6. říjen 2015
Index domácností (Vše)
1621Kč/měsíc
+0%Elektřina - CZ (Cal26)
95,74EUR/MWh
+1,21%Zemní plyn - CZ (Cal26)
34,93EUR/MWh
+0,85%Ropa - Brent (Nov25)
67,41USD/Barel
-0,79%Ropa - WTI (Oct25)
63,45USD/Barel
-0,94%Emisní povolenky (Dec25)
77,48EUR/t
+0,65%Zemní Plyn - TTF (Oct25)
32,84EUR/MWh
+1,34%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
104USD/t
+1,17%Index domácností (Vše)
1621Kč/měsíc
+0%Elektřina - CZ (Cal26)
95,74EUR/MWh
+1,21%Zemní plyn - CZ (Cal26)
34,93EUR/MWh
+0,85%Ropa - Brent (Nov25)
67,41USD/Barel
-0,79%Ropa - WTI (Oct25)
63,45USD/Barel
-0,94%Emisní povolenky (Dec25)
77,48EUR/t
+0,65%Zemní Plyn - TTF (Oct25)
32,84EUR/MWh
+1,34%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
104USD/t
+1,17%Aktuální výroba v ČR
Načítání...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji
Zdroj: ČEZ
Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu.
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. „Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,“ stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Mohlo by vás zajímat
30. září 2021
6. říjen 2021
11. říjen 2021
15. říjen 2021
21. říjen 2021
22. říjen 2021
27. říjen 2021
Komentáře (12)
Energetik 00715. září 2020, 14:23
Jeden ustřelený kopec a kolik udělá slávy kdyby takové stavby byly na všech pohraničních horách tak má ČR vystaráno.
Samozřejmě se změnou stavebního zákona - zavést veřejně prospěšnou stavbu se speciálním stavebním úřadem a připuštění omezení vlastníka v případě veřejně prospěšném.
Z ČR by mohlo být druhé Švýcarsko elektřina 40% z jádra a skoro 60% VE a PVE.
frank15. září 2020, 14:59
Odpověď na: Energetik 007, 15. září 2020, 14:23
napřed se podívejte, jak dopadly skoro všechny plány na přečerpávací elektrárny v sousedním Německu a jak Němci čerstvě vyběhli s kapacitou kabelu Německo- Norsko s Norskem. Navíc představa, že se Česku podaří, tak jako Rakousku ,skrz přečerpávací elektrárny " konvertovat" jadernou elektřinu na "čistou", je více či méně naivní. Tohle praní "špinavé " energie si Rakousko rozhodně nenechá ukrást. Klidně se vsadím, že jakmile by se něco takového chystalo, tak by se zase otevřel penězovod z Rakouska směr české spolky typu " matky z pohraničních hor" a jim podobných...
Energetik 00716. září 2020, 07:42
Odpověď na: frank, 15. září 2020, 14:59
Za sebe bych si přál aby energetika v ČR vypadala jako v Norsku nebo Švýcarsku a ne jako v Kalifornii kde je distribuční a nadřazená soustava v naprosto zoufalém stavu a s pravidelnými blackouty.
Ve Švýcarsku a Norsku vědí že akubateriové systémy Tesla (100MW na půl hodiny) jsou naprosto k ničemu. A jdou si cestou VE a PVE.
Pavel18. září 2020, 20:05
Odpověď na: Energetik 007, 16. září 2020, 07:42
Takže byste si přál, aby v Česku narostly hory a řeky se rozvodnily jako ve Švýcarsku a Norsku. No tak dejte na modlení nebo počkejte pár stovek milionů let, až nadejde nějaké nové vrásnění, které by zasáhlo i střední Evropu. Mimochodem v Norsku mnoho přečerpávacích elektráren nenajdete.
Kamil Kubů15. září 2020, 16:35
Odpověď na: Energetik 007, 15. září 2020, 14:23
A v zimě, až skoro nebude svítit Slunce, v Německu přestane foukat vítr od moře a Rakušanům "zamrznou" alpské řeky tak ty PVE budeme nabíjet čím? Budeme třít ebonitové tyče liščími ohony?
PVE jsou dobrá věc pro účel, kterému dokážou skutečně optimálně sloužit a to je vyrovnávat extrémy denního diagramu energetické soustavy. Ale dělat z nich něco jiného mi přijde jako až příliš troufalé.
energetik15. září 2020, 16:56
Tak ještě dvě takové "elektrárny" a Olomoucký kraj může běžet trvale v ostrovu ????
T15. září 2020, 19:39
Odpověď na: energetik, 15. září 2020, 16:56
Kolik CO2 a oleje vypustily TATRY do CHKO JESENIKY, nez to postavili ,to uz jaksi zapomely napsat...
Rostislav Žídek15. září 2020, 22:45
Odpověď na: energetik, 15. září 2020, 16:56
Trefný komentář...
Však počkejte. Až budeme mít nějaké bateriové uložiště tak tomu taky budeme říkat zdroj :)
Adam Moravec15. září 2020, 22:38
Správně uvádíte, že přečerpávací elektrárna funguje jako akumulátor. Takže má větší spotřebu než výrobu elektřiny. Proč je tedy zmíněna pouze výroba a ještě je porovnávána s jinými elektrárnami? Uveďte pro úplnou informaci i spotřebu elektřiny.
Dekuji a přeji krásný den
Ja16. září 2020, 07:45
Odpověď na: Adam Moravec, 15. září 2020, 22:38
Ano, také mě napadlo pri čtení článku kolik elektrické energie spotřebuje. Byl by to zajímavý údaj.
Jaroslav Novák16. září 2020, 13:10
Odpověď na: Ja, 16. září 2020, 07:45
účinnost cyklu je 75%, ale zpracováváme elektřinu přebytečnou!!! takovou, která nemá uplatnění a odběrem ze sítě při čerpání PVE nezničí soustavu EPS z nadbytku a nemusíte zastavovat VtE, ani vypnout Slunce, to zatím neumíme pro regulaci FVE!!! Neznehodnocujme server idiotskými komentáři!!!!!!!!!!!!!
Martin V.16. září 2020, 15:15
Na vašem místě bych byl s označováním jiných komentářů přívlastkem "idiotský" poněkud opatrný. Poznámka Adama Moravce je naprosto trefná. Nikdo nezpochybňuje užitečnost PVE, ale článek už v nadpisu srovnává výrobu PVE Dlouhé stráně s celkovou výrobou v kraji. Bylo by zajímavé též srovnat spotřebu s celkovou spotřebou v kraji. Nebo si snad myslíte, že obchodník s bramborami, který má oproti jiným kvalitní sklep, takže na podzim levně nakoupí a zjara hezké brambory draze prodá, se bude označovat za výrobce (či pěstitele) brambor? A ohledně přebytečnosti - můj bojler taky spotřebovává pouze přebytečnou elektřinu v nízkém tarifu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.