Domů
Jaderné elektrárny
Deník N: Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan

Deník N: Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan

Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to dnes Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 27. dubna uvedl, že kabinet ANO a ČSSD přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

Pro Deník N Havlíček upřesnil, že vláda schválila základní parametry a teze dvou smluv, finální znění bude ještě upravováno. Konečný text by měl být předložen ke schválení 30. června, řekl ministr. Kontrakty by tak měl prodiskutovat i Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho členka Helena Langšádlová (TOP 09) Deníku N řekla, že se tak dosud nestalo.

Kromě těchto tezí ale vláda podle serveru v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele. Havlíček se Deníku N přímo k věci nevyjádřil, potvrdil ale, že kabinet o jádru jednal i v režimu tajné. „Jsou tam bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že při zadávání zakázky to nedostane někdo, kdo by byl strategickým rizikem,“ řekl Deníku N zdroj blízký přípravě tendru. Podle něj jde o Rusko a Čínu.

O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

Dokument podle dřívějších informací týdeníku Respekt pracovní skupina, která má na starosti bezpečnostní zájmy státu v oblasti jaderné energetiky, vypracovala před rokem a půl. Podmínky by podle něj v zásadě vyřadily Rusko a Čínu, ačkoli je dokument přímo nezmiňuje. „Takovou specifickou podmínkou například je, zda domovská země některého z dodavatelů označuje ve svých oficiálních dokumentech někoho za nepřítele. Takové označení Rusko použilo ve své doktríně pro Severoatlantickou alianci, a tedy přeneseně i pro Českou republiku,“ uvedl Deník N.

Podle dalších dvou zdrojů Deníku N se podoba schváleného textu od původního zásadně neliší, přestože podle dřívějších informací serveru byli členové komise pod tlakem, aby podmínky změnili. Podle jednoho ze zdrojů má materiál tři verze lišící se mírou podrobnosti a stupněm utajení.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Josef Novák
17. květen 2020, 11:31

Zastavme tohle šílenství dříve, než bude pozdě! Jsou levnější alternativy, stavět velké stavby neumíme. Bude z toho průser.

Milan Vaněček
17. květen 2020, 12:02

A hlavně z toho bude průser pro nás, dańové poplatníky. Protože tu výběhovou, nejdražší elektrárnu musíme zaplatit my. Bude ztrátová pro náš stát nejen po 15 let výstavby ale, a to je nejhorší, i po dobu svého provozu. Nemůže obstát v cenové konkurenci přebytku levné silové elektřiny z Německa, a Německo, si svoji energiewende prosadí (mají na to peníze a kvalitní inženýring).

Ale dost lidí u nás si na provizích a právních službách přijde na desítky a stovky milionů. A tak to prosadí ať to stojí co to stojí.

A pak budou říkat (jako říkají o solárním tunelu 2010): byl to podnikatelský omyl, "trochu se to přehnalo", poslouchali jsme příkazy EU, .... (Ale budou vědět že pro jejich kapsu to omyl nebyl).

Josef Novák
17. květen 2020, 13:15

Nejdražší nebude, fotovoltaický tunel je na objem výroby o řády dražší. Masakr to ale bude a kvůli utajování zcela neprůhledný.

Jan Veselý
17. květen 2020, 15:23

Podpora OZE byla alespoň vázaná na reálnou produkci. Tohle žere miliardy ještě dříve než je vůbec rozhodnuto kopnout do země.

Jaroslav Studnička
17. květen 2020, 14:19
Carlos
17. květen 2020, 22:19

Text jsem spíš projel, nicméně to není jenom o nákladech kvůli OZE, ty by přišly kdykoliv v momentě kdy by bylo třeba ta VVN vedení obnovit. Sice by obnova asi byla něco jiného než novostavba, ale po 50-60 letech by bylo třeba udělat rekonstrukci a dá se čekat že by se lidé proti nadzemnímu vedení ozvali.

Problém se stavbou vedení je dvojí, jednak na straně lidí a NIMBY, ale pak také na straně samotných elektrárenských společností, které by nejraději protlačily ta nejlevnější řešení. V Německu jim to už neprojde, u nás bohužel ano. Najděte si kauzu vedení 110kV do Šluknovského výběžku. Místní jasně řekli že tam soudky a jedle nechtějí, elektrárnám poskytli několik návrhů, podzemní kabel, alternativní trasa, dovoz proudu z Německa, výstavba plynové elektrárny (se spalovacími motory), smrt grid, moderně pojaté nadzemní vedení 110kV izolovanými vodiči na nízkých sloupech... Minimálně 6 náhradních řešení, elektrárny trvají na soudcích a jedlích, které jsou vysoké a představují jeden z největších zásahů do krajiny který jde udělat. A nedělá se to kvůli OZE.

Celou kauzu lze dohledat na internetu.

V případě Německa, ale i spojení s námi, se dá zvýšit kapacita vedení instalací 2. až N-tého potahu, ale i převodem na HVDC. Při 1kA přenese jednoduché vedení 400kV asi 1.2GW, pokud je převedete na +-550 kV jste na 1.1GW, ale pokud provedete tuto úpravu na dvojitém vedení, jste na 2.4GW na AC, ale na 3.3GW.

Dá se přejít ze 400kV na 750kV, pokud se pamatuji jsou tam ochranná pásma již shodná. Pokud jsou shodná i pro 220kV, dá se na těchto trasách přejít na 400kV, kapacita vzroste. Tím by se třeba dala zdvojnásobit kapacita z Daxlandenu do Eichstettenu a pak do Tiengenu, k Alpským elektrárnám.

Otázka je jak se v této situaci může jevit supravodivé vedení 22(35)kV oproti vedení vyšších napěťových hladin.

Druhá otázka, pro znalejší, je proč je u nás hranice VN a VVN někde kolem těch 35 kV a ne až 44 kV, což bývalo primární vedení Oslavanské elektrárny před přechodem na 110kV.

Jaroslav Studnička
18. květen 2020, 09:02

Obnova nebo údržba je samozřejmost, to se děje neustále. Nicméně např. popisovaný stav v Německu se týká výstavby nové energetické infrastruktury a to souvisí s Energiewende.

Na některé demagogické komentáře pana Vaněčka je nutné zareagovat.

Milan Vaněček
18. květen 2020, 09:16

Pane Studničko, vysvětlete mi jaká nová infrastruktura se musí v Německu budovat kvůli mým oblíbeným FVE? Ty jsou přece rozloženy po celém Německu.

S nimi to není tak, jako když kvůli větru budujete spojení sever-jih nebo kvůli každé jaderné elektrárně musíte vybudovat extra vedení na vyvedení těch několika GW od ní ke spotřebitelům.

Doufám, že vidíte že distribuovaná fotovoltaika (od 5 kW výkonu po 200 MW) ty problémy, jako má jádro či vítr, nemá. Proč i Vy urážíte?

Jaroslav Studnička
18. květen 2020, 10:46

Pane Vaněčku, reakce nebyla na FVE, ale na celkovou koncepci přechodu na OZE. Tedy v rámci Německa zejména pro potřeby větrných elektráren. Nicméně i pro potřeby přetoků el. energie v době nadprodukce potřebujete posílení páteřních vedení, viz popis k Belgii.

Ano, ke každému novému zdroji potřebujete vedení, to by ale neměl být případ EDU.

Uváděl jste, že výstavba bloku JE bude průser pro nás daňové poplatníky a naopak uvádíte levnou Německou silovou elektriku. Na to jsem reagoval odkazem ohledně nutných nákladů, které se do výsledných cen zákonitě projeví.

Milan Vaněček
18. květen 2020, 11:13

Pane Studnička, v standardním kapitalismu se do ceny nejvíce projeví přebytek nebo nedostatek té prodávané komodity. Neberu v uvahu válečné nebo přírodní nebo infekční katastrofy.

Zatímco cena silové elektřiny je dána na burse v Lipsku pro náš region, koncové ceny pro průmysl a spotřebitele odráží místní problémy v tom kterém státě.

V případě ČR, jak si můžete hned přečíst vedle na Monitoringu, cituji: "Česká elektřina za dva roky zdražila o pětinu. V porovnání se mzdami patří k nejdražším v unii".

Pochopil jste snad, že zde se jedná o koncovou cenu pro drobné zákazníky v ČR.

A že (a kvůli tomu jsem zde zahájil debatu) se ČEZ nyní jistí, aby po schválení od EU dotací (podpory státu) do nové jaderné elektrárny mohl tyto náklady přenést na české spotřebitele. Budeme platit ještě více, i když silová elektřina v důsledku (z principu nutných) nadbytečných kapacit FVE a VtE v regionu bude tlačit cenu (silové) elektřiny dolů.

Zkrátka, zatímco někteří popíjejí šampaňské, jak to zase s námi sfoukli (když jim to Brusel schválí),obyčejným občanům zbude jen extra platba za finančně konkurence neschopný nový zdroj.

St
17. květen 2020, 14:24

Pro naše peněženky je mnohem horší podpora OZE a ne výstavba nových bloků JE.

Carlos
17. květen 2020, 22:48

Pokud nestojící elektrárna potřebuje už teď speciální poplatek, který je vázaný na jistič a ne MWh, tak si troufám říct že OZE nejsou oproti té JE problém. Pokud OZE nevyrábí, tak u nás nic nedostane, tady pokud nebude JE vyrábět, tak se jim stejně bude platit.

U OZE se navíc dá říct že to byla investice ze které jsme vycouvali, zachovali jsme se jako investor co nakoupí draze a pak levně prodá. Což je blbost, má se to dělat opačně. Místo toho abychom teď vybírali výnosy investice v podobě nových a nových FVE s cenou 40-60€/MWh, tak pořád jenom nadáváme na to jak jsou FVE drahé. (Myslím jako společnost) FVE dnes produkují pro jednoduchost za 1.2Kč, pokud by se dnes postavil dvojnásobek výkonu tak 1kWh z FVE bude stát v průměru 6.6Kč. Pokud trojnásobek, pak 4.77Kč, pokud čtyřnásobek, tak to bude 3.65 atd atd. Přičemž až po nějakých 6-7GWp jsou třeba investice do sítě v rozmezí obyčejné generálky soustrojí na existujících hydroelektrárnách a jejich konverze na PVE. Bavíme se odhadem v řádu miliarda za GWh, což při uvažování rozdílu špičkové ceny a ceny z FVE dává potřebu asi 1000 cyklů, což se dá udělat za 5-10 let. Životnost strojů je pak 30 - 50 let minimálně.

St
17. květen 2020, 14:23

Pane Novák, to není šílenství, ale projev zdravého rozumu. Šílenství by bylo spoléhat v našich podmínkách na OZE. To by bylo opravdu šílené s nedozírnými následky pro nás všechno. Proč by stavba dalšího bloku měla skončit dle Vás nezdarem?

Josef Novák
17. květen 2020, 15:03

Řada důvodů. Složité regulatorní prostředí, komplikovaný investorský model s protichůdnými zájmy účastníků, absence zkušeností s výstavbou velkých investičních celků, JE zejména, vachrlatá perspektiva dodavatelů, zpolitizování tématu s inherencí státu atd. atd. OZE samozřejmě nejsou alternativou, tou jsou paroplynové elektrárny. Stavět i provozovat je umíme, jsou minimálně o řád jednodušší a investičně levnější než JE, levného plynu je a bude dost.

Milan Vaněček
17. květen 2020, 16:29

Pane Novák, paroplynové elektrárny jsou určitě nejlepší doplněk k OZE u nás na období od podzimní do jarní rovnodennosti. Levný plyn můžeme dovést z východu i západu, ze severu i jihu plus za 30 let budeme vyrábět syntetický pomocí OZE.

Ale stejně jako slunce, vzduch (s CO2) a voda dovedou uživit celou naši republiku (to že se spousta potravin dováží, není nutnost ale převážně rozmařilost), tak i 20krát účinnější (ve využití energie ze slunce) OZE dovedou (s pomocí plynu na zimu) zajistit veškerou naši elektřinu (zase občas něco vyvezeme a jindy zas dovezeme).

Jinak "tunel fotovoltaický 2010" je určitě nejdražší možný, když ho přepočteme na vyrobenou elektřinu. Ale chystaný "tunel jaderný nové Dukovany" bude mnohem vyšší v absolutních číslech utracených stovek miliard CZK, protože bude trvat déle.

I když je možné že se dočkáme "Rakouského řešení" a tunel bude trvat akorát po dobu výstavby.

St
19. květen 2020, 19:11

Pane Vaněček. Kde berete jistotu, že levný plyn tu bude i v budoucnu? To, že je nyní plyn stejně jako ropa na svých minimech, ještě neznamená, že to tak bude i do budoucna.

abc
17. květen 2020, 15:05

"Obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu."

Proč nikde nevidím USA.

Richard Vacek
18. květen 2020, 08:27

Je divné, že pokládáme Rusko za strategické riziko když současně Německo si staví další plynovod z Ruska. A zároveň tady nějaké ruské reaktory provozujeme a nezdá se, že by s tím bylo nějaké strategické riziko.

Ono je to spíš naopak - s ruskými reaktory máme spoustu zkušeností, na jejich výstavbě jsme se podíleli i dodávkou řady dílů. Máme tady odborníky, kteří na takových elektárnách pracují a máme tady stále kvalitní školy, ze kterých vycházení další odborníci. Těžko najdeme jiného dodavatele, u kterého by se i naše firmy mohly tak hojně podílet na subdodávkách.

pr
18. květen 2020, 13:16

Potížje že na subdodávkách. My si to postavíme a cizák si za dotáhnutí posledního šroubku vezme desetinásobek toho co v součtu vydělaly všechny ty naše subky dohromady. Fakt kšeft nad kterým lze tleskat. Gratuluji k papouškování. Raději bych však četl jakýkoli Váš vlastní názor

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se