EPZ: Jádro je potřeba v Nizozemském energetickém mixu
EPZ, operátor nizozemské jaderné elektrárny Borssele, volá po prodloužení jejího provozu po roce 2033 a po výstavbě dvou velkých reaktorů ve stávající lokalitě elektrárny. Oznámil to ve středu ředitel společnosti, Carlo Walters, při prezentaci firemní vize na parlamentní debatě o roli jaderné energie v Nizozemsku. Podle EPZ má jaderná energie pomoci Nizozemsku v dosažení klimatických cílů.
Jaderná elektrárna Borssele je jedinou provozovanou jadernou elektrárnou v Nizozemsku. Skládá se z jednoho tlakovodního reaktoru s instalovaným výkonem 485 MWe. Podle IAEA výroba elektrárny pokrývá přibližně 3 % nizozemské spotřeby elektrické energie, v roce 2018 elektrárna vyrobila přibližně 4 TWh. Komerční provoz elektrárny započal v roce 1973, podle současných plánů má být elektrárna provozována do roku 2033.
Podle EPZ povede elektrifikace mnohých odvětví energetického sektoru během následujících 15 let k prudkému vzestupu spotřeby elektrické energie. Pro pokrytí rostoucí spotřeby podle EPZ musí být využity všechny klimaticko-neutrální zdroje. Mezi ty má za určitých podmínek v budoucnosti patřit i jaderná energie.
Prodloužení provozu stávající elektrárny
EPZ prohlásila, že chce ve spolupráci s vládou prozkoumat technické a ekonomické podmínky pro prodloužení provozu stávajícího reaktoru Borssele po roce 2033.
Společnost je přesvědčena, že prodloužení provozu elektrárny o 10 či 20 let by mělo být možné. EPZ o tomto úmyslu již informovala nizozemskou vládu a dolní komoru parlamentu.
Výstavba dvou nových bloků
EPZ rovněž uvedla, že je pro výstavbu dvou nových reaktorů generace III o výkonu 1500 MWe před polovinou 30. let. Pro realizaci takovéhoto plánu EPZ stanovila několik důležitých předpokladů.
Tím prvním je zvolení osvědčeného a licencovaného typu reaktoru, jehož schvalovací proces by bylo možné včas dokončit. Během samotné výstavby by pak nesmělo dojít ke změně konstrukce či regulatorních podmínek. A v neposlední řadě je podle EPZ nutné, aby všechna tržní rizika projektového záměru byla kryta vládou.
Samotná EPZ odhaduje náklady na výstavbu nového reaktoru mezi 8 a 10 miliardami EUR, výstavba by měla trvat 8 let.
Zdroj úvodního obrázku: EPZ
Mohlo by vás zajímat:
Proč se nehlásí soudruzi vetrnici a slunecnici? Jo o jejich nestabilní ee není zajem. A to je nizozemí zemí větrných mlýnů. Jo, boží mlyny melou pomalu, ale melou...
PetřeV, Vy jste nepochopil že v Nizozemí nový vítr, slunce a starý plyn zcela válcují umírající jádro, které během pár let skončí. To co zde je napsáno představuje jen zoufalý pokus jaderných lobbystů v Nizozemí něco na tom změnit.
Plány Nizozemí jsou jasné, bezjaderné. Obnovitelné zdroje, plyn a dovoz levných přebytků z Německa.
"Dutch parliament majority for nuclear power plants. Three parties in the Dutch House of Representatives support the People’s Party for Freedom and Democracy (VVD) plans to build more nuclear power plants in the Netherlands. The three parties, which form a majority in the House of Representatives, are the Party for Freedom (PVV), the Christian Democratic Appeal (CDA) and the Forum for Democracy (FvD). The VVD is, of course, in support of these plans."
www. iamexpat. nl/expat-info/dutch-expat-news/dutch-parliament-majority-nuclear-power-plants
To jsou jenom slova, ta nikoho nic nestojí. Dokud nebude schváleno financování, tj. neprojde to debatou na vládě a v parlamentu, včetně jednání o tom, kolik by to stálo, jsou to jen slova ve větru.
BTW. Všiml jste si, že ten článek je dva roky starý? Co si myslíte, že se tam reálně pohnulo s jadernou výstavbou v posledních dvou letech? Můj odhad je, že nic moc.
Přesně tak, jsou to jenom slova, která spolehlivě vyvrací tvrzení trolla Vaněčka, že "plány Nizozemí jsou jasné, bezjaderné."
Slova jsou slova, 1.5 GW offshore větrná farma Hollandse Kust Zuid už má podepsané všechny smlouvy a investora. Zabere (dle mého odhadu) území 12x12km v Severním moři a nepotřebuje dotace. Z pobřeží nebudou prakticky viditelné, ale i tak budou k Haagu a Amsterdamu cca 5x blíže než JE Temelín k Praze.
Jo, a abych nezapomněl. Nizozemské království z nich bude mít přímý zisk ~2 miliony EUR/rok za pronájem pozemku.
Pár poznámek k Hollandse Kust:
Co je ve smlouvách, nevíme. Explicitně dotováno to zřejmě není, ale úplně rovná soutěž taky ne. Třetinu úvěru poskytuje EIB, ta je zvyklá plnit politická zadání, včetně přejednání podmínek, kdyby se nedařilo. Využití se předpokládá 4000 efektivních hodin ročně, což i v Severním moři znamená střídání týdnů "hodně" a týdnů "málo", jen epizod "skoro vůbec" bude méně, než u onshore instalací. V Holandsku je nyní spousta flexibilních fosilních zdrojů, takže kolísání prvních 2-3 větrných GW nemusí působit potíže, ale to nepotrvá navždy. Vattenfall má teď hodně hotovosti a švédská vláda ho ždíme relativně málo, měl síly využít příležitost.
Nenašel jsem sice podmínky tendru na první etapu, ale u druhé vypsané je opatření pro případ provozovatelem sítě vyžádaného omezení výroby ("curtailment"). Dále je tam "subsidy, if necessary", což luštím tak, že kdyby investorovi záměr nevycházel podle plánu, nemusí se stydět přijít dělat návrhy. Nutno přiznat, že finanční podmínky využití území a sítí vypadají korektní.
ad Ivan Novák) Kdo je ten "se", co něco předpokládá? Koeficient využítí ~46% (4000 hodin/rok) by indikoval hodně špatnou lokalitu nebo nějaký zastaralý model turbín, ne ty 11 MW obry od Siemense.
EIB jim určitě umožnila výhodné financování, ale vsadím boty, že to bude podstatně blíže komerční půjčce než bezúročná půjčka ČEZu na Temelín.
Já bych zase klidně vsadil boty, že by si ČEZ požádal o půjčku u EIB, pokud by to ideologicky nastavená taxonomie umožňovala.
Pane Veselý, předpokládá to the Central Government Real Estate Agency při výpočtu poplatku za pronájem mořského dna pro HKZ III. Link telefonem neumím.
Těžba plynu v Holansku se prudce propadá, takže plyn můžete odepsat a Němci mít žádné trvalé přebytky nebudou. Holansko se bez JE prakticky nemůže obejít.
To už máme Finsko, ČR, Slovensko, Polsko (plán), Holansko , Francie , Maďarsko, Slovisko, Švédsko, Bulharsko, Rumunsko.
Z JE končí Německo a Belgie - která to podle mě také přehodnotí.
Takže polovina států EU provozuje nebo bude stavě JE...
Aha, takže ten LNG terminál v Rotterdamu neexistuje?
K čemu by se měli hlásit? K tomu, že ředitel EPZ přišel do parlamentu žebrat, aby mu poslanci na základě pofidérních argumentů koupili dvě nové hračky?
Mně se nizozemská energetická politika zamlouvá, přesně odpovídá mentalitě národa proslulého svým "čuchem na kšeft". Akceptovali, že jejich historicky největší energetický zdroj - zemní plyn, bude končit. V první řadě se posledních 10 let zaměřili na omezení plýtvání s energií, podstatné vylepšení propojení Nizozemí s okolními zeměmi (DE, UK, BE, DK) a výstavbu terminálů na LNG. Zároveň ovšem předem neodmítali nastupující zdroje (VtE, FVE), ale stavěli je v omezené míře, aby s nimi získali reálnou zkušenost. Když se nedávno ukázalo, že jim budou investoři ochotni postavit offshore VtE bez dotací, rozjeli to naplno. Jsou sice velmi hustě osídlená země, ale taky mají spoustu neosídleného mělkého moře.
A taky začínají experimentovat s produkcí "zeleného" vodíku pro potřeby svého chemického průmyslu. Myslí totiž dopředu.
Ano, vodík je potreba, ale z ee je pekelně drahý a bude diky vyšší ceně ee dražší.
Kdo to zaplatí, slunecnici a vetrnici?
Jak se nizozemsko dostane z blackoutu, když budou nefunkční vetrniky z důvodu inverze? Mají plány soudruzi holandani a nebo spoléhají na němce o kterych taky nevim, jak najedou prenosovou soustavu, kterou svou nespolehlivosti zničí. Co na to spotrebitel? Chvíli přepětí, chvíli podpeti nebo blackout. Vodík je potreba v chemii, ne pro vyrobu ee.
1) Na nahazování sítě se obvykle používají vodní nebo plynové zdroje.
2) Uměl byste říct jak může inverze, tj. bezvětří, způsobit blackout?
3) Je na vás příliš složité, že v systému, kde by dominovaly větrné a solární elektrány, mohou existovat i jiné typy elektráren?
4) To s tím přepětím/podpětím jsou jen vaše fantasmagoie.
5) Je na vás věta: "A taky začínají experimentovat s produkcí "zeleného" vodíku pro potřeby svého chemického průmyslu." moc složitá?
Pamatujete zimu 2010-2011?
Tehdy jely vsechny zdroje co se dalo zatopit. Vetrniky i slunečníky spaly 14 dnů zimním spankem lednich medvědů.
To jely ještě uhelky.
Já souhlasím s existencí záložních zdrojů, klidně na 14 dní během studené zimy, nebo taky ne, když nenastane. To potřebujete v jakémkoliv mixu zdrojů pro uspokojení poptávky po elektřině.
A hodně pomáhá zateplování, aby to pak nevypadalo, jako když Francouzi pustí přímotopy.
Tak ať si je zaplatí soudruzi zloději větrníci a slunečníci. Třeba dieselagregáty jako nano piko eko řešení...
To jako, že by třeba Vattenfall měl vlastnit a provozovat plynové elektrárny a nechat si za jejich výrobu dobře platit? To oni by se asi nezlobili.
Není zrovna korektní posuzovat Holanďany podle toho, jak je vykresluje zdejší diskutující.
Jak je psáno výše, Nizozemí uvažuje o prodloužení provozu stávající JE a výstavbě dalších jaderných zdrojů. Parlament i vláda to podporují.
Viz například jeden z mnoha článků:
https://www.globalconstructionreview.com/news/netherlands-contemplates-ambitious-nuclear-new-bui/
Jedni JE v EU budují a plánuji. Jiní zas odstavuji funkční JE. To je plýtvání v EU. Kam se jen ztratila soudržnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se