Domů
Jaderné elektrárny
Finsko znovu posoudí rizika projektu reaktoru ruské konstrukce, řekla premiérka
Hanhikivi, Zdroj: Fennovoima
Zdroj: Fennovoima

Finsko znovu posoudí rizika projektu reaktoru ruské konstrukce, řekla premiérka

Finsko znovu „posoudí rizika“ projektu jaderného reaktoru na severu země, na němž se podílí ruská skupina Rosatom. Oznámila to dnes finská premiérka Sanna Marinová v souvislosti se zhoršující se krizí na Ukrajině. O jejím projevu, ve kterém se Marinová věnovala krizi na Ukrajině a evropským sankcím proti Rusku, informovala agentura AFP.

„Postup Ruska vůči Ukrajině je zcela nepřijatelný. Finsko i Evropská unie ho odsoudily,“ řekla Marinová.

Reaktor, jehož cena se odhaduje na 7,5 miliardy eur (184,4 miliardy Kč), má být vybudován u města Pyhajöki u Botnického zálivu, asi 100 kilometrů od přístavu Oulu na severu Finska. „Bude provedeno posouzení rizik bezpečnosti navrhovaného reaktoru ruské konstrukce o výkonu 1200 megawattů,“ oznámila Marinová.

Projekt reaktoru Hanhikivi 1, v němž má Rosatom 34procentní podíl, byl již několikrát odložen. Konečné stavební povolení ještě nebylo vydáno. Ačkoli se s jeho budoucností pojí řada otazníků, zůstává jedním z nejvýznamnějších průmyslových projektů, na nichž se v Evropské unii podílí ruská společnost, napsala AFP.

Poslední harmonogram, který společnost Fennovoima oznámila loni jako součást žádosti o stavební povolení, počítal se zahájením výstavby v roce 2023 a uvedením do provozu v roce 2029.

Zbývajících 66 procent projektu vlastní konsorcium finských průmyslových a energetických společností.

lsk mka

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(39)
Richard Vacek
23. únor 2022, 05:30

Vypadá to, že když se někde něco semele, tak si EU udělí sebemrskačský trest, které ji poškozuje. Pravděpodobně se jedná o nějakou formu odpustku.

minduton
23. únor 2022, 06:42

V sebemrskačství se to regulérně překlápí - protože je víc než zjevné, že s ohledem na geopolitické rostoucí napětí jdou jakékoliv snahy o celosvětový green deal do kopru. Zlomových teplot bude dosaženo, i kdyby se Leyenová na uši stavěla. Ale EU bude sebemrskačsky trpět. Nyní se vymýšlí zástupný popud - je potřeba rozvíjet OZE z důvodu toho, aby se snížila závislost na Rusku. Jenže jen málokdo si uvědomuje, že ve světle geopolitické horší situace se ty OZE budou produkovat podstatně hůře a obtížněji.

hlpb
23. únor 2022, 09:08

s OZE se velice mýlíš, naopak jak EU tak i Čína konečně pochopila, že závislost na fosilních surovinách, které nemají na svém území a musí je dovážet je velice nebezpečná. Putin je pro zrychlení přechodu na OZE a elekromobily největší dárek. Díky rusákům, dnes už všichni mají jistotu, že v následujících letech bude drahý zemní plyn = drahá EE a to znamená jediné, firmy, města, RD budou ve velkém instalovat FVE na svých stavbách, aby ušetřily. Letošní předpokládaný počet nových střešních FVE 1,2 mil. v EU. Bude v následujících letech připadat jako pidi číslo.

Jan Stehlik
23. únor 2022, 10:34

Čína je největší těžař uhlí na světě . Tudíž až za 40 let vytěží své uhlí , tak ho bude něčím nahrazovat . Do té doby z něj bude vyrábět křemíkové panely a hliník pro solární západ :-) je to prostě nejlevnější energie . A zároveň už budují infrastrukturu pro ruský plyn . Indie je na tom stejně . Takže asi tak . Nejvíc to odnesou socky v evropě , kde jednou bude energie a podruhé vám ji vypnou . Čekám v evropě 40 let japonizace (stagnace)

Vojvodik Petr
23. únor 2022, 13:10

Souhlas, jen stagnace bych nazval úpadek.

hlpb
23. únor 2022, 13:16

máš dost zkreslené představy, Čína rozhodně nejvíc rozvíjí VTE a FVE níže růst výroby z VTE+FVE v posledních 5 letech :

2017 = 419 TWh

2018 = 543 TWh

2019 = 629 TWh

2020 = 727 TWh

2021 = 990 TWh (nárůst za jeden rok o 160 TWh je doslova obrovský, stejné množství energie by zajistilo 20 nových jaderných reaktorů, jinými slovy Čína každý rok přidá tolik nových FVE+ VTE jako by každý rok zprovoznila 20 nových jaderných bloků)

Emil
23. únor 2022, 13:40

Když je nárůst VtE a FVE za jeden rok o 160 TWh doslova obrovský, tak co je potom nárůst v tepelných elektrárnách za ten samý rok o 469 TWh, o kterých byla řeč?

Jimi
23. únor 2022, 14:04

Rok 2021 byl specifický doháněním ztrát z roku 2020 (covid). V roce 2020 přibylo pouze 128 Twh z tepelných elektráren a 169 z ostatních (jádro, voda, vítr, slunce). V roce 2019 to bylo ještě lepší - 103TWh z fosilních a 229TWh z nefosilních (resp. 122TWh z tepelných a 210TWh z ostatních - ten rozdíl je 19TWh z biomasy).

Předpokládám že letos se to zase srovná a od 2025 začne Čína snižovat produkci v tepelných elektrárnách (je to jejich vlastní předpoklad)

Emil
23. únor 2022, 14:31

Předpokládat můžete leccos, ale fakta jsou taková, že největší absolutní přírůstky ve výrobě elektřiny v Číně připadají každoročně bez výjimky právě na tepelné elektrárny, covid necovid.

Jimi
23. únor 2022, 14:40

Ne, fakta jsou taková že z posledních tří let pouze jednou byl největší přírůstek od tepelných elektráren a dvakrát od těch ostatních.

Emil
23. únor 2022, 14:59

Tak to máte asi nějaká alternativní "fakta".

2021 vs 2020: tepelné elektrárny nárůst 469 TWh, druhý největší zdroj vítr nárůst 189,1 TWh.

2020 vs 2019: tepelné elektrárny nárůst 128 TWh, druhý největší zdroj vítr nárůst 61,2 TWh.

2019 vs 2018: tepelné elektrárny nárůst 102,6 TWh, druhý největší zdroj voda nárůst 70 TWh.

chinaenergyportal.org/en/2021-electricity-other-energy-statistics-preliminary/

Jimi
23. únor 2022, 19:03

Proc porovnavate tepelne vs vitr? Tepelne jsou uhli, plyn, bioplyn, spalovani odpadu a biomasa. Porovnavejte tedy tepelne vs ostatni. O to na vice-mene jde, ne? Snizit emise CO2. Tepelne elektrarny co2 produkuji radove vic nez ostatni, takze nam jde o to aby tech ostatnich zdroju bylo vic nez tech emisnich. A to v letech 2019 a 2020 bylo. Pouze lonsky, vyjimecny (kvuli covidu) rok se tomuhle pravidlu vymyka.

Emil
23. únor 2022, 19:16

Proč bych měl porovnávat tepelné vs ostatní? "Ostatní" není žádný zdroj elektřiny, je to celá skupina naprosto různorodých zdrojů, takže takové porovnávání by bylo úplně nesmyslné. Bioplyn, spalování odpadů i biomasa hrají v Číně zcela zanedbatelnou roli, takže o těch se vůbec nemusíme bavit. Zbývá uhlí a zemní plyn, i jen samotné uhlí má ve všech zmiňovaných letech prokazatelně největší absolutní přírůstky ve výrobě elektřiny ze všech zdrojů, žádný rok se tomu nevymyká.

Jimi
23. únor 2022, 20:04

Dobre tak ne tepelne vs ostatni ale emisni vs nizkoemisni, lepsi?

Cela ta diskuze je o tom ze nejen EU jde zelenou cestou ale Cina, USA, Japonsko, Australie, Indie a dalsi taky. Ze evropsky green deal neni nejaky vymysl, nybrz celosvetovy trend

Emil
23. únor 2022, 20:13

Celá ta diskuze není "o tom ze nejen EU jde zelenou cestou ale Cina, USA, Japonsko, Australie, Indie a dalsi taky." Celá ta diskuse je o tom, že zatímco podle Bláhy je přírůstek 160 TWh za jeden rok obrovské množství, tak tepelné elektrárny mají za ten samý rok v té samé Číně přírůstek trojnásobný než to "obrovské množství".

Jimi
23. únor 2022, 21:53

Protoze to je jeden vyjimecny rok vytrzeny z kontextu. Divejte se na trendy.

A Cina ma jeste potencial na vodni elektrinu (loni a letos dostavi 10 a 16GW elektrarny) a stavi ve velkem i jadro.

Pan Blaha se mimochodem spletl a slunce plus vitr se za rok 2021 zvysily o 255TWh, ne 160. (Chinaeneryportal)

Emil
23. únor 2022, 22:06

Tak to si stěžujte u Bláhy a ne u mě, když ten rok (podle vás) vytrhl z kontextu. Přírůstek výroby z tepelných elektráren je tam větší než se slunce a větru rok co rok. Potenciál vody do toho netahejte, ten s tím o čem jsem psal nemá vůbec nic společného.

Jimi
24. únor 2022, 08:37

Lžete. V roce 2014 byl tepelný přírůstek 5,8TWh a slunce+vítr 36,6.

A proč vynechávat vodu a jádro? Ano, vítr+slunce jsou nejrychleji rostoucí zdroje, které nejvíc vytlačují uhlí a plyn, ale jádro a voda se na tom můžou podílet také. Od roku 2013 byl v Číně tepelný přírůstek 1718 a bezemisní (bez biomasy) 1648. Od roku 2014 už je to v prospěch bezemisních v poměru 1558:1422.

Čína jede OZE ve velkém a vaše lži na tom nic nezmění.

Emil
24. únor 2022, 08:57

Lžete tu jedině vy, milý "Jimi". Vítr+slunce nejsou nejrychleji rostoucí zdroje, jak dokazují výše uvedená čísla. Že zrovna rok 2014 byl výjimkou na věci vůbec nic nemění. V ostatních letech je nejvíce rostoucím zdrojem uhlí.

Tento graf IEA ty vaše lži krásně odhaluje: ibb.co/p3MT8Df

Jimi
24. únor 2022, 10:17

Ale to jsem já nikdy netvrdil. Vždy jsem porovnával nízkoemisní vs emisní. Vy jste začal s tím ze 469TWh loňsky přidaných tepelných elektráren je super hodně proti vítr+slunce (špatně označeno jako 160 když v reálu to bylo 255). Na čež jsem reagoval že nelze porovnávat pouze jeden rok a pouze tepelné vs. slunce+vítr, ale dívat se na to komplexně, v trendech emisní vs nízkoemisní. A tam nízkoemisní od roku 2014 vedou.

I elektřina vygenerovaná vodou a jádrem by se musela nahradit uhlím a plynem. Takže je dobře že to Čína instalovala (vodu a jádro, spolu se sluncem a větrem).

Emil
24. únor 2022, 10:31

Takže tento nesmysl, cituji: "Ano, vítr+slunce jsou nejrychleji rostoucí zdroje, které nejvíc vytlačují uhlí a plyn" napsal asi nějaký jiný "Jimi", ne?

Já jsem reagoval pouze na to, že podle Bláhy je "nárůst za jeden rok o 160 TWh je doslova obrovský", a ukázal jsem, že ten samý rok byl nárůst v tepelných elektrárnách zhruba trojnásobný než "obrovský", nic víc. Vaše porovnávání "nízkoemisní vs emisní" mě vůbec nezajímá, nic jsem o něm nepsal, tak to sem laskavě netahejte.

Jimi
24. únor 2022, 12:31

Tak když vás zajímá pouze váš nesmyslný cherry-picking tak to je pak debata těžká. A ano, vítr+slunce jsou v Číně procentuelně nejrychleji rostoucí zdroje. A co myslíte, kdyby tĚch 255TWh nových OZE nepřibylo, čím by je Čína nahradila? Uhlím. Takže ano, je to hodně. Výjimečně se stalo, že přibylo i hodně uhlí, ale mohlo přibýt ještě víc. A už se to nejspíš nikdy opakovat nebude.

Za loňšek instalovaných 189GW větru vyrobí zhruba 430TWh, většina byla připojena ke konci roku, takže naplno vyrábí až letos. Myslíte, že tohle uhlí někdy dožene?

Jimi
24. únor 2022, 12:49

Spletl jsem se, omlouvám se. Přírůstek výkonu byl 47GW větru (z toho prý 17GW offshore), takže roční výroba 115TWh. A FV přibyla 53GW, takže zhruba 55TWh.

Emil
24. únor 2022, 12:58

1) Když to nejste schopen pochopit ani napodruhé, napíšu vám to klidně i potřetí, milý "Jimi". Reagoval jsem na tvrzení Bláhy o "obrovském" přírůstku v loňském roce, údajem opět z loňského roku, takže s tím cherry-pickingem se obraťte v první řadě na něj. A vtipné je, že o cherry-pickingu tady káže někdo, kdo se tu na podporu svého zjevně nepravdivého tvrzení (viz odkazovaný graf IEA) ohání výjimečným rokem 2014.

2) Whataboutismy o tom co by kdyby, co se podle vás nejspíš stane apod. těžko to své nepravdivé tvrzení zakryjete.

3) Já jsem psal "největší absolutní přírůstky ve výrobě elektřiny v Číně", vy se to snažíte všemi možnými i nemožnými způsoby zpochybnit, a teď se tu začnete ohánět přírůstky "procentuelně", což krásně ukazuje demagogii, s jakou tu stále argumentujete.

nikdo
23. únor 2022, 22:17

Jisté bohužel je že hasiči budou mít hodně práce. Snad ty FVE budou instalovat kompetentní osoby jedna má známá přišla o práci neb pracovala v obchode kde vypukl požár od FVE na střeše, nikomu se naštěstí nic nestalo ale obchod byl zničen.

Jan Veselý
23. únor 2022, 06:57

Jedna věta a v ní dvě zjevné lži.

miro novak
23. únor 2022, 09:31

ona nie je hlavou, ale chvostom. Kto cim vrti?

Jan Veselý
23. únor 2022, 09:54

Kdo čím vrtí netuším, ale kdo tu "trepe somariny", je jisté. Nějaký miro.

Jimi
23. únor 2022, 07:17

výborně, aspoň ušetří peníze a můžou jít skotskou cestou. Ještě by to měli přehodnotit Maďaři, dokud neinvestovali příliš.

Jan Veselý
23. únor 2022, 08:25

Finové mají v Baltu obrovský potenciál pro větrnou energii. A nesmíme zapomínat kolik investoři byli ochotni platit za ty claimy ve Skotsku. Třeba Ålandské ostrovy mají podobnou příležitost jako Bornholm. Je jen otázka jak moc jsou ve Finsku fixovaní na jadernou energetiku.

Karásek
23. únor 2022, 08:44

Od Ruska dejte ruce pryč a od stavby další jaderné elektrárny dejte ruce pryč. Už jste se spálili s Olkiluotem, teď by to byl ještě větší průser.

JVr
23. únor 2022, 10:20

No nevím, co podle Vás mají Finové stavět za elektrárny:

FVE, ve Finsku opravdu? (kolik tam asi za rok jeden GWp vyrobí, a hlavně kdy...?)

Vystačí si s VTE? No asi dospěli k názoru, že ne...

Hor oni tolik nemají, aby mohli jako Norové vystačit si s vodou...

Kudy z této šlamastiky ven, teď Karásku raď ;)

Jan Veselý
23. únor 2022, 10:47

Mají samozřejmě stavět větrné elektrárny. Oni sami to vědí a větrná energetika právě zažívá ve Finsku boom. Staví se tam teď ve velkém a bez dotací, rychlost výstavby je cca 1 GW/rok.

A jestli to nevíte, cca třetinu elektřiny ve Finsku zajišťují jejich vodní elektrárny + jejich zdroje biomasy.

Martin P
23. únor 2022, 17:17

... a 35% stávající jaderné zdroje.

Jan Veselý
23. únor 2022, 20:01

25%. Mohlo by to být více, kdyby ovšem současná stavba už neměla 12 roků zpoždění.

Karásek
23. únor 2022, 20:35

Ten vítr ten potenciál má.

hellokitty
23. únor 2022, 10:12

redakcia stoji na strane vecnych argumentov bez zbytocneho osocovania a osobnych utokov, je to tak proste

Jaroslav Studnička
23. únor 2022, 10:25

Což ovšem v případě Karáska a věcných argumentů nehrozí.

Jiří Kelnar
23. únor 2022, 11:12

Zklidni se laskavě jo? Trochu nám tu děláš z toho diskuzi na Novinkách.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se