Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

Energetika v zahraničí

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Téměř tři roky potom, co Elon Musk přijal na Twitteru výzvu na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velka-baterie-tesly-australii-prekonava-ocekavani">obřího systému baterií</a> v Austrálii, plánuje společnost Siemens v zemi vybudovat baterie s ještě větší kapacitou a výkonem. Mají umožnit další výstavbu OZE v oblasti.
Společnost Siemens oznámila, že ve společném podniku FLUENCE, <a href="https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie">který založila</a> s americkou firmou AES, chce  postavit dvě velká bateriová úložiště na strategických místech v Austrálii, které by umožnily tamní přenosové síti integrovat více nových solárních a větrných elektráren. Podle jejich vyjádření je možné baterie vybudovat do 18 měsíců, což je mnohem rychlejší řešení, než by bylo vybudování dodatečných přenosových vedení.
AES a Siemens vyhodnotili Austrálii jako ideální místo pro budování nových prvků a zapojení velkých OZE výroben v síti. Jedná o rozvinutý trh s dostatečným větrným a slunečním potenciálem, kde se zároveň s odstavováním dosluhujících uhelných zdrojů očekává nedostatek dostupného výkonu. Navzdory tomu rozvoj OZE v Austrálii klesl loni oproti předcházejícím letům o více jak třetinu, protože se začíná projevovat nedostatečná kapacita přenosové soustavy v jednotlivých regionech a chybí jasné centrální řízení rozvoje energetiky ze strany státu.
K odstranění úzkých míst v síti má přispět vybudování bateriových systémů v daných lokalitách, které budou vytvářet &#8222;virtuální přenosová vedení&#8220; a odebírat, či dodávat energii do sítě, a tím přispívat k udržení frekvence a napětí v síti.
Společný podnik Fluence, <a href="https://aemo.com.au/-/media/files/electricity/nem/planning_and_forecasting/victorian_transmission/vni-west-rit-t/report-submissions/fluence-submission-to-the-pscr.pdf">má v plánu vybudovat</a> 2 bateriová úložiště, každé o výkonu 250 MW a kapacitě 125 MWh. Jedno v provincii Victoria a jedno v provincii New South Wales. Výkonem a souhrnnou kapacitou obou úložišť by tak porazil bateriový komplex od Tesly, který disponuje výkonem 100 MW a kapacitou 129 MWh. Společnost Fluence, která již v Austrálii provozuje baterie o výkonu 30 MW baterii, odmítla komentovat náklady projektu.
Austrálie má problém s integrací OZE, kdy nejlevnější a nejslunnější místa se nachází v odlehlých oblastech bez dostatečné přenosové kapacity. Například loni provozovatel přenosové soustavy AEMO u některých zdrojů OZE omezil výrobu až o 50 %, protože se obával o stabilitu sítě.
zdroj úvodního obrázku: https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie

Obnovitelné zdroje

Siemens má v plánu porazit Teslu a vybudovat v Austrálii výkonnější bateriová úložiště

Několik států v asijsko-pacifickém regionu plánuje různé vodíkové projekty a zároveň pracují na národních strategiích rozvoje využívání tohoto plynu s cílem zvýšit jeho podíl v energetickém mixu. Mezi největší průkopníky v oblasti vodíku v Asii patří Japonsko a Čína. Oba státy se tímto způsobem kromě snížení emisí snaží zvýšit svou soběstačnost. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">S</a>&amp;<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">P Global Platts</a>.
<h2>Japonsko má velké vodíkové ambice</h2>
Jedním z největších průkopníků vodíkového hospodářství je <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-v-japonsku-klesly-na-rekordni-minimum">Japonsko</a>, které cílí stát se první „vodíkovou společností“. Svou první vodíkovou strategii tato země představila již na konci roku 2017. Cílem této strategie je dekarbonizovat sektory jako jsou doprava, výroba elektřiny, průmysl a domácnosti a zároveň posílit energetickou bezpečnost především díky zvýšení soběstačnosti.
Mezi poslední vodíkové projekty, které byly v Japonsku realizovány, patří například první <a href="https://global.kawasaki.com/en/corp/newsroom/news/detail/?f=20191211_3487">tanker</a> na světě na kapalný vodík od společnosti Kawasaki, nebo největší <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsko-otevrelo-ve-fukusime-nejvetsi-tovarnu-cisty-vodik-svete">továrna na vodík</a> na světě postavená v prefektuře Fukušima. V sektoru dopravy chce Japonsko do roku 2030 dosáhnout 800 tisíc osobních automobilů a 1200 autobusů poháněných vodíkovými palivovými články. Tato vozidla by doplňovala palivo na 900 stanicích. Dle dat <a href="https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/national-and-sub-national-fuel-cell-electric-vehicle-targets-for-selected-countries-2018-2030">IEA</a> bylo v Japonsku v roce 2018 zhruba 2900 automobilů poháněných vodíkem.
<h2>Čína aplikuje politiky, s nimiž má zkušenosti z elektromobility</h2>
Také Čína vkládá do vodíku velké naděje. Důvody jsou podobné jako v Japonsku – snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv a dekarbonizovat energetický mix. Momentálně se země soustřeďuje na rozvoj vodíkových automobilů v několika městech v rámci pilotních projektů. Tato politika pomohla nastartovat i oblast elektromobility. Ve výrobě se Čína zaměřuje na produkci vodíku ze zplyňovaného uhlí, jehož je v zemi dostatek, což znamená, že je rovněž nutný i rozvoj spolehlivé a odolné technologie na zachycování uhlíku.
<h2>Vodíkové strategie už má více států</h2>
Další vodíkové strategie v asijsko-pacifickém regionu představily například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Jižní Korea</a> a Austrálie. Vodík se má v Jižní Koreji stát významným palivem v dopravě a zdrojem energie k výrobě elektřiny. Do roku 2022 země plánuje vyrobit 81 tisíc vodíkových aut, v roce 2040 to má být 6,2 milionů.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/australie-zaznamenala-1-ctvrtleti-rekordne-nizke-emise-co2-pri-vyrobe-elektriny">Austrálie</a> pro vodíkové projekty, jež jsou v souladu se státní vodíkovou strategií, vytvořila speciální fond v objemu 300 milionů australských dolarů (přibližně 4,9 miliardy korun). Cílem australské strategie je stát se jedním z hlavních globálních hráčů v oblasti vodíku do roku 2030. Klíčovým elementem je vytvoření několika center velké poptávky, jako jsou například přístavy a města. Vytváření těchto center spotřeby pak bude rozšiřovat využití vodíku v dopravě, průmyslu a vtláčení do plynárenských sítí.

Čistá mobilita

Na rozšíření vodíku usilovně pracuje několik asijských zemí

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Přírůstky větrných parků, pozemních fotovoltaik i střešních instalací společně pomohly v prvním čtvrtletí letošního roku snížit emise skleníkových plynů z australské hlavní sítě na rekordně nízké hodnoty. Mimo to měly významný vliv na pokles průměrné velkoobchodní ceny na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky.
Australský operátor trhu s energií ve své nejnovější <a href="https://aemo.com.au/news/aemo-qed-q1-2020">čtvrtletní zprávě</a> popisuje nestandardní první čtvrtletí roku 2020. Rozvodná síť, která v tomto období zaznamenala dny obrovské poptávky a volatility, se musela vyrovnat i s rekordními teplotami, požáry a několika poruchami, které způsobily rozsáhlé problémy v přenosové síti. Následně v zemi nastalo dlouhé období neobvykle mírného počasí, které způsobilo rekordní poptávková minima, a na konci čtvrtletí se projevily dopady pandemie Covid-19, <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ceny-ropy-stoupaji-miri-vsak-k-tretimu-ztratovemu-tydnu-za-sebou" target="_blank" rel="noopener">včetně zhroucení mezinárodního trhu s ropou</a>.
Konečným výsledkem však bylo, že emise skleníkových plynů dosáhly nejnižší úrovně v prvním čtvrtletí od vytvoření národního trhu s elektřinou před více než dvěma desetiletími a ceny klesly na nejnižší úroveň od roku 2016. V lednu, přes vysokou volatilitu, klesla průměrná cena na NEM o 50 % na 66 $ za megawatthodinu (MWh), ze 130 $/MWh v Q1 2019, a průměrná cena v jižní Austrálii, která má nejvyšší podíl OZE v síti, klesla o dvě třetiny na průměrných 65 $/MWh.
<figure id="attachment_83292" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><img class="size-full wp-image-83292" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2-512x233.jpg 512w" alt="Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO" width="640" height="291" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO</figcaption></figure>
Navzdory volatilitě vyvolané řadou nesourodých událostí – vlny veder, požáry, rekordní poptávka, vysoký počet výpadků uhelných elektráren v únoru a březnu, rekordní úroveň minimální poptávky a Covid-19 – probíhá nadále dlouhodobý australský trend odklonu energetiky od konvenčních zdrojů směrem k OZE.

Emise CO2

Austrálie zaznamenala v 1. čtvrtletí rekordně nízké emise CO2 při výrobě elektřiny

Baterie jsou díky své přítomnosti v mobilních telefonech a dalších zařízeních běžnou součástí každodenního života, v posledních letech však s rozvojem obnovitelných zdrojů a elektromobility začínají čím dál více pronikat i na pole energetiky. <a href="https://www.monash.edu/news/articles/supercharging-tomorrow-australia-first-to-test-new-lithium-batteries" target="_blank" rel="noopener">Australští vědci nyní představili novou lithium-sírovou baterii</a>, která má oproti podobným bateriím nabídnout vyšší životnost a ve srovnání v současné době běžně užívanými bateriemi více než čtyřnásobnou kapacitu.
Lithium-sírové (Li-S) baterie jsou v hledáčků vědců již delší dobu, jelikož oproti současným lithium-iontovým bateriím na trhu nabízí několikanásobně vyšší kapacitu. Jejich rozšíření však zatím brání relativně krátká životnost spojená s jejich rychlou degradací.
Vědci z australské Monash University nyní představili novou lithium sírovou baterii, která by měla být schopná vyššímu zatížení odolávat bez významného poklesu kapacity. Podle vědců by nová baterie, která je na pokraji komercionalizace, měla mít potenciál napájet přenosná zařízení po dobu několika dní či umožnit elektromobilům na jedno nabití ujet i více než 1000 km.
<blockquote>„Úspěšná výroba a implementace Li-S baterií v automobilech a energetických sítích zachytí významnější část hodnotového řetězce australského lithia odhadovaného na 213 miliard dolarů a bude revolucí na australském trhu s automobily a poskytne všem Australanům čistší a spolehlivější energetický trh,“ uvedl spoluautor baterie Mainak Majumder.</blockquote>
Díky lákavým parametrům, spolu s nízkými výrobními náklady, dostatkem surovin pro výrobu těchto baterií a jednodušším výrobním cyklem, by nové baterie měli být podle vědců dostatečně atraktivní pro budoucí aplikace.
Vědci již získali pro svůj výrobní proces patent a prototypy článků nechali zhotovit u německého Fraunhoferova institutu. O technologii projevilo zájem již několik z největších světových výrobců lithium-iontových baterií, přičemž další testování má probíhat na začátku letošního roku v Austrálii.
<blockquote>„Nejenže tento přístup upřednostňuje vysoce výkonné metriky a dlouhou životnost, ale je také jednoduchý a extrémně levný na výrobu pomocí procesů založených na vodě a může vést k významnému snížení objemu odpadu nebezpečného pro životní prostředí,“ říká další spoluautor projektu Matthew Hill.</blockquote>

Akumulace energie

Australští vědci vyvinuli novou baterii, jejíž kapacita čtyřnásobně překonává běžně užívané baterie

Australský těžební průmysl postihl největší pokles ceny uhlí za poslední dekádu. Hlavním důvodem pro snížení cen komodity byla snížená poptávka z Evropy a Spojených států, stejně tak jako z Číny. Australané přitom naopak předpovídali zvyšování poptávky v roce 2019.
Australští vývozci uhlí zaznamenali v roce 2019 největší meziroční pokles cen uhlí za poslední desetiletí. Spotová cena uhlí určeného pro výrobu elektřiny byla v minulém týdnu 66,2 USD, přičemž před rokem byla ve stejném období jeho cena na 100,73 USD. Podle australské vlády a její čtvrtletní energetické zprávy tak klesnou zisky vývozců komodity témeř o čtvrtinu (v minulém roce byly přitom rekordní – kolem 26 miliard AUD). Zpráva predikuje, že v příštím roce zisky dále klesnou na přibližně 18,8 miliard AUD.
Hlavním důvodem poklesu bylo snížení odběru australského uhlí ze strany Číny, která se rozhodla zvýšit využívání vlastního uhlí a zpřísnila pravidla pro dovoz komodity, především právě z Austrálie. Výroba energie z uhlí v Číně přitom stoupla o 0,5 %. V Evropě pak poptávka po energii z uhlí poklesla o 23 %, v USA v období leden až září o 14 %.
Mezinárodní energetická agentura <a href="https://www.theguardian.com/environment/2019/dec/17/world-demand-for-coal-falls-despite-growth-in-asia" target="_blank" rel="noopener">předpovídá</a>, že poté, co se spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny v letech 2017 a 2018 zvýšila a letos poklesla, nastane v příštích pěti letech opět její mírný růst.  Dle agentury vyrovná nízkou poptávku z Evropy Indie, kde spotřeba naopak poroste. V letošním roce přitom Indie výrobu z uhlí snížila. Kvůli monzunům bohatým na srážky se totiž výrazně zvýšila produkce vodních elektráren.
Austrálie nadále předpokládá budoucí růst poptávky po uhlí ze strany především rozvojových asijských zemí. Plány na otevření nových důlních prostor, jako například kontroverzního dolu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/australie-schvalila-kontroverzni-projekt-uhelneho-dolu-firmy-adani/" target="_blank" rel="noopener">Carmichael</a> ve státě Queensland, tak nadále platí.

Uhlí

Austrálie: Cena uhlí klesla loni nejvíce za posledních deset let

Dva australští miliardáři investovali desítky milionů dolarů do nastartování megaprojektu na dodávky solární energie ze severní Austrálie do Singapuru prostřednictvím nejdelšího podmořského vysokonapěťového kabelu na světě. Uvedla to singapurská firma Sun Cable, která vede celý projekt v hodnotě zhruba 22 miliard australských dolarů (346 miliard Kč).
Sun Cable plánuje postavit v Austrálii solární farmu na ploše 15.000 hektarů o instalovaném výkonu deset gigawattů, bateriové úložiště o kapacitě 22 gigawatthodin a 4500 kilometrů dlouhou přenosovou síť do Singapuru. Všechny tři části budou největší svého druhu na světě. Singapur by z Austrálie měl dostávat zhruba pětinu dodávek elektřiny, které potřebuje. To by pomohlo snížit závislost země na dovozu zkapalněného zemního plynu.
Sun Cable získal nejnovější peníze od soukromého rodinného fondu spoluzakladatele firmy Atlassian Mikea Cannona-Brookese a soukromé firmy těžařského magnáta Andrewa Forresta Squadron Energy. Generální ředitel Sun Cable David Griffin uvedl, že získaná částka je necelých 50 milionů AUD a pokryje náklady na projektování a získání regulačních a ekologických povolení předtím, než firma začne hledat peníze na financování celého projektu. Sun Cable doufá, že se podaří získat finance na celý projekt do konce roku 2023. Komerční provoz má být zahájen v roce 2027.
<blockquote>&#8222;Je to nesmírně vzrušující projekt s potenciálem změnit svět,&#8220; uvedl podle agentury Bloomberg Cannon-Brookes, který je bojovníkem za čistou energii.</blockquote>
&#8222;Pokud se nám to podaří, můžeme pro Austrálii vybudovat nové vývozní odvětví, vytvořit pracovní místa a nastavit budoucnost pro naši ekonomiku.&#8220;
Cannon-Brookes v roce 2016 vyzval přes twitter šéfa Tesly Elona Muska, aby vytvořil za 100 dní v Austrálii největší baterii na světě, která by zabránila výpadkům proudu v zemi. Sázka byla v té době odmítnuta a označena za přemrštěnou, Tesla ale nakonec baterii ve stanovené lhůtě opravdu postavila, což pomohlo stabilizovat energetickou soustavu, napsala agentura Reuters.

Australští miliardáři podpořili obří solární projekt s nejdelším podmořským vedením na světě

Podle předpovědí Mezinárodní energetické agentury (IEA), které jsou součástí energetického výhledu pro oblast jihovýchodní Asie, Rusko do roku 2040 předstihne Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaný nedostatek investic do indonéského uhelného sektoru a naopak plánované investování do ruského uhelného sektoru, který se chce více orientovat na asijský trh. 
Mezinárodní energetická agentura (IEA) <a href="https://www.iea.org/southeastasia2019/" target="_blank" rel="noopener">vydala energetický výhled pro oblast jihovýchodní Asie</a>. Podle této předpovědi Rusko do roku 2040 předežene Indonésii a stane se největším exportérem uhlí. Důvodem je očekávaná stagnující produkce Indonésie, která bude důsledkem nízkých investic do těžby uhlí v průběhu 20. let 21. století.
Indonésie je momentálně největším světovým exportérem uhlí využívaného především pro výrobu elektrické energie a tepla (tzv. energetické uhlí). Na celkové produkci uhlí v jihovýchodní Asii se Indonésie podílí 90 %. Podle výhledu IEA ovšem těžba v Indonésii klesne ze stávajících 350 milionů tun uhelného ekvivalentu na 210 milionů tun uhelného ekvivalentu v roce 2040. Tyto závěry vychází ze scénáře, který je založen na rámci existujících politik a opatření.
Zároveň ale zpráva IEA uznává, že indonéský uhelný sektor může včas zareagovat na případný pozitivní <a href="https://oenergetice.cz/uhli/perret-associates-svetove-trhy-uhlim-se-diky-poklesu-nabidky-stabilizovaly/">cenový vývoj</a> na mezinárodních trzích a svou produkci, a tedy exporty, zvýšit.
<h2>Rusko a Austrálie indonéskou produkci nahradí</h2>
IEA očekává, že do roku 2040 zůstane objem obchodovaného uhlí na světě stejný. Konkrétně v jihovýchodní Asii poptávka po uhlí zůstane stále masivní. Do roku 2040 se oproti současné hodnotě téměř zdvojnásobí na 400 milionů tun uhelného ekvivalentu.
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/australie-snizila-kvuli-slabe-poptavce-odhad-budoucich-cen-energetickeho-uhli/">Austrálie</a> a Rusko jsou v dobré pozici, aby očekávanou klesající produkci uhlí z Indonésie nahradily. Indonéské uhlí v současnosti míří především na asijské trhy. Mezi ambice Ruska, momentálně třetího největšího exportéra uhlí, patří s klesající poptávkou v Evropě posílení exportů uhlí do Asie. 
Vzhledem k plánovaným investicím do uhelné infrastruktury má těžba energetického uhlí v Rusku vzrůst na 550 milionů tun uhelného ekvivalentu do roce 2035.

IEA: Rusko se stane do roku 2040 největším exportérem uhlí 

Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy snížilo ve své pravidelné čtvrtletní zprávě <a href="https://publications.industry.gov.au/publications/resourcesandenergyquarterlyseptember2019/index.html" target="_blank" rel="noopener">Resources and Energy Quarterly</a> výhled cen černého energetického uhlí. Průměrná spotová cena černého energetického uhlí z australského přístavu v Newcastlu, která je označována za benchmark pro cenu černého energetického uhlí na asijském trhu, by měla spadnout ze 105 USD/t v roce 2018 na 70 USD/t v roce 2020. 
Ve srovnání s červnovou verzí čtvrtletní zprávy snížila Austrálie výhled průměrné spotové ceny v roce 2019 a 2020 o 7 % na 77 USD/t, respektive 70 USD/t. Odhad pro rok 2021 je naopak o 3 % vyšší a má hodnotu 72 USD/t.
Hlavním důvodem pro snížení odhadovaných budoucích průměrných spotových cen černého energetického uhlí v roce 2019 a 2020 je aktuální nízká poptávka po této komoditě.
<blockquote>„V první polovině roku 2019 byly importy do Japonska, Jižní Koreje a Evropské unie meziročně nižší. Přestože čínský import byl stabilní, očekávané přísnější importní kontroly ovlivnily nákupní sentiment. Dlouhodobě nízké spotové ceny LNG , které zejména v Evropě vedly k přechodu z uhlí na plyn, dále snížily poptávku po energetickém uhlí,“ uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě.</blockquote>
V případě největšího světového importéra černého energetického uhlí, Číny, je očekáván pokles dovozu z 231 mil. tun v roce 2018 na 185 mil. tun v roce 2021.
Celkový globální import by však měl být ve sledovaném období stabilní díky rostoucí poptávce v Indii a jihovýchodní Asii.
<figure id="attachment_76380" class="wp-caption aligncenter" style="width: 864px;"><img class="size-full wp-image-76380" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí.jpg 864w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-512x279.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-768x418.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-725x394.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/import-uhlí-800x435.jpg 800w" alt="Vývoj a výhled importu uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy" width="864" height="470" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj a výhled importu energetického uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy</figcaption></figure>
Globální export černého energetické uhlí vzrostl v roce 2018 díky vysokým spotovým cenám o 4,1 % na 1,07 mld. tun. Největší růst přitom zaznamenaly Indonésie, Rusko a Spojené státy americké.
Do budoucna je očekáván mírný růst exportu černého energetického uhlí z Austrálie a Ruska a naopak mírný pokles v případě Indonésie a Kolumbie. Prudký pokles exportu je očekáván u Spojených států amerických, kde by mělo dojít k poklesu z loňských 49 mil. tun na 30 mil. tun v roce 2021.
<figure id="attachment_76381" class="wp-caption aligncenter" style="width: 875px;"><img class="size-full wp-image-76381" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí.jpg 875w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-512x271.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-768x406.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-725x384.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/export-uhlí-800x423.jpg 800w" alt="Vývoj a výhled exportu uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy" width="875" height="463" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj a výhled exportu energetického uhlí. Zdroj: Australské ministerstvo průmyslu, inovací a vědy</figcaption></figure>