EUROSTAT: Energetická chudoba v Evropě roste
Energetická krize vyvolaná válkou na Ukrajině si vybírá svou daň na občanech zemí EU. Podle Eurostatu nebylo v roce 2022 9,3 % obyvatel schopno udržet své domovy dostatečně teplé, což je silný nárůst oproti 6,9 % v předchozím roce. Energetická chudoba se týká i České republiky.
Domácnosti s nízkými příjmy, neúplné rodiny, přistěhovalci a osoby se zdravotním postižením nebo senioři, ti všichni čelí statisticky vyššímu riziku, že budou trpět energetickou chudobou. V evropském kontextu mají také větší šanci, že budou fenoménu vystaveni, mladí lidé a ženy.
Energetická chudoba v Evropě narůstá v souvislosti s prudkým růstem cen energií, zdůraznil dle serveru Euractiv Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na své třetí výroční konferenci na toto téma, která se konala minulou středu.
Opatření zavedená během krize nedokázala tento problém, který ještě zhoršila ruská válka na Ukrajině, řešit, uvedl EHSV, orgán EU sdružující organizace občanské společnosti, skupiny zaměstnavatelů a odbory.
Plán Evropské komise REPowerEU, který byl představen loni v květnu, měl ochránit domácnosti před nedostatkem energie a úspěšně snížit závislost Evropy na ruských energetických komoditách, zejména zemním plynu.
Přetrvávají však problémy při snižování cen, uvedla Adéla Tesařová, vysoká úřednice z oddělení energetiky Evropské komise, která vystoupila na akci EHSV. Ceny elektřiny pro domácnosti sice klesají, ale vzhledem k jejich výši je pro prostor ještě značný pokles, viz aktuální nabídky dodavatelů elektřiny.
Podle Tesařové, která vede zvláštní oddělení zabývající se spotřebiteli energie a otázkami spravedlivé transformace evropské ekonomiky, je zapotřebí více opatření pro energetickou účinnost a posílení postavení spotřebitelů.
Česká stopa
Typicky se s energetickou chudobou potýkají například Bulharsko nebo Portugalsko. Asociace pro mezinárodní otázky však ve svém factsheetu z roku 2022 uvedla, že energetickou chudobou v ČR trpí asi 300 tisíc lidí, což odpovídá 2,7 procentům obyvatel. Jedná se o podíl dotazovaných v rámci výzkumu EU-SILC, který odpověděl záporně na otázku, zda si mohou dovolit dostatečně vytápět byt. Na celounijní úrovni je podíl takových osob vyšší.
Indikátorů, dle kterých je možné energetickou chudobu rozpoznat, je však daleko více. Rozpětí podílu domácností, které se v tuzemsku potýkají s energetickou chudou, je někde mezi 2 a 25 %. Rozptyl je způsobený rozdílnou závažností případů.
Energetická chudoba ČR. Zdroj: AMO
Drahé účty za energie? Zateplujte
Dobrá izolace je klíčem k udržení tepla v domech v zimě a k ochraně spotřebitelů před rostoucími účty za energii, ale míra renovace v Evropě je v současné době příliš nízká na to, aby mohla něco zásadně změnit.
Evropská spotřebitelská organizace BEUC tvrdí, že zvýšení míry renovace musí být zachováno jako klíčový cíl probíhající revize směrnice o energetické náročnosti budov s vysokými ambicemi pro minimální standardy energetické náročnosti.
Podle Massimiliana Mascheriniho z Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), která je agenturou EU, je také nutné zlepšit komunikaci a zvýšit povědomí o výhodách renovací. Renovace jsou však především způsobem, jak energetické chudobě předcházet. Pro ty, kteří v ní už žijí, je situace mnohem komplikovanější.
Koho se energetická chudoba týká?
Například výzkumy provedené v českém prostředí však ukazují, že energetická chudoba už před energetickou krizí nejčastěji postihovala důchodce nebo občany spadající do nízkopříjmových skupin.
Výzkum, které provedly provedly hnutí Duha, Ostravské univerzita a iniciativa za bydlení, zase ukazuje, že takřka polovina lidí, kteří trpí energetickou chudobou, bydlí v nájemním bydlení.
Hlavní autor studie Jan Klusáček vidí dva důvody pro to, proč tomu tak je.
"Ohledně lidí v nájemním bydlení jsou vysvětlení dvě. Možná leckoho překvapí, že energetická náročnost tohoto bydlení je opravdu vysoká. Nájemní byty jsou v domech, které většinou nejsou zateplené, tudíž v nich je opravdu vysoká spotřeba energie. Druhá věc je, že tito lidé jsou na tom příjmově hůře, takže jim účet za energie v souvislosti s malým příjmem vezme velkou část rozpočtu. Poté se tedy opravdu jedná o chudobu," vysvětlil jíž koncem loňského roku Radiožurnálu.
V tomto smyslu komentoval situaci i právě Mascherini, který podotýkal, že udržitelné bydlení je nezbytné pro splnění klimatických cílů EU, ale opatření přijatá na úrovni EU a na národní úrovni by měla zabránit prohlubování nerovností.
Problematiku komentoval i Kieran Pradeep, koordinátor koalice Právo na energii, kdy upozornil, že "energetická chudoba je strukturální a systémový problém, který vyžaduje politická rozhodnutí".
Sekundární dopady
Podle řečníků na konferenci EHSV se jako vedlejší důsledek energetické krize objevuje také dopravní chudoba – nedostupnost cenově dostupné veřejné nebo soukromé dopravy. Tento problém se dostal na titulní stránky novin v roce 2018 během protestů "žlutých vest" ve Francii, které vyvolaly rostoucí ceny pohonných hmot.
Nedostupnost cenově dostupné veřejné dopravy může zhoršit kvalitu života, uvedla Mari Martiskainenová, profesorka na University of Sussex Business School.
Andrés Barceló Delgado, předseda stálé skupiny EHSV pro energetiku, zdůraznil, že "rozhodující činitelé by měli vzít v úvahu skutečnost, že energie je veřejnou službou, a připravovaná změna uspořádání trhu s elektřinou musí na jedné straně zaručit udržitelné a spolehlivé dodávky a na druhé straně právo občanů na energii".
Mohlo by vás zajímat:
Bylo by spravedlivé řící, že zásadní vliv na energetickou chudobu má Green Deal a umělé zdražování emisních povolenek - kterými Ti chudí platí renovace bohatým.
Přiznává to mezi řádky i článek:
"Opatření zavedená během krize nedokázala tento problém, který ještě zhoršila ruská válka na Ukrajině, řešit, uvedl EHSV, orgán EU"
Jistě máte pravdu , ale na druhou stranu je to vůle voličů. Dělá to vláda dělalo to i Ano , volí je 8 z 10 občanů. Takže je to vlastně vůle národa co se děje. Jako občan máte jen 2 možnosti prví je platit a druhá platit , ale vzít si svoje peníze přes dotace zpět a ještě platit méně. Nic více se nedá vymyslet dokud těch 8 z 10 lidí nezmění názor.
Já si pamatuji, jak jistý Petr Fiala popisoval, že je nutné srazit cenu emisních povolenek a obecně chránit náš průmysl před negativními dopady Green Dealu.
Toto řada lidí volila.
Pak se vrátil z Bruselu a nadšeně líčil, jak se mu podařilo uplatnit povolenky do dalších oblastí a zajistit zvyšování jejich ceny.
Bohužel se ukazuje kdo voličům lže - otázka je, jestli si to voliči uvědomí a zareagují.
Všechno nasvědčuje tomu, co tu bylo už od mnoha "skeptiků - realistů" psáno mnohokrát - OZE nejsou schopné spolehlivě dodávat potřebné množství energie do soustavy a následkem toho její cena výrazně kolísá a průběžně vzrůstá. Bez stabilních a spolehlivých zdrojů se Evropa neobejde! 2/3 německých obyvatel je pro návrat k jaderné energetice! Co k tomu dodat? Ekonomické ukazatele v Eurozóně už delší dobu klesají a obrat je v nedohlednu!
Cena plynu proletěla stropem a můžou za to OZE, to určitě :-)
Za co ještě můžou?
oze potřebují plynové zdroje k vyrovnání fluktuací, takže ano, cenu plynu drží nahoře oze
Pane Veselý, jste typický příklad jedince, který komentuje něco, o čem nemá dostatek informací! Pokud se dobře podíváte na vývoj cen energetických komodit za poslední 2 roky, tak zjistíte, že nárůst jejich cen začal přibližně v polovině roku 21. Tedy ještě před invazí Ruska na Ukrajinu. K tomuto nárůstu došlo v okamžiku, kdy si evropští obchodníci s elektřinou uvědomili, že Německo končí s výrobou elektřiny z jádra. Jelikož se elektřina nakupuje přibližně s ročním předstihem, bylo to necelého půlk roku před tím, než se začala nakupovat elektřina bez přispění německých jaderných elektráren. Jelikož Německo sanuje fluktuece OZE převážně paroplynovými elektrárnami, došlo na evropském trhu ke zvýšené poptávce po zemním plynu, což vedlo k nárůstu jeho ceny. Kombinace obou vlivů pak dále přispěla ke zdražování elektřiny a k lavinovému efektu, kdy nastala panika na energetickém trhu v obavách z nedostatku klíčových komodit. Ruská invaze na Ukrajinu celou věc dále zkomplikovala, protože Putin si byl jistý tím, že Evropa strategicky závislá na jeho energetických surovinách mu bude jeho chování tolerovat. Jenže se tak nestalo a Evropa byla nucená se střelit do vlastní nohy a zříci se ruských energetických zdrojů, což opět zvýšilo ceny energetických komodit. Jenže na úplném začátku jsou právě ty OZE, protože nebýt jich a německého odchodu od jádra, nedošlo by k závislosti na ruském plynu a uhlí a ceny by nestoupaly tak rapidně! V tuto chvíli to vypadá tak, že se Evropa střelí nejen do nohy ale i do hlavy!
Na počátku byly dvě skutečnosti: 1) Arabsko-izraelská (5.) válka a následná ropná krize, to by obrovský otřes (1973)
2) spekulace, že fosilní zdroje dojdou a je potřeba mít stálou (=obnovitelnou) náhradu za ně.
Tyto skutečnosti (války a embarga) i politické tlaky (dojdou zdroje, resp nyní: klima se oteplí o více než 2 či 4 stupně C) vytvářejí, spolu s poválečným protijaderným hnutím z doby zkoušek jaderných zbraní ve vzduchu a pod vodou,
současný celosvětový přechod k obnovitelné energetice
kde v zemích se silnou tradicí boje proti jaderným zkouškám (zbraní) k tomu přistupuje i silný protijaderný faktor, umocněný havariemi JE.
Energetický přechod je tady, je to realita, díky obrovskému vědeckému pokroku ve fotovoltaických a větrných elektrárnách, díky pokroku v bateriových systémech a to vše je podloženo obrovským potenciálem využívání stále výkonnějších počítačových (řídících a detekčních) systémů. Jen tak bude možné vyrábět dostatek levné energie pro celý svět, snad někdy okolo poloviny tohoto století.
To je tak ve zkratce historie dle fyzika-pamětníka (79 let).
chybějící výkon nenahradí sebelepší systém, a ten ideologický už vůbec ne
On někde chybí výkon a nastal blackout?
Josef: v Americe už ho znají, v Evropě bylo stále možné zabránit blackoutu zastavením elektrických vlaků, omezováním průmyslové výroby, regulovat spotřebu vysokou cenou na spotu a najížděním všech možných dostupných záloh, ale nemějte strach, s narůstajícím podílem občasných zdrojů energie se určitě dočkáte i ostrého blackoutu v evropské síti, nejpravděpodobněji k němu dojde v zimě když se při inverzním charakteru počasí setká ještě nízký topný faktor tepelných čerpadel. Extrémy jsou ale v síti i v létě, třeba minulý víkend bylo slunečno a větrno, ceny byly záporné a takové info že s regulací nebude vše 100% bylo od hdo které spínalo v neobvyklé časy. Toto by sice b lackoutu nevedlo, ale zdroje se musely vypínat, a někdo pak musí platit garantované ceny ikdyž zdroj nedodává, v takovém kocourkově se to nacházíme, a levnější bude někam energii poslat, a zde už může dojít k přetížení a blackoutu z důvodu nadbytku výkonu. Máme se určitě na co těšit, máme vysokou fluktuaci a minimum akumulace
Kdyby byla cena desitinásobná, tak výkonu bude potřeba ještě méně... Chyběl by, nebo ne? To, že nedošlo k výpadkům dodávek, ještě neznamená, že nám (domácnostem, průmyslu) levná energie nechybí.
Historicky máte sice pravdu, mám ale dojem, že politika nereaguje na novější skutečnosti.
Těžba z břidlic změnila výrazně pohled na množství dostupných zásob. Iracionální pohledy na jadernou energetiku se "odhalují" - kdy nejaderné Německo má násobně vyšší emise než jaderná Francie. A boj proti CO2 založený výhradně na klimatických modelech, které se ukazují jako velmi nepřesné...
A s těmi bateriemi bych příliš nejásal - aktuálně je to stále nevyřešený, naprosto klíčový problém. Ukazuje se, že např. elektromobily mají výrazně vyšší uhlíkovou stopu, než dieslové automobily. Nehledě na problémy s dostatkem elektřiny v potřebný čas. Když v létě svítí Slunce, je elektřiny přebytek. Když v zimě nefouká, je elektřiny nedostatek. A dobíjení elektromobilů z domácích solárů je obtížné, pokud tím elektromobilem lidé jezdí do práce. Obecně výroba z domácích solárů se nepotkává s domácí spotřebou.
Těžba z břidlic se nechytla nikde jinde než v USA, jsou k tomu dva hlavní důvody - V žádné jiné civilizované zemi se netoleruje tlačení roztoků tajného složení do podzemí a kašlání na rizika +těžba břidlic potřebuje každých pár let obrovskou finanční injekci z veřejných peněz, jinak okamžitě začíná kolabovat.
Rozdíl mezi energetickou politikou Francie a Německa je dnes jen v tom, že ve Francii se proklamuje snaha stavět nové JE a v Německu ne. Jinak se v obou zemích staví OZE.
"Ukazuje se, že např. elektromobily mají výrazně vyšší uhlíkovou stopu, než dieslové automobily." - Kdy, kde, za jakých předpokladů? Jen, aby to nebyla nějaká "pravda" z Autofora.
Tak to máte hodně zjednodušený a samozřejmě zavádějící pohled na rozdíly mezi německou a francouzskou energetickou politikou :-)))
@Jan Veselý
K uhlíkové stopě elektromobilů vs. spalovacích motorů např. https://www.osel.cz/11845-elektromobily-vlci-v-rouse-berancim.html
Jestli Vy jste fyzik pane Vaněčku, tak já jsem Papež! V každém případě jste ovšem názornou ukázkou naprosto žalostných znalostí pokud se fyziky týče a úrovně našeho školství v této oblasti. Jak už tady řekl Baton David: Žádné počítače nejsou schopné ani nahradit ani vyřešit nedostatek výkonu v energetické soustavě. A pokud jde o technologický pokrok, tak je v tuto chvíli zcela lhostejné co bude za týden, rok nebo 50 let, protože energetickou krizi tady máme teď a právě teď ji můžeme a hlavně musímě řešit prostředky, které máme k dispozici právě nyní! A jelikož v tuto chvíli nejsou OZE schopné energetickou krizi vyřešit, tak jsou kničemu!!! Vaše fantazírování o vzdálené budoucnosti nás v zimě neohřeje, nikoho nenakrmí a cestování nikomu neulehčí! Až budete mít v ruce akumulátory s jejichž pomocí bude možné za přijatelné peníze akumulovat elektřinu pro celou republiku na celý rok, pak se o tom má smysl bavit. Takhle je to od Vás jen snění a vzdálené budoucnosti, které se možná jednou stane realitou. Zatím je to utopie a ještě to dlouhá léta utopie bude! O zázračných akumulétorech čtu na webwch 5x týdně, ale zatím jsme se reálně od Li-Ion akumulátorů nepohnuli ani o píď a kWh je pořád za nějakých 6tis.
Chceme energie ekologické, levné, pro všechny, stabilní dodávky, ideologicky vhodné a hned. Možná se z některých požadavků bude muset slevit.
Dotace do oze a emisní povolenky pro klasické zdroje nesou své ovoce.
u tych najomnych bytov je s renovacemi a zateplovanim problem skor aby sa cely barak domluvil, staci si zajst na beznu bytovu schodzu, kde sa ludia nevedia domluvit v ramci jedneho vchodu ani na tom ci si najmu upratovaciu sluzbu alebo bude kazdy drzat sluzbu podla rozpisu
a hlavne duchodci uz maju taky mindset, ze ja tu uz dlho nebudem, tak preco by som mal davat peniaze na nejake zateplenie
U bytovek není problém . Tam se na schuzi majitelé setkají a pokuď tam bydlí , tak si zateplí a vymění okna klidně ze svého . Protože nejen že ušetří , ale hlavně zvednou komfort svého bydlení . To u nájemníku neplatí . Majitelum je jedno jak bydlí a kolik zaplatí . Duležité je , že platí rentu.
Nemáte pravdu, mnoho starších obyvatel, hlavně důchodců nechce nepohodlí, hluk a mají obavu že se úspory už nedožijí. Mám ve svém okolí několik lidí, kteří toto na schůzích SVJ pravidelně řeší a raději se platí architekti na zbytečné úpravy zahrad a podobně (je snazší na tom najít shodu).
Jak píší ostatní, zažil jsem to osobně třikrát a pokaždé to byl problém ze strany starých lidí, ne ze strany pronajímatelů bytů. Neříkám, že je to tak vždy, ale většinově asi ano. Důvodem byl strach z dočasného nepohodlí a nechuť vydávat na to prostředky, buď neměli, nebo nechtěli dát. U pronajímatelů to možná může být problém v některých lokalitách s problematickými nájemníky. V normální lokalitě si uvědomují, že to má pozitivní vliv na nájem.
To jsem, bohužel, taky zažil. Paní (75) nesouhlasila s opravou střechy, protože k ní, 3 patra pod střechou přece neteče. Na to si vzal slovo známý pán z přízemí a trval na to, že se zruší výtah. Tím její argument odpálil do absurdity a paní sklapla.
U bytových domů to pro vedení samosprávy vždy bude vrcholná zkouška z diplomacie a trpělivosti, ale řešitelné to nějak asi postupně bude.
Když se mohlo postupně během asi 15 let celé sídliště s 10 000 obyvateli zateplit a vyměnit okna, co by to podobně nemohlo být z fotovoltaikou.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se