EK: Bulharsko by nemělo nadále dotovat spotřebu energií soukromému sektoru

Evropská komise požádala Bulharsko, aby pozastavilo současný systém státních dotací pro soukromý sektor a zavedlo opatření ke snížení spotřeby elektřiny. Bulharsko tím má docílit snížení rozpočtového schodku, píše Euractiv.

V rámci jarního balíčku evropského semestru 2023 Komise nabádala členské státy k budování silných ekonomik odolných vůči budoucnosti a dlouhodobé prosperitě. Bulharsku mimo jiné doporučila, aby neobnovovalo systém dotací tak, jak stát vyzývají tamní Asociace zaměstnavatelských organizací. Seskupení totiž požaduje obnovení systému podpory, kterým pomáhala soukromému sektoru zvládat vysoké ceny energií. Celý systém přišel bulharskou vládu v roce 2022 na téměř 3 miliardy eur.

Peníze pro zavedení podpory získala částečně díky obrovským ziskům státní energetické společnosti Bulgarian Energy Holding (BEH), která vyvážela rekordní množství elektřiny do sousedních balkánských zemí.

Pomyslný bronz ve vývozu elektřiny

Nárůst vývozu byl tak významný, že z Bulharska udělal jednoho z největších vývozců elektřiny v EU. Podle údajů energetického think tanku Enappsys vyvezlo Bulharsko v první polovině loňského do jiných zemí, nejčastěji do sousedního Rumunska, Řecka, Turecka, Severní Makedonie a Srbska, 6,6 TWh elektřiny. Země tak obsadila pomyslnou třetí příčku v Evropě z hlediska čistého vývozu elektřiny.  Do konce roku pak vývoz ještě téměř zdvojnásobila.

Právě zisky od BEH pomohly státu kompenzovat podnikům vysoké ceny na burzách a cena elektřiny pro domácnosti zůstává navzdory zdražování v celé Evropě stabilní.

Kvůli pravidlům týkajícím se hospodářské soutěže, která platí i pro trh s energiemi však vláda v budoucnu nebude moci využívat peníze tímto způsobem, a měla by si tak podle Komise do dávat větší pozor na svůj rozpočtový deficit.

V pondělí dvě hlavní politické strany v zemi, GERB a PP-DB, oznámily, že zvolí vládu, která v rámci cíle Bulharska vstoupit do eurozóny do roku 2025 dosáhne 3% rozpočtového deficitu.

Snížení závislosti na fosilních palivech

Komise rovněž navrhuje, aby Bulharsko, které je jednou ze zemí nejvíce postiženou energetickou chudobou v EU, snížilo svou závislost na fosilních palivech, které se například v roce 2020 podílely na primární spotřebě energie z 61 %.

S tímto požadavkem jde ruku v ruce urychlení přechodu na čistou energii rychlejším zaváděním obnovitelných zdrojů energie, které se na primární energetické spotřebě podílejí zhruba 12 %.

S dekarbonizací energetiky Bulharsko dle své strategie počítá. Do roku 2038 plánuje upustit od využívání uhlí. Výroba elektřiny by nadále měla stát na jádru a OZE.

Mezi další doporučení Komise patří zajištění efektivní řídicí struktury pro rychlou realizaci plánu obnovy, na který země obdrží 6 mld. eur. Zároveň Komise očekává urychlení sanace budov, zavedení perspektivních řešení v oblasti centrálního vytápění a městské dopravy a urychlení rozvoje železniční infrastruktury.