Německo hledá úložiště jaderného odpadu, vhodná místa jsou i na hranici s ČR

Berlín 3. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německo dál hledá trvalé úložiště jaderného odpadu. Oblast, ve které by mohlo jednou být, úřad BGE zredukoval na 25 procent rozlohy země. Informoval o tom dnes na tiskové konferenci. Za vhodné pro vybudování úložiště úřad nyní považuje mimo jiné oblasti na hranici s Českem: v Krušných horách, na Šumavě a v Českém lese. Sklad má být hotový do roku 2050.

Německo rozhodlo o ukončení výroby elektrické energie z jádra v roce 2011 za vlády kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Poslední tři jaderné elektrárny odpojilo Německo od sítě v roce 2023 a energii z jádra tak přestalo vyrábět po více než 60 letech.

Dále ovšem pokračuje hledání místa pro trvalé úložiště jaderného odpadu. Cílem podle agentury je, aby v něm mohl zůstat pod zemí nejméně milion let. Spolková společnost pro trvalé uložení (BGE) dnes uvedla, že na základě geologických vlastností podloží vytipoval oblasti, ve kterých by mohlo úložiště vzniknout. Zaujímají zhruba 25 procent rozlohy Německa, které má přes 357.000 kilometrů čtverečních. Loni to bylo ještě 44 procent.

Prověřované oblasti se nacházejí především na severu země, z nich už jako vhodné BGE označil mimo jiné místa v okolí Braunschweigu, Hannoveru či Osnabrücku. Ve středním Německu první fází prověřování úspěšně prošly oblasti u Halle a Erfurtu. Vhodná by podle BGE mohla být také některá místa na česko-saské hranici v Krušnohoří a na česko-bavorské hranici v oblasti Českého lesa a Šumavy. V aktualizované mapě jsou za vhodné označeny také tři velké oblasti v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa.

BGE zatím oblasti prověřuje od stolu. "Díváme se jen na geologická data, která máme k dispozici," uvedla předsedkyně úřadu Iris Graffunderová. Roli hraje geologické složení, ale například i hrozba zemětřesení. Až na konci roku 2027 chce BGE navrhnout oblasti, ve kterých by se měl provést povrchový průzkum. Konečné rozhodnutí o tom, kde se bude úložiště budovat, je pak na zákonodárcích. Nejpozději do roku 2050 by měl být hotový sklad pro 27.000 krychlových metrů vysoce radioaktivního odpadu, který vznikl za 60 let provozu jaderných elektráren v Německu. V současnosti je německý jaderný odpad v 16 provizorních úložištích v nejrůznějších částech země.

Místo pro trvalé uložení jaderného odpadu se hledá také v Česku. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) letos v září oznámila, že zahajuje geologické a hydrogeologické mapování lokalit, které připadají v úvahu pro stavbu hlubinného úložiště. Jedná se o čtyři území: Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína a Horka a Hrádek na Vysočině. Lokalita, kde se úložiště postaví, má být podle aktualizované koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem vybrána do roku 2030. Pravidla EU pro takzvané zelené investice nařizují Česku mít hotové úložiště do roku 2050.