Analýza australského jaderného potenciálu

Austrálie je svou elektrizační soustavou velmi specifickou zemí. Kvůli své poloze je propojení s ostatními státy velmi komplikované a musí tak ve výrobě elektrické energie spoléhat sama na sebe. Australský kontinent je výrazně závislý na uhlí. Z celkového množství 248 TWh vyrobené elektřiny v roce 2014 pocházely celé dvě třetiny z uhelných zdrojů. Dále 21 % z plynu, 7 % z vody a 4 % z větru.

Oproti zbytku světa je zde elektrická energie poměrně levná. V poslední době se předpokládá nárůst její ceny zvýšením podílu plynových elektráren na jihu a západě kontinentu. Zároveň, jako v jiných vyspělých zemích, pomalu roste i podíl fotovoltaických elektráren (v současnosti mírně přes 4 GW). Australská energetika je považována za poměrně zastaralou a očekává se její postupná obnova.

Austrálie se skládá z šesti spolkových států, tří federativních teritorií, šesti zámořských území a Macquarieových ostrovů v Tasmanském moři. Z energetického hlediska je mimo jiné také zajímavá značnými zásobami uranu.

Královská komise pro jadernou energii v Jižní Austrálii vydala svou závěrečnou zprávu obsahující doporučení pro vládu vytvořit skladovací kapacity pro uložení použitého jaderného paliva a středněaktivních odpadů. Toto oznámení se nyní ukazuje být možným celosvětovým trendem, kterým by se nakládání s jaderným odpadem mohlo nově ubírat.

Celá 344stránková zpráva je výsledkem procesu formálně zahájeného v březnu 2015, který vyšel na 7,2 miliónu australských dolarů. Komise byla pověřena vytvořit nezávislou a komplexní zprávu o možnostech zvýšení podílu státu na uranovém cyklu v následujících čtyřech oblastech:

• Průzkum a těžba uranu
• Zpracování a výroba radioaktivních materiálů
• Použití jaderných zdrojů pro výrobu elektrické energie
• Ukládání a likvidace radioaktivních odpadů

Kompletní zprávu zveřejnila komise pod vedením Kevina Scarceho 9. května.

Dle komise je celá zpráva založena na nezávislých a transparentních faktech. Během šetření neopomenula zmínit i možné problémy a rizika související s každou částí jaderného cyklu. Veřejné zasedání, kterého se zúčastnilo 132 znalců, bylo živě přenášeno přes internet. Komise rovněž provedla vlastní výzkum palivového cyklu v Asii, Kanadě, Evropě, Americe, Anglii a Spojených arabských emirátech. První nezávazné závěry komise byly představeny již v únoru, kdy následně probíhalo veřejné pětitýdenní připomínkování.

Závěrečná zpráva obsahuje 12 klíčových doporučení k prohlubování jaderného palivového cyklu v Jižní Austrálii. Zvláštní pozornost věnuje perspektivám vytvoření zařízení pro nakládání s jaderným palivem a středněaktivními odpady, neboť dle autorů komise „jde o klíčovou schopnost pro vytvoření špičkového úložiště jaderného odpadu, které bude bezpečné a konzervativní“. V případě výstavby trvalého úložiště stanovila komise zisk až 100 miliard australských dolarů po odečtení všech nákladů nutných na výstavbu, provoz a vyřazení z provozu, u kterého předpokládá cenu okolo 32 miliard australských dolarů (včetně monitorování po dobu 120 let).

Přestože jakýkoliv plán jaderného úložiště bude závislý na souhlasu obyvatelstva, zpráva doporučuje, aby jihoaustralská vláda odstranila legislativní překážky pro možné budoucí diskuze o tomto zařízení. „Nadcházejícím krokem by mělo být legislativní umožnění výstavby tohoto zařízení z veřejných peněz ještě před samotnou debatou o výstavbě,“ tvrdí zpráva.

Jaderná energetika? Zatím ne

Z poznatků komise vyplývá, že není finančně životaschopné v současné situaci na energetickém trhu postavit jadernou elektrárnu jako „nízkouhlíkový zdroj srovnatelný s technologiemi obnovitelných zdrojů“. Připouští však, že výstavba jaderné elektrárny může být v budoucnosti potřeba. Proto doporučuje, aby vláda Jižní Austrálie „odstranila legislativní zákaz produkce energie z jaderných elektráren, pro případ potřeby zapojení jaderných zdrojů do národní nízkouhlíkové energetiky“.

Rovněž vyzývá k odstraněné federálního zákona o zákazu vydávání licence pro zařízení podílející se na jaderném palivovém cyklu, ačkoliv poznamenává, že v současnosti je trh s jaderným palivem přezásoben a v následujících deseti letech se neočekává rentabilita takovéhoto zařízení.

Dle komise by průzkum a těžba uranu měla být pro stát přínosná, ale schvalovací a regulační procesy Austrálie jsou „zbytečně duplicitní na státní a federální úrovni“, a tím komplikované. Doporučuje sjednotit legislativu a zjednodušit podmínky schvalovacího procesu na těžbu radioaktivních rud a zavést jednotné podmínky pro všechny státy. Radí také provést kroky pro maximalizaci výhod státu z průzkumu a těžby uranových ložisek a navíc stanovit jasná pravidla pro vyřazování těchto zařízení z provozu. Jedná se hlavně o bezpečnostní aspekty a podmínky financování.

Premiér Jižní Austrálie Jay Weatherill poděkoval Scarcemu a jeho týmu za jejich práci na celé zprávě, díky které se bude rozhodovat o budoucnosti celé země. Národní královská komise také shledala, že vybudování trvalého úložiště radioaktivního odpadu by bylo nejen bezpečné, ale mělo by i významné ekonomické přínosy pro Jižní Austrálii. Přesto upozorňuje, že bez souhlasu veřejnost není tento projekt uskutečnitelný.

Celá zpráva bude vládní komisi a odborníkům předložena v následujících dnech a jejich výstup by měl být předložen parlamentu do konce roku.

Nová příležitost

Světová jaderná asociace tvrdí, že zpráva má „zásadně změnit globální diskuzi o nakládání s jaderným odpadem“. Generální ředitelka World Nuclear Association, Agneta Rising, tvrdí, že výstavba mezinárodního úložiště jaderného odpadu v Jižní Austrálii může být vítanou možností pro země, které dnes provozují jaderná zařízení. „V současnosti neexistuje žádné trvalé úložiště jaderného odpadu, přestože mnoho států se již tímto projektem zabývá. Některým zemím se díky Austrálii může naskytnout možnost zdržet se výstavby úložiště na svém území, nebo jejich množství omezit,“ řekla. Tak velké odpadové úložiště může být první na světě a mohou z něj mít prospěch všechny zúčastněné strany.

Agneta Rising dodává: „Všechny vlády napříč světadíly, které zvažují zavádění jaderné energetiky, mohou čerpat z vysoce kvalitních informací shromážděných ve zprávě Australské královské komise.“

Australská národní rada pro nerostné zdroje zmíněnou zprávu vítá a kladně hodnotí, že komise „hodnotila jaderný průmysl komplexně a s přihlédnutím k jeho cenové dostupnosti a nízké produkci skleníkových plynů pro snížení celosvětové uhlíkové zátěže“. Rovněž vyzvala státy federální vlády, aby na základě Královské komise „zvážily úpravu regulatorních reforem pro rozšíření využívání uranu a rozkvět jaderného průmyslu“.

Zdroj úvodní fotografie: Marko Mikkonen