Současná proměna energetiky zřejmě do budoucna zvýší regulovanou část ceny energií. Důvodem budou náklady spojené s nejrůznějšími technologickými změnami, které se v energetické soustavě postupně zavádějí. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček. Úřad dnes dopoledne představí regulovanou část cen elektřiny a plynu pro příští rok, kterou určuje. Zmíněný trend se podle Trávníčka ale projeví až v následujících letech.
<blockquote>&#8222;Jsou tam protichůdné vlivy, nicméně celková koncepce spěje v energetice k vyššímu technologickému zabezpečení celkového provozu a zabezpečení spolehlivosti dodávek. Z toho vyplývají vyšší náklady. Neříkám, že to bude příští rok nebo za dva roky, ale očekávám, že meziroční nárůsty postupně budou vyšší, než jsme zvyklí teď,&#8220; uvedl Trávníček.</blockquote>
Výši možného nárůstu cen neupřesnil. Příkladem změn podle něj může být zavádění nejrůznějších chytrých energetických řešení &#8211; Smart Grids, ale i plánovaný rozvoj elektromobility.
U elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu výsledné ceny, u plynu asi čtvrtinu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Loni v listopadu ERÚ oznámil, že pro letošní rok regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v průměru o 2,2 procenta, u plynu pak regulované ceny klesly o 2,5 procenta.
Z vyjádření analytiků i samotných dodavatelů, které ČTK oslovila, vyplývá, že část českých domácností si příští rok opět připlatí za elektřinu, cena plynu by se proti letošku příliš měnit neměla. Úpravy cen dodavatelů budou podle nich různorodé, záležet bude na tom, jakou smlouvu mají lidé uzavřenou a k čemu všemu danou komoditu využívají.
<blockquote>&#8222;Předpokládám, že u elektřiny by se mohl růst regulovaných cen pohybovat v rozmezí jednotek procent. U plynu očekávám spíše stagnaci jak u regulovaných, tak neregulovaných cen,&#8220; uvedl před dnešním oznámením cen na rok 2020 ze strany ERÚ analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý.</blockquote>
Lidem s fixovanou cenou se platba nezmění. Například mluvčí dodavatele Bohemia Energy Hana Novotná ale už dříve upozornila, že i tento postup je dvojsečný. &#8222;V případě, že cena již pouze poroste, tak po uplynutí doby fixace se ani tito zákazníci vyšší ceně nevyhnou a navíc mohou čelit třeba i skokovému zvýšení ceny,&#8220; dodala.

Elektřina

ERÚ: Proměna energetiky zvýší zřejmě do budoucna ceny energií

Výběr informací o Energetickém regulačním úřadě (ERÚ), jeho radě a o personálních změnách v ní; vláda na dnešním jednání provedla zásadní změny v řízení ERÚ, novým předsedou rady byl jmenován Stanislav Trávníček, odvoláni byli tři členové dosavadní rady:

ERÚ a jeho rada:
&#8211; Úřad vznikl na základě nového energetického zákona od 1. ledna 2001 vyčleněním oddělení z ministerstva průmyslu a obchodu a z ministerstva financí. Činnost zahájil 28. února 2001.
&#8211; Sídlo má v Jihlavě, dislokovaná pracoviště pak v Praze a Ostravě.
&#8211; ERÚ zčásti reguluje ceny elektřiny a plynu, zcela ceny tepla. Stanovuje výši dotací pro obnovitelné zdroje. Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.
&#8211; Úřad řídí rada ERÚ, která má pět členů. Radní a předsedu rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.
&#8211; Funkční období členů rady je pět let. Každý rok je jmenován nový radní namísto toho, kterému končí funkční období.
&#8211; Do funkce předsedy rady je radní jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v radě, nejvýše však na dobu tří let.
&#8211; Jednání rady ERÚ se řídí jednacím řádem. Rada rozhoduje hlasováním, každý radní má jeden hlas. Usnesení rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň tři radní.
&#8211; Rada ERÚ se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

Personální změny v radě:
&#8211; Pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku srpna 2017. Nahradila tak tehdejší předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát.
&#8211; V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně.
&#8211; Předloni byli do rady zvoleni na pět let Vladimír Vlk, na čtyři roky Vladimír Outrata (ten se stal i předsedou rady), na tři roky Rostislav Krejcar, na dva roky Jan Pokorný a na rok Vratislav Košťál.
&#8211; Košťál, jemuž loni mandát radního vypršel, byl 31. července opět jmenován členem rady na pět let, s účinností od 1. srpna 2018 se stal i novým předsedou rady (na tři roky). Dosavadní předseda rady Outrata zůstal nadále členem rady.
&#8211; Po jmenování Košťála do čela rady se v médiích objevily informace o napětí, které panovalo mezi dvěma tábory radních. Například server iHNed.cz loni v srpnu informoval o záměru Košťála odvolat člena rady Vlka. Vlk, Outrata a Pokorný byli podle webu spojenci. Druhou skupinu podle webu tvořili Košťál a Krejcar.
&#8211; Web Euro.cz poukázal na dokument ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého byl Outrata odvolán z funkce předsedy rady ERÚ kvůli tomu, že zatajil před dvěma členy rady kritiku vlády k dokumentu Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2017.
&#8211; Loni v říjnu server Lidovky.cz uvedl, že Outrata podal ústavní stížnost proti svému odvolání. Podle serveru napadl usnesení vlády, která rozhodla, že ho ve funkci nahradí Košťál. Tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v reakci uvedla, že za postupem, kterým byl Outrata odvolán, si stojí. S ústavní žalobou Outrata koncem loňského roku neuspěl. Letos v lednu podle Českého rozhlasu Radiožurnál stáhl žalobu na vládu.
&#8211; V listopadu 2018 Košťál oznámil, že odstoupí z funkce předsedy rady ERÚ a odejde i z rady. Důvodem byly spory, které radu dlouhodobě paralyzují. Tři z pěti členů rady Košťála podle něj nerespektovali, což mu znemožňovalo uskutečnit vize dosažení optimálních cen energií. Košťál spolu s Krejcarem nepodepsali rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice na rok 2019.
&#8211; Chybějícím pátým členem rady ERÚ se letos v dubnu stal ředitel odboru elektroenergetiky a teplárenství ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Havel. Předsedou rady byl jmenován dosavadní člen rady Jan Pokorný (s mandátem do konce července).
&#8211; Vláda dnes rozhodla, že novým předsedou rady bude Stanislav Trávníček. Pokornému kabinet neprodloužil mandát. Odvoláni byli členové rady Vlk a Outrata, které nahradí Martina Krčová a Petr Kusý. Pokorný, Vlk a Outrata podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) systematicky jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, tedy nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů.

Úřady a instituce

Rada ERÚ řídí úřad od srpna 2017, panovaly v ní spory

Energetický regulační úřad (ERÚ) nabádá zákazníky k většímu využívání mimosoudního řešení sporů s dodavateli energií. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Běžné spory řeší podle něj ERÚ zpravidla do čtyř měsíců, návrh na jejich zahájení není spojen s žádným poplatkem a není potřeba ani najímat advokáta.
<blockquote>&#8222;Za loňský rok jsme přijali od spotřebitelů 140 podnětů na zahájení mimosoudního řešení sporu. Pravomocně jsme rozhodli v 94 z nich,&#8220; uvedl ředitel odboru sporných a schvalovacích řízení úřadu Miroslav Rottner.</blockquote>
Podle něj to neznamená, že by část podnětů zůstala nevyřešena. &#8222;Naopak, časté jsou případy, kdy byl spor zastavený jen proto, že dodavatel nebo distributor nečekal na verdikt úřadu a spotřebiteli vyhověl už krátce po podání návrhu,&#8220; sdělil Rottner.
Předloni podle něj přijal ERÚ 146 podnětů, to jest o šest více než v roce 2018. Pravomocně rozhodl v 76 případech, což je proti loňsku o 18 méně. V roce 2016 evidoval 127 podnětů, pravomocně rozhodl ve 41 z nich.
Kebort připomněl, že okruh sporů, které může ERÚ řešit bez klasického soudu, vymezuje působnost úřadu. Mezi tradičně řešené problémy podle něj patří například nesplnění povinností dodavatele při zahájení dodávky energií v dohodnutém termínu nebo nesrovnalosti ve vyúčtování &#8211; ať už jde o nedodržení lhůty pro jeho zaslání nebo lhůty pro zaslání přeplatku. Spotřebitelé v této souvislosti rozporují také užití nesprávného nebo neprůkazného způsobu odečtu, uvedl.
Podle mluvčího přibývá také návrhů na určení neplatnosti změny dodavatele ve chvíli, kdy dochází k prodeji společnosti a lidé jsou převáděni k novému dodavateli bez dotazování. Častěji se řeší také případy, do kterých jako mezičlánek vstupuje zprostředkovatel, dodal.
ERÚ aktualizoval rubriku na svém <a target="_blank" href="https://www.eru.cz/cs/-/mimosoudni-reseni-sporu">webu</a>, která je mimosoudnímu řešení sporů věnována. Kromě základních informací, vzorových návrhů na zahájení řízení, zde lidé naleznou také přímé telefonní linky na pracovníky úřadu, kteří se danou problematikou zabývají v praxi a spotřebitelům poradí s konkrétními náležitostmi.
V boji proti takzvanými energetickým šmejdům se v poslední době kromě ERÚ angažuje také Svaz obchodu a cestovního ruchu, Česká obchodní inspekce nebo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vznikla mimo jiné deklarace, ve které se dodavatelé, kteří pokrývají převážnou většinu tuzemského trhu, zavázaly k dodržování pravidel, která mají přispět ke kultivaci prodeje energií v Česku.
Obsah deklarace lze shrnout do tří klíčových oblastí: transparentní komunikace se zákazníkem, jednoznačné a férové podmínky smluvního vztahu a kontrola a regulace fungování zprostředkovatelů prodeje energií. Legislativní změny v oblasti pak chystá MPO.

Energetika v ČR

ERÚ nabádá k využívání mimosoudního řešení sporů s dodavateli

Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z oficiálních údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které dnes zveřejnili jeho zástupci na setkání s novináři. 
Vývoz elektřiny loni meziročně klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Na celkové spotřebě se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (25 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (11 procent).
Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba v Moravskoslezském kraji, na který připadalo 13,8 procenta. Následovaly Středočeský (13,5 procenta), Ústecký kraj (10,3 procenta) a Praha (10,2 procenta). Nejnižší spotřeba byla v nejmenším Karlovarském kraji, na který připadalo 2,6 procenta.
Nejvíce elektřiny se loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), <a href="http://oenergetice.cz/uhli/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černé uhlí</a> a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemní plyn</a> (po čtyřech procentech).
<blockquote>„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy počasí je v meziročním srovnání dobře patrná,“ uvedl ředitel statistického odboru ERÚ Petr Kusý.</blockquote>
<figure id="attachement_50139" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">hnědého uhlí</a> loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 37,7 TWh, v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/jaderna-energetika-v-cr-a-jeji-budoucnost/">jaderných elektrárnách</a> stoupla o 5,5 procenta na 29,9 TWh. Naopak výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černého uhlí</a> klesla více než o pětinu na 3,5 TWh.
Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo 28. února v 09:00 (11.969 megawatt). Roční minimum nastalo 8. července v 05:00 (5171 MW).
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách):
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Spotřeba elektřiny v ČR loni vzrostla na rekordních 73,9 TWh

Stav, kdy stále nebyl jmenován nový člen rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), není ideální. Shodli se na tom zástupci energetických asociací a svazů, které oslovila ČTK. Místo v pětičlenné radě úřadu se uvolnilo v na konci listopadu loňského roku, kdy rezignoval tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Odůvodnil to vzájemnými spory členů rady. Ministerstvo průmyslu a obchodu v prosinci 2018 vyhlásilo výběrové řízení na obsazení uvolněného místa. Zájemci mohli hlásit do konce letošního ledna. Dosud však do rady úřadu nikdo jmenován nebyl. 
<blockquote>
&#8222;Přihlášky byly doručeny a v následujících dnech bude probíhat jejich vyhodnocení. Konkrétní počet a ani jmenný seznam přihlášených zveřejňovat nebudeme. Lze snad jen říct, že přihlášek do výběrového řízení přišlo dost na to, aby mohlo proběhnout, ale nyní není ještě nikdo vybrán,&#8220; sdělil na začátku února mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Milan Řepka.
</blockquote>
 V poslední době resort na dotazy ČTK ohledně obsazení rady nereaguje. Řepka je podle vyjádření ministerstva ze začátku března v pracovní neschopnosti, svůj twitterový účet změnil na jméno <a target="_blank" href="https://twitter.com/MluvciM"> EXmluvciMPO </a> . Podle informací ČTK mluvčí na ministerstvu skončil, resort jeho nástupce zatím neoznámil. 
<figure id="attachement_417" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pylon-139532_1280-725x967.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pylon-139532_1280-725x967.jpg" alt="http://www.tennet.eu/nl/home.html" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Členy rady ERÚ jmenuje a odvolává vláda právě na návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Zdroje ČTK z energetického trhu hovoří o tom, že na volné místo se přihlásilo 14 uchazečů, mimo jiné ředitel odboru elektroenergetiky a teplárenství MPO Ladislav Havel nebo ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer. Řada energetiků mimo záznam kritizuje, že výběr nového člena trvá neúměrně dlouho. 
 Oficiální vyjádření k tématu poskytly ČTK téměř výlučně zástupci takzvané moderní energetiky, oslovené asociace z dalších oblastí energetiky nabídku nevyužily. 
<blockquote>
&#8222;Neúplnost rady ERÚ tak trochu symbolizuje současný stav české energetiky. Činnost energetického regulátora sice běží i bez pátého člena a vedení předsedou, ale je otázkou zda by nemohlo být lépe,&#8220; uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
</blockquote>
 Česko podle něj v posledních letech stagnuje zejména v oblasti rozvoje moderních prvků elektroenergetiky, jako jsou obnovitelné zdroje nebo <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/'>akumulace energie</a>. 
<blockquote>
&#8222;Další radní by mohl přispět k jejich stabilnímu rozvoji, neboť právě v této oblasti bude rada potřebovat dostatečné kapacity,&#8220; dodal Sedlák.
</blockquote>
<figure id="attachement_1233" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/panel-558317_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/panel-558317_1280-800x533.jpg" alt="Solární panel na střeše" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle výkonného ředitele Asociace pro akumulaci energie a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/zalozni-zdroje-elektricke-energie-1-dil-uvod-do-problematiky/'>baterie</a> AKU-BAT CZ Jana Fouska přímý negativní dopad absence pátého člena i šéfa rady na energetiku sice nemá, ale průtahy v řádech měsíců s jeho výběrem a jmenováním situaci na trhu rozhodně nepomáhají. 
<blockquote>
&#8222;Ve vedení všech klíčových energetických institucí a relevantních ministerstev sedí v drtivé většině zastánci tradiční, nikoliv moderní energetiky. Proto bych si moc přál, aby byl zvolen někdo, kdo vidí v aktuálních trendech,&#8220; uvedl Fousek, který působí také jako předseda dozorčí rady Solární asociace.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Situace ideální není, nicméně pro energetický sektor a fungování úřadu není zásadní, jestli je neobsazená pozice volná tři nebo šest měsíců. Zásadní je, aby rada byla po doplnění pátého člena funkční,&#8220; dodal předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
</blockquote>

Energetici k chybějícímu členu rady ERÚ: Není to ideální

Rada Energetického regulačního úřadu by mohla být doplněna o chybějícího pátého člena v polovině února. Poté bude jmenován její nový předseda. Poslancům to dnes při interpelacích řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Připomněla, že výběrové řízení na volné místo končí dnes. Kolik a kteří uchazeči se přihlásili, ministryně nevěděla. Nejvhodnějšího adepta jí má navrhnout výběrová komise. 
<blockquote>
&#8222;Nevím, kdo a kolik lidí je tam přihlášených. Předpokládám, že do poloviny února bychom měli mít doplněného pátého člena rady,&#8220; řekla Nováková.
</blockquote>
 Členy rady ERÚ jmenuje a odvolává vláda na návrh ministerstva průmyslu a obchodu, plně obsazená má pět členů. Média v minulých měsících uváděla, že v radě panuje napětí mezi dvěma tábory radních. Ministryně to potvrdila. 
<blockquote>
&#8222;Rada měla mezi sebou řadu věcných a možná i jiných diskusí a sporů, a velmi obtížně hledala konsenzuální řešení,&#8220; řekla Nováková.
</blockquote>
 Rozpory v radě vedly k rezignaci bývalého předsedy rady Vratislava Košťála, který byl v čele rady od srpna do konce listopadu loňského roku. Košťál v polovině minulého roku nahradil Vladimíra Outratu, který zůstal řadovým členem. Vedle něj jsou v radě Vladimír Vlk, Jan Pokorný a Rostislav Krejcar.

Rychlé zprávy

Rada ERÚ by podle ministryně mohla být kompletní v půli února

Předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál se rozhodl ke 30. listopadu odstoupit z funkce a vyzval k tomu i další členy rady. Důvodem jsou podle něj spory v radě, které vedení úřadu paralyzují. ČTK to dnes oznámil Košťál v tiskovém prohlášení. Rada ERÚ je pětičlenná a podle Košťála tři členové rady nerespektují jeho vedoucí pozici. To mu znemožňuje uskutečnit vize dosažení optimálních cen energií, uvedl. 
 Košťál s dalším členem rady Rostislavem Krejcarem nepodepsali cenové rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice pro rok 2019. 
<blockquote>
&#8222;Nemohu a nechci již dále přihlížet nevstřícnosti a bojkotu většiny tří členů rady ERÚ, akceptovat mé zákonné postavení jako osoby, která má řídit činnost rady ERÚ na základě principů demokratického vládnutí a zákonnosti,&#8220; sdělil předseda rady.
</blockquote>
 Krejcar ve středu popřel, že by důvodem nepodepsání cenového rozhodnutí bylo vyústění dlouhodobých sporů mezi členy rady.
ERÚ v úterý oznámil, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti vzroste v průměru o 2,2 procenta, u plynu regulované ceny pro maloodběratele klesnou o 2,5 procenta. Podle analytiků mohou některým lidem náklady na energie vzrůst až o několik tisíc korun ročně.

Předseda rady ERÚ kvůli sporům odstoupí z funkce, ke stejnému kroku vyzval i zbylé členy

Kromě výrazného zdražení silové elektřiny kvůli prudkému růstu cen na velkoobchodních trzích stoupnou od nového roku i regulované platby za distribuci. S vyšší cenou elektřiny od nového roku tak musí počítat i odběratelé, kteří mají u svého dodavatelé zafixovanou komoditní cenu složky. V případě distribuce zemního plynu většina odběratelů naopak mírně ušetří, vzhledem k růstu komoditní složky si i tak oproti letošnímu roku připlatí.
Podle <a href="http://www.eru.cz/cs/-/energeticky-regulacni-vestnik-11-2018" target="_blank" rel="noopener">cenového rozhodnutí pro rok 2019</a>, které vydal Energetický regulační úřad v tomto týdnu, si od nového roku většina odběratelů připlatí za distribuci elektrické energie. Kromě růstu komoditní složky, kdy někteří dominantní dodavatelé již oznámili zdražení a další budou s velkou pravděpodobností brzy následovat, tak odběratelé elektrické energie musí počítat i s růstem cen za distribuci.
Zdražení distribuce se dotkne jak maloodběratelů z řad firem (sazby C) a domácností (sazby D), tak i velkoodběratelů připojených do distribučních sítích na hladině vysokého napětí. Podle distribuční oblasti si tak maloodběratelé z řad domácností a firem s nejběžnějšími, jednotarifními sazbami od příštího roku připlatí za každou odebranou MWh, stejně jako za stálé měsíční platby několik procent.
Pro domácnosti se spotřebou v řádu jednotek MWh to bude znamenat nárůst roční platby o několik set korun. Pokud si však zavčas nezafixovaly svou cenu u dodavatele a elektřinou ohřívají vodu nebo vytápějí svůj dům či byt, budou muset počítat s růstem v řádu až tisíců korun.
Co naopak od ledna zlevní, je <a href="http://www.eru.cz/cs/-/energeticky-regulacni-vestnik-10-2018" target="_blank" rel="noopener">cena za systémové služby</a>, která poklesne z letošních 93,63 Kč/MWh na 76,19 Kč/MWh v příštím roce. Stejně tak klesne i výše příspěvku na podporované zdroje stanovená na základě hodnoty rezervovaného příkonu či velikosti jističe, a to o 10 %. Tuto změnu pocítí zejména velkoodběratelé, jelikož pro většinu domácností se platba na podporované zdroje řídí stropem ve výši součinu celkové spotřeby elektřiny a hodnoty 495 Kč/MWh, která se ani v příštím roce nijak nezmění.
<h2>Distribuce plynu od nového roku zlevní, ceny dodavatelů však rostou</h2>
Na rozdíl od elektrické energie, kde cena za distribuci poroste ve všech regionálních distribučních soustavách, bude změna distribučních plateb za odběr zemního plynu záviset na tom, ke které soustavě jsou odběratelé připojeni. V Praze budou muset odběratelé plynu v příštím roce počítat s nepatrným nárůstem, <a href="http://www.eru.cz/cs/-/cenove-rozhodnuti-c-6-20-3" target="_blank" rel="noopener">zatímco ve zbytku Česka tyto platby mírně zlevní</a>.
Změny se nicméně pohybují jak v případě platby za odebraný plyn i u stálých měsíčních poplatků v řádu korun, a tudíž je odběratelé nijak významně nepocítí. Stejně jako v případě elektřiny tak bude změna ceny ovlivněna především komoditní složkou, která u mnoha dodavatelů od nového roku poroste.

Platby za distribuci elektřiny od ledna opět vzrostou, na plynu odběratelé mírně ušetří

Bývalý předseda rady ERÚ Vladimír Outrata podal ústavní stížnost proti svému odvolání. Informuje o tom server <a target="_blank" href="https://www.lidovky.cz/domov/boj-o-post-sefa-energetickeho-regulacniho-uadu-graduje-odvolana-sef-podal-ustavni-stiznost.A181010_103229_ln_domov_jho"> Lidovky.cz </a> . Outrata podle něj napadl usnesení vlády, která na konci července rozhodla, že ho ve funkci nahradí dosavadní člen rady Vratislav Košťál. Outrata, který byl v čele úřadu rok, zůstal řadovým členem rady. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) dnes uvedla, že za postupem, kterým byl Outrata odvolán, si stojí. 
<blockquote>
&#8222;Naši právníci odvolání pana předsedy Outraty analyzovali. Jsem přesvědčená, že to odvolání bylo v rámci zákona,&#8220; řekla dnes novinářům Nováková.
</blockquote>
 Outrata byl podle ní odvolán mimo jiné kvůli nekonzistenci rozhodování mezi členy rady. 
<blockquote>
&#8222;Nejsem si vědoma toho, že by Ústavní soud něco podobného v minulosti řešil. Jako jediný spor, spojený s personální otázkou, se mi vybavuje rozhodování Ústavního soudu o odvolání Ivy Brožové z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu,&#8220; řekla webu mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
</blockquote>
 Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Nahradila tehdejší předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Rada ERÚ má mít do budoucna pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden z nich vždy bude jejím předsedou.
Předseda může vést radu nejdéle tři roky. V prvních letech zavedení rady nemají všichni členové mandát na celých pět let, a to proto, aby se rada obměňovala postupně. 
 Média v posledních týdnech upozorňují na napětí, které se mezi dvěma tábory radních v ERÚ stupňuje. Server <a target="_blank" href="https://byznys.ihned.cz/c1-66220720-vedeni-regulatora-ktery-ovlivnuje-ceny-elektriny-bojuje-mezi-sebou-radu-muze-nakonec-ovladnout-babis"> iHned.cz </a> v srpnu informoval o záměru Koštála odvolat člena rady Vladimíra Vlka. Vlk, Outrata a radní Jan Pokorný jsou podle webu spojenci. Druhou skupinu tvoří kromě Košťála radní Rostislav Krejcar. 
 Web <a target="_blank" href="https://www.euro.cz/byznys/tajemstvi-padu-sefregulatora-outraty-pred-kolegy-tajil-dokumenty-1415922"> Euro.cz </a> poukázal na začátku srpna na dokument ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého byl Outrata odvolán z funkce předsedy rady kvůli tomu, že zatajil před dvěma členy rady ERÚ kritiku vlády k dokumentu nazvaného Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2017. 
<figure id="attachement_29801" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/natural-gas-1237659_1280-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/natural-gas-1237659_1280-725x544.jpg" alt="zemní plyn" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo průmyslu a obchodu dále disponuje informacemi, že Ing. Vladimír Outrata nedovolil předložení materiálu členům Rady zpracovaného pracovníky Energetického regulačního úřadu. Jeho zařazení na jednání Rady bylo požadováno. Materiál mohl být předložen pouze po úpravách, tj. v nekompletní podobě,&#8220; citovalo Euro materiál.
</blockquote>
 Právě na návrh ministerstva průmyslu a obchodu vláda jmenuje a odvolává členy rady. Outratu jmenoval loni kabinet členem rady na čtyři roky, Vlk byl jmenován na pět let, Krejcar na tři roky, Pokorný na dva roky a Košťál na rok. Na konci letošního července byl Košťál jmenován členem rady na dalších pět let, tři roky z toho má radu vést.

Bývalý předseda rady ERÚ Outrata podal ústavní stížnost proti svému odvolání

Energetický regulační úřad <a href="https://www.eru.cz/-/navrh-cenoveho-rozhodnuti-kterym-se-stanovuje-podpora-pro-podporovane-zdroje-energie-na-rok-2019" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zveřejnil návrh cenového rozhodnutí</a>, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie na rok 2019. ERÚ v návrhu reaguje na <a href="http://oenergetice.cz/komoditni-trhy/cena-emisni-povolenky-prolomila-hranici-18-eurt-co2-roste-take-cena-silove-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rostoucí cenu silové elektřiny</a> a snižuje zelené bonusy jak pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, tak pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla do 5 MW.
Po vzoru minulých let ERÚ stanovuje podporu pouze skupinám výroben, kterým bylo vydáno tzv. notifikační rozhodnutí Evropské komise. <a href="https://www.eru.cz/documents/10540/4697557/180822_Informace+k+n%C3%A1vrhu+CR+POZE+na+rok+2019_VKP.pdf/c6abc636-be8e-4e9f-9d61-854fa4503418" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle zveřejněných informací</a> v současnosti stále chybí notifikační rozhodnutí pro druhotné zdroje energie uvedené do provozu po 1. lednu 2013. Ostatním skupinám výroben ERÚ v návrhu podporu stanovuje.
Mezi hlavní body návrhu cenového rozhodnutí patří snížení zelených bonusů na elektřinu u téměř všech obnovitelných zdrojů energie (OZE) a také u elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)</a> do 5 MW v důsledku růstu ceny silové elektřiny. V případě KVET do 5 MW bylo podle ERÚ v návrhu zohledněno také mírné zvýšení ceny primárního paliva, kterým je zpravidla zemní plyn.
Termín pro podání připomínek k uveřejněnému návrhu cenového rozhodnutí je do 6. září 2018 do 24:00 hod.
Cenové rozhodnutí pro podporované zdroje energie musí být uveřejněno v Energetickém regulačním věstníku do 30. září 2018.