Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. V Plzeňském kraji může vyrůst přes 50 větrníků, vláda schválila šest zón

V Plzeňském kraji by mohlo podle vládou schválených akceleračních oblastí vyrůst přes 50 velkých větrných elektráren v takzvaném zrychleném řízení, kdy získají povolení do roka. V regionu je šest oblastí - po dvou na jihu Plzeňska, Plzni-severu a na Rokycansku. V dubnu jich bylo sedm, ale Únětice z jihu Plzeňska byly vyškrtnuty a dvě zóny se trochu zmenšily. Schválené oblasti, kde mají být stavby jednodušší, čítají v kraji zhruba 27 kilometrů čtverečních. Při rozestupech stožárů 700 až 800 metrů, s nimž důvodové zprávy počítají, to vychází asi na 54 věží s výškou kolem 250 metrů a výkonem kolem pěti megawattů. ČTK to dnes řekl vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.

Akcelerační oblasti jsou od 10. srpna na úřední desce usnesení Úřadu vlády ČR. "Je to veřejná vyhláška s oznámením změny číslo 2 územního rozvojového plánu a souvisejících územních opatření. Přičemž je 15 dní na doručení a pak se to bere jako doručené a nabyde to účinnosti," řekl Plíhal. Na jihu Plzeňska schválila vláda koncem července akcelerační zóny - Střížovice a Řenče. Další dvě jsou na Plzni-severu - Zahrádka a Košetice u Líšťan, dvě na Rokycansku - Vrabčiny u Mlečic a Bílá Skála u Terešova.

Celý článek najdete ZDE.

2. Nový slovenský jaderný blok Mochovce 4 poprvé dosáhl kritického stavu

Čtvrtý blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce se významně přiblížil svému uvedení do provozu. Reaktor typu VVER-440 poprvé dosáhl kritického stavu a minimálního kontrolovaného výkonu. Nyní blok čekají testy na různých výkonových úrovních. Nový instalovaný výkon ve výši 471 MW (brutto) posune Slovensko mezi země s největším podílem jádra v energetickém mixu.

Slovenská energetická společnost Slovenské elektrárne oznámila, že její čtvrtý blok v jaderné elektrárně Mochovce poprvé dosáhl kritického stavu. Technici zahájili spouštění bloku dne 6. srpna, ve 22:10 reaktor poprvé dosáhl kritického stavu a o 21 minut později minimálního kontrolovaného výkonu. Pro každý nový blok se jedná o jeden z klíčových momentů uvádění do provozu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Kdo bude připraven, vydělá: Kapacitní mechanismus v ČR mění pravidla energetického trhu

Český trh s elektřinou čeká zásadní změna. Vedle příjmů z prodeje elektřiny, služeb výkonové rovnováhy nebo flexibility má vzniknout nový zdroj výnosů – platba za dostupnost výkonu. Evropská komise v červenci 2026 schválila český tržně plošný kapacitní mechanismus jako vůbec první mechanismus tohoto typu podle nového rámce CISAF (Clean Industrial Deal State Aid Framework). 

Česká příprava se přitom během léta posunula z evropského schvalování do implementační fáze. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo 6. srpna opatření obecné povahy, které stanoví základní podmínky mechanismu. Detailní pravidla připravuje ČEPS a první kapacitní aukce se mají uskutečnit ještě tento rok.

Celý článek najdete ZDE.

4. Západní rafinerie čeká další útlum. Evropa dle analytiků přijde o pětinu kapacit

Rafinerie v Evropě a Spojených státech čelí navzdory aktuálnímu vytížení dlouhodobě nejistým vyhlídkám. Investoři jsou stále méně ochotni vynakládat velké částky na zařízení, která by se mohla stát ekonomicky nevyužitelnými ještě před koncem své životnosti. Některé provozy tak namísto modernizací čelí uzavření, což negativně ovlivňuje schopnost západních států produkovat ropné produkty. Výroba se čím dál častěji přesouvá mimo Evropu, kde vznikají nové, technologicky efektivnější provozy.

Zpracovatelská kapacita evropských rafinerií se má v příštích deseti letech snížit až o pětinu. A to i přesto, že evropská zařízení aktuálně fungují kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu na samé hraně svých kapacit.

Celý článek najdete ZDE.

5. Velké síťové baterie přebírají otěže, domácí úložiště ztrácejí podíl

Evropský trh s bateriovými úložišti (BESS) v roce 2025 výrazně zrychlil. Podle nové zprávy SolarPower Europe European Battery Market Outlook 2026–2030 bylo v Evropě instalováno 36 GWh nové kapacity, meziročně o 48 % více. Šlo už o dvanáctý rekordní rok v řadě a celková provozovaná kapacita na konci roku poprvé překročila 100 GWh.

Hlavním motorem trhu se staly velké síťové baterie. Tyto projekty představovaly v roce 2025 více než polovinu nových instalací a jejich kapacita dosáhla 19 GWh, téměř dvojnásobku oproti roku 2024. Růst podporují především rostoucí potřeba flexibility, větší volatilita velkoobchodních cen, možnost kombinovat více zdrojů příjmů a klesající náklady technologií. Významnou roli hrají také podpůrné programy – podle reportu evropské mechanismy loni podpořily téměř 70 GWh velkých bateriových projektů.

Celý článek najdete ZDE.

6. Ekokatastrofa v Hormuzu: Ruský tanker a dvě nové ropné skvrny děsí region

U pobřeží Ománu se odehrává potenciální ekologická katastrofa. Na mělčinu zde najel ruský tanker Caroline Bezengi, z něhož uniká ropa. Plavidlo se nachází v chráněné mořské oblasti a vytvořilo rozsáhlou ropnou skvrnu, jejíž rozloha je podle některých odhadů až 2 000 km².

Zatímco konflikt mezi USA a Íránem, jenž zahrnuje i útoky na tankery, byl hlavním důvodem obav z ekologické katastrofy v oblasti spojené s únikem ropy, zdá se, že současný problém nemá spojitost s válkou probíhající v regionu. Potvrdila to i agentura Reuters.

Celý článek najdete ZDE.

7. Prodražují dotace tepelná čerpadla? Nová studie přináší detailní rozbor situace v Německu

Německé instalace tepelných čerpadel patří v Evropě k nejdražším, tamní domácnosti však mohou čerpat podporu pokrývající významnou část výdajů. Nová studie upozorňuje, že dotace pokrývající procentuální část nákladů mohou vedle technických a daňových vlivů samy oslabovat tlak na koncovou cenu, a tím část veřejné podpory nepřímo převádět do vyšších nabídek dodavatelů.

Hrubé náklady na instalaci tepelného čerpadla vzduch–voda v existujícím rodinném domě se v Německu pohybují přibližně mezi 23 a 40 tisíci eur, zatímco v jiných západoevropských zemích jsou výrazně nižší. V modelově srovnatelném případě činila cena instalace v Německu 35 366 eur včetně DPH, zatímco ve Spojeném království pouze něco přes 12 tisíc eur.

Celý článek najdete ZDE.

8. Ze slunce na skládku? Recyklace panelů bude klíčovou výzvou příštích dekád

Fotovoltaika dnes představuje téměř polovinu celosvětově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů a její expanze pokračuje rychlým tempem. Více než 90 % současné globální solární kapacity bylo instalováno v posledních deseti letech. Většina dnešních panelů tak na konec své technické životnosti teprve čeká. IRENA předpokládá životnost panelů zhruba 25 až 30 let, zároveň ale počítá i s jejich dřívější výměnou za účinnější technologie. Objem fotovoltaického odpadu proto v příštích desetiletích výrazně naroste.

Podle scénáře IRENA odpovídajícího cestě k 1,5 °C přesáhne kumulativní množství vysloužilých solárních panelů ve světě do roku 2050 hranici 200 milionů tun. Roční objem odpadu má ve stejném roce překročit 25 milionů tun.

Celý článek najdete ZDE.

9. Prověrka NKÚ: Dotace MPO na energetické úspory a obnovitelné zdroje selhávají v dopadech i čerpání

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil závěry z kontrolní akce zaměřené na peněžní prostředky, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vynakládá na podporu zvyšování energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Kontrola prověřovala období od roku 2018 do května 2025 u MPO, Agentury pro podnikání a inovace a 16 vybraných příjemců podpory. Podle kontrolorů dotace přinesly minimální efekt a u několika kontrolovaných příjemců bylo shledáno podezření z porušení rozpočtové kázně. Úřad na tyto subjekty podal trestní oznámení, čímž došlo k oddálení termínu publikace kontrolního závěru

Celkově proplacená podpora z prověřovaných programů činila ke dni 1. května 2025 podle zjištění NKÚ více než 26,4 miliardy Kč. Závěry kontrolorů však ukazují, že rozdělené miliardy přinesly pouze zanedbatelný vliv na reálnou spotřebu energie a u řady dotačních titulů se nedaří plnit stanovené cíle.

Celý článek najdete ZDE.

10. Fico: Slovensko se chce v září vypořádat s ČEZ ohledně firmy na novou elektrárnu

Bratislava/Jaslovské Bohunice (Slovensko) 17. srpna (zpravodaj ČTK) - Slovensko chce podle premiéra Roberta Fica po dřívějších průtazích v září odkoupit podíl české skupiny ČEZ ve slovenské firmě Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která v zemi připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny. Fico zároveň kritizoval postup slovenského ministerstva hospodářství a oznámil, že větší iniciativu v této záležitosti bude mít úřad vlády. ČEZ nechtěl záležitost komentovat.

Ministerstvo hospodářství problémy s dodržením původních termínů přiznalo. Slovenská opozice už dříve tvrdila, že v pozadí sporu na slovenské straně je cena za majetkové vyrovnání s ČEZ.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu