Energetický úřad navrhuje změny energetického zákona v souvislosti s DPI
Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje změny energetického zákona v souvislosti s možným přechodem klientů do záchranného režimu dodavatele poslední instance (DPI) v případě, že jejich současný dodavatel ukončí dodávky energie. Úřad chce nově režim DPI také pro velkoodběratele, diskutovat bude také o výši záloh a jejich splatnosti u dodavatelů DPI. Na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi to dnes řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Úřad navrhuje kromě novely zákona i systémové změny, dodavatelé energií by mohli být například pojištěni obdobně jako cestovní kanceláře.
Trávníček dnes uvedl, že úřad navrhuje například rozšíření subjektů, které do režimu dodavatele poslední instance budou spadat, nově by to mohli být i zákazníci s odběrem plynu nad 630 megawatthodin. Na ty se totiž nevztahuje institut dodavatele poslední instance a musí si podle platné legislativy změnu dodavatele vyřešit sami ve lhůtě tří dnů.
ERÚ podle Trávníčka požaduje také zpřesnění režimu DPI. Chce například zavést výslovnou úpravu, že nástupem klienta do režimu DPI končí smlouva s původním dodavatelem. Úřad chce také diskutovat o možné úpravě doby, po kterou může zákazník v režimu DPI zůstat, nyní je to šest měsíců. ERÚ požaduje zároveň stanovit přesná pravidla pro výše a splatnosti záloh za energie u dodavatelů poslední instance. „Aby to bylo jednotné,“ řekl Trávníček. ERÚ dále zvažuje procesní sladění režimu DPI pro elektřinu a plyn.
Energetický regulační úřad navrhuje také zavést povinnosti pro končícího dodavatele spolupracovat při aktualizaci kontaktních údajů zákazníka přecházejícího k DPI. Chce zároveň zkrátit odchod z režimu DPI k novému dodavateli na nezbytné minimum, nyní trvá průměrně až tři týdny. Úřad navrhuje také zavést možnost převzít zákazníka do normálního režimu u nového dodavatele i několik dní zpětně, zákazník by tak reálně do režimu DPI vůbec nespadl.
Úřad chce udělat také systémové změny. Zvažuje mimo jiné povinnost finančního zajištění nebo zajištěnost obchodních pozic. Navrhuje také zavedení kodexu obchodníka a dobrovolné certifikace. Zvažuje také zavedení povinného pojištění dodavatelů, šlo by o obdobu pojištění cestovních kanceláří, uvedl Trávníček.
Skupina Bohemia Energy ukončila činnost v polovině října a kolem 900.000 jejích odběratelů si musí hledat nového dodavatele energií. Dosud největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku to zdůvodnilo extrémním růstem energií na velkoobchodních trzích.
Mohlo by vás zajímat:
Ukončení smlouvy "ze zákona" nutno doprovodit náležitostmi vypořádání závazků. A nefyzická osoba smí přestat hromadně plnit závazky jen úpadkem a nucenou správou, nelze připustit, že kdokoli ukončí vztahy na hodinu jen proto, že se mu plnění povinnosti zrovna přestalo rentovat. Doplnit periodickou kontrolu kapitálové přiměřenosti dodavatelů a zvláštní podmínky pro DIP, který nebude nutně vázán k distributorovi a stát ho bude vybírat v soutěži.
Tak jen aby se nestalo, že soutěž na DPI vyhraje někdo jako Bohemia Energy. Proto je tam to navázání na distributora.
Jestli ERÚ teď umí regulovat tak, aby nemohl obchodník z koncernu distributora nikdy zbankrotovat nebo se vzdát licence (trochu o tom pochybuji, připadá mi, že nářadí k tomu úřad spíše nemá. Distributor musí být přece oddělený, obchodní systém, o který hlavně jde, nemá), měl by zvládnout stejně zajistit i jiný subjekt soukromého práva. Nyní dochází k neodůvodněné diskriminaci na liberalizované části trhu. Soutěžilo by se předepsané minimum úrovně obsluhy zákazníků režimem costs plus.
ERÚ to ale teď neumí. Na druhou stranu reálné riziko, že například ČEZ, Innogy, nebo PRE složí obchodníka ze své skupiny, je prostě mnohem menší než riziko, že to udělá někdo jako Bohemia Energy. Je za tím i to, že velká a dlouhodobě fungující skupina (tím spíše se státním podílem) nechce být vnímána negativně na trhu. Samozřejmě chápu i druhý pohled, takže pak buď stávající stav, nebo třeba cesta garancí a seriózních ratingů, který by to případně ošetřil a vedl ve finále k témuž, že někdo menší či rizikovější by se toho účastnit vůbec nemohl. DPI je o pokrytí velkého rizika.
Vaše návrhy vypadají rozumně určitě povedou k větší stabilitě na trhu jenže také povedou k vyšším cenám energie. Zatím-co současné turbulence budou za pár měsíců pryč vyšší ceny díky větší regulaci zůstanou stále a dlouhodobě na to odběratelé budou jen doplácet. Navíc je to věc osobní volby když si vyberete ČEZ ten nezkrachuje nikdy, protože el. energii vyrábí takže riziko je o osobní volbě a váš návrh jen zvyšuje náklady pro ty co jim riziko nevadí.
Trochu problém je že ČEZ je dnes hafo společností s vlastníkem v podobě ČEZ a. s., některý z těch s.r.o. výhonků klidně do kytek jít může a klidně do kytek může jít naopak mateřská společnost, pokud se bude blbnout s JE.
Spíš bych navrhoval ať se jako DPI* nechá SSHR, nebo se to hodí na SŽ, ta má licenci na distribuci EE a fakt nezkrachuje, vytvoří se proces pro masivní a rychlý odečet (jak je to vlastně dnes s dálkovými odečty?) elektroměrů, a zkrátí se doba k přechodu k jinému obchodníkovi s EE.
*Osobně bych spíš byl pro systém okamžitého odpojení místa dnem ukončení činnosti obchodníka, ale to je politicky neprůchodné.
Když to přeženu, DPI může být kdokoli, komu v okamžiku potřeby funguje, včetně personálu, dost velký obchodní systém pro nákup elektřiny a obsluhu odběratelů, šlo by ho vybírat i losem. Je třeba minimalizovat jeho oprávněné přípravné i provozní náklady spojené s takovým postavením, a náklady na nákup komodity, s přijatelným, předem úředně promyšleným rizikem pro zákazníky. A též nutno motivovat existující hráče k plnění závazků až do odchodu do kytek.
Pokud si pamatuji, ČEZ, a. s., opravdu nemá ve zvyku ručit za svoje dcery. Možná by nějakou za určitých okolností mohl sanovat, ale předem se k tomu vynutitelně nezaváže. Kromě toho, pokud má výrobu forwardově hodně vyprodanou, jak oznamuje na tiskovkách, musel by jeho obchodník nakupovat externě. Případnou volnou výrobní kapacitu by musel ocenit tržně, jinak by M. Šnobr poslal firemní náčelníky do lochu. Ale nejde o něj, jde o princip.
K regulaci mne napadá ještě doplnit zátěžové testy DIP vůči pádu "referenčního" dodavatele.
Pokud se nepletu, tak se všichni odběratelé elektřiny a plynu složili na "záchrannou síť" ve výši 50 mil. Kč u elektřiny a 50 mil. Kč u plynu. Těmito penězi disponuje ERÚ. Pokud bych pracoval na ERÚ, tak bych za tyto peníze zaměstnal všechny bývalé zaměstnance Bohemia Energi a dalších končících společností, neboť tito lidé po jednodenním školení jsou schopni se rychle orientovat v problematice. Za tyto peníze by neměl být problém založit pod metodickým vedením ERÚ na přechodnou dobu novou společnost na obchod s plynem a obchod s elektřinou, garantovat okamžitě slušné ceny. Společnost bych za půl roku prodal a za utržené peníze bych vytvořil novou "záchrannou síť", teď již ve výši jednotek miliard. To by ale někdo musel chtít dobro pro konečné odběratele, což dnes nikdo nechce.
A tu energii za ty "slušné" ceny by sami nakoupili kde, aby ji mohli garantovat?
Váš návrh má jeden problém, založení společnosti je na nějakou nenulovou dobu, stejně tak nábor lidí atd., jenom ty lidi tam dostat a zaškolit je na čtrnáct dní, minimálně. I kdyby ta firma existovala trvale a bylo v ní pár lidí, tak za týden více než nějakých 60 na vedoucího zaměstnance nezprocesujete. Pohovory trvají tak hodinu i s vatou a pauzou na regeneraci a to počítám že ten zodpovědný za pohovory pojede 12 hodin denně bez poklesu výkonu. Ať už osobně, nebo přes nějaký program. Teamsy, Skype, Zoom...
Zakládat firmu na zelené louce, to je ještě na dýl, protože byste musel dělat procesy odznova, licence... To není hop na krávu a je tele.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se