Energetický kongres: Geopolitická situace a vliv na energetiku - část 1.

Ve středu 18. dubna se konal již 22. energetický kongres organizovaný společností Business Forum. V prvním bloku konference se řešila geopolitická situace a její vliv na energetiku České republiky. Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti na MZV, vyzýval k pragmatismu. Ten byl dle něj během nynější energetické krize patrný a je potřeba jej zachovat. Martin Durčák, předseda představenstva společnosti ČEPS, objasňoval situaci, které bude ČR, resp. i celá EU, čelit. Další bloky konference následně navázaly na to, jak by se tomu trh a subjekty působí na tomto trhu mohly nebo měly přizpůsobit. Související změny trhu s sebou nesou určitá úskalí, ale i příležitosti, které byly rovněž prodiskutovány. Nejprve se ale pojďme podívat na první blok konference.

Pragmatismus v energetice

Jako první na konferenci vystoupil zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí (MZV), Václav Bartuška. Nejprve vyzdvihnul, jak se EU podařilo od počátku ruské agrese na Ukrajině diverzifikovat dodávky zemního plynu a ropy, čímž došlo k podstatnému snížení energetické závislosti na Rusku. Jak na svých stránkách uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), nebyl do ČR od počátku letošního roku dopraven žádný plyn z Ruska.

„Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby,“ uvedl k situaci ministr Jozef Síkela. „Neznamená to ale, že máme vyhráno. Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba.“

V tomto kontextu a s ohledem na další možný vývoj je potřeba zohledňovat rovněž vývoj cen zemního plynu, teplou zimu a její vliv na pokles spotřeby zemního plynu, stejně jako předpoklad budoucí spotřeby plynu v kontextu dekarbonizace.

Dekarbonizační scénáře jednotlivých států EU totiž počítají s postupným odstavováním uhlí, kdy má být toto palivo do určité míry nahrazeno zemním plynem v roli tzv. přechodného paliva. Zemní plyn má rovněž sehrát velmi důležitou roli při nastartování vodíkového trhu EU, kdy se pro výrobu vodíku využívá reformingu zemního plynu. Rostoucí poptávka (v závislosti na rozvoji obnovitelných zdrojů) a omezená nabídka mohou indikovat růst cen.

Václav Bartuška upozornil na to, že nastalá situace (snížení závislosti na Rusku) byla možná z důvodu, že některé členské státy EU obešly či zcela ignorovaly vlastní legislativu a povolovací procesy. Výsledkem bylo např. rychlé zprovoznění terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v Emshavenu (Nizozemsko), kde nebyla vyhotovena tzv. EIA (studie vlivu na životní prostředí). Obdobně se mělo postupovat i v dalších státech. Dle názoru Václava Bartušky by nebylo možné žádný z nových terminálů zprovoznit v rekordně krátkých časech bez zapojení tamních vlád. EU se díky všem provedeným opatřením a dalším faktorům podařilo udržet stav zásobníku se zemním plynem na velice dobré úrovni, jak dokládá graf níže.

Rozvoj obnovitelných zdrojů

Situaci následně převedl i na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Velice kritický byl k délce povolovacích procesů, množství potřebných povolení a počtu subjektů, které je třeba oslovit při výstavbě nových zdrojů. Vzhledem ke strategickému významu energetiky pro stát a současné geopolitické situaci se tak dostal i k otázce, jakou roli by měl stát v energetice hrát. A uvedl trend znárodňování velkých energetických společností: Německo-Uniper, Francie-EDF.

K rozvoji OZE je třeba podotknout, že na půdě EU se již hovoří a vytvoření tzv. go-to zón, kde by byly povolovací procesy značně zrychleny a usnadněny. Otázkou nicméně zůstává, kdy budou vytvořeny, jak budou velké a kdo na ně bude mít přístup i s ohledem na dostupné přenosové kapacity vedení.