Bude budoucnost africké energetiky jaderná?
Vzhledem ke zvýšené poptávce po energii a výpadkům v dodávkách, které jsou ve většině elektrifikovaných oblastech na africkém kontinentě stále velmi častým jevem, zvažuje v současnosti mnoho afrických států výstavbu nových elektráren. Požadavky na čistější zdroje energie vedou mnoho zemí k úvahám nad výstavbou zdrojů jaderných.
V současnosti má jedinou komerční jadernou elektrárnu na africkém kontinentě Jihoafrická republika. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se však třetina všech zemí, která v současnosti zvažuje výstavbu jaderných bloků, nachází právě na africkém kontinentě.
K úvahám nad jadernou energetikou vedou země časté výpadky v dodávkách elektrické energie, nutnost dodat elektřinu do dosud neelektrifikovaných oblastí, hrozby sucha, které znemožňují výstavbu vodních zdrojů, a také požadavky na ekologičtější energetické zdroje.
Jádro s podporou Ruska a Číny
Dle informací IAEA již státy jako Ghana, Keňa, Egypt, Nigérie či Niger započaly s agenturou rozhovory s cílem posouzení připravenosti zahájit jaderný program. O jadernou energii mají zájem i Alžírsko, Tunisko, Uganda či Zambie.
Světová jaderná asociace, organizace sdružující výrobce energie z jádra, ohlásila, že alespoň sedm států v subsaharské Africe podepsalo dohody o zavádění jaderné energie, s podporou Ruska. Jiné pak plánují spolupracovat na svém jaderném programu s Čínou. Například Egypt plánuje zahájení stavby první jaderné elektrárny s finanční pomocí Ruska již v červenci tohoto roku.
Rozvoj jádra, ale i obnovitelných zdrojů
Zájem o jádro roste i navzdory tomu, že sluneční a větrné elektrárny mohou být levnějším zdrojem než jaderné. Zdroje využívající OZE by rovněž mohly být lépe rozmístěny a nevyžadují tak hustou přenosovou a distribuční síť, jak poukazuje Benson Kibiti z organizace Power for All.
Díky decentralizované energetické soustavě by tak elektřina mohla být přiváděna i do menších komunit – jeden ze tří Afričanů v současnosti totiž stále nemá přístup k elektrické energii. Dle Kibitiho je rovněž třeba brát v potaz fakt, že výstavba jaderných zdrojů je časově a finančně náročná. I proto nemusí jádro být nejvhodnějším zdrojem pro africký kontinent.
Většina afrických zemí, která plánuje výstavbu jaderných elektráren, pak argumentuje nutností širokého energetického mixu vystavěného na jaderných zdrojích ale i na energii z obnovitelných zdrojů.
Úvodní fotografie: Jihoafrická jaderná elektrárna Koeberg, autor: Bjorn Rudner
Mohlo by vás zajímat:
Tak to je zajímavé "hloupí" afričané, kterým svítí slunce nad hlavou staví "zlé" jaderné elektrárny. A my "chytří" evropané se jim bráníme zuby nehty. Dokonce zavíráme ty co by mohli bez problémů fungovat dlouhá léta. To mi fakt hlava nebere. Asi v Africe nemají Grétu, aby jim to pořádně vysvětlila.
Carlos to tu před časem dokonale vystihl jedním slovem - ptákometrie. A navíc většina těch projektů jsou jen slova ve větru.
Mezitím si desetitisíce chudých afrických subsistenčních farmářů kupuje FV panely s baterií, protože už je nebaví čekat až jim do vesnice přivedou dráty elektrického vedení, což slibovali už jejich dědům.
Jenže Afrika to nejsou jen farmáři rozesetí po savaně, ale také ohromná mnohamilionová města, vzmáhající se průmysl a nejen oni potřebují EE 24/7 a ne jen kdy svítí slunce či fouká vítr.
Jinak si opravdu nemyslím, že by se u afričanů jednalo o ptákometrii, ale o čistý kalkul.
Když nemají elektřinu a bez elektřiny nejde internet tak o Grétě ještě neslyšeli. Až elektrárnu postaví a připojí se k internetu tak teprve zjistí že je potřeba ji hned zavřít a místo ní postavit lány fve.
Vaněček jim bude signalizovat pomocí prasátek odražených fotovoltaickým článkem.
ST prečítaj si toto.
Výstavba tretieho a štvrtého bloku Mochovce.
V roku 1987 bola spustená výstavba ďalších dvoch blokov na báze rovnakého typu sovietskych reaktorov VVER 440/213, ale pre nedostatok financií bola stavba v roku 1992 zastavená a zakonzervovaná. Dnes je 15.4.2020
a stále Nič NULA VYROBENYCH kWh.
Tokio - Japonská vláda téměř zdvojnásobila odhad nákladů spojených s havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Nově počítá s částkou 21,5 bilionu jenů (4,8 bilionu Kč), oznámilo dnes japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu.
Niekoľko čísel o Černobile.
Na likvidaci následků výbuchu se vystřídalo 530 tisíc pracovníků z celého Sovětského svazu.
Miliardové náklady na nový kryt.
Jeho cena se pohybovala kolem 2,4 miliard dolarů a na spolufinancování této ojedinělé stavby se podílelo 44 zemí.
Století klidu
Nová krytina (New Safe Confinement) byla navržena tak, aby radioaktivitu udržela v bezpečí po dobu dalších 100 let. Podle některých odhadů celé úsilí potrvá do roku 2065. Náklady na odstranění nestabilního sarkofágu a sutin se vyšplhají k hranici 78 milionů dolarů (asi 1,8 miliard korun).
Pro Afričany z toho plyne poučení, že není dobré zastavovat a zakonzervovávat stavbu jaderky, pokud v ní chtějí vyrábět elektřinu...
Tak nějak. Myslím, že na spoustě míst v Africe tsunami opravdu nehrozí. Navíc u dnešních reaktorů nehrozí něco takového co se stalo v Černobylu. Podle mě je horší být EE než žít s "rizikovou" AE.
Nedostarek spplehliveho zdroje energie stoji miliony životů a drasticky nici zivoty i zatěžuje zdravotní systemy africkych států,
tim jak si lide ničí plíce kouřem kerosinových lamp. Jaderná energetika má stále nejméně mrtvých na jednotku vyrobené energie. Jsou jich možná!! statisíce, ale mnozstvy vyrobené energie je ohromné.
Černobyl i Fukušima byly varné reaktory první generace. V současnosti se staví reaktory 3tí, 3 plus a testují se reaktory generace 4té. Jejich společnou charakteristikou je vysoká úroveň bezpečnosti, a to tak že 3ti generace zvládne velkou díru ve stěně reaktoru bez úniku radioaktivity do okolí a v případě naprosto nemyslitelného scénáře ala Černobyl, který není možný kvůli zcela odlišné konstrukci reaktoru, se faktor sám zaplaví vodou a celý prostor nad reaktorem vyplní vodní mlha, která stíní radioaktivitu a chladí prostor. Čtvrtá generace pak v případě nestandardniho stavu "vypne reakci" ať už vypuštěním paliva do chladícího bloku, nebo jiným čistě fyzikálním způsobem.
Prohlášení že OZE nepotřebují rozsáhlou distribuční soustavu se zatím nepotvrdilo, respektive je platné jen pro decentralizované ukládání energie, které je ovšem drahé, velice. Němci, Evropští pionýři OZE nutně potřebují postavit nová vedení sever-jih aby dostali energii z Baltu do průmyslového Bavorska, které je nuceno spolkovou vládou odstavit své jaderné zdroje, zatím platí nemálo nám za její transport.
O výhodnosti OZE se můžeme přesvědčit porovnáním jaderné Francie a "zeleného" Německa. Francie vyprodukuje polovinu CO2, energii vyváží a elektřina stojí méně než polovinu toho co v Německu.
Moc hezky jste to napsal. Děkuji.
Len nechápem prečo AREVA Skrachovala. A nie Siemens alebo Vestas. Tiež nechápeme prečo sú Francúzi potom tak zadlžený na a nie Nemci
Máte špatné informace, AREVA nezkrachovala. Před krachem ji zachránil odkup většiny akcií společností EDF. Naopak do insolvence se loni dostal Senvion.
"Len nechápem prečo AREVA Skrachovala. A nie Siemens alebo Vestas. " - Dotace.
"Tiež nechápeme prečo sú Francúzi potom tak zadlžený na a nie Nemci" - určitě to nebude jen energetikou.
"Němci, Evropští pionýři OZE nutně potřebují postavit nová vedení sever-jih aby dostali energii z Baltu do průmyslového Bavorska, které je nuceno spolkovou vládou odstavit své jaderné zdroje, zatím platí nemálo nám za její transport" - Neplatí evropská legislativa to neumožňuje.
ad pan Mikeš:
1) Ano obrovské dotace ve Francii do jaderné energetiky skončily, končí rozmařilý život, budoucnost (Flamaville 3) je nejistá. Na druhou stranu Siemens je již přes 100 let úspěšný ekonomický kolos, když se něco nevyplácí (jaderné elektrárny) tak se toho zbaví, co jede a co umí to dělá (větrné elektrárny umí, fotovoltaiku ne).
2) už jsem to tady několikrát psal jak Francii finančně vyčerpalo to, že je to jaderná velmoc (vojensky i energeticky). To Německo v tomto ohledu utrácí mnohonásobně méně.
3) proč jsme si nechali vnutit takovou blbou legislativu, to nevím. Ale vnutili nám z EU věci pro nás výhodné i velmi nevýhodné. Toto je jedna z těch dočasně nevýhodných.
Jinak k Africe a jaderné energetice: V Africe se mohou uplatnit drobné fotovoltaické elektrárny (jdou stavět modulárně, na 1 FV panel mají miliony lidí, na miliony panelů ve velké FVE ale jen pár investorů. Velké elektrárny v Africe budou především elektrárny vodní, ty zvládnou i sami postavit.
Pane Vaněček.
Francie není rozhodně zadlužená proto, že má jaderné elektrárny. To, že Němci mají rozpočtové přebytky nijak nesouvisí z jejich snahou utlumit jaderné elektrárny.
Pokud by ta fotovoltaika byla v Africe tak výhodná, tak by jistě už tam byla spousta elektráren a nemuseli by budovat jaderné či vodní elektrárny.
Jistě pro Vás nebude problém dát do kupy pár investorů a rozjet bez dotací v Africe projekt OZE, ze kterého si tu velice rádi vezmeme příklad.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se