Britská vláda jedná s EDF o zpětném odkupu jaderných elektráren

Spojené království hodlá od francouzské státní EDF odkoupit zpět trojici jaderných elektráren. Plán na koupi dvou existujících a jedné bývalé JE odhalil bruselský server Politico s odvoláním na nejmenované vládní zdroje i zástupce britské energetiky. Krok je součástí širšího plánu britské vlády, který cílí na jadernou „renesanci“. Londýn i přes únik informací zatím informace kategoricky odmítá, jak uvedlo britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost a čisté nulové emise.

Podle zdrojů serveru Politico aktuálně probíhají diskuse jak uvnitř britské vlády, tak na mezivládní úrovni.

"Prozatím nebylo přijato žádné rozhodnutí a jednání pokračují," uvedl vysoce postavený francouzský úředník.

Pod podmínkou anonymity informaci potvrdili dva zástupci britského jaderného sektoru. Francouzský zdroj rovněž zmínil, že již došlo také ke konkrétnímu jednání na nejvyšší mezivládní úrovni. Během summitu IEA, konaného během minulého týdne v Londýně, se měli kvůli otázce odkupu setkat britský ministr energetiky Ed Miliband a jeho francouzský protějšek Marc Ferracci.

Konkrétně se jedná o dvě funkční, avšak stárnoucí elektrárny Heysham a Hartlepool. Třetí je poté Bradwell B – v tomto případě jde o plánovanou elektrárnu, na které pracovala EDF spolu s čínskou společností CGNPC. Francouzi chtěli spolu s čínskou firmou, která stále vlastní 2/3 projektu, postavit novou JE na místě bývalé elektrárny odstavené v roce 2002. To se však zřejmě neuskuteční, jelikož britská vláda silně prosazuje rozvoj jaderné energetiky, který však chce mít pod kontrolou.

Dvě fungující elektrárny Heysham a Hartlepool jsou v provozu již od začátku 80. let. Francouzská EDF je získala v roce 2008, kdy se koupí společnosti British Energy zmocnila osmi z deseti tehdy funkčních britských jaderných zdrojů. Od té doby několikrát prodloužila plánovanou životnost obou elektráren, které měly být původně funkční do roku 2014. Naposledy tak učinila v prosinci, kdy stanovila termín odstavení na rok 2027 pro Hartlepool a 2030 pro Heysham.

Britská jaderná renesance - s českou stopou?

Motivací britské vlády pro odkup elektráren je vládní plán na masivní rozvoj jaderné energetiky. S tím začala již minulá Sunakova vláda, když stanovila cíl dosažení 24 GW instalovaného výkonu jaderných zdrojů do roku 2050. Tyto zdroje by poté měly pokrývat přibližně čtvrtinu celkové spotřeby elektřiny v zemi.

Současná vláda v těchto snahách pokračuje a činí přitom poměrně zásadní kroky. V únoru například oznámila zásadní deregulaci, která má usnadnit výstavbu nových zdrojů, především malých modulárních reaktorů (SMR).

Britská vláda hodlá na místech zmíněných elektráren do budoucna podpořit výstavbu nových SMR. Za tímto účelem ostatně již několik let běží tendr Great British Nuclear (GBN), kde o vládní podporu se svými reaktory aktuálně soupeří 4 společnosti včetně Rolls Royce SMR, ve které nedávno ČEZ získal pětinový podíl. O vítězi tohoto programu má být jasno ještě v tomto roce.

Od spuštění zatím poslední britské JE Sizewell B letos uplyne 20 let. Nechvalně známý je projekt elektrárny Hinkley Point C, který se několikanásobně prodražil a možná nestihne ani aktuální termín spuštění v roce 2031. Britská vláda hodlá nyní situaci zvrátit, převzít nad sektorem větší kontrolu a učinit tak z jaderné energie hlavní pilíř dekarbonizace energetiky. Především skrze malé modulární reaktory.

"Potřebujeme jadernou energii, potřebujeme větrnou energii, potřebujeme solární energii, potřebujeme baterie... potřebujeme vodík, potřebujeme zachycování uhlíku. A jaderná energetika hraje při zajištění čisté, stabilní a spolehlivé energie obzvlášť důležitou roli," řekl k tématu ministr energetiky Ed Miliband na konci loňského roku.