Historie limitů těžby hnědého uhlí v Severočeské uhelné pánvi
Výběr informací o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách (vláda před rokem 19. října rozhodla o prolomení limitů na dole Bílina):
– Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991.
Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
– Limity se podle nařízení vlády z října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci – jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci – jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.
– Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana).
„Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,“ řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
– Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu – obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o „racionálním přehodnocení“ limitů v budoucnu.
– Limity se opět dostaly na pořad jednání za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž „dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)“. Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala.
– Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech, upravila linie lomu Bílina.
– Předseda úřednické vlády Jan Fischer opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, po kritice ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů kabinet projednávání materiálu přerušil.
– Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři.
– Limity se chtěl vážně zabývat dočasný kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané.
Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazoval například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal.
– Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách „je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky“, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle rozhodnutí kabinetu z loňského 19. října budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Kdyby byl vyslyšen ministr Grégr , který chtěl hled po dokončení Temelína začít stavět další jaderné bloky nemuselo to dnes dojít do situace , že se nainvestovalo do uhelných bloků , které pojedou 20 let a spálí zbytek těžitelného uhlí. Co bude za 20 let ? černé uhlí nebude vůbec. A těžba hnědého uhlí bude pod polovinou dnešních hodnot a bude dál prudce klesat s výhledem na 6 mil tun. k roku 2040 tj. asi 6% těžby roku 1990 . Současná infantilní politika vlády povede k velice chmurné na dovozech závislé budoucnosti. Jaderné zdroje se nepostaví za rok ani za 5 let a současná politika povede jen k tomu ,že příští vlády zruší celé územní limity jen proto, aby se získal čas na výstavbu nových jaderných bloků. Je otázkou jestli to bude vůbec stačit a jestli uhlí , které teď zbytečně pálíme nám nebude v budoucnu chybět k regulaci sítě . V každém případě po roce 2022 až Němci přestanou provozovat svoje JE v Bavorsku se budeme patrně hodně divit, že v případě výpadku JETE a části Dukovan už nebude možné poměrně lacině dovážet el. energii z Německa jako tomu bylo během dne v minulých týdnech.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se