Uhlí v Česku v říjnu znovu posílilo. Průměrná spotová cena elektřiny byla vyšší než v krizovém roce 2022

České elektrárny vyrobily v říjnu meziročně o zhruba 15 % elektřiny více, především díky vyšší produkci hnědouhelných elektráren. Spotřeba elektřiny naopak mírně klesla. Průměrná spotová cena elektřiny se dostala nad hranici 180 EUR/MWh, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s říjnem 2025 a vyšší hodnota pro měsíc říjen než v krizovém roce 2022.

Elektrárny v Česku dodaly v říjnu do sítě 6,82 TWh, zatímco o rok dříve to bylo 5,91 TWh. Meziroční nárůst tak činil přibližně 15 %. Spotřeba elektřiny se ve stejném období snížila z 5,33 na 5,26 TWh, tedy zhruba o 1,3 %.

Hnědouhelné elektrárny vyrobily v říjnu 2,75 TWh, meziročně o 36 % více. Jejich podíl na celkové výrobě dosáhl přibližně 40 %. Jaderné elektrárny dodaly 2,58 TWh, meziročně zhruba o jedno procento méně, a jejich podíl na celkové výrobě tak činil necelých 38 %.

Vedle hnědého uhlí vzrostla navzdory vysokým cenám zemního plynu také výroba z plynových zdrojů, a to z 191 na 329 GWh, což představuje meziroční nárůst o 72 %. Produkce solárních elektráren se zvýšila z 266 na 369 GWh a černouhelných zdrojů z 52 na 85 GWh. Současně naopak klesla výroba z vodních elektráren ze 132 na 69 GWh a z větrných elektráren z 84 na 63 GWh.

Elektřina meziročně zdražila téměř dvojnásobně

Průměrná cena elektřiny na českém denním trhu dosáhla v říjnu hodnoty 181,1 EUR/MWh a byla tak dokonce vyšší než průměrná spotová cena v říjnu 2022, kdy v Evropě probíhala bezprecedentní energetická krize vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině. Meziročně se potom jedná o nárůst o přibližně 89 %.

Do růstu spotových cen elektřiny se výrazně promítly vyšší ceny zemního plynu. Zatímco loni v říjnu se cena zemního plynu s dodáním v následujícím měsíci na nejlikvidnějším obchodním bodě v Evropě (TTF) pohybovala kolem 32 EUR/MWh, letos v říjnu vzrostla až nad 100 EUR/MWh. Stalo se tak poprvé od energetické krize v roce 2022.

Spor mezi Itálií a Německem

Vysoké ceny zemního plynu se staly předmětem sporu mezi Itálií a Německem, když na konferenci Montel Italian Energy Day v Miláně uvedl generální ředitel pro energetické trhy a infrastrukturu italského ministerstva energetiky Alessandro Noce, že Itálie vynaložila stovky milionů eur na naplnění zásobníků plynu před zimou, zatímco Němci nakupují plyn až nyní.

„Dostáváme zásah dvakrát: utratili jsme 300 milionů eur za naplnění zásobníků a zároveň platíme vyšší ceny plynu, protože Němci ho nakupují až teď. To je něco, co mě opravdu rozčiluje,“ dodal Noce.

Na téže konferenci zazněla slova energetického analytika, který uvedl, že Německo odkládalo tvorbu zásob, zatímco se soustředilo na privatizaci svých energetických společností Uniper a SEFE, které hrají klíčovou roli při plnění zásobníků.

Německá vláda v následně tato obvinění odmítla.

„Důrazně odmítáme tvrzení, že nákup a skladování zemního plynu společností SEFE zvyšuje evropské ceny plynu a že Německo během privatizace společností SEFE a Uniper zanedbalo plnění zásobníků, je to nepodložené,“ uvedl mluvčí německého ministerstva hospodářství a energetiky.“

Německý regulátor minulý týden ve čtvrtek uvedl, že zásobníky plynu v zemi byly naplněny z 61,7 %. Italské zásobníky byly podle organizace Gas Infrastructure Europe naplněny téměř z 91 %, zatímco průměr EU činil přibližně 75 %.