Spotřeba tepla v Česku loni opět klesla, příčinou teplé počasí

Spotřeba tepla v loňském roce opět klesla, teplárny v Česku loni meziročně snížily své dodávky o 2,6 procenta. Hlavní příčinou bylo teplé počasí, loňská průměrná teplota v topném období 7,21 stupně Celsia byla o téměř dva stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr. ČTK o tom dnes informovalo Teplárenské sdružení ČR.

„Rok 2024 byl klimaticky o dvě procenta méně náročný na vytápění než rok 2023 a dodávka tepla z tepláren klesla podle předběžných dat meziročně o 2,6 procenta. Oproti dlouhodobému průměru byla náročnost loňského roku na vytápění dokonce nižší téměř o 12 procent,“ uvedl ředitel sdružení Jiří Vecka.

Loňský rok byl proti roku 2023 mírně teplejší. Průměrná teplota v topném období, tedy od ledna do května a od září do prosince, činila 7,23 stupně, předloni byla 6,78 stupně. Dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020 byl o skoro dva stupně nižší. Klesl počet tzv. denostupňů, které určují klimatickou náročnost pro vytápění.

Většina domácností se tak podle sdružení při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků. „Naopak mohou očekávat v květnu při konečném vyúčtování dodávky tepla za rok 2024 spíše mírné přeplatky,“ podotkl Vecka.

V letošním roce si ovšem velká část domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, zřejmě za teplo připlatí. Uhelné teplárny od letošního roku zdražily o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru nejčastěji o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevnily. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně zdražily teplárny využívající biomasu.

Uhelné teplárny mají na dodávkách tepla do domácností a dalších subjektů s výjimkou průmyslu více než padesátiprocentní podíl. U tepla z plynu je podíl kolem 25 procent a zbývající část tvoří biomasa a ostatní zdroje.