Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Dunaj stoupá, JE Paks opět navyšuje výkon: maďarská obdoba Dukovan se zotavuje z rekordního sucha

Rekordně nízký Dunaj dohnal koncem července maďarský Paks až na pokraj úplného odstavení. Jaderná elektrárna nyní opět postupně navyšuje výkon. České jaderné elektrárny suchem ohroženy nejsou.

Maďarsko se od června potýká s extrémně vysokými teplotami, tak jako řada jiných zemí. Podle klimatické služby Evropské unie Copernicus byly dosavadní letní měsíce v západní a střední Evropě mimořádně horké a suché. Západní Evropa zažila nejteplejší červen a červenec v historii měření a průtoky řek klesly hluboko pod obvyklé hodnoty. Mezi nejhůře zasaženými řekami byl vedle francouzské Seiny a Rýna právě Dunaj. Nízké stavy podle Copernicu dopadly na zásobování vodou i výrobu energie ve více zemích, což někde vedlo k nárůstu cen elektřinyna burzách až o 100 %.

Celý článek najdete ZDE.

2. Červencové vedro zdražilo elektřinu v Česku. Soláry přitom vyrobily historicky nejvíce

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu dosáhla v červenci téměř 110 EUR/MWh, což je meziročně o zhruba 22 % více. Růst cen přišel navzdory rekordní výrobě solárních elektráren a výrazně vyšší produkci jaderných elektráren, zatímco spotřeba elektřiny zůstala prakticky na úrovni loňského roku. Vyplývá to z dat dostupných na Energostatu.

Červencová průměrná spotová cena elektřiny byla nejvyšší od roku 2022, kdy trh výrazně ovlivňovala evropská energetická krize. Ve srovnání s loňským červencem vzrostla o téměř 20 EUR/MWh, zatímco proti roku 2024 byla vyšší dokonce o více než 40 EUR/MWh.

Celý článek najdete ZDE.

3. Nová zelená úsporám: Fotovoltaika už není jen o výrobě elektřiny

Nová zelená úsporám: Fotovoltaika už není jen o výrobě elektřiny

Fotovoltaické elektrárny na rodinných domech už dávno nejsou pouze o instalaci několika panelů na střechu. Současný vývoj domácí energetiky směřuje k tomu, aby domácnosti dokázaly elektřinu nejen vyrábět, ale také efektivně ukládat a řídit její spotřebu. Právě tento trend odráží i program Nová zelená úsporám, který v posledních letech stále více podporuje komplexní energetická řešení namísto jednotlivých technologií.

Celý článek najdete ZDE.

4. Čínský jaderný blok Tianwan 8 s ruským reaktorem VVER dokončil studené zkoušky

Nový čínský jaderný blok v elektrárně Tianwan úspěšně absolvoval studené funkční zkoušky. Posunul se tak z fáze výstavby do fáze uvádění do provozu. Na výstavbě dvojice bloků VVER-1200 v elektrárně pracuje Čína společně s Ruskem na základě smlouvy z roku 2018. Po zprovoznění osmého bloku elektrárny vzroste její instalovaný výkon na 8,4 GW a stane se tak největší jadernou elektrárnou na světě.

Čínská energetická společnost CNNC (China National Nuclear Corporation) oznámila dosažení důležitého milníku výstavby jaderného bloku Tianwan 8. Nový jaderný blok typu VVER-1200 s instalovaným výkonem 1200 MW úspěšně absolvoval studené funkční testy.

Celý článek najdete ZDE.

5. Obří větrníky u Helgolandu jsou hotové. He Dreiht míří k plnému provozu

Německý energetický koncern EnBW dokončil zhruba 110 kilometrů západně od souostroví Helgoland v Severním moři dosud největší německou větrnou elektrárnu na moři. Dnes o tom informovala agentura DPA. Projekt He Dreiht (v dolnoněmčině doslova "on se točí) za 2,4 miliardy eur (58,1 miliardy Kč) tvoří 64 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 960 megawattů (MW).

Komplex má podle EnBW po plném uvedení do provozu, které se očekává do konce léta, dodávat elektřinu pro zhruba 1,1 milionu domácností.

Celý článek najdete ZDE.

6. Ceny elektřiny v jihovýchodní Evropě přesáhly 700 EUR/MWh. Nejdražší byly čtvrthodiny kolem osmé večer

Sucho a vedro srazily výrobu v jaderných a vodních elektrárnách v povodí Dunaje a ceny na burzách v regionu vyskočily proti předchozím týdnům o 50 až 100 procent. Maximum 717 eur za MWh padlo 3. srpna na slovinské burze BSP Southpool. Analýza sedmi burz ale ukazuje, že cenové špičky nebyly rozloženy rovnoměrně, ale soustředily se do čtyř čtvrthodinových obchodních intervalů mezi 19:30 a 20:30, kdy končí výroba fotovoltaických elektráren a spotřeba ještě neklesá.

Příčinou tohoto jevu na trzích je souběh okolností, který nemá v regionu nemá v posledních letech obdoby. Podle analýzy portálu Balkan Green Energy News, který zpracoval data denních trhů sedmi burz za období od 31. července do 6. srpna, omezila maďarská jaderná elektrárna Paks kvůli nedostatku chladicí vody z Dunaje výrobu o 90 procent. Z instalovaných 2 000 MW vyráběla zhruba 230 MW. Rumunská Cernavodă snížila výrobu o polovinu, slovinské Krško pak kvůli vysoké teplotě řeky Sávy o pětinu.

Celý článek najdete ZDE.

7. Rusko zbrojí proti novým sankcím EU. Významně posiluje stínovou flotilu LNG tankerů

Rusko v první polovině roku vynakládá veškerou snahu a prostředky na rozšíření své flotily LNG tankerů. Akvizice nových přepravních kapacit má válčícímu Rusku zajistit kontinuitu ve vývozu zkapalněného plynu i během příštího roku. Od ledna totiž vstoupí v platnost sankční balíček EU, který má znamenat efektivní konec ruského LNG v Evropě. Rozsáhlejší flotila plavidel má Rusku rozšířit možnosti, jak tento plošný zákaz obejít a zachovat si aspoň část z evropského odbytu. Ten je, jak ukazují data, letos rekordní.

Stínová flotila LNG: Rusko kupuje starší lodě, staví však i nové

Dle dat námořní společnosti Windward rozšířilo Rusko svou stínovou flotilu za posledních šest měsíců o osm LNG tankerů. Dva z nich zvládli Rusové vyrobit sami v loděnicích Zvezda, v šesti případech šlo o nákup z druhé ruky.

Celý článek najdete ZDE.

8. S rostoucím výkonem fotovoltaik představuje zatmění Slunce větší výzvu. Situaci sleduje i ČEPS

Dnes ve večerních hodinách mezi 19:15 a 21:30 by mohla výroba elektřiny ze solárních zdrojů v Evropě klesnout o téměř 9700 megawattů. Provozovatelé elektrických sítí (TSO) v evropských zemích se připravují na dopady úplného slunečního zatmění očekávaného v Grónsku, na Islandu, ve Španělsku a v Portugalsku. S rostoucím podílem solární energie na výrobě elektřiny se koordinace přenosových soustav stává čím dál větší nutností.

Historie dopadu zatmění na evropskou elektrizační soustavu

V roce 1999, kdy bylo nad Evropou možné pozorovat úplné zatmění Slunce, byl instalovaný výkon fotovoltaik v nižších stovkách megawattů (řádově kolem 100 MW). Tento jev tedy neměl prakticky žádný významný dopad na provoz elektrizační soustavy.

Celý článek najdete ZDE.

9. Klíčový pokrok v cestě Indie za thoriovým cyklem

V Indii se konečně podařilo realizovat klíčové kroky k cestě za vybudováním thoriového cyklu. Do provozu se po řadě zdržení dostaly první tři domácí těžkovodní reaktory s výkonem 700 MWe a začíná jejich hromadná výstavba. Zároveň se štěpná řetězová reakce rozběhla u domácího sodíkového reaktoru s výkonem 500 MWe, který by měl být druhým pilířem systému využití thoria. Podívejme se na jeho současný stav podrobněji.

Indie má jen velmi omezené zásoby uranu, má však velmi velká naleziště thoriových rud. Pokud by se jí podařilo postavit svou jadernou energetiku na thoriovém cyklu, vystačila by s domácí surovinou na řadu století i tisíciletí. To je důvod, proč se Indie vydala tímto směrem. V případě využívání thoria 232 je potřeba ho nejdříve záchytem neutronu přeměnit na thorium 233, to se následně dvěma rozpady beta přemění na uran 233, který je štěpným materiálem, podobně jako uran 235.

Celý článek najdete ZDE.

10. MPO chce „zhasnout“ nad Dukovany. Klíčové smlouvy již nemají být veřejně dsotupné

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje rozsáhlejší úpravu takzvaného nízkouhlíkového zákona, která má především technicky sjednotit pravidla podpory nových jaderných zdrojů. Pro veřejnost je ovšem nejviditelnější změnou omezení transparentnosti: vybrané klíčové smlouvy týkající se výstavby jaderných bloků, včetně rozdílového kontraktu na podporu nových zdrojů, by nově nemusely být publikovány v registru smluv a některé již zveřejněné dokumenty bude možné znepřístupnit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomto týdnu zveřejnilo návrh novely tzv. nízkouhlíkového zákona, tedy zákona č. 367/2021 Sb. o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice, a navazujícího energetického zákona i zákona o registru smluv. Formálně jde především o úpravu mechanismu podpory, procesů uzavírání smluv a vypořádání vyrovnávacích plateb pro nové jaderné zdroje.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu