Útoky v Černém moři mohou ohrozit plán EU na ukončení dovozu ruského plynu

Zintenzivnění ruských dronových útoků v oblasti Černého moře může zvýšit bezpečnostní rizika pro klíčovou evropskou energetickou infrastrukturu a zkomplikovat plány EU na ukončení dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Analytici upozorňují zejména na rumunský projekt těžby plynu Neptun Deep a plánovaný plynovodní koridor Vertical Corridor, který má propojit Řecko s Ukrajinou. Podle některých expertů však obavy z narušení evropských dodávek přeceňují skutečný dopad bezpečnostní situace v regionu.

Rusko podle Martina Vladimirova, experta na energetickou bezpečnost z bulharského Centra studií demokracie, rozšiřuje své hybridní působení v Evropě a oblast Černého moře patří k nejzranitelnějším regionům. Nevylučuje proto, že by Moskva mohla využít sabotáže nebo dronové útoky k oddálení či zastavení projektů, které mají Evropě pomoci nahradit ruský plyn.

Jedním z potenciálně ohrožených projektů je projekt těžby plynu z rumunského ložiska plynu Neptun Deep v Černém moři. Zahájení těžby se očekává v roce 2027 a projekt by měl ve třetím čtvrtletí téhož roku dosáhnout maximální produkce přibližně 8 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně.

Dalším důležitým prvkem je Vertical Corridor, soustava plynovodů a propojení, která má umožnit přepravu plynu z Řecka přes jihovýchodní Evropu až na Ukrajinu. Jejím cílem je posílit možnosti dodávek plynu do regionu a omezit závislost na ruských trasách.

Vladimirov zároveň upozornil na nejednoznačný postoj Bulharska. Země podle něj nebude chtít oslabit podporu projektu Vertical Corridor, mohla by však mít zájem na zachování dodávek ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream i po roce 2027. Spolu s Maďarskem, Slovenskem a Řeckem totiž Bulharsko podle analytika není připraveno na úplné ukončení dovozu ruského plynu.

Bulharsko mezi diverzifikací a ruským vlivem

Obavy vyvolává také politický vývoj v Bulharsku. Premiér Rumen Radev a nově zvolená prezidentka Iliana Iotova se zdráhali kritizovat Rusko za nedávné zesílení dronových útoků v Černém moři. To podle Montelu posílilo otázky ohledně rostoucí proruské orientace bulharské politiky.

Kaloyan Staykov, předseda bulharské nevládní organizace Energy Management Institute, však upozorňuje, že případný zájem o obnovení dovozu ruského plynu naráží na praktické překážky. Dohoda o tranzitu plynu přes Ukrajinu totiž vypršela a její obnovení se jeví jako nepravděpodobné.

Někteří analytici považují riziko pro dodávky za nadhodnocené

Podle Andrese Caly, seniorního analytika pro geopolitiku a energetiku u agentury Montel, představuje Neptun Deep jediný projekt v regionu, jehož cílené napadení by mohlo významně ohrozit evropský plán nahrazování ruských dodávek. Přímý ruský útok na takovou infrastrukturu by však nesl značné riziko další eskalace konfliktu.

Cala zároveň označil obavy o bezpečnost dodávek za přehnané. Útoky na lodní dopravu podle něj zvyšují náklady, narušují obchod a odhalují zranitelnost regionu, zásadně však neohrožují celkovou bilanci dodávek plynu v Evropě.

Ruské demonstrace síly v Černém moři podle něj zapadají do strategie hybridního působení Ruska. Evropa by proto měla reagovat především urychlením diverzifikace dodávek, nikoli návratem k závislosti na Rusku.

Evropská unie minulý měsíc znovu potvrdila záměr zakázat veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Zda bezpečnostní situace v Černém moři tento plán zkomplikuje, bude záviset mimo jiné na ochraně nové infrastruktury a schopnosti evropských zemí zajistit alternativní dodávky.