Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Projekt páteřního přenosového vedení SuedLink v Německu dosáhl dalšího stavebního milníku dokončením více než pětikilometrového tunelu pod Labem. Projekt pro přechod řeky ElbX, který propojil části vedení mezi Šlesvickem-Holštýnskem a Dolním Saskem, patří k technicky nejsložitějším částem 700kilometrového stejnosměrného vedení. To má od konce roku 2028 posílit kapacity pro přenos elektřiny ze severu Německa na jih.
Společnost TenneT, která provozuje část německé přenosové soustavy, spolu se zástupci obou spolkových zemí symbolicky uzavřela ražbu tunelu ElbX, který propojuje Wewelsfleth ve Šlesvicku-Holštýnsku s Wischhafenem v Dolním Sasku. Tunel o délce přibližně 5,2 kilometru tak stavebně spojuje severní části trasy SuedLink na obou březích Labe.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tento týden vyhlásila národní stav nouze, který umožňuje omezit používání některých zahraničních zařízení v americké elektrické síti. Bílý dům krok zdůvodňuje „neobvyklou a mimořádnou zahraniční hrozbou“ představovanou zařízeními využívanými v přenosových soustavách. Podobným směrem se letos vydala také Evropská unie, která omezila veřejné financování projektů využívajících střídače od dodavatelů považovaných za vysoce rizikové, zatímco v Česku loni NÚKIB varoval před bezpečnostními riziky spojenými s čínskými technologiemi a jejich vzdálenou správou.
Nařízení Trumpovy administrativy obecně zakazuje nákup nebo instalaci některých zahraničních zařízení určených pro systémy přenosu elektřiny, a to včetně souvisejícího kritického softwaru a digitálních funkcí, které by mohly představovat kybernetické nebo provozní riziko.
Čína vyrábí více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než dokáže její soustava pojmout. Přitom pokračuje v rekordní výstavbě uhelných elektráren. Potřeba omezovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ovšem není jen čínským fenoménem, potýká se s ní řada zemí včetně České republiky.
S pokračujícím narušením dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z oblasti Perského zálivu se Evropa stále potýká se silnou konkurencí poptávky v Asii. Dodávky LNG do Evropy jsou tak v posledních měsících relativně slabé, což se negativně podepisuje na stavu naplnění zásobníků plynu. Již nyní je takřka jasné, že Evropa před zimou zásobníky nenaplní na 90 % podobně jako v předchozích letech. Vzhledem k sílícím obavám o bezpečnost dodávek tak německá vláda obrací a řešení situace nechce nechat pouze na trhu. Situace v sousedním Německu je rovněž významná pro bezpečnost dodávek nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Poté, co Evropa v posledních letech přišla o valnou většinu dodávek zemního plynu z Ruska, letos přišla další rána. Globální trh se zkapalněným plynem čelí od začátku války mezi USA a Íránem výraznému omezení dodávek. Z Kataru a Spojených arabských emirátů totiž před vypuknutím války proudila na trh zhruba pětina veškerého objemu LNG.
Evropská komise bude v následujících měsících posuzovat, zdali Česko dobře vymezilo a navrhlo akcelerační oblasti. Už nyní se nicméně na prvním příkladu z Olomoucka ukazuje, že zóny povedou spíš k omezování projektů větrných elektráren než k jejich usnadňování. A to by mohl být problém.
Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje plánovala u obce Norberčany na Olomoucku postavit šest větrných elektráren o výšce 240 metrů. Záměr nyní prochází procesem posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), firma ho nicméně bude muset přehodnotit.
Německo v srpnu překročilo hranici 128 GWp instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren, a splnilo tak svůj zákonný cíl pro rok 2026 několik měsíců před termínem. V zemi je nyní více než šest milionů solárních zařízení a fotovoltaika se v loňském roce podílela přibližně pětinou na čisté výrobě elektřiny. Solární průmysl však upozorňuje, že dosažení současného milníku neznamená, že bude další růst pokračovat automaticky. Podle odvětví mohou plánované změny podpory a pravidel připojování investice do nových elektráren brzdit.
Německo dosáhlo významného milníku v rozvoji fotovoltaiky. Instalovaný výkon solárních elektráren v srpnu překročil 128 GWp, čímž země splnila cíl stanovený zákonem o obnovitelných zdrojích energie (EEG), jehož mělo být dosaženo do konce roku 2026. Podle německého svazu solární energetiky BSW Solar je v zemi současně instalováno více než šest milionů solárních zařízení.
Světová média se ve světle dění na Blízkém východě zaměřila na čínské hospodaření s ropou a zjistila, že se země s výpadky dodávek ropných produktů z Íránu vypořádala mnohem efektivněji, než se předpokládalo. Jakým způsobem dokázal největší světový dovozce ropy dramaticky omezit svůj import na téměř polovinu původního objemu, aniž by utrpěl vážný ekonomický nebo energetický šok?
Po vypuknutí konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy se analytici energetických trhů okamžitě zaměřili na Hormuzský průliv, přes který za normálních okolností proudí do světa přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, což představuje přibližně 25 % světového námořního obchodu s ropou. Tento tranzitní bod je nesmírně důležitý zejména pro asijské země, do kterých míří z Blízkého východu bezmála 80 % veškerého objemu exportu, který přes tento bod propluje. Jenom Čína a Indie dohromady odebírají kolem 44 % z exportu proudícího přes tento průliv.
Norské vodní zásoby klesly na jihovýchodě země kvůli přetrvávajícímu suchu na nejnižší úroveň za posledních 30 let. Norský energetický regulátor NVE proto zvažuje zavedení povinného reportingu pro provozovatele vodních elektráren v některých cenových zónách, aby získal lepší přehled o způsobu nakládání s vodními zásobami.
Norský regulátor pro vodní zdroje a energetiku NVE zvažuje zavedení zvláštního systému reportingu pro výrobce elektřiny z vodních elektráren. Důvodem je dlouhodobě nízká hladina vodních nádrží zejména ve středním a jižním Norsku, která omezuje množství vody dostupné pro výrobu elektřiny.
Kybernetický útok připisovaný hackerům napojeným na Írán dokázal na čtyři dny odstavit malý zdroj ve Spojeném království. Pro britskou síť to v tomto případě nebyl žádný problém. Pro bezpečnost energetiky je to ale významné varování. Incident potvrdil obavy expertů na kybernetickou bezpečnost, že kybernetické útoky již nemusí směřovat pouze na data a informační systémy, ale mohou mít i přímé dopady na fyzický provoz energetických zařízení, uvádí agentura Montel news. Stejnou cestou se už před lety vydalo Rusko na Ukrajině.
Energetika se v posledních letech rychle digitalizuje. Elektrárny, přenosové soustavy i tisíce menších zařízení jsou stále více propojeny pomocí senzorů, řídicích systémů a vzdálených přístupů. To přináší vyšší efektivitu provozu, ale současně i nové zranitelnosti. Mezinárodní energetická agentura (IEA) dlouhodobě upozorňuje, že počet kybernetických útoků na energetický sektor roste a že digitalizace rozšiřuje počet potenciálních vstupních bodů pro útočníky.
Nový čínský jaderný blok v elektrárně Bailong dosáhl důležitého milníku. Technici v lokalitě prvním litím betonu oficiálně zahájili stavbu bloku s reaktorem CAP1000. Uvedení do komerčního provozu by se nový blok s výkonem 1250 MW měl dočkat do 5 let. V elektrárně Bailong Čína plánuje postavit ještě další 4 bloky typu CAP1400 (Guohe One). Po dokončení tak instalovaný výkon elektrárny přesáhne 8,5 GW.
Čínská energetická společnost State Power Investment Corporation (SPIC) oznámila, že oficiálně zahájila výstavbu druhého bloku jaderné elektrárny Bailong. Za počátek oficiální výstavby jaderných bloků se považuje první lití betonu pro reaktorovou budovu. V Bailong 2 tento proces trval necelých 39 hodin a stavbaři spotřebovali 1 732 metrů krychlových betonu.
