Energetický kongres: Transformace energetického trhu, část 2.
V první části shrnutí pojednávacího o energetickém kongresu, který se konal 18. dubna v Praze, byl nastíněn pohled na současnou situaci od Václava Bartušky. Z něj vyplynulo, že v kontextu nynější geopolitické situace bude muset ČR, resp. i EU, snížit byrokratickou zátěž při výstavbě nových zdrojů, aby byla současná situace zvládnutelná a nedošlo například ke kolapsu průmyslu na půdě EU. Druhá část pojednávající o energetické konferenci se bude zabývat samotnou energetickou transformací a dále přiblíží problematiku spojenou s otázkou „Jakou roli by měl stát v energetice hrát?“
Čemu bude energetika v následujících letech čelit?
Než se podíváme na samotnou odpověď na otázku: „Jakou roli by měl stát v energetice sehrát?“, v podání účastníků konference, tak je nutné krátce shrnout, jak vidí současnou situaci a další vývoj na energetickém trhu nezávislé instituce. Na konferenci se úkolu zhostil za společnost ČEPS, tedy provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy, Martin Durčák – předseda představenstva.
Martin Durčák přiblížil výsledky nedávno publikované studie ČEPS a objasnil předpoklady, ze kterých společnost může vycházet. ČEPS připravila 4 scénáře vývoje trhu a bilanční rovnováhy. Prvním stěžejním parametrem je výhled spotřeby elektrické energie. Strmý nárůst spotřeby elektřiny na území ČR z nynější 60-62 TWh na 83-112 TWh v roce 2040, přičemž nejvyšší hodnoty spotřeby dosahuje nejvíce dekarbonizační scénář, je zapříčiněn rozvojem elektromobility a vytápění pomocí tepelných čerpadel. Ve spotřebě roku 2040 je navíc zahrnuto zachování současné průmyslové úrovně! K tomu Martin Durčák dodal, že pokud má být český průmysl zachován tak, jak je nyní, tak se spotřeba elektřiny v důsledku dekarbonizace nutně prudce zvedne.
Nejvíce „zelený“ scénář (nazvaný Dekarbonizační scénář) počítá s kompletním koncem uhlí v roce 2030 a tím, že do stejného roku přejde české teplárenství většinově na plyn. Připomeňme však přetrvávající neochotu EU podepisovat dlouhodobé kontrakty na dodávky LNG (zkapalněného zemního plynu) a fakt, že i další části světa budou zvyšovat svou spotřebu zemního plynu. Výše zmíněné může vést k vysoké volatilitě cen a v návaznosti na to i cen tepla, případně i elektrické energie.
Jak by odchod od uhlí v roce 2030 vypadal, jak by ovlivnil energetiku ČR a jaké jsou další předpoklady tohoto stavu dle ČEPS? ČEPS předpokládá v Dekarbonizačním scénáři stav k roku 2040 následující: spotřeba elektřiny 112 TWh, počet elektromobilů: 3 mil., počet tepelných čerpadel: 1,5 mil., instalovaný výkon FVE 20 GW (v roce 2030 15 GW). Nový blok Dukovan by měl dále být zprovozněn v roce 2036. Jak k tomuto podotýká Martin Durčák, tak ČEPS nemůže ve svých predikcích pracovat se zdroji, které nejsou v současnosti komerčně otestovány - např. malé modulární reaktory.
Čím se nahradí uhlí?
Odstavení uhlí v roce 2030 by i proto v důsledku znamenalo, že ČR nebude schopna pokrýt svou spotřebu v době, kdy zjednodušeně řečeno “nebude foukat a svítit“. Rozvoj OZE, na území ČR zvláště FVE, způsobí, že cena elektřiny v hodinách, kdy budou tyto zdroje vyrábět, poklesne. Jejich variabilní náklady jsou totiž velice nízké a vyplatí se jim dodávat elektřinu prakticky kdykoli (když je cena na trhu kladná).
Z pohledu celkové roční bilance se tak sníží možné využití instalovaného výkonu řiditelných zdrojů – např. paroplynových elektráren, jelikož budou z trhu vytlačeny - resp. mají vyšší variabilní náklady. Tento fakt pro investory a soukromé subjekty znamená značné riziko z optiky ekonomiky projektu – vzhledem k spjatým vysokým investičním nákladům. Tím se opět dostáváme k otázce: „Jakou roli by měl stát v energetice sehrát?“
V Dekarbonizačním scénáři ČEPS předpokládá, že aby bylo v roce 2030 dosaženo 90% energetické soběstačnosti (hodnota vychází ze strategických dokumentů ČR), tak bude nutné instalovat cca 2800 MW řiditelných zdrojů! Dle ČEPS přitom jejich předpokládána nízká doba využití nepokryje investiční náklady. Zde se nicméně názor subjektů působících na energetickém trhu rozchází a jednotlivé společnosti počítají s rozdílným vývojem trhu - bude nastíněno v další části pojednávající o energetické konferenci. Hlavní proměnou je odhad rychlosti dekarbonizace, další možné úpravy legislativního prostředí, vývoj spotřeby elektřiny a další.
Z pohledu ČEPS je každopádně nutné zavést kapacitní mechanismy. Potřebné schvalovací procesy včetně notifikace mohou trvat až 5 let. Procesy byly již dle účastníků konference započaty. Délka výstavby většího zdroje, například paroplynové elektrárny, může pak trvat dalších 5 let. Z pohledu ČEPS se proto s řešením přichází za pět minut dvanáct.
Mohlo by vás zajímat:
Dobrý den,
Klobouk dolů před panem Durčákem, že se nebojí veřejně říci, že král je nahý. My tady plkalové na netu si můžeme plkat co chceme, jsme nicky k ignoraci. Ale on je přeci jen významný člověk zastupující významnou firmu s vazbou na politiku a dovolí si nepřímo (zato však velmi tvrdě a argumentačně skálopevně) kritizovat stávající směr vedení státu a EU. Držím palce ať, to co se mu vrátí zpět, má na něj co nejmenší dopad.
Jen bych ještě chtěl vypíchnout ten poslední odstaveček - kapacitní mechanismy. Takto to zní nevinně, ale fakticky to znamená přesně to co jsme diskutovali včera pod článkem Situace na trhu s energiemi se mění: Uhlí v Německu ztrácí na konkurenceschopnosti. Ale chápu že technicky v dané situaci a času asi jinak nejde, teda pokud se nemá elektro-energetická síť ČR rozpadnout. Teda mám kapku obavy jestli místo za pět dvanáct není za pět po dvanácté při rychlosti byrokatů.
Heil Gréta!
Scénáře ČEPSU jsou od začátku špatné. Oni předpokládají , že stát neudělá vůbec nic , ale tak to nebude zavedou se kapacitní mechanismy jinými slovy postaví se plynové elektrárny a ty budou vyrábět dost energie pro potřeby ČR. od kud bude ten plyn - no to je jednoduché ušetří ho tepelná čerpadla a protože účinnost vzroste nejméně 2 násobně tak plynu bude dost pro výrobu el. energie pro elektromobilitu i tepelná čerpadla dokonce zbyde i na náhradu části uhlí samozřejmě že část plynu se ušetří v létě a také se hodně ušetří díky FVE. Ona el. energie se špatně skladuje , ale plyn a pokud by skutečně část roku byla el. energie levnější díky rozvoji FVE pak všichni spotřebitelé toho budou využívat už za 2 roky mají být povinné průběhové měření pro odběr nad 6MWh ročně to povede k další úspoře paliv , protože cena el. energie nebude klesat k nule no a to umožní větší rozvoj FVE. Další věc je průmysl ten jak to vypadá bude mít s vysokými cenami energie problém ten energeticky náročný rozhodně prosperovat nebude - tavit ocel asi nebude rentabilní. Lehkému průmyslu to tolik vadit nebude. Navíc cena elektřiny nebude enormní.
V článku je nastíněn nejhorší scénář. 3 mil. elektromobilů v 2040? To pochybuji. Dále se nahrazuje energie z uhlí a plynu bez redukce kvůli snížení en. náročnosti, které odhaduji o 1/3 snížení spotřeby kvůli zateplení, vyšší ceně a lepší regulaci. Za mě jsou to výpočty asi jako rentabilita "zemanovy stoky".
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se