých ceny na denním trhu klesnou pod nulu. I v těchto případech nicméně mohou ceny elektřiny klesnout k nule, což má podobně negativní dopad na případný provoz zdrojů elektřiny čistě na tržní bázi. Od loňského podzimu došlo na evropském krátkodobém trhu k zásadní změně, kdy denní trh přešel na čtvrthodinový obchodní interval. Pro účely porovnání nicméně následující data a grafy počítají s hodinovými průměry.

V záporných cenách dominuje severozápadní Evropa. Zadarmo se však elektřina nejčastěji obchoduje na slunném jihu

V roce 2025 se premiantem z pohledu záporných cen stala jedna z obchodních zón Švédska, konkrétně SE2. Ve skandinávských zemích je běžné, že jsou země rozděleny do více obchodních zón. Ve zbytku Evropy, s výjimkou Itálie, většinou obchodní zóny odpovídají jednotlivým zemím. V případě zóny SE2 vedla k rekordně vysokému výskytu záporných cen kombinace vysoké výroby z vodních elektráren a nemožnosti tuto elektřinu přenést do dalších částí Švédska, především na hustěji osídlený jih země.

Na celonárodní úrovni nicméně dominovala jiná země, Nizozemsko. V případě Nizozemska vzrostl výskyt záporných cen elektřiny z méně než sta hodin v roce 2022 na bezmála 600 hodin v roce 2025. Při započtení hodin s nulovou cenou poté tento počet loni činil dokonce 650 hodin. Příčinou je podobně jako v jiných zemích prudký růst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren z posledních let, jelikož většina záporných hodin připadá na období kolem špičkové výroby okolo poledne během jarních a letních měsíců.

Na pomyslné druhé příčce se v loňském roce umístilo Německo, které se se zápornými cenami elektřiny potýká již více než desetiletí. Německo nezůstalo za Nizozemskem daleko v závěsu, loni si připsalo celkem 570 hodin se zápornou cenou. S přihlédnutím k hodinám s nulovými cenami elektřiny se poté jednalo o celkem 632 hodin.

Třetí místo obsadilo Španělsko, které ještě donedávna fenomén záporných cen elektřiny nijak významně netrápil. V posledních dvou letech však jejich výskyt raketově vzrostl, když v roce 2024 dosáhl 247 hodin a loni 590 hodin. V případě hodin s nulovou cenou elektřiny Španělsko dokonce s přehledem překonává Nizozemsko i Německo, jelikož se v předchozích dvou letech jejich počet přiblížil 800 hodinám.

Výskyt záporných cen elektřiny roste i na domácím trhu

Situace na českém trhu zatím není tak dramatická jako v již zmiňovaných zemích, i tady nicméně počet hodin se zápornou či nulovou cenou nadále roste. K největšímu skoku došlo v roce 2024, loni se počet takovýchto hodin zvýšil pouze mírně. Do záporu loni cena elektřiny na místním trhu klesla během celkem 322 hodin, při započtení nulových cen by se poté jednalo o 392 hodin.

Další zajímavosti ze světa české elektroenergetiky naleznete v našem reportu Elektroenergetika v ČR v roce 2025 zde.