Ceny energií budou v příštím roce dál klesat, čekají analytici

Ceny elektřiny i plynu budou v příštím roce podle analytiků dál klesat. Rizikem ovšem pro energetický trh zůstává nestabilní geopolitická situace ve světě. Energetici v Česku dále v roce 2026 očekávají klíčové kroky při přechodu od uhlí k novým zdrojům, případně změny chystané novou vládou. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Letos ceny energií na trhu postupně klesaly a podle analytiků bude tento trend pokračovat i v příštím roce. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se projeví zejména pokles cen plynu. "Evropa se vymanila z energetické krize, dodávky plynu se stabilizovaly," podotkl. Zároveň ale upozornil, že geopolitická situace ve světě je stále pro další vývoj na trhu s energiemi hrozbou.

Elektřina by tak za současné situace podle Tylečka mohla zlevnit díky mírnému ústupu velkoobchodních cen a také vládními opatřeními. "V případě domácností by se koncové ceny mohly dostat pod 3000 Kč za MWh. Oproti roku 2025 by tedy odběratelé, kteří vyhledávají výhodné cenové nabídky, měli ušetřit," popsal Tyleček. U zemního plynu je podle něj situace ještě příznivější. "Kontrakty na rok 2026 naznačují cenu pro domácnosti okolo 1100 až 1200 za MWh," dodal.

Prostor pro další zlevňování plynu vidí také analytik Bidli Petr Špirit. "Kombinace dostatečných zásob a slabší poptávky vytváří prostor pro další zlevňování plynu v nejbližší době a potažmo tedy i během příštího roku 2026," řekl.

Poukázal také na velký vliv klesajících cen plynu na ceny elektřiny. Platí to podle něj zejména ve střední Evropě, kde se z plynu vyrábí velká část elektřiny. "Ceny elektřiny se právě v posledních týdnech spolu s cenami plynu dostaly na příznivější ceny, a to na obdobné hodnoty, jaké jsme u elektřiny zaznamenávali v průběhu letošního srpna," dodal Špirit.

Koncové ceny elektřiny pro odběratele zlevní i díky přesunutí všech poplatků z podporované zdroje energie (POZE) na stát, které v prosinci schválila vláda. Jan Palaščák ze skupiny Amper upozornil, že opatření zatíží státní rozpočet. "Nepochybně ale přispěje k vyšší konkurenceschopnosti českých výrobních podniků," podotkl. Domácnosti i firmy by měly ušetři za POZE stovky korun za megawatthodinu.

Palaščák dále připomněl, že v roce 2026 se bude rozhodovat o budoucnosti části tuzemských uhelných zdrojů, pokročit by měl také chystaný přechod z uhlí na plyn. Palaščák zároveň upozornil, že rok 2026 může být klíčový také z pohledu další budoucnosti energetické skupiny ČEZ, kterou chce současná vláda plně zestátnit. "Uvidíme, zdali předvolební prohlášení byla myšlena vážně či vůbec ne. Případně se na stole může objevit návrh na rozdělení skupiny, například formou privatizace ČEZ Distribuce a ČEZ ESCO," dodal.

Část energetické veřejnosti příští rok tak očekává nástup energetické flexibility. Zaveden by měl být například institut nezávislého agregátora. "To může otevřít trh novým hráčům," podotkl ředitel pro agregaci flexibility Greenbuddies Tomáš Krejčí. Ve větším měřítku předpokládá také realizaci připravovaného rozvoje bateriových úložišť. "Do provozu by se mohly připojit desítky až stovky megawattů výkonu," dodal Krejčí.

Podle Rubena Marady z Electree se příští rok ukáže, zda Česko zvládne přechod k decentralizované energetice postavené na bateriích, řízené spotřebě a chytré práci se sítí. "Klíčové budou investice do přenosové a distribuční sítě," dodal Marada.