Tuzemská výroba elektřiny z větru loni stoupla o 9,5 pct, přesto ČR dál zaostává

Větrné elektrárny v České republice loni vyrobily 693 meagawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. I přesto tuzemské větrníky pokrývají pouze jedno procento tuzemské spotřeby. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. Vyšší výrobu elektřiny z větru mají i okolní státy. ČTK o tom dnes informovaly Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE) a Česká společnost pro větrnou energii. Tuzemská výroba by měla dál postupně stoupat, loni v Česku vzniklo pět nových větrných elektráren

Hlavním důvodem loňského nárůstu bylo podle oborových organizací příznivější počasí pro výrobu z větru. Loni postavené elektrárny totiž budou zprovozněny až letos. Souhrnná výroba tak podle organizací odpovídala roční spotřebě více než 200.000 domácností.

I přesto jde podle předsedy České společnosti pro větrnou energii MIchala Janečka o jedno z nejnižších čísel v Evropě. „Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen jedno procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 procent, v Rakousku 14 procent a v Německu 31 procent spotřeby,” uvedl. Největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko s 56 procenty, následuje Irsko s 36 procenty. V celé EU pak průměr podílu větrné elektřiny podle dnes zveřejněné analýzy Wind Europe stoupl ze 17 procent na 19 procent.

Navzdory dalšímu posílení podílu větrné energie je však podle analýzy Wind Europe tempo výstavby stále pouze poloviční, než by bylo potřeba. Zatímco v minulosti analýza státům vyčítala hlavně pomalé povolovací procesy, nyní je podle ní klíčovou brzdou omezená kapacita pro připojování do sítí.

„V Česku je to podobné. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. „Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření.

Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,” dodal Chalupa.

V současnosti je tak v ČR i s novými elektrárnami 345 zařízení s celkovým výkonem 352 megawattů (MW). Do roku 2030 očekávají zástupci oboru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny podle očekávání organizací pokryly 31 procent dnešní roční spotřeby elektřiny.

sip rot