Domů
Jaderné elektrárny
Další dvě americké jaderné elektrárny mají být předčasně odstaveny. Ohroženy jsou klimatické cíle Illinois

Další dvě americké jaderné elektrárny mají být předčasně odstaveny. Ohroženy jsou klimatické cíle Illinois

Americká společnost Exelon Generation ve čtvrtek oznámila svůj záměr na podzim příštího roku ukončit provoz dvou jaderných elektráren . Dvě elektrárny s celkem 4 reaktory podle společnosti v současnosti produkují bezemisní elektřinu pro více jak 4 miliony domácností a podniků v Illinois. Obě elektrárny přitom mají platné provozní licence na mnohem delší dobu.

Podle oznámení společnosti má být JE Byron uzavřena v září 2021, k uzavření JE Dresden má dojít v listopadu téhož roku. Obě elektrárny přitom mají platné provozní licence na mnohem delší dobu – podle nich by JE Dresden mohla být v provozu dalších 10 let, JE Byron, které byla nedávno licence prodloužena,  dokonce více jak 20 let.

Obě elektrárny dohromady zaměstnávají více jak 1500 stálých pracovníků a dalších 2000 doplňkových pracovníků během odstávek pro výměnu paliva. Každý rok elektrárny na daních zaplatí 63 milionů dolarů.

Dohromady elektrárny dodávají 30 % bezuhlíkové energie v Illinois a podle Exelonu jsou tak nezbytné pro splnění státního cíle dosáhnout 100 % výroby z čistých zdrojů.

„Ačkoli v našich hlavách víme, že zastavení neekonomických Illinoiských elektráren je nutné k zachování ještě více pracovních míst jinde, dnes nám krvácí srdce pro tisíce talentovaných mužů a žen, kteří po více než jednu generaci sloužili rodinám v Illinois a nyní ztratí svou práci kvůli špatně koncipované energetické politice. Bohužel se nacházíme pouze rok od odstavení a musíme dát našim lidem, komunitám a regulátorům čas připravit se.“ – Christopher Crane, prezident a výkonný ředitel Exelonu

„Uznáváme, že toto prohlášení přichází v době, kdy se mnoho našich komunit stále zotavuje z ekonomických a zdravotních dopadů pandemie a budeme pokračovat v dialogu se zákonodárci ohledně cest jak uzavření elektráren zabránit. Z tohoto důvodu jsme odpovědným činitelům zpřístupnili naše účetní knihy a zpřístupníme je každému zákonodárci, který by chtěl posoudit ziskovost elektráren.“

Dalším z důvodů pro oznámení úmyslu uzavřít obě elektrárny je dát regionálnímu provozovateli přenosových sítí, PJM, čas na posouzení zda vyřazení JE Byron a JE Dresden nezpůsobí nedostatky výrobních kapacit v severní Illinois během špičkového zatížení. Exelon rovněž prohlásil, že do 30 dnů zašle oficiální oznámení o vyřazení Jaderné regulační komisi (NRC) a pozastaví veškeré investiční projekty související s dlouhodobým provozem reaktorů.

Elektrárny zápasí s klesajícími cenami elektřiny a konkurencí emisních zdrojů v kapacitních aukcích

Ačkoli obě elektrárny jsou podle Exelonu jedny z nejefektivnějších a nejspolehlivějších v americké jaderné flotile, obě elektrárny se potýkají s poklesem tržeb v řádu stamilionů dolarů. Důvodem jsou kromě klesajících cen elektrické energie také tržní pravidla, která podle Exelonu umožňují fosilním elektrárnám nabízet nižší ceny v kapacitních aukcích.

Ekonomické problémy dále zhoršilo nedávné rozhodnutí Federální komise pro regulaci energetiky (FERC), která má v aukcích poskytovat znečišťujícím zdrojům další konkurenční výhody. Ze stejných důvodů hrozí předčasné uzavření také dalším dvou elektrárnám – JE LaSalle a JE Braidwood.

Předčasné odstavení elektráren může ohrozit státní klimatické cíle

V lednu 2019 se Illinois zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou. Podle Exelonu přitom stát z přibližně 85 % dosahuje stanoveného cíle, pokud by ale všechny čtyři ohrožené jaderné elektrárny byly předčasně uzavřeny, emise by vzrostly o 70 % a stát by cíle splnil pouze z 20 %.

Zdroj úvodního obrázku: Doug Bowman

Komentáře

(41)

Jaroslav Studnička

1. září 2020, 10:24

Tak to mi hlava nebere...

Matěj

1. září 2020, 10:33

Toto mě štve. Po elektrárně Indian Point u New Yorku jdou další dvě.

Podezřívám Trumpovu administrativu z dlouhodobé snahy vytěsnit jadernou energetiku ve prospěch plynu.

Jak může být dokončená, prověřená a zaplacená jaderná elektrárna ekonomicky prodělečná oproti fosilním alternativám? Vždyť to nedává smysl.

Carlos

1. září 2020, 10:40

Dává, ty elektrárny jsou staré a třeba by bylo třeba do nich vrazit tolik peněz že se to nevyplatí. O Dukovanech se také mluví že je lze provozovat do 2045, ale potřebovaly by dalších 20 miliard investice na to aby sloužily dalších 10 let. A pokud se to dá všechno dohromady, tak mohu být nekonkurenceschopné.

Dále bych pak hledal důvod zde:

Ekonomické problémy dále zhoršilo nedávné rozhodnutí Federální komise pro regulaci energetiky (FERC), která má v aukcích poskytovat znečišťujícím zdrojům další konkurenční výhody. Ze stejných důvodů hrozí předčasné uzavření také dalším dvou elektrárnám – JE LaSalle a JE Braidwood.

Neví někdo co za rozhodnutí to bylo?

Ivan Novák

1. září 2020, 11:30

Možná jsem si to neposkládal správně, ale snad takto: tím "nedávným rozhodnutím" se asi myslí dubnové odmítnutí ze strany FERC zrevidovat limit nejnižších cen v kapacitních aukcích PJM, nastavený v prosinci 2019. Kolik ten limit činí nevím, je zřejmě pro každou skupinu zdrojů jiný. Původně to mělo sloužit ke kompenzaci podpory OZE, vedoucí k tomu, že kapacitní aukce byly de facto pro plynové elektrárny k ničemu. Výsledkem je takové zkreslení trhu, že si na něm JE nevydělají na investice k prodlužování životnosti.

https://www.utilitydive.com/news/ferc-move-to-raise-pjm-capacity-market-bids-shows-clear-bias-against-new/569483/

Ivan Novák

1. září 2020, 11:35

Asi toto:

https://assets.documentcloud.org/documents/6589824/20191219-3124-33920957.pdf

(jak jsem psal výše, ještě to prošlo neúspěšným odvoláním)

Josef

1. září 2020, 12:42

To Caros, 10 mld , 10 let = 1mld ročně pro 4 bloky nový blok ekv. 2 bloky dukovan 160 mld = 1mld ročně cenově by se musel provozovat 160 let aby to bylo tak levné jako prodloužení provozu Dukovan a kde je cena peněz že... Opravdu se nevyplatí inovovat Dukovany ještě si to myslíte pane Carlos....(za 10 let prodají el. energii v ceně 180-220 mld..)

Carlos

1. září 2020, 15:09

Když jsem o Dukovanech četl posledně, tak to bylo 20 mld, ale to je jedno. Nicméně to může být opravdu pro ty elektrárny rozdíl mezi ziskem a ztrátou.

Josef

1. září 2020, 12:32

Ten důvod je jednoduchý, plyn v USA je velmi levný a pružný OZE dotované. Cena el. je tak nízká že se nevyplatí JE ani provozovat tj. provádět rekonstrukce a inovace.

energetik II

1. září 2020, 11:18

Pro zajímavost 5 největších elektráren v USA v roce 2019 podle výroby elektřiny :

1. Palo Verde - 31,9 TWh - jaderná

2. Brows Ferry - 29,5 TWh - jaderná

3. Peach Bottom - 22,3 TWh - jaderná

4. South Texas Project - 22,0 TWh - jaderná

5. Oconee - 21,9 TWh - jaderná

Teprve šestá v pořadí velikosti je plynová elektrárna West County Energy Center na Floridě , s výrobou 21,5 TWh, která spaluje většinově plyn.

V USA pracuje nyní 95 reaktorů a jen 2 nové se staví. Z toho je vidět, že postupné odstavování a likvidace těch stávajících je bohužel neodvratný proces. Velké jaderné reaktory v USA se dost možná během několika desítek let stanou už jenom zajímavostí pro historiky.

Milan Vaněček

1. září 2020, 11:35

Kruh se uzavírá. Ve státě Illinois byl realizován prvý "jaderný reaktor", zrodila se zde jaderná energetika. Nyní zde jaderná energetika umírá.

Zahubily ji nejen velké investiční náklady, ale nyní neobstojí ani kvůli vysokým nákladům provozním.

Předobraz našich Dukovan II.

A.O

1. září 2020, 12:41

1. Jaderná elektrárna připojená k síti byla jaderná elektrárna Obninsk v Rusku.

1. Jaderný reaktor byl postaven za účelem výroby atomové zbraně a o mírovém využití se tehdy ani neuvažovalo.

Bizon

2. září 2020, 19:40

Vlastně... Amíci v 51. vyprodukovali první jadernou elektřinu, ale ta napájela jen 4 žárovky. Později napájela světla v celé budově, ale nikdy nebyla připojena k síti.

Zrovna tento reaktor EBR-1 nebyl určený k vojenské výrobě plutonia, ale stejně ho produkoval. Byl to experimentální, 1. množivý (breeder) reaktor na světě na ověření tohoto konceptu, breedoval plutonium z ochuzeného uranu(=odpad).

Carlos

2. září 2020, 19:57

Tak úplně první elektřinu z jádra vyrobili už na jednom z těch grafitových za použití modelu parního stroje byla to tak trochu akce na ukázání že to jde použít i na něco jiného než na bomby. Výkon tak 3W. Teď to narychlo nemůžu najít.

Milan Vaněček

2. září 2020, 20:20

Tak já jsem myslel ten Fermiho Chicago-Pile 1 z roku 1942. Ale ten jen vyráběl teplo, stovky Wattů...

Carlos

2. září 2020, 20:56

Pile 1 elektřinu nedělal a výkon pár set Wattů měl. To o čem píšu bylo myslím v Oak Ridge.

ornl. gov/blog/ornl-reporter/first-nuclear-power

Bohužel se to nestalo hitem vánoce 1948.

(všichni tu snad víme že dětem se má koupit pod stromeček parní stroj a pak máme na roky vystaráno s dárky. Prostě dostanou uhlí :)

Bizon

2. září 2020, 22:15

Jo, tak to jsem nevěděl, i když je to jen blbůstka (dal bych tam radši Stirling:) I ty 4 žárovky jsou jen taková blbost.

CP-1 měl zanedbatelný výkon, Oak Ridge X-10 měl 4MW, ale hned 3. reaktor Hanford B Reactor měl nakonec 2200 MW tepelného výkonu! Všechno to ale šlo do řeky, oproti výkonu co sežral celý projekt jaderné bomby to bylo stejně nic:D

Carlos

2. září 2020, 23:42

Striling, stirling, to byla tehdy skoro zapomenutá technologie a poslední co se používal denně praskl někdy v mrazech 30. let kdesi na farmě v Británii. (Traduje se že běžel nepřetržitě asi 80 let a čerpal vodu ze studny pro krávy) Takže holt se museli spolehnout na parní strojek z hračkárny.

Babrat to teplo bylo myslím trochu nešťastné, na druhou stranu bůh ví kolik toho věděli v ten moment o materiálech a jestli konstrukce toho zařízení dovolovala nějaký rozumný tlak a teplotu pro následné využití.

Na druhou stranu i při účinnosti 10 %, což by bylo tak nějak v limitu při nízkém teplotním spádu, buď přes stirlinga, nebo watta (i když připojit k reaktoru stádo parních strojů by bylo jak z křížence Steampunku s Atompunkem) a nízkém tlaku by z toho měli tak 200MW, což tehdy byla velmi výkonná elektrárna.

Na druhou stranu zase chápu že tehdy nikoho nenapadlo že by mohli hypermoderní zařízení upravit tak aby dodávalo horkou vodu do "varníku" odkud by se to tahalo do něčeho tak zastaralého jako je wattův parní stroj. Přece jen to byl věk duralu, přehřáté páry, elektronek, syntetických trenýrek (:D), spitfireů, Ho 229 a vůbec všeho moderního, kdo by přemýšlel o něčem takovém jako je wattův parní stroj. Navíc kolik by jich na ten jeden reaktor připadalo? Možná víc než by bylo milo (Navíc by se musely velmi převodovat do rychla)

Jinak pro zajímavost se na opětovném vývoji nízkotlakého - atmosferického - stroje pracuje. Jedním z důvodů je snaha nahradit ORC jednotky něčím jednodušším a s méně problematickým médiem.

Bizon

3. září 2020, 07:28

Parní stroj se zase vrací?! Wow, některé věci jsou prostě věčné :D Oni ve WW2 parní stroje občas používali, ale spíš z nouze, na turbíny a převodovky byla omezená speciální kapacita zato parní stroj vyrobil kdekdo.

Nejslavnější parní stroj byl na Liberty lodích, a taky na nedoceněných eskortních letadlových lodích třídy Casablanca. Ty lodě byly mimořádně efektivní, ale rychle se na ně zapomnělo, asi nechtěli být spojovaní s archaickou technologií...

Ten atom/steam-punk bych chtěl někdy vidět, parní stroj krmený jaderným reaktorem:D A zbytkové teplo ještě zpracovat LTD Stirlingem :D

Carlos

3. září 2020, 09:54

Ano, běží teď výzkum jak to udělat co nejefektivněji, moderněji... Účel toho stroje má být "dojíždět" odpadní páru z procesů v průmyslu (např chemického) a zpracovávat další nízkoteplotní teplo. Tedy jej nasadit tam kde se dnes nasazují ORC jednotky, tedy tam kde je teplota 100-150°C.

(the-condensing-engine-project. com/the-mk-2-engine/)

Akorát ten jejich design s vahadlem je trochu out-of -date, ten kus železa navíc nikdo nebude chtít platit, na druhou stranu je to něco co přitáhne u modelu lidi. a probudí v nich "Chci". Skutečný stroj pak bude potřebovat modernější uspořádání prvků.

Obávám se že kdyby se to opravdu ve 40. nasadilo na ty reaktory, tak to bude poslední stupeň a stirlingův motor nebude.

Co se týče těch punků, tak atom- ani diesel-punk moc nemusím, estetika retrofuturismu ani raygun gothic mne moc neoslovila nikdy. Cyberpunk mi esteticky příjde zajímavější, stejně jako steampunk a clockpunk.

Teslapunk, decopunk, dieselpunk a atompunk mi moc nejdou pod nos, nikdy jsem se s nimi nenašel spojení. U těch odehrávajících se kolem a po 2. světové je to jasné, nemám rád moderní institucionalizovaný militarismus a nacionalismus které se tam pokaždé nějak musí projevit. Nevím o žádném velkém sci-fi s takovým laděním kde by velkou roli nehrála armáda. Navíc mi období 1914-1989 přijde jako nejtemnější doba lidské historie.

Ale uznávám že by bylo velmi zajímavé najít/napsat příběh ve kterém by se štěpnou reakci podařilo objevit kolem roku 1850. Nebo naopak sci-fi kde by Parson ani Laval nějak turbínu nevymysleli. Zajímavé by také bylo kdyby Babbage tehdy rozjel ten svůj počítač pro kderý programovací jazyk vymyslela Ada King, hraběnka z Lovelace.

Jenom pro zajímavost když jsme u toho coby kdyby, tak tranzistory, jak BJT, tak FET byly v principu objeveny dříve než v 50. FET Lilienfeldem v 1. polovině 20. a BJT nějakým američanem když si hrál s galenitovým detektorem a zjistil že když to nakontaktuje ještě jedním kočičím chlupem tak z toho má zesilovač.

Pavel K

3. září 2020, 10:16

Kdyz jsme u toho "kdyby", tak co kdyby zacala prumyslova revoluce o 17 stoleti drive - viz Aeolipile (otazka je, zda bychom uz ted nebyli precni, vareni). Skoda jen, ze bylo otroctvi a nikdo o nahradu prace nestal. Heron Alexandrijsky mel vicero uchvatnych napadu.

Bizon

3. září 2020, 16:36

Já ten Stirling cpu všude protože je to můj oblíbený low-tech motor. Každé cca 2 roky na mně příjde kompulze postavit si Stirlinga, první byl jen ze skeničky/ohnutých drázů/epoxydu co jsem našel po baráku, příště už plánuju regenerátor a dám malé dynamo (počítám cca 1-2W=). A příště bude taky vahadlo, není nutné, ale je to větší ujebávka když se tam mrcasí víc věcí! :D

To že je tolik -punků jsem vůbec netušil, přitom jsu skoro určitě mladší než vy... Ale celkově nejsu moc vizuálně zaměřený, funkčnost nade vše:D

A ten jazyk Ada se myslím dodnes používá na nějaké armádní simulace. Já se akorát teď učím programovat mikro-kontroléry, mám tu vytažené jak BJT tak FETy :D

Bizon

3. září 2020, 18:52

Můj 1. stirling: www. youtube.com/watch?v=dGydDRteA7c

Carlos

3. září 2020, 21:01

Ano, Ada se používá na hodně věcí, prý na tom běhá i systém v Temelíně, částečně, ale to nemá moc společného s vynálezem paní hraběnky, jenom to bylo v 0. pojmenováno podle ní.

Fakt nejsem stařec, to se nebojte, tak velký rozdíl mezi námi asi nebude, ale mne tady ty různé -punky baví, občas si psávám povídky, tak o tom něco vím.

Stirling má pár dost zásadních nectností jako low tech motor, například nutnost to velmi důsledně těsnit, vysoký tepelný spád... Ten první model třeba pořád praskal. Kdysi jsem z netu měl stažený formulář na výpočet stirlinga, když člověk nechtěl mít ohřívanou tlakovou nádrž, tak mu z toho vycházela poměrně velká kráva pokud to mělo k něčemu být. Tady je lepší parní stroj atmosferický který pracuje s mírným přetlakem média.

Bizon

3. září 2020, 23:32

Tepelný spád potřebuje každý tepelný motor, to těsnění je trochu průser, ale naprostou pravdu máte s tou výkonovou hustotou, to je myslím hlavní důvod proč upadly v zapomění. Jak píšete, pod tlakem a použitím vodíku/helia je výkonová hustota lepší, ale to už přestává být low-tech a s komplexností roste cena.

Já mám Stirlingy jako hobby, zaznamenal jsem je když jednu dobu držely rekord v efektivitě solar-to-grid 31%. Jinak nevím o tom že by se dnes používaly jako motory, ale zato se používají jako malé kryo-chladiče. Dělají tekutý dusík pro supravodivé RF filtry, a poslední varianta Americké IR protiletecké střely Sidewinder AIM-9X má seeker chlazený Stirlingem.

Parní stroj bych si někdy chtěl postavit taky, na YT je pár pěkných DIY, ale ten Stirling je přecejen snadnější udělat na koleně když to má být jen demontrátor:D

Carlos

4. září 2020, 09:42

Bizone,

zatímco parní stroje potřebovaly (a potřebují) relativně normální teplotní spád, tak stirlingův motor v "low tech" verzi a bez tlakování potřebuje celkem vysoký. Problém proč se nechytly byl mimo jiné v materiálech, dna válce vystavená žáru často praskala.

Zadejte si na google stirling engine calculator xls pak vyberte ten první odkaz z moteurstirling tam máte poměrně dobrý kalkulátor stirlingů.

Já jsem o stirlinzích slyšel poprvé když jsem dělal do školy prezentaci o tepelných motorech.

Pavle K,

Slyšel jste o Barbegalském mlýnu?

Ta Héronova turbínka měla hrozně moc neduhů a nedodělků na to aby z toho něco bylo, myslím že to sám bral jako hříčku.

Bizon

6. září 2020, 00:25

Máte pravdu že cykly s fázovou změnou jsou lepší při nízkém gradientu, plynové cykly jsou lepší až při hodně vysokých rozdílech.

Stirling calculator znám=)

Tento článek už je dost starý, asi toho tady necháme. Díky moc za debatu o Stirlingách, polovina mojich kámošů jsou sice vědci, ale tohle je engineering takže si o tom jinak moc nepokecám=)

Kamil Kubů

1. září 2020, 11:46

Až sem vedou deformace tržního prostředí zacílené na boj proti emisím CO2. Z trhu vytlačí existující zdroje, které jsou z hlediska emisí CO2 jedny z nejlepších.

Pavel K

1. září 2020, 11:54

Cetli jsme stejny clanek? Proc je tam tedy zmineno rozhodnuti, ktere ma poskytovat konkurencni vyhodu znecistujicim zdrojum.

Nebo Vy znate znecistujici zdroje, ktere zaroven nejsou emitenty CO2?

Nechtel byste poopravit Vase tvrzeni, ze az sem jde deformace trzniho prostredi podporou plynu a uhli?

Emil

1. září 2020, 12:20

Není důvod něco poopravovat. Toto je výsledek dotací do OZE na státní úrovni a zvýšení dotací do kapacitních mechanizmů, podporující fosilní zdroje na federální úrovni (FERC). Doplácí na to ten třetí, který dosud zajišťuje 90% nízkoemisní elektřiny v Illinois.

Kamil Kubů

1. září 2020, 12:46

To je právě ta absurdita, ke které to vede.

Podpora intermitentních OZE zdrojů tlačí na dostupnost záložních zdrojů z vysokou regulovatelností, což jsou v USA díky levnému plynu hlavně PE a PPE, které jsou díky zmíněné regulaci rovněž "dotované". To podporuje stavbu těchto nových zdrojů, jejichž finanční návratnost je postavena na generování ztráty a sanaci cash-flow skrze daňové bonusy. To jim umožňuje nabízet ceny pod ekonomickými náklady JE, které jedou z pohledu jejich ekonomiky čistě za marginální náklady za palivo a lidi, které jsou opravdu v poměru na vyrobenou kWh velmi nízké.

Výsledek? Kvůli tlaku na snížení CO2 se odstaví zdroje, které žádný negenerují. A všechno pěkně hezky hezky logicky tržně :-)

luboš

1. září 2020, 12:44

U nás jaderky pojedou ještě 50 let, prodělek Dukovan II doplatí jako obvykle koneční odběratelé elektřiny, zejména domácnosti. Stát bude dotovat pouze prodělek u elektřiny na export (z našich daní, zejména podnikatelů).

Milan Vaněček

1. září 2020, 12:56

Ano, u nás v Kocourkově to tak ještě nějakou dobu bude.

Ale nakonec to stejně musí skončit jako v USA. Ty jsou předobrazem toho, co bude později u nás.

Jádro je moc drahé, investičně i provozně, ať si kdo chce říká co chce, realita je neúprosná.

Láďa

1. září 2020, 13:26

Jádro je drahé protože je deformovaný trh. Z článku vyplývá ze to povede ke zvýšení emisí. Opravdu je důvod aby se z toho vývoje radoval někdo jiný než příjemce dotaci? Opravdu je to takhle správně?

Carlos

3. září 2020, 09:58

Trh je deformovaný od 20. a tedy řekněme že snaha to narovnat jej deformuje jinak. Nehledě na to že se hledí až moc na zájmy velkých společností které by si v pohodě zajistily energii samy.

Matěj

1. září 2020, 15:42

Snad behem nekolika malo desitek let budou komercne k dispozici mnozive reaktory 4. generace, chlazene solemi, pracujici za normalniho tlaku. Netreba 150 baru, netrba konteinment, vysoka vystupni teplota, vyuzitelna pro prumysl (+650 °C), vysoka ucinnost vyroby elektriny (+45%), produkce medicinskych izotopu, lepsi vyuziti/vyhoreni paliva, mensi produkce aktinoidu, vyrazne bezpecnejsi a levnejsi, nez soucasna PWR technologie. To je budoucnost jaderne energetiky.

A.O

1. září 2020, 16:34

No, kontejmemt bych tam radši nechal. Pořád se předpokládá využití uranu a ono to úplně neradioaktivní nebude.

Sice tam toho moc vybouchnout nemůže, ale stále někomu může rupnout v bedně a zkusit udělat na tu elektrárnu udělat kamikadze nálet.

Jan Veselý

1. září 2020, 15:56

Na GreentechMedia byl ten článek trochu obsáhlejší a mohl jsem se tak dozvědět více podstatných detailů. Například to, že Exelon, resp. jeho dceřiná firma, je až po uši v korupčním skandálu, kde se podpláceli politici v Ohiu kvůli obdobným dotacím. V důsledku toho guvernér Illionis podmiňoval dotaci tím, že stát, jako poskytovatel dotace, bude mít právo na kontrolu účetnictví a nezávislý audit u oněch elektráren. Na to Exelon nepřistoupil. Stejně tak je vedení Illinois přesvědčeno, že zaváděná uhlíková daň podpoří jadernou energetiku dostatečně. To se taky Exelonu nelkíbí, provozují rovněž flotilu fosilních elektráren.

Každopádně mi opět naskakuje Jigar Shah, který už před 5 lety cupoval provozovatele jaderných elektráren v USA, a Exelon zvláště, za obchodnickou neschopnost. Už dávno mohli mít na ony JE PPA za cenu, která by jim zajistila existenci na dlouho dopředu. Obrovský trh s korporátními PPA na bezuhlíkovou elektřinu mu dává za pravdu.

Emil

1. září 2020, 17:30

V tom článku na GreentechMedia se ale píše pravý opak toho, že by Exelon odmítl zpřístupnit účetnictví: "To that end, we have opened our books to policymakers and will continue to do so for any lawmaker who wishes to judge the plants’ profitability."

energetik

1. září 2020, 21:14

To je Trumpovina na podporu spalování uhlí.

Jaroslav Novák

1. září 2020, 23:44

Pokud se Rusko a Čína dokážou vyhnout zelenému šílenství svých sousedů na celém světě a geopolitickým konkurentům, v blízké budoucnosti uvidíme na stránkách The New York Times úvodníky o tom, že „Rusko a Čína mají samozřejmě elektřinu bez výpadků a dokonce i levný benzín, ale neměli bychom jim závidět – vždyť jsou neekologické a nedemokratické.“

Carlos

2. září 2020, 20:08

Lidé hlasují nohama... A tam to vypadá dost jinak.

A co se Ruska týče, tak to by muselo překročit svůj stín, stín SSSR a vymanit se z mentálního carismu. Pak by to mohla být bohatá země.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.