Počet nových pasivních domů v Česku loni vzrostl zhruba o třetinu
Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1600. Celkově jich je asi 8800. Většinou jde o rodinné domy. ČTK to sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o 2,5 procentního bodu na 8,3 procenta. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19.248 rodinných domů, meziročně o 0,1 procenta více.
„Díky kontinuální podpoře Státního fondu životního prostředí do udržitelných opatření vedoucí k připravenosti na změnu klimatu se domy s velmi nízkou potřebou energie těší stále většímu zájmu. Pouze v oblasti podpory pasivních domů a domů s velmi nízkou potřebou energie bylo v uplynulém roce podáno více než 1500 žádostí,“ uvedl Vanický.
Ne všichni stavebníci pasivních domů podle něj žádají o státní podporu. Z dostupných informací proto centrum usuzuje, že novostaveb směřujících k pasivnímu energetickému standardu bylo loni zahájeno zhruba 1600. „Tento nárůst je způsoben jak zpřísňováním legislativy směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, tak odhodlanosti lidí více investovat do zdravého bydlení s nízkými provozními náklady,“ uvedl dále Vanický.
Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.
Zájem o pasivní energetický standard podle Vanického roste nejen u rodinných domů. „V bytové výstavbě je stále lídrem trhu společnost JRD, která loni prodala 176 bytů s nízkou potřebou energie pro zajištění požadovaného tepelného komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Nárůst zaznamenáváme i ve veřejném sektoru, kde žádosti o podporu k financování přesáhly miliardu korun,“ doplnil Vanický.
Centrum pasivního domu podle něj eviduje zvýšený zájem o výstavbu základních a mateřských škol, dále veřejných knihoven, hasičských stanic, úřadů práce a dalších veřejných budov.
Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.
ciz mal
Mohlo by vás zajímat:
Přesně taková má být cesta pro ušetření značného množství energie. Jenom nezůstat stát, neboť kdo to trochu sleduje, moc dobře bude vědět, že nám klepou na dveře už tzv. plusové domy.
Ale ano máte pravdu dobře izolovaná stavba je dobrá stavba. Před 19 lety jsem diskutoval s člověkem, který se snažil postavit pasivní dům Pro vytápění použil podlahové topení které vytopilo dům při teplotě otopné vody 27°C a po domácku postavené tepelné čerpadlo země/voda v létě měl dům systém pasivního chlazení. Spotřeba toho domu byla naprosto minimální a dům měl pouze silné izolace , ale neměl ani 3 skla ani vzduchotechniku. Ani dnes po téměř 20 letech toto řešení nepovažuji za překonané. I když máme lepší izolace 3 skla komerční rekuperaci se zpětným získáváním vlhkosti pro rod. domy Fv elektrárny a akumulací na střeše. Ten původní jednoduchý pasivní dům s minimální spotřebou je celkově nejvýhodnější. Mnohé rodinné domy jsou dnes plné aktivních prvků, která mají šetřit peníze majiteli, úsporou energie , ale mnohdy je opak je pravdou. To je vada na kráse dnešních pasivních domů. Krom toho bych si dovolil poznámku - moderní dům a už vůbec ne pasivní nemá mít komín...
Já bych se tomu komínu ani nebránil a to pro případ mrazivých dlouhých večerů hlavně pro jejich romantické zpříjemnění, kdy to nebude plnit ten hlavní účel - vytápění. Navíc to může ještě posílit energetickou soustavu v době největší spotřeby. Každý kdo topí dřevem mi potvrdí, že je velký rozdíl mezi takovým topením každý den a ojedinělým přitopením, na který se vlastně slavnostně těšíme a rádi se ho zúčastníme. A ten navíc přínos do energetické soustavy nás potěší o to víc.
Udělat pasivní dům není extra složité. Trojskla jsou spíš dobrý obchod pro prodejce, ale v porovnání s dvojskly už ten rozdíl není tak velký (mnohem víc udělá rám a zapouzdření do obálky budovy)
Dvojsklo - prostup 1.4W/m2K, Trojsklo - prostup 0.7W/m2K. Zdá se to jako obrovský rozdíl - ale u obvodových zdí 100m2, dělají okna maximálně 20m2. Pokud uvnitř domu bude +25°C a venku -25°C, tak rozdíl je 20*50*0.7W - 700W výkonu vytápění. Ročně potom ten rozdíl je maximálně 500-700kWh vytápění.
Ale systém rekuperace vzduchu je potřeba - nejedná se o úsporu energie, ale o to, že je v domě stále čerstvý vzduch bohatý na kyslík.
Takže kdo staví - ohlídejte si u oken rámy a kvalitu stavby a udělejte si rekuperaci vzduchu.
Zase neznalost.
Trojsklo je povinnost daná stavebním zákonem. Ten totiž stanovuje, že za návrhových podmínek nesmí na vnitřní straně otvorových výplní docházet ke kondenzaci vody.
Neexistuje komerčně dostupný distanční rámeček který by v případě dvojskla měl dostatečný tepelný odpor.
Pro hnidopichy tedy nejde o počet skel, ale o materiál distančního rámečku. Takže realita? Pouze trojsklo. Detaily viz. tzb info (sorry redakce).
Pardon doplnění - samozřejmě myšleno v obytných prostorách v ČR.
Stát by měl jít příkladem a jím vlastněné budovy předělat na pasivní - Pražský hrad, Lány, Strakova akademie...
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se