23. červen 2025
ČEZ čeká klíčová valná hromada: rozdělení firmy, dividenda i změny v radě

Akcionáři energetické skupiny ČEZ v pondělí na valné hromadě rozhodnou o dalším směřování podniku. Jedním z nejočekávanějších bodů schůze bude projednání návrhu na vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Podle analytiků jde o první krok k plánovanému zestátnění ČEZ. Valná hromada rozhodne také o dividendě, kterou vedení podniku navrhlo ve výši 42 Kč za akcii, celkově 23 miliard Kč. Očekávají se také změny v dozorčí radě ČEZ, do níž ministerstvo financí nominovalo mimo jiné místopředsedu koaličního hnutí SPD Radima Fialu.
Návrh na vznik nové dceřiné společnosti představilo vedení ČEZ v dubnu. Ze současné struktury do ní chce vyčlenit prodej a distribuci energií, obchodování nebo energetické služby. Šlo by tak například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Společnost by si v nové dceřiné firmě měla podle návrhu ponechat 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům.
Plán ovšem musí nejdříve schválit valná hromada. V případě, že tak učiní, chce představenstvo celý proces okamžitě zahájit, nová firma by následně měla vzniknout do konce prvního čtvrtletí 2027. Minoritní akcionář firmy Michal Šnobr v minulých týdnech uvedl, že návrh podle něj dává smysl, protože firma by tím získala peníze na plánovaný výkup akcií od minoritních akcionářů. Během pondělního jednání ovšem lze čekat diskuse zejména o hodnotě podílu v nové firmě. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nedávno označil diskutovanou částku 150 miliard korun za prodej podílu jako relevantní odhad, věří však ve vyšší číslo.
Tradičním bodem valné hromady bude rozhodnutí o dividendě pro akcionáře. Vedení ČEZ ji letos navrhlo ve výši 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Stát jako majoritní akcionář letos vlastní návrh nepodal. Loni ČEZ po schválení návrhu představenstva vyplatil dividendu 47 korun za akcii, celkově šlo o 25,2 miliardy korun.

V závěru jednání budou akcionáři hlasovat také o členech dozorčí rady. V povolebním roce se přitom dá v 11členné radě očekávat několik změn. Ministerstvo financí dosud představilo nominace poslance koaliční SPD Fialy, výkonného ředitele Svazu energetiky Josefa Kotrby, náměstka ministerstva životního prostředí Vladislava Smrže a zástupců ministerstva financí Karla Tylla a Petra Bejčka. Skončit by naopak měli členové nominovaní předchozí vládou.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy.
Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
20. únor 2026
24. květen 2026
1. červen 2026
1. červen 2026
2. červen 2026
10. červen 2026
11. červen 2026
Komentáře (10)
Na stará kolena nebudu lhát: navrhované rozdělení podniku nepodporuji. Nevím, jaký dobře definovaný problém má řešit. Naopak očekávám, že nové problémy způsobí. Mateřské firmě, státu, daňovým poplatníkům a spotřebitelům.
Nebudu lhát, myslím si, že to rozdělení ČEZu už mělo proběhnout dávno. Prostě, koncept jednoho "elektrika-to-jsme-my" monopolu byl možná fajn před 50 lety, dnes je zastaralý. Dnes není důvod držet (polo)státní korporaci na výrobu elektřiny, dnes není důvod držet (polo)státní korporaci na prodej elektřiny a energetické služby. A to nemluvím o těch konfliktech zájmů, které to vytváří.
Nechci vám brát iluze, ale výsledkemm rozdělení bude stále "(polo)státní korporace na prodej elektřiny a energetické služby", a k tomu (celo)státní korporace na výrobu elektřiny.
Však já mám za to, že tohle by neměl být konečný stav. Logicky má, podle mého, následovat privatizace výroby a privatizace retailu a služeb. Naopak bych byl pro 100% vlastnictví státu v případě provozu distribučních sítí.
Cíl je přesný opak než privatizace výroby - mít výrobu ČEZu plně státní, při zachování většinového podílu v tom zbytku. Distribuční sítě vůbec není potřeba mít ve vlastnictví státu, stejně jsou regulované, takže je stát může dostatečně ovlivňovat aniž by je vlastnil, takže ani to se nestane.
No, co čekat od jednoho všeho schopného a jeho koalice s neschopnými nýmandy? Ještě bude "prča".
Nelíbí se mi např., že podle podkladů pro valnou hromadu na ní představenstvo dostane bianco šek typu "s principem vysloven souhlas, detaily jako obsah, rozsah, cenu atd. jste zmocněni vymyslet, rozhodnout a provést sami". A že ta část podniku, kudy přicházejí všechny (regulované i neregulované) příjmy, se zkoncentruje, zvýší se její samostatnost a vzroste v ní finanční i personální vliv akcionářů mimo ČR. A na základě zkušenosti pokládám za pravděpodobné, že ERÚ i ta nová dcera budou ještě víc než dosud vycházet vstříc finančním domům, fondům a podobným akcionářům, kteří své zájmy umí, na rozdíl od českých spotřebitelů, dobře hájit.
A bude to nějaký rozdíl od situace, kdy generální ředitel ČEZu rozdával po Úřadu Vlády kabelky?
Jenže přesně tenhle zastaralý koncept ve Francii zachránil Německo a tím i nás před blockauty 2022-2023.
A v jaké alternativní realitě to nastalo?




