Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

13. září 2026, 20:45

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Plnění zásobníků plynu se ekonomicky nevyplatí. Němečtí provozovatelé žádají zrušení poplatků

Německé zásobníky plynu jsou před nadcházející zimou naplněny na nejnižší úrovni pro toto období od začátku dostupných záznamů. Asociace provozovatelů zásobníků Ines proto vyzvala vládu k rychlým opatřením, která by zvýšila ekonomickou motivaci k jejich doplňování. Navrhuje mimo jiné úplné odpuštění síťových poplatků pro skladovací zařízení a zrušení poplatku za konverzi. Podle asociace současné tržní ceny neposkytují obchodníkům prakticky žádný důvod plyn před zimou nakupovat a ukládat.

Podle údajů německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) byly německé zásobníky k 5. září naplněny pouze z 54,3 %. Jde o nejnižší hodnotu pro toto období od začátku sledování v roce 2011. Situace je problematická nejen v Německu, ale i v širším evropském kontextu, kde se zásoby rovněž pohybují na historicky nízkých úrovních.

Celý článek najdete ZDE.

2. Návrat do provozu po čtyřech letech: Americká jaderná elektrárna Palisades míří k restartu

Americká jaderná elektrárna Palisades se opět přiblížila ke svému znovuspuštění poté, co čtyři roky nevyráběla elektřinu. Technici zahájili zavážku jaderného paliva do reaktoru bloku s instalovaným výkonem 805 MW. V případě bezproblémového pokroku by se jaderný blok měl zpět do provozu vrátit ještě letos. Restarty amerických jaderných elektráren pohání zejména rostoucí spotřeba elektřiny datových center.

Americká energetická společnost Holtec International oznámila, že zahájila zavážku jaderného paliva do reaktoru elektrárny Palisades. Celkem technici do reaktoru zavezou 204 palivových souborů, přičemž některé z nich jsou již částečně použité z doby před odstavením bloku v roce 2022.

Celý článek najdete ZDE.

3. Emise míří pod mořské dno. V Holandsku spustili největší evropský závod na ukládání CO2

V nizozemském Sluiskilu zahájil provoz největší komerční projekt zachytávání a ukládání CO₂ v Evropě. Stojí za ním norský nadnárodní koncern Yara, jeden z globálních lídrů v sektoru výroby hnojiv a amoniaku. Projekt, který je výsledkem Zelené aliance EU a Norska, má během příštích 15 let zabránit vypuštění až 12 milionů tun CO₂ do atmosféry. Namísto toho zamíří část emisí nizozemského průmyslu pod norské mořské dno.

Závod na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) v Sluiskilu v nizozemské provincii Zeeland zahájil svůj provoz v pondělí 7. září. Za projektem stojí norská společnost Yara International a představuje první kompletní přeshraniční řetězec pro zachytávání, přepravu a trvalé geologické uložení CO₂ v Evropě.

Celý článek najdete ZDE.

4. Německo loni schválilo tisíce nových baterií. Jejich kapacita je srovnatelná s přečerpávacími elektrárnami

Němečtí provozovatelé sítí v loňském roce uzavřeli připojovací dohody pro velká bateriová úložiště o kapacitě, která se blíží celkové akumulační kapacitě německých přečerpávacích elektráren. Tyto projekty jsou nicméně zatím na papíře a není jisté, kolik z nich bude nakonec realizováno. Rychlý růst sektoru bateriové akumulace totiž nezvyšuje pouze tlak na kapacitu sítí, ale rovněž i na ekonomiku nových investic. Podobná zkouška čeká i český trh.

Němečtí provozovatelé sítí podle serveru Clean Energy Wire loni uzavřeli bezmála dva tisíce dohod o připojení k síti pro bateriová úložiště o výkonu 54,2 GW a kapacitě 142,4 GWh. Objem schválené kapacity tak ukazuje, jak rychle se bateriová akumulace posouvá do čela německé transformace elektroenergetiky.

Celý článek najdete ZDE.

5. Jak se svět vyrovnává s válkou v Íránu: Evropa tlumí dopady, Čína sází na soběstačnost

Šest měsíců po zahájení útoků USA a Izraele na Írán se důsledky konfliktu promítají do energetické transformace prakticky ve všech regionech světa. Nejvíce se liší podle míry dovozní závislosti, domácích zdrojů a schopnosti vlád skloubit snahu o zajištění dostupnosti energie, bezpečnosti dodávek a dlouhodobé udržitelnosti.

Evropa byla konfliktem výrazně zasažena především kvůli závislosti na ropných produktech z Perského zálivu, když Hormuzským průlivem prochází téměř polovina dovozu leteckého paliva do EU a zhruba pětina dovozu nafty. Dopad na dodávky leteckého paliva byl nicméně mírnější, než se původně očekávalo, mimo jiné díky slabší poptávce, alternativním importům a vyššímu výkonu evropských rafinerií.

Celý článek najdete ZDE.

6. Čína odebírá více zkapalněného plynu z Ruska. Arctic LNG 2 získává nový odbyt i logistiku

Čínský dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) letos roste navzdory poklesu celkového odběru LNG v zemi. Hlavním zdrojem růstu je sankcionovaný projekt Arctic LNG 2, kterému pomáhá nižší cena i rychlejší rozšiřování přepravních kapacit.

Čína dovezla mezi lednem a červencem 4,23 milionu tun ruského LNG, meziročně o čtvrtinu více, zatímco její celkový dovoz LNG ve stejném období klesl o 4,6 % na 33,8 milionu tun. Podíl ruského LNG na čínském dovozu tak letos vzrostl na více než 12 % z loňských 9,5 %.

Celý článek najdete ZDE.

7. Čína vyrábí 85 % lithium-iontových baterií. Proč dnes světu vládne čínská výroba

Lithium-iontové baterie dnes představují jednu z klíčových technologií moderní energetiky. Stojí za rozvojem elektromobility, pomáhají stabilizovat elektrické sítě a stále více pronikají také do datových center, robotiky či dronů. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA)má dnes globální trh s lithium-iontovými bateriemi hodnotu přes 150 miliard dolarů. Jejich cesta od laboratorního výzkumu k průmyslovému odvětví přitom trvala několik desetiletí.

Moderní výzkum lithium-iontových baterií se rozběhl po ropné krizi v letech 1973–1974. Veřejně financované univerzity a laboratoře v USA, Evropě a Japonsku začaly hledat způsoby, jak omezit závislost na dovážené ropě. Pokročilé baterie měly umožnit elektrifikaci silniční dopravy a ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

8. Baterie už nejsou jen doplněk: v Belgii výrazně pomáhají zvládat cenové špičky

Belgický trh s bateriovými úložišti se rychle dostal do stádia, kdy na něm přibývají bateriové projekty o výkonu ve stovkách MW. Trend je patrný i v provozních datech o dodávce do soustavy. Zatímco na začátku loňského roku dodávaly baterie zpravidla jen desítky MW, letos jejich výkon opakovaně přesáhl 500 MW. Rekordních 640 MW dodávaly letos v srpnu, kdy pokrývaly více než 7 % zatížení belgické soustavy. Další velké projekty jsou přitom ve výstavbě.

Belgie nepochybně patří mezi evropské lídry v rychlosti rozvoje zařízení pro ukládání elektřiny. Zajímavá je ovšem dostupnost dat o jejich dodávce a spotřebě elektřiny. Belgický provozovatel přenosové soustavy Elia totiž zveřejňuje data o bateriových úložištích samostatně, a lze je tak nalézt také na Energostatu webu oEnergetice.cz.

Celý článek najdete ZDE.

9. EU schválila německou podporu pro nové záložní elektrárny

Evropská komise schválila německý mechanismus podpory pro nové záložní elektrárnya zařízení pro skladování elektřiny, které mají zajistit dostatek elektřiny v období, kdy výroba z větru a fotovoltaiky nebude pokrývat poptávku. První dvě aukce pro dlouhodobě dostupný záložní výkon proběhnou ještě letos a očekává se, že v nich budou dominovat nové plynové elektrárny.

Evropská komise dala zelenou německému plánu na podporu výkonu pro zajieštění bezpečnosti dodávek jako náhrady za odstavované uhelné elektrárny. Schválení podle pravidel EU pro státní podporu otevírá cestu k vypsání aukcí na státní podporu nových řiditelných elektráren, bateriových úložišť a flexibility na straně spotřeby. Německo chce prostřednictvím mechanismu zajistit dostatek výkonu v situacích, kdy výroba z větrných a solárních elektráren nebude dostatečná.

Celý článek najdete ZDE.

10. Firma ČEZ výrazně navýší výkon solárů, v plánu jsou i bateriová úložiště

Energetická společnost ČEZ v následujících letech výrazně zrychlí výstavbu solárních elektráren. V příštím roce zprovozní elektrárny o výkonu 200 megawattů (MW), v roce 2028 pak zařízení s celkovým výkonem více než 500 MW. Zaměří se například na velké parky. Do konce dekády chce firma do obnovitelných zdrojů energie investovat až 40 miliard korun. ČTK o tom dnes informovala společnost ČEZ. Letos zatím podnik zprovoznil pět nových solárních zdrojů s celkovým výkonem 23 MW, do konce letošního roku by v portfoliu ČEZ měly být fotovoltaické elektrárny s výkonem dohromady 240 MW.

"Každým rokem se nám daří uvádět do provozu nové fotovoltaické elektrárny a zvyšovat výrobu ze slunečního záření. Fotovoltaiky pomáhají stabilně doplňovat produkci dalších bezemisních zdrojů a napomáhat proměně českého energetického mixu. Významné navýšení tempa výstavby očekáváme v letech 2027 a 2028, kdy nové projekty přinesou výkon ve výši stovek megawattů,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Celý článek najdete ZDE.