Dánský start-up: Jaderné energetické lodě pomůžou rozvojovým zemím snížit emise skleníkových plynů
Dánská společnost Seaborg Technologies vyvinula koncept malých plovoucích jaderných reaktorů. Koncept již získal první potvrzení o proveditelnosti od amerických úřadů. Lodě by měly pomoci snížit emise skleníkových plynů při výrobě elektřiny zejména rozvojovým zemím, které nedisponují potřebnou infrastrukturou k integraci obnovitelných zdrojů energie. Seaborg Technologies věří, že první komerční kus své „jaderné energetické lodě“ zprovozní do roku 2025.
Dánský startup Seaborg Technologies získal pro svůj koncept plovoucích jaderných elektráren potvrzení o proveditelnosti od amerického úřadu pro přepravu (ABS). Potvrzení o proveditelnosti je prvním z celkem pěti milníků procesu certifikace nových technologií. Dánský koncept počítá s reaktory založenými na roztavených solích (Molten Salt Reactor – MSR) umístěnými na „energetických lodích.“
„Jsme rádi, že ABS vyhodnotila náš kompaktní reaktor založený na roztavených solích. Jedná se o důležitý milník směrem k našemu ambicióznímu cíli nasadit do roku 2025 první komerční energetickou loď ,“ uvedl Troels Schönfeldt, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Seaborg Technologies.
Jaderné energetické lodě by dle Seaborg Technologies měly být čistou alternativou uhlí, zemního plynu a ropy v rozvíjejících se zemích, které nedisponují dostatečnou infrastrukturou pro integraci obnovitelných zdrojů energie. Elektřina z lodi může kromě spotřeby sloužit též k výrobě vodíku nebo může loď dodávat místo elektřiny vysokoteplotní páru pro průmysl.
V provozu do pěti let
První energetické lodě by měly být osazeny dvěma reaktory a disponovat elektrickým výkonem 200 MW. Za 24 let své životnosti pak loď ve srovnání s uhelnou elektrárnou ušetří nejméně 33 milionů tun CO2.
Stavba zařízení by měla probíhat v Jižní Koreji a na místo určení být dopravena, samozřejmě po vodě. Stejným způsobem již byla postavena v Murmansku i první plovoucí elektrárna na světě Akademik Lomonosov. Zprovozněna pak byla na konci minulého roku na Čukotce o téměř pět tisíc kilometrů dále.
„Svět potřebuje energii, ale také se musíme zbavovat uhlíkových emisí. Díky vysoce konkurenceschopnému produktu, využívajícímu stávající výrobní kapacitu, můžeme každý rok nasadit stovky reaktorů – jsme zaměřeni na globální dopad,“ dodal Schönfeldt.
Seaborg Technologies věří, že objednávky začne přijímat koncem roku 2022 a první komerční loď by měla být zprovozněna již v roce 2025. Hlavním odbytištěm této technologie by pak měla být, podle společnosti, rozvíjející se jihovýchodní Asie.
Ekologům se nápad příliš nelíbí
Přestože má koncept za cíl snížení emisí CO2 a závislosti na fosilních palivech, zástupce ekologické organizace Greenpeace vidí technologii jako recept na katastrofu. Kromě nevýhod klasických jaderných elektráren je totiž na místě riziko spojené s rozmary počasí na mořském pobřeží.
„Na místech, jako jsou Filipíny a Indonésie, to dává velký smysl. Ale není to tak dávno, co byly Filipíny zasaženy tsunami a nevím, jak se proti takovému riziku zajistit,“ uvádí i analytik BNEF, Chris Gadomsk.
Zdroj úvodního obrázku: Seaborg Technologies
Mohlo by vás zajímat:
Pár by si jich Dánsko mělo prozíravě schovat pro sebe.
Na co? :-) Plyn i biosmasu si vesele dovážejí ze zahraničí, takže se mohou tvářit, že jsou děsně cool a eko.
Asi proto, že až pujde co se týče zdrojů do tuhého tak už jen tak něco nedovezou.
Docela nebezpečný koncept. Pro Filipíny a historicky pirátskou Indonésii zcela nevhodné, je potřeba to masivně hlídat, v podstatě bych vůbec ani neuvažoval o státech, které nemají zkušenosti s jadernými zbraněmi.
První by se měli globálně rozšiřovat malé reaktory zahloubené do země.
Hlavně jestli tam stejně masivně hlídají atomové americké letadlové lodě????
Pravděpodobně okopírovali ruskou jadernou elektrárnu na lodi- "Akademik Lomonosov", která zásobuje elektřinou oblasti na Sibiři. A Čína na takovém řešení rovněž pracuje.
Akademik Lomonosov má dva tlakovodní reaktory (KLT-40S), toto je reaktor na principu roztavených solí (MSR), tj. úplně jiný koncept reaktoru.
Nicméně to nemění nic na faktu, že Rusům myšlenka s plovoucími jadernými reaktory už funguje v praxi.
Za mě je to jednoznačně dobrý nápad, který by mohl pomoci v plundrování naší planety. Opravdu nechápu ty "ekology" co by opravdu chtěli.
ekologové chtějí jakoukoliv škodou a potížemi hlavně vydírat!!! V ČR ekology pasou politici + destruktoři + právníci = úpadek a znehodnocování krajiny + výprodej surovin,....příklad zničené a zadlužené Lesy ČR s.p. přeměníme na a.s. a investoři zkapitalizují pohledávku(dluhy) a ČR přichází po vodě, půdě, i o lesy, proto vláda nechává zničit lesy kůrovcem, zahnat tátní podnik do ztráty a.........ukrást důležité státní aktivum!!!
V Dánsku objevili Ameriku. Rusové mají atomovou plovoucí elektrárnu už v provozu. Ovšem asi jim ji neschválili v USA????
Jsem opravdu zvědav, jak jim to už za 5 let bude někde "fachčit" , když teprve nyní očekávají od někoho první objednávku. Těžko stavět bez objednávek. Rusům už jádro na lodi funguje za polárním kruhem, v Číně jsou také hodně daleko.
Držím palce.
A jak píše Emil: Akademik Lomonosov a to, co chystají Dánové, je těžko srovnatelné, jsou to jiné designy reaktorů. Jeden chlazený přetlakovanou vodou, druhý roztavenou solí o atmosférickém tlaku. První na mírně obohacené pevné palivo se všemi jeho nevýhodami, druhý na kapalné palivo a poměrně flexibilní. Nejsem si jistý, jestli reaktor KLT-40S vůbec lze použít mimo arktickou oblast, kvůli vyšší teplotě chladící vody. MSR má řadu dalších výhod.
Většina lidstva žije a bude žít ve městech u pobřeží a tohle může být část řešení, jak jim dodat energii a nezničit další krajiny.
Jen bych upřesnil, že Akademik Lomonosov používá palivo obohacené na 18,6 %, tj. výrazně víc než velké tlakovodní reaktory.
Projekt je to zajímavý, přesto existuje mnohem jednodušší řešení, při kterém si ti kterým má tento projekt sloužit nejen budou vyrábět energii, ale ještě si mohou pěstovat potraviny. Ten jednodušší projekt se jmenuje agrovoltaica a přijde několikanásobně levněji bez rizika jaderné kolize.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se