Energetický kongres: Transformace energetického trhu, část 2.

V první části shrnutí pojednávacího o energetickém kongresu, který se konal 18. dubna v Praze, byl nastíněn pohled na současnou situaci od Václava Bartušky. Z něj vyplynulo, že v kontextu nynější geopolitické situace bude muset ČR, resp. i EU, snížit byrokratickou zátěž při výstavbě nových zdrojů, aby byla současná situace zvládnutelná a nedošlo například ke kolapsu průmyslu na půdě EU. Druhá část pojednávající o energetické konferenci se bude zabývat samotnou energetickou transformací a dále přiblíží problematiku spojenou s otázkou „Jakou roli by měl stát v energetice hrát?“

Čemu bude energetika v následujících letech čelit?

Než se podíváme na samotnou odpověď na otázku: „Jakou roli by měl stát v energetice sehrát?“, v podání účastníků konference, tak je nutné krátce shrnout, jak vidí současnou situaci a další vývoj na energetickém trhu nezávislé instituce. Na konferenci se úkolu zhostil za společnost ČEPS, tedy provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy, Martin Durčák – předseda představenstva.

Martin Durčák přiblížil výsledky nedávno publikované studie ČEPS a objasnil předpoklady, ze kterých společnost může vycházet. ČEPS připravila 4 scénáře vývoje trhu a bilanční rovnováhy. Prvním stěžejním parametrem je výhled spotřeby elektrické energie. Strmý nárůst spotřeby elektřiny na území ČR z nynější 60-62 TWh na 83-112 TWh v roce 2040, přičemž nejvyšší hodnoty spotřeby dosahuje nejvíce dekarbonizační scénář, je zapříčiněn rozvojem elektromobility a vytápění pomocí tepelných čerpadel. Ve spotřebě roku 2040 je navíc zahrnuto zachování současné průmyslové úrovně! K tomu Martin Durčák dodal, že pokud má být český průmysl zachován tak, jak je nyní, tak se spotřeba elektřiny v důsledku dekarbonizace nutně prudce zvedne.

Nejvíce „zelený“ scénář (nazvaný Dekarbonizační scénář) počítá s kompletním koncem uhlí v roce 2030 a tím, že do stejného roku přejde české teplárenství většinově na plyn. Připomeňme však přetrvávající neochotu EU podepisovat dlouhodobé kontrakty na dodávky LNG (zkapalněného zemního plynu) a fakt, že i další části světa budou zvyšovat svou spotřebu zemního plynu. Výše zmíněné může vést k vysoké volatilitě cen a v návaznosti na to i cen tepla, případně i elektrické energie.

Jak by odchod od uhlí v roce 2030 vypadal, jak by ovlivnil energetiku ČR a jaké jsou další předpoklady tohoto stavu dle ČEPS? ČEPS předpokládá v Dekarbonizačním scénáři stav k roku 2040 následující: spotřeba elektřiny 112 TWh, počet elektromobilů: 3 mil., počet tepelných čerpadel: 1,5 mil., instalovaný výkon FVE 20 GW (v roce 2030 15 GW). Nový blok Dukovan by měl dále být zprovozněn v roce 2036. Jak k tomuto podotýká Martin Durčák, tak ČEPS nemůže ve svých predikcích pracovat se zdroji, které nejsou v současnosti komerčně otestovány - např. malé modulární reaktory.

Čím se nahradí uhlí?

Odstavení uhlí v roce 2030 by i proto v důsledku znamenalo, že ČR nebude schopna pokrýt svou spotřebu v době, kdy zjednodušeně řečeno “nebude foukat a svítit“. Rozvoj OZE, na území ČR zvláště FVE, způsobí, že cena elektřiny v hodinách, kdy budou tyto zdroje vyrábět, poklesne. Jejich variabilní náklady jsou totiž velice nízké a vyplatí se jim dodávat elektřinu prakticky kdykoli (když je cena na trhu kladná).

Z pohledu celkové roční bilance se tak sníží možné využití instalovaného výkonu řiditelných zdrojů – např. paroplynových elektráren, jelikož budou z trhu vytlačeny - resp. mají vyšší variabilní náklady. Tento fakt pro investory a soukromé subjekty znamená značné riziko z optiky ekonomiky projektu – vzhledem k spjatým vysokým investičním nákladům. Tím se opět dostáváme k otázce: „Jakou roli by měl stát v energetice sehrát?“

V Dekarbonizačním scénáři ČEPS předpokládá, že aby bylo v roce 2030 dosaženo 90% energetické soběstačnosti (hodnota vychází ze strategických dokumentů ČR), tak bude nutné instalovat cca 2800 MW řiditelných zdrojů! Dle ČEPS přitom jejich předpokládána nízká doba využití nepokryje investiční náklady. Zde se nicméně názor subjektů působících na energetickém trhu rozchází a jednotlivé společnosti počítají s rozdílným vývojem trhu - bude nastíněno v další části pojednávající o energetické konferenci. Hlavní proměnou je odhad rychlosti dekarbonizace, další možné úpravy legislativního prostředí, vývoj spotřeby elektřiny a další.

Pracovní nabídky od společnosti Skupina ČEPS

Senior Specialista digitalizace / Business analytik

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Projektant/ka pozemních staveb - obl. statika

ČEPS, a.s., Turnov

Více

IT analytik/analytička

ČEPS, a.s., Centrála Praha 10 - Bohdalec

Více

Dalších 15 nabídek od Skupina ČEPS

Z pohledu ČEPS je každopádně nutné zavést kapacitní mechanismy. Potřebné schvalovací procesy včetně notifikace mohou trvat až 5 let. Procesy byly již dle účastníků konference započaty. Délka výstavby většího zdroje, například paroplynové elektrárny, může pak trvat dalších 5 let. Z pohledu ČEPS se proto s řešením přichází za pět minut dvanáct.