Výroba elektřiny z uhlí prozatím v roce 2019 <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/european-coal-power-output-saw-unprecedented-drop-in-2019/">globálně poklesla o 3 %</a>. Jedná se o rekordní pokles, který táhnou zejména země západní Evropy. V elektroenergetickém mixu Irska, Francie a Velké Británie uhlí v první polovině roku 2019 představovalo méně než 2 %. Naopak ve střední a východní Evropě je pokles výroby elektřiny z uhlí mnohem menší.
<h2>V Irsku klesla výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí o 79 %</h2>
Podle analýzy britského zpravodajského serveru <a href="https://www.carbonbrief.org/analysis-global-coal-power-set-for-record-fall-in-2019">Carbon Brief</a>, který se zaměřuje na aktivity v oblasti klimatu a energetických politik, doposud v roce 2019 výroba elektřiny z uhlí globálně poklesla o rekordní 3 %.
Konkrétně v EU byl pokles výroby elektrické energie z uhlí „bezprecedentně“ vysoký – o 19 % meziročně. Kupříkladu v <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-bude-odstaveni-uhelnych-elektraren-vypisovat-aukce-zruseni-povolenek-rozhodne-roce-2022/">Německu</a> došlo k poklesu o 22 % a v Irsku 79 %. Uhlí v první polovině roku 2019 představovalo méně než 2 % v elektroenergetickém mixu Irska, Francie a Velké Británie. Ve Španělsku a Itálii to poté bylo zhruba 6 %. V květnu byly ve Velké Británii dokonce veškeré uhelné elektrárny na dva týdny vypnuty. Podle Carbon Brief tento trend zrychluje a v druhé polovině roku odhadují pokles na 23 %.
V Evropě se pokles připisuje primárně systému <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vysoka-cena-povolenek-muze-podle-cezu-uspisit-odstaveni-uhli-v-evrope/">EU ETS</a>. Ceny povolenek vzrostly z 5 eur (cca 127 korun) v roce 2017 na 25 eur (637 korun) za tunu CO2 v 2019. Jsou zde ovšem i další faktory, jako například zvyšující se podíl solárních a větrných elektráren, opatření energetické účinnosti a dostupná kapacita pro výrobu elektřiny ze zemního plynu, která může snadno nahradit uhlí.
<h2>Střední a východní Evropa zaostává za západní</h2>
Pokles výroby elektřiny z uhlí je mnohem menší ve střední a východní Evropě. Podle analýzy Carbon Grief je důvodem téměř nulový rozvoj větrných a solárních elektráren a zároveň <a href="https://oenergetice.cz/plyn/paroplynova-elektrarna-poceradech-mezirocne-zdvojnasobi-vyrobu-elektriny-plyn-zacina-konkurovat-cernemu-uhli/">omezené výrobní kapacity plynových elektráren</a> vhodných k nahrazení těch uhelných.

Uhlí

Carbon Brief: Výroba elektřiny z uhlí v EU klesla v prvním pololetí o 19 %

Spotřeba zemního plynu pro výrobu elektrické energie ve Spojených státech v posledních letech neustále roste, <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=40753" target="_blank" rel="noopener">přičemž v průběhu minulého měsíce zřejmě padl nový denní rekord</a>. K vyšší výrobě elektřiny v plynových elektrárnách přispěly především nadprůměrně vysoké teploty a nízké ceny zemního plynu.
Dlouhá období vysokých teplot letos netrápila pouze Evropu, ale i další části světa. Ve Spojených státech, kde jsou hojně využívány klimatizace, letošní vlna veder mezi 15. a 22. červencem vyhnala poptávku po elektrické energii a spolu s ní výrobu elektřiny v plynových elektrárnách.
Vyšší výrobu elektřiny v plynových elektrárnách podpořily také nízké ceny zemního plynu. Podle EIA byly spotové ceny na americkém Henry Hub, který slouží jako hlavní cenový benchmark pro celou Severní Ameriku, v průběhu letošního června a července o 19 % nižší ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
<figure id="attachment_74510" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-74510" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Odhadovana-denni-spotreba-zemniho-plynu-pro-vyrobu-elektriny-v-USA.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Odhadovana-denni-spotreba-zemniho-plynu-pro-vyrobu-elektriny-v-USA.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Odhadovana-denni-spotreba-zemniho-plynu-pro-vyrobu-elektriny-v-USA-512x201.jpg 512w" alt="Odhadovaná denní spotřeba zemního plynu v elektroenergetickém sektoru USA (bez států Aljaška a Havaj). Zdroj: EIA" width="725" height="285" /><figcaption class="wp-caption-text">Odhadovaná denní spotřeba zemního plynu v elektroenergetickém sektoru USA (bez států Aljaška a Havaj). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
19. července se tak podle předběžných dat denní spotřeba zemního plynu pro výrobu elektřiny vyšplhala na nový rekord. Původní denní rekord z 16. července loňského roku byl letos přitom podle EIA překonán celkem pětkrát.
<h2>USA nadále vsází na plynové elektrárny</h2>
V posledních letech byla ve Spojených státech zprovozněna řada nových plynových elektráren, které spolu s obnovitelnými zdroji vytlačují z trhu uhelné a jaderné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/usa-nadale-vsazi-plynove-elektrarny-loni-tvorily-vetsinu-noveho-vykonu/" target="_blank" rel="noopener">Elektrárny spalující zemní plyn tak loni v USA tvořily více než polovinu nového výkonu</a> instalovaného ve velkých zdrojích. Většina z těchto zdrojů, zhruba 90 %, byly paroplynové elektrárny, které sice nejsou tak flexibilní jako spalovací turbíny s otevřeným cyklem, nicméně díky parnímu okruhu disponují výrazně vyšší účinností.
<a class="Link" href="https://oenergetice.cz/elektrina/velke-plynove-motorgeneratory-jsou-usa-stale-beznejsi-rostou-zejmena-ve-statech-vysokym-podilem-oze/">Stále populárnější jsou v USA i spalovací motory</a>, které jsou díky vysoké flexibilitě a schopnosti pracovat v širokém výkonovém rozsahu vhodným doplňkem k intermitentním obnovitelným zdrojům.
<h2>Výrobě elektřiny z plynu nahrává rostoucí domácí těžba</h2>
Spojené státy i nadále navyšují těžbu zemního plynu, která tak v loňském roce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tezba-plynu-usa-prudce-roste-loni-vysplhala-novy-rekord" target="_blank" rel="noopener">opět prudce vzrostla, a vystoupala tak na rekordní hodnoty</a>. Spolu s těžbou roste i výroba elektřiny v plynových elektrárnách, stejně tak i vývoz plynu ze země a to jak plynovody, tak ve zkapalněné formě.

Plynárenství

Výroba elektřiny z plynu v USA stále roste, v červenci dosáhla nového rekordu

Sucha budou podle nové studie představovat pro tepelné elektrárny s průtočným chlazením mnohem větší hrozbu, než vědci dříve předpokládali. Problémy s chlazením během loňského suchého a extrémně horkého léta vyřadily z provozu i některé evropské tepelné elektrárny.
Tepelné elektrárny spalující uhlí, zemní plyn nebo jiné palivo či využívající energii jaderného štěpení jsou stále hlavním zdrojem elektrické energie ve většině zemí světa. Pro svůj chod však vyžadují dostatek chladicí vody, jejíž spotřeba závisí především na technologii používaného chlazení.
Vědci z americké Nicholas School of the Environment při Duke University se ve své studii zaměřili na potenciální dopady sucha a změny teploty chladicí vody na provoz elektráren s průtočným chlazením, jejichž provoz je na tyto faktory citlivý. Podle autorů studie staré elektrárny s průtočným chlazením v USA vyrábí stále zhruba třetinu elektrické energie.
V případě Spojených států by se oteplení povrchových vod o 3 °C a snížení průtoku tamních řek o 20 % podílelo na celkovém poklesu dostupného výkonu tepelných elektráren s průtočným chlazením z 20 %. Zbylých 80 % budoucích snižování výkonu či odstavování zdrojů <a href="https://nicholas.duke.edu/about/news/drought-effects-aging-power-plants-may-be-larger-expected" target="_blank" rel="noopener">by podle vědců</a> bylo způsobeno dodržováním regulací pro odběr vody či vracení ohřáté vody zpět do řek a jezer.
<blockquote>„Pokud chceme mít spolehlivé dodávky elektřiny a zároveň ochránit jezera a řeky, které nám poskytují chladicí vodu, musíme vybavit elektrárny recirkulačními chladicími systémy,“ uvedl Lincoln F. Pratson, profesor na Duke University a spoluautor studie.</blockquote>
Ve své studii vědci zkoumali provozní a meteorologická data pro celkem 52 tepelných elektráren s průtočným chlazením na východním pobřeží USA. Vědci pro svou studii využili data za období 2007 až 2014, kdy velkou část amerického jihovýchodu postihla rozsáhlá sucha.
Tato data vědci analyzovali při různých scénářích za pomoci modelu pro výrobu elektrické energie, který jim umožnil pro každou hodinu určit, jak maximální dostupný výkon zdroje ovlivňovaly jednotlivé faktory jako stoupající teplota chladicí vody, snížení průtoku chladicí vody či nutnost přizpůsobit výkon zdroje regulatorním požadavkům.
<blockquote>„Dřívější studie dávaly dopady sucha, teplot vody a environmentálních regulací do jednoho balíku. Jejich oddělením můžeme získat jasnější představu o budoucích velkých hrozbách a opatřeních pro jejich omezení,“ dodává Pratson.</blockquote>
Vzhledem k tomu, že sucha budou mít výrazně větší dopad než stoupající teplota vody, bude podle vědců nutné upřednostnit strategie pro omezení dopadu nižších průtoků vody řekami.
Kromě využívání recirkulačních chladicích soustav bude podle vědců nutné u elektráren vybudovat nádrže pro chladicí vodu, stavět nové elektrárny u velkých vodních ploch či toků a implementovat striktnější pravidla pro využívání vody.
<blockquote>„Je překvapující, že dopady sucha budou o tolik větší než dopad vyšší teploty vody, jehož vliv odhadujeme na něco málo přes 2 % veškerých omezení. Naštěstí mohou být skoro všechny dopady omezeny přechodem k recirkulačním chladicím soustavám,“ dodává Candise L. Henry, spoluautorka studie.</blockquote>
<h2>Sucho a teplo trápí tepelné elektrárny i v Evropě</h2>
Průtočné chlazení běžně využívají i tepelné elektrárny v Evropě, jež leží v blízkosti velkých řek, jezer či mořského pobřeží. Během loňského léta tak <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francouzske-i-svedske-jaderne-elektrarny-jsou-kvuli-teplu-odstavovany/" target="_blank" rel="noopener">muselo omezit či pozastavit výrobu elektřiny několik jaderných elektráren ve Francii či ve Švédsku</a>. České jaderné i nejaderné tepelné elektrárny vlně veder odolaly bez větších obtíží, jelikož většina z nich využívá <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">mokrou recirkulační otevřenou přímou soustavu s chladicími věžemi</a>.

Elektřina

Studie: Sucha mohou být pro staré tepelné elektrárny větší hrozbou, než se očekávalo

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=38752">EIA</a>) zveřejnila informaci, že USA od roku 2008 zdvojnásobily výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2008 bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 352 TWh elektřiny, v roce 2018 to bylo 742 TWh. Nárůst je způsoben zejména podpůrnými politikami a klesajícími náklady. 
USA podle dat <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eia-spojene-staty-letos-vytezi-nejmene-uhli-od-roku-1978-klesat-ma-i-spotreba-export/">EIA</a> od roku 2008 více než zdvojnásobily výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2008 bylo v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tezba-plynu-usa-prudce-roste-loni-vysplhala-novy-rekord/">USA</a> z obnovitelných zdrojů vyrobeno 352 TWh elektřiny a v roce 2018 to bylo 742 TWh. V loňském roce tak podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v USA dosáhl 17,6 %.
Téměř 90 % nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mezi lety 2008 až 2018 pochází z větrných a solárních elektráren. Výroba elektřiny ve <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/usa-nadale-vsazi-plynove-elektrarny-loni-tvorily-vetsinu-noveho-vykonu/">větrných elektrárnách</a> vzrostla z 55 TWh v 2008 na 275 TWh v roce 2018. Celkem má elektřina z větru v energetickém mixu USA podíl 6,5 %. Více elektřiny z obnovitelných zdrojů je vyráběno pouze v konvenčních vodních elektrárnách. Přesně se jedná o 292 TWh (6,9% podíl v energetickém mixu země).
Výroba elektřiny v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/plovouci-fotovoltaicke-elektrarny-skryvaji-znacny-potencial-usa/">solárních elektrárnách</a> poté vzrostla z 2 TWh v 2008 na 96 TWh v 2018. V roce 2018 činil podíl těchto elektráren na výrobě elektřiny 2,3 %. Pod termín „solární elektrárny“ EIA v tomto případě zahrnuje jak malé solární elektrárny (například střešní instalace), tak i rozsáhlé farmy solárních elektráren s výkonem v řádů jednotek až stovek MW, které tvoří převážnou část této kategorie (69 %).
<figure id="attachment_69233" class="wp-caption aligncenter" style="width: 633px;"><img class="size-full wp-image-69233" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA.png" sizes="(max-width: 633px) 100vw, 633px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA.png 633w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA-512x264.png 512w" alt="" width="633" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v USA v letech 2008 – 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě větrných i solárních elektráren je nárůst výroby elektřiny způsoben nárůstem celkového výkonu instalovaného v těchto zdrojích. Ve sledovaném období vzrostl instalovaný výkon větrných elektráren z 25 GW na 94 GW a solárních elektráren z 1 GW na 51 GW.
<h2>Rozvoj OZE je v USA podporován na federální i státní úrovni</h2>
Rostoucí kumulativní instalovaný výkon elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů je způsoben zaprvé <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-schvalila-litevsky-model-podpory-oze/">podporou</a> na federální i státní úrovni a zadruhé klesajícími náklady. Na federální úrovni jsou implementovány politiky v podobě daňových úlev poskytnutých za samotnou realizaci projektu, nebo za vyrobenou jednotku elektřiny (což cílí na realizaci co nejefektivnějších projektů, ne pouze na instalovaný výkon).
Na úrovni některých amerických států jsou pak implementované standardy minimálního podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Tyto standardy se průběžně zvyšují. Pozitivní vliv na rozvoj těchto elektráren má také pokračující pokles nákladů.

Obnovitelné zdroje

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v USA za posledních 10 letech zdvojnásobila

V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny. Vyplývá to z aktuálních <a href="https://bit.ly/2VeQM4b" target="_blank" rel="noopener"> dat </a> Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tuzemská spotřeba elektřiny podle nich vzrostla meziročně o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba elektřiny v ČR stoupla proti roku 2017 o 1,1 procenta na 88 TWh. 
Na tuzemské výrobě elektřiny se podle ERÚ tradičně nejvíce podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně.
Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Například výroba z <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických elektráren</a> pak vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.
Proti roku 2017 klesl vývoz i dovoz elektřiny z a do Česka. Export se snížil o 9,3 procenta na 25,5 TWh, import pak téměř o čtvrtinu na 11,6 TWh. Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že tato čísla však znamenají, že meziročně o necelých sedm procent vzrostl čistý export elektřiny z ČR, tj. přebytek vývozu nad dovozem elektřiny.
Podle programového ředitele hnutí Jiřího Koželouha Česko opět potvrdilo pozici mezi největšími vývozci elektřiny na světě.
<blockquote>
&#8222;Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne,&#8220; dodal.
</blockquote>
V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok.
Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny namísto z uhlí z jaderných zdrojů.
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</tbody>
</table>

ERÚ: V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny

Norská spotřeba elektrické energie<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010419-electrification-drives-norwegian-power-consumption-record-for-2018?fbclid=iwar3zdpxyx_8vstrloj-dsexsgs-39iulwnj_-stqulwamwybw7ezxq4rsow"> dosáhla v roce 2018 rekordní hodnoty</a>, když vzrostla meziročně o 2,5 TWh. Hlavním důvodem je dlouhodobé nahrazování  fosilních paliv elektrifikací. 
Norská spotřeba elektrické energie byla dosáhla v roce 2018 rekordních 135,4 TWh. Země zaznamenala rovněž rekordní výrobu ve výši 145,7 TWh. Spotřeba i výroba zaznamenala shodný meziroční nárůst o 2,5 TWh.
Vývoz elektrické energie z Norska v roce 2018 výrazně klesl oproti roku 2017  z 15 TWh  na 10 TWh. Snížený vývoz odráží <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/severske-vodni-elektrarny-trapi-sucho-zasoby-vody-klesly-k-60/">letní sucha, která způsobila snížené hladiny v přehradách</a>.
Elektrická energie a tepelná čerpadla postupně nahrazují lehké topné oleje a parafínový olej pro potřeby vytápění v domácnostech a komerčních budovách. Zároveň také elektrifikace dopravy je v Norsku na strmém vzestupu. Prodej elektromobilů v minulém roce představoval celkem 31 % nově prodaných vozů.
Norská spotřeba elektrické energie se má podle dlouhodobého odhadu norské vládní agentury <a href="https://www.nve.no/english/">NVE</a> zvýšit z 130 TWh v roce 2012 na 143 TWh v roce 2030. Neznámou v odhadech je budoucí výstavba datových center a výroba vodíku, které mohou spotřebu ještě navýšit.
Norské zásoby vody v přehradách se na konci roku pohybovaly na 63,9 %. Zásoby vody v celé Skandinávii se pohybovaly na 60,9 %. To představuje přibližně 74 TWh z teoretického maxima 121 TWh potenciálu výroby elektrické energie. Jedná se o průměrný pokles o 8,6 %  (10,5 TWh) oproti průměru v letech 1990 až 2012.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Raul Herbster's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/raulherbster/">Raul Herbster</a><a href="https://energywatch.eu/secure/EnergyNews/Utilities/article9270104.ece">, Flickr</a>