Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

A FV panelů z dovozu, akumulátorů z dovozu a i do dodávek VtE vstupuje stále více Čína.

Uvědomujete si, že Tč vyžaduje rekonstrukci domu, nejen zateplení, ale zejména nízkoteplotní vytápění podlahové???

Ne nutně. Podlahové vytápění je sice k tepelnému čerpadlu ideální, ale není to zdaleka jediný způsob jak mít nízkoteplotní systém. Úplně stačí vyměnit radiátory, občas stačí jen požádat odborníka, aby přenastavil otopný systém.

Navíc, nízkoteplotní systém je výhodnější z hlediska účinnosti, ale tepelná čerpadla normálně začínají, třeba s 80 °C vodou za kompresorem. Vše je jen otázka toho, co se s ním dělá potom.

TČ potřebuje spíše jen zvětšit některé radiátory v domě , když je šikovně přehodíte mezi sebou a nějaké dokoupíte bude to stačit. S velkými radiátory lze dům vytápět v mrazech i na teplotu vody 40°C důležitá je ekvitermní regulace. S takto nízkou teplotou vody dobré tepelné čerpdlo má SCOP 4. provozně tedy cca 1kč /kWh tepla. Ještě vyššího SCOP dosáhnete se systémem země/voda nebo s kvalitní klimatizaci. Podlahové vytápění je ideální , bohužel vyžaduje rekonstrukci dělat jí kvůli úspoře energie nemá cenu , ale v průměru se dělá každých 60 let. Takže se dá očekávat že jednou bude většina domů vytápěna podlahovým topením. Podle mě se nejvíce vyplatí systém země/voda i když je dražší a to proto ,že životnost těchto zařízení je dána životnosti PE trubek v zemi a ta je přes 100 let.

Na topnou vodu 40/30°C do radiátorů a jen přehozením stávajících pro minimální výpočtovou teplotu to vyjde asi těžko. Záleží to samozřejmě individuálně na stavu objektu a topného systému.

Pokud ale chcete TČ dosáhnout vysokého SCOP (a i tak pochybuji, že radiátory dosáhnete 4, spíše bych tipoval 3), tak to většinou znamená totální výměnu topení.

Pokud jde o rekonstrukce a PT, je to někdy úplně neproveditelné kvůli výšce stropů a i v ostatních případech obtížné a nákladné.

Většinou to totiž znamená zvýšení podlah o cca 30 cm. To znamená také předělat všechny dveře a okna, včetně nových překladů.

Něco o tom vím, dělal jsem to v domě 100+ let starém.

Takže tak.

Topný faktor SCOP je i dnes u systému vzduch voda 3,5 při Tmax 55°C (-15°C ) Pokud dům zateplíte a vyměníte okna klesne spotřeba tepla pro vytápění na 40% původní hodnoty. Pokud byla původní topná soustava 75/65. Bude dostačovat 45/40. Při původním průtoku. Pokud se chcete dostat na 40/35. Musíte zvednout plochu původních radiátorů o 28%. Berte to čistě jako kupecné počty ,které ignorují typ radiátorů , ale jde to udělat. Původní SCOP se zvedne ze 3,5 na hodnotu větší než 4 tak 4,2.

Praktický příklad, pokud měl původní dům ztrátu 15kW a roční potřebu tepla 39MWh pak po zateplení má ztrátu 6kW a 15,6MWh spotřebu tepla , s rozšířením radiátorů máte SCOP 4,2 takže 15,6 / 4,2 =3,71MWh spotřeba elektřiny pro vytápění domu cena je pak cca 14,8 tis kč

bez zateplení jen úpravou radiátorů na max. teplotu 55°C dosáhne dům roční spotřeby elektřiny 11,1MWh = cca 44,4 tis. kč.

To Petr Karásek 30. srpen 2025, 21:30

Nebudu Vám jednotlivě kontrolovat ty hodnoty, co jste napsal.

Měl byste si ale uvědomit, že čím více dům zateplíte a méně spotřebujete na topení, tím více roste význam ohřevu TV. U pasivních domů už jde na ohřev TV většina energie (elektřiny). A tam se potom bavíme u TČ vzduch -voda o rozdílu teplot aktuální venkovní na 60°C. Mimo jiné kvůli Legionele. Tam už to pak s tím TF není tak pěkné.

To Petr Karásek 30. srpen 2025, 21:30

Dejte odkaz na nějaké komerční TČ s údaji COP citát: "vzduch voda 3,5 při Tmax 55°C (-15°C )

Jednak (proč asi) se neuvádějí hodnoty COP při nízkých teplotách? To většinu výkonu pak zaobstará v TČ umístěná topná spirála.

Jednu z výjimek, kde udávají alespoň hodnoty pro -7 a 55°C je třeba TČ od Panasonicu v odkazu: allegro.cz/produkt/tepelne-cerpadlo-panasonic-aquarea-t-cap-12-kw-wifi-modul-wh-mxc12

+7/55 COP 3,05. +2/55 COP 2,42. -7/55 COP 2,00.

A pro PD platí, že se topí až při venkovních mínusových teplotách (nad °C většinou stačí vnitřní zisky). To znamená COP při topení do radiátorů a ohřev TV 55°C někde mezi 2,5 a 2.

Dále z prospektu:

Topení – chladná teplota (voda 35 °C /voda 55°C) Sezónní energetická účinnost ηs % 169 / 127 169 / 127 -- - SCOP 4,31 / 3,26 4,31 / 3,26

Máte sice SCOP 4,31 a 3,26, ale to důležitější je sezónní účinnost a ta je jen 169 a 127%.

to BOB : psal jsem SCOP při Tmax 55°C (-15°C) To neznamená že máte COP 3,5 při -15°C venku a 55°C v radiátorech takové TČ vzduch voda neexistuje SCOP znamená že když nastavíte ekvitermní křivku tak , aby při -15°C venku byla teplota vody 55°C pak celoročně za celé otopné období je průměrný COP 3,5. Tomu se říká SCOP. To jsme se špatně pochopily.

Ten SCOP záleží na kvalitě tepelného čerpadla , na jeho dimenzování silnější TČ vzduch voda je díky invertoru účinnější a dále na sklonu té ekvitermní křivky tedy teplotě v radiátorech. Tepelné čerpadlo může být hodně úsporné, ale nemusí. Bohužel mnozí majitelé si myslí , že když koupí levné tepelné čerpadlo a nějak sflikují instalaci , že vyhráli někdy ano pokud jsou odborně na výši , ale většinou se pak diví jaké jim chodí účty za elektřinu :). a říkají že tepelná čerpadla jsou drahá na provoz.

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 15:22

Samozřejmě, že existují TČ vzduch - voda, které při -15°C umí dávat výstupní teplotu 55°C. Dokonce to musí umět všechny, aby mohly ohřívat TV alespoň na 60°C stále, nebo ji sanitovat ještě vyšší teplotou periodicky.

Když to nezvládá kompresor TČ, zapojuje se automaticky přímotopné topné těleso.

To TČ, co jsem z něho okopíroval parametry není žádné no-name a levné. Je to přímo Panasonic, o kterém je článek.

A pro topení s výstupem 55°C (pro ohřev TV by byly parametry ještě o něco horší) a chladnou oblast (sice není definováno, ale uvažujme, že to odpovídá topení v PD, jen za chladné dny) SCOP 3,26 a sezónní účinnost 127%.

Tj. Oproti přímotopu získáte jen 27% tepla navíc při minimální výpočtvé teplotě. Na začátku té ekvitermní křivky (počátku topení) dejme tomu těch 70%, za celou topnou sezónu někde kolem 50% navíc?

SCOP se nerovná sezónní účinnosti TČ.

SCOP = Seasonal Coefficient of Performance (sezónní topný faktor).

👉 U tepelných čerpadel vyjadřuje průměrnou účinnost zařízení během celé topné sezóny.

Je to poměr mezi:

Celkovým množstvím tepla dodaným do systému (např. do topení, TUV) za sezónu

a

Celkovou spotřebovanou elektrickou energií tepelným čerpadlem (kompresor, čerpadla, ventilátory) za stejnou dobu.

Takže když SCOP = 3,5 pak spotřeba elektřiny je 3,5 x menší než spotřeba tepla.

z toho Důvodu je SCOP uváděn pro různé druhy spádů otopných soustav . podlahové topení ho může mít třeba 4,5. Dále pak když předimenzujete TČ bude invertor méně vytížen a proto SCOP poroste a naopak takže když máte dům s tep. ztrátou třeba 15kW a pořídíte si tepelné čerpadlo s výkonem 15kW při 7/35 , pak bude reálný SCOP v místně instalace mnohem nižší než když to samé čerpadlo dáte do domu se ztrátou 6kW , jsou na to výpočtové programy , dobrá instalační firma Vám to řekne přesně - reálně tak 1 z 50 ti. Protože to jsou jsou většinou topenáři co mají šikovné ruce , ale hlavu už moc ne.

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 17:17

Možná je problém, že u té definice SCOP, co jste uvedl není uvedena topná tyč.

Co nejjednodušeji: SCOP je něco vypočteného dle ČSN EN 14 825 to, co se nakonec naměří na konkrétní instalaci TČ je nižší, než SCOP a dá se to spočítat simulací. Při ideální instalaci se sezónní energetická účinnost bude blížit SCOP.

Tam se uplatňují ty různé podmínky, jak dobře je TČ navrženo a provozováno.

Zde máte odkaz: dspace.cvut.cz/handle/10467/73272

Citát z úvodu: "Z výsledků bylo zjištěno, že rozdíl mezi těmito dvěma přístupy může dosahovat více jak 25 % a je závislý na okrajových podmínkách výpočtu"

Pozor: jsou dva různé parametry s podobným názvem:

SCOP = sezónní topný faktor (Seasonal Coefficient of Performance)

a Sezónní energetická účinnost ηs % s různými hodnotami.

Neznalost, nebo lez.