ICIS: Evropská komise podhodnocuje dopady zavedení cenového stropu pro plyn na jeho poptávku

Zavedení stropu na cenu plynu používaného pro výrobu elektřiny v Evropské unii po vzoru Pyrenejského poloostrova by zvýšilo poptávku po plynu v následujícím roce více, než předpokládá evropská komise, uvádí analytická společnost ICIS. Zdá se, že Komise prosazuje zavedení tohoto opatření i přesto, že její vlastní analýza předložila smíšený pohled na jeho dopad.

Evropská komise minulý týden posoudila dopad zavedení cenového stropu pro zemní plyn pro celou EU a odhadla, že toto politické opatření po vzoru Španělska a Portugalska by mělo čisté přínosy. Současně by však v roce 2023 vedlo ke zvýšení poptávky po plynu o 5-9 miliard metrů krychlových.

Podle ICIS Evropská unie ve svém odhadu podhodnocuje vliv opatření na navýšení spotřeby plynu. ICIS dle svého modelu předpokládá pro cenový strop ve výši 100 EUR/MWh nebo 120 EUR/MWh nárůst spotřeby o 7-12 miliard kubíků. Dopad je však velmi závislý na cenovém stropu ve vztahu k ceně plynu v nejlikvidnějším evropském bodě TTF.

Zavedení tohoto opatření v polovině června ve Španělsku a Portugalsku mělo za následek zvýšený vývoz elektřiny do zahraničí. Ve skutečnosti tak španělští spotřebitelé dotují elektřinu vyváženou do Francie, Portugalska, Maroka a Andorry.

Naproti španělskému systému však Evropská komise navrhuje, aby bylo uhlí z cenového stropu vyloučeno. Pravděpodobně proto, že nechce dotovat provoz uhelných elektráren. Vzhledem k pohybům cen plynu, uhlí a emisních povolenek je však velmi obtížné navrhnout strop, který by účinně snižoval ceny elektřiny a zároveň nemotivoval k přechodu od využívání uhelných elektráren k plynovým, uvádí zpráva ICIS.

Tato politika by také měla velmi nerovnoměrné rozložení nákladů, přičemž se očekává, že tři země (Itálie, Německo a Nizozemsko) budou v příštím roce představovat 56 % výroby elektřiny z plynu v EU, a budou tedy čelit nejvyšším nákladům.

Komise rovněž uvádí, že země mimo EU, jako je Spojené království, by se měly do systému zapojit, aby byl co nejefektivnější a nezvyšoval export elektřiny do těchto zemí z EU. Není však jasné, proč by se Spojené království jako druhý největší výrobce plynu v Evropě po Itálii mělo k takovému systému připojit.

EU již má způsob, jak chránit spotřebitele před vysokými cenami výnosového stropu pro výrobce elektřiny z elektráren, které nejsou závěrnými (tzv. revenue cap). Zdá se zvláštní hledat druhý způsob, jak dočasně zasáhnout do trhu, zejména proto, že metoda cenového stropu na Pyrenejském poloostrově by oslabila dopad výnosového stropu snížením velkoobchodních cen elektřiny, a tedy i získaných financí, a zároveň by měla negativní důsledky v podobě zvýšení poptávky po plynu a obtížné spravovatelnosti a účinnosti.

Podle modelu ICIS by v roce 2023 cenový strop na úrovni 100 EUR/MWh měl významný dopad na ceny elektřiny, které by se v EU v průměru snížily o 21 %. Při zavedení stropu na úrovni 120 EUR/MWh by pokles činil v průměru 14 %. Pro rok 2024 by vedl strop na úrovni 100 EUR/MWh k poklesu cen elektřiny v průměru o 5 %, ale v případě stropu ve výši 120 EUR/MWh by neměl žádný dopad, protože strop by byl nad očekávanou cenou plynu v obchodním bodě TTF.